Rezanie a zvaranie vlastným vodíkom

[vodik.]

V jednom veľmi starom čísle bastliarskeho časopisu urob si sám, vraj bola uverejnená konštrukcia aj s obrázkami, domácky zhotoviteľnej kyslíko-vodikovej zváračky, rezačky, vrátane návodu na zhotovenie elektrolyzera.
Nemal by prosím niekto zoskenovanú verziu.

Koľko akumulatorovej kyseliny alebo hydroxidu sodneho-draselneho sa pridá do litra vody, pre maximalnu produkciu oboch plynov - a aké je vhodné napätie.
A z akých materialov môžu byť zhotovene elektrody.

Ďakujem.

[EKKAR]

Zase jeden adept na nedobrovolný fragmentární balistický let, korunovaný laureátstvím Darwinovy ceny za prospěch evoluci lidstva autoeliminací z procesu šíření genetické informace...

[EKKAR]

Zase jeden adept na nedobrovolný fragmentární balistický let, korunovaný laureátstvím Darwinovy ceny za prospěch evoluci lidstva autoeliminací z procesu šíření genetické informace...

[BOBOBO]

Dokonce jsem vlastnil tento stroj . Je to vyrobeno podle urob si sám . Šlo to udělat za minulého režimu . Je tam mnoho soustružených a frézovaných dílů . Plech na články byl buďto niklovaný , nebo nerezový . Tenkrát hovořit o nerezu byla pohádka .Napájelo se to přímo usměrněným síťovým napětím . Podle počtu zapojených článků se reguloval výkon a do vzniklé kyslíko-vodíkové směsi se přidával propan-butan . Někde jsem to viděl v poslední době oskenované na netu . Třeba si do zítra spomenu . Jmenovalo se to - kyslíko vodíková svářečka - si myslím .

[BOBOBO]

http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2007101301

[rezis]

Tu na posledním obrázku jsem měl doma. O řezání nemohla být řeč. řezání kovu je o nahřátí kovu na zápalnou teplotu a pak proudu čistého kyslíku v němž kov hoří.
To s tímto nikdy nedokážeš. Leze z toho směs.

[rezis]

Tu na posledním obrázku jsem měl doma. O řezání nemohla být řeč. řezání kovu je o nahřátí kovu na zápalnou teplotu a pak proudu čistého kyslíku v němž kov hoří.
To s tímto nikdy nedokážeš. Leze z toho směs.

[Sandal]

Jo je z toho směs ale hlavně směs nebezpečná.Já sem tenhle prístroj začal vyrábět ale pak sem si to rozmyslel a koupil sem autogen.Někde se mi to válí ve sklepě.Mám tam napíchaný ty kroužky a nastřihaný plechy.Jeden známej to postavil za totáče a nebyl s tim spokojenej.Skončilo to na směťáku neboť to akorát pálilo a nesvářelo.Třeba někde udělal chybu

[galjo]

Bez pridania Propanbutanu to celkom slušne pálilo. A aj tu na fore je o tom spomínané.Stačí pozrieť úvodnú stranu .... Riziko je tam ale veľké..

[jova1]

Nechci se hádat, ale protože jsem jedním z autorů výše jmenovaných svářeček na svarbazaru a používám jí už pár let, musím tato zařízení hájit. Jasně že vodík s kyslíkem tvoří výbušnou směs, ale to acetylen s kyslíkem také. Takže na práci jsou obě zařízení nebezpečné potencionálně stejně. Hlavní rozdíl vidím v tom, že při pro vozu je v mé svářečce řekněme toho bouchajícího vodíku maximálně1-2litry. Když to vypnu tak je po plynu a není to o nic nebezpečnější než baterka do auta. Pokud mám autogen, stojí mi stále v garáži dvě tlakové láhve plné plynu. Z toho mi plyne jediný – když mi to bouchne asi to vysklí okénko, když by mi zahořel aceton nebo bouchnul kyslík, tak můžu stavět nový barák. Tolik můj osobní názor.

