Kde bouchla první atomovka

[Celeron]

Dnes jsem skouknul ze ZOOM nahranej pořad asi ze čtvrtka minulýho týdne "Sloužil jsem Musolinimu". Rozprávěl tam nějakej italskej děda, který byl po dohodě Hitlera s Musolinim vyslán na "exkurzi" kolem německých zázračných zbraní aby o nich referoval Musolinimu.
Popisoval tam mimo jiné i účast na atomovém výbuchu na Rujáně. Dokonce dokladoval i britské letecké fotky kráteru a jeho vypáleného okolí. A dále rozbory půdy s velkým obsahem cesia. Prý to byl omezený, podobný výbuch jako ty počáteční korejský, nějaký jiný princip než klasika o 3/4 roku později v USA.
Pak měl být ještě jeden podobný experiment, kde zařvalo několik set ruských zajatců.
Tak nevím, co si o tom myslet. Jestli to je jen jedna z mnoha spikleneckých teorií a nebo je na tom aspoň zrnko pravdy, nebo si chtěl dědek užít svých 15 minut slávy. Divný je, že to prosáklo až teď a ještě divnější, že po válce se v Nemecku kolem atomovýho výzkumu prý nenašlo krom jednoho nefunkčního reaktoru téměř nic. Ale že si amíci a rusáci rozebrali jaderný vědce, o tom se ví.
Faktem je, že v Německu se snažili o vývoj atomovky a kdoví jak by to dopadlo kdyby Norové nepotopili trajekt, co převážel veškerou zásobu těžké vody z Norsk hydro.
Tak co vy na to?

[radioelectrum]

Škoda že mi to ušlo ? Co to bylo za dokument ?

Já si spíše pokládám otázku jinak. Byli by Amíci schopni provést atomový pokus na Hirošimě a Nagasaki bez německých atomových vědců?

[termit256]

Ja na to, ze pro cistou mysl neni dobre tolik sledovat kanaly typu nova nebo prima.

Atomoveho vybuchu v evrope by si nekdo urcite vsimnul

[Habesan]

Máš na mysli židovské atomové vědce ?

[Celeron]

[EKKAR]

Problém je hlavně v tom, KOLIK štěpnýho materiálu se podaří rozštěpit dřív, než se vinou ohřevu zplyní až zionizuje a než vzniklej tlakovej plyn roztrhne pouzdro, ve kterým k reakci dochází. Po rozškubnutí pouzdra se prudce zvedne mezijaderná vzdálenost (v drtivý většině jadernejch náloží předtím uměle zmenšená nějakou formou stlačení = komprese výchozího materiálu), takže se tím prvotní štěpná reakce v podstatě ukončí. Podle tohohle nadefinování byla i havárie s krátkodobě nastalým nadkritickým množstvím uranu 235, která stála kejhák Louise Slotina (jeden z experimentálních fyziků pracujících pod