[EKKAR]

To Jova1: jsi jedním z autorů, to znamená, že o sváření/řezání plynovým hořákem musíš něco vědět. Pokud ses pustil do konstrukce elektrolyzéru, musel sis určitě nastudovat minimálně základní věci z anorganiky a elektrochemie, abys byl schopen vyčíslit, jak velký budeš potřebovat proud k tomu, abys získal takové a takové množství kyslíku/vodíku, aby to dalo takový a takový tepelný výkon = uživilo te a ten hořák - to jen například. Každopádně jsi to asi nešel dělat po přečtení desetiřádkové poznámky a shlédnutí jedné fotky, na které byl jakýsi kanystr a z něj trčely různé hadice, trubice a dráty.
A teď si představ, že se najde pubertální (někdy i prepubertální, a co horšího, i dost často postpubertální!!!) individuum, které si myslí, že když jsi to postavil Ty (ještě s někým, pro úplnost) tak že ono to zvládne podle té fotky taky, klidně i s dostatečnou z chemie - a jde mamince z kredence uzmout ten velký papiňák a pytlík soli s lahví octa, a tátovi odcizí nabíječku - to vše aby vyzkoušelo, která látka bude dávat více vodíku. Už rozumíš mému postesknutí, že se objevil další adept fragmentárního suborbitálního poletuchování ?

[EKKAR]

To Jova1: jsi jedním z autorů, to znamená, že o sváření/řezání plynovým hořákem musíš něco vědět. Pokud ses pustil do konstrukce elektrolyzéru, musel sis určitě nastudovat minimálně základní věci z anorganiky a elektrochemie, abys byl schopen vyčíslit, jak velký budeš potřebovat proud k tomu, abys získal takové a takové množství kyslíku/vodíku, aby to dalo takový a takový tepelný výkon = uživilo te a ten hořák - to jen například. Každopádně jsi to asi nešel dělat po přečtení desetiřádkové poznámky a shlédnutí jedné fotky, na které byl jakýsi kanystr a z něj trčely různé hadice, trubice a dráty.
A teď si představ, že se najde pubertální (někdy i prepubertální, a co horšího, i dost často postpubertální!!!) individuum, které si myslí, že když jsi to postavil Ty (ještě s někým, pro úplnost) tak že ono to zvládne podle té fotky taky, klidně i s dostatečnou z chemie - a jde mamince z kredence uzmout ten velký papiňák a pytlík soli s lahví octa, a tátovi odcizí nabíječku - to vše aby vyzkoušelo, která látka bude dávat více vodíku. Už rozumíš mému postesknutí, že se objevil další adept fragmentárního suborbitálního poletuchování ?

[jova1]

TO EKKAR: jistě pokud to bereš z pohledu pubertálního jedince, který touží po tom, aby to ve výsledku udělalo pokud možno co největší bum, pak je to zařízení poměrně nebezpečné. Pokud ale vyjdu z toho že si někdo takovéhle zařízení postaví, investuje do něj čas a peníze, tak předpokládám, že to dělá proto, aby s tím pracoval a bylo mu k užitku.
Aby tahle debata měla nějaký smysl dovolím si jí rozdělit ještě do několika dalších rovin
1. vlastní svářečka: ano zařízení je potencionálně nebezpečné, pracuje se s el. proudem a leze z toho směs výbušného plynu. To samé se dá říct o každém zařízení připojeném do zásuvky, případně pracujícím s hořlavým plynem.
2. bezpečnost při práci: při porovnání acetylen-kyslík a vodík-kyslík nevidím žádný rozdíl. Ani jedno nepatří do ruky dětem a měl by s tím vždy pracovat člověk znalý věci dodržující patřičné předpisy.
3. následky havárie: u kyslík-vodíkové svářečky záleží na množství plynu uvnitř, většinou jsou následky minimální u acetylen-kyslíku a tlakových lahví jsou bohužel totálně devastující. Srovnal bych to s dětskou petardou a granátem.
4. možnost použití: tady autogen bohužel většinou vyhrává, má větší výkon, plamen se dá nastavit od řezacího po neutrální (poměr vodík-kyslík je daný a propan už to moc nezachrání), mobilita a práce v terénu … Výhody vodík-kyslíku spatřuji hlavně v tom že náklady na provoz jsou minimální, odpadá proces manipulace, převoz, plnění a v dnešní době i placení záloh za tlakové lahve.

[vodík.]

JOVA1 - važne pekné od teba, ďakujem ďakujem ďakujem

Ekkar - prave preto som sa pýtal na článok z daneho časopisu, aby som mal k dispozícii čo najviac informácii, v čom jova1 prejavil mnoho pochopenia

[EKKAR]

Neberu to z pohledu touhy po co největší ráně - beru to z pohledu člověka, který (aspoň zhruba) ví, co umí udělat vodík zejména ve směsi s kyslíkem a to hlavně v rukou někoho, kdo třeba ani v životě nepoužíval klasický acetylénový "autogen". Hlavně mám na mysli dodržení technologie, kvality spojů a těsnění atp - zrovna vodík se svým rozmezím třaskavých koncentrací není vhodným plynem k učení se metodou "urob si sám". Pokud začne unikat ze samodomo zařízení, není cítit - běžně dodávané hořlavé plyny jsou průmyslově odorizovány (= "nasmraděny") merkaptanem nebo metylmerkaptanem, aby jejich únik byl zaznamenán dříve, než dojde k vzniku nebezpečných koncentrací. Právě v používání vodíku bez této vlastnosti vidím největší nebezpečí - v nezjistitelném úniku a z něho plynoucího nebezpečí vzniku třaskavé koncentrace v okolním vzduchu. Je to podobné, jako s Teslovými transformátory - vn v případě odfláknuté izolace srší mimo nebo přinejhorším nakope autorovi (_!_), unikající hořlavý/výbušný plyn, který navíc není zjistitelný jinak než speciálním detektorem může způsobit nepěkné letecké extempore i pro nezúčastněné okolí.

[EKKAR]

Neberu to z pohledu touhy po co největší ráně - beru to z pohledu člověka, který (aspoň zhruba) ví, co umí udělat vodík zejména ve směsi s kyslíkem a to hlavně v rukou někoho, kdo třeba ani v životě nepoužíval klasický acetylénový "autogen". Hlavně mám na mysli dodržení technologie, kvality spojů a těsnění atp - zrovna vodík se svým rozmezím třaskavých koncentrací není vhodným plynem k učení se metodou "urob si sám". Pokud začne unikat ze samodomo zařízení, není cítit - běžně dodávané hořlavé plyny jsou průmyslově odorizovány (= "nasmraděny") merkaptanem nebo metylmerkaptanem, aby jejich únik byl zaznamenán dříve, než dojde k vzniku nebezpečných koncentrací. Právě v používání vodíku bez této vlastnosti vidím největší nebezpečí - v nezjistitelném úniku a z něho plynoucího nebezpečí vzniku třaskavé koncentrace v okolním vzduchu. Je to podobné, jako s Teslovými transformátory - vn v případě odfláknuté izolace srší mimo nebo přinejhorším nakope autorovi (_!_), unikající hořlavý/výbušný plyn, který navíc není zjistitelný jinak než speciálním detektorem může způsobit nepěkné letecké extempore i pro nezúčastněné okolí.

[breta1]

Případným experimentátorům bych doporučil koupit na pouti nafouknutý balonek a típnout o něho cigáro. Tento vtípek si pamatuji z dob prvomájových průvodů, od té doby vodík nemusím.

[Sendyx]

Vodík je vůbec nepříjemný prevít, má poměrně malou energii na zapálení. Viděl jsem, co dokáže prošlehnutí plamene do vyvíječe, přitom v něm mohlo být tak max 10% vzduchu. Dvoulitrová skleněná báň řachla jak pořádná petarda a střepů byla plná místnost.

Kdysi jsme značně vodíkem znervózňovali praktikantky ve školních chemických laboratořích - do umývacích dřezů se halo trochu víc jaru, kipákem se nabublaly vodíkové bubliny, brčkem se nabublaly vzduchové bubliny, a když byl dozor dostatečně daleko, někdo zapálil špejli a típnul ji do dřezu. Myslím, že na laboratoře s náma nebohé začínající pedagožky vzpomínají dodnes, nikdy naši fintu neodhalily

[Sendyx]

Vodík je vůbec nepříjemný prevít, má poměrně malou energii na zapálení. Viděl jsem, co dokáže prošlehnutí plamene do vyvíječe, přitom v něm mohlo být tak max 10% vzduchu. Dvoulitrová skleněná báň řachla jak pořádná petarda a střepů byla plná místnost.

Kdysi jsme značně vodíkem znervózňovali praktikantky ve školních chemických laboratořích - do umývacích dřezů se halo trochu víc jaru, kipákem se nabublaly vodíkové bubliny, brčkem se nabublaly vzduchové bubliny, a když byl dozor dostatečně daleko, někdo zapálil špejli a típnul ji do dřezu. Myslím, že na laboratoře s náma nebohé začínající pedagožky vzpomínají dodnes, nikdy naši fintu neodhalily

[EKKAR]

To Breta1: Nevím jak u Tebe, ale pokud vím, prodej balónků plněných vodíkem je už hodně dlouho zakázán a pouťové balónky se prodávají s héliovou náplní - proto taky tak "krásně" neřachnou, když o ně šmrncneš něčím nažhaveným...

[EKKAR]

To Breta1: Nevím jak u Tebe, ale pokud vím, prodej balónků plněných vodíkem je už hodně dlouho zakázán a pouťové balónky se prodávají s héliovou náplní - proto taky tak "krásně" neřachnou, když o ně šmrncneš něčím nažhaveným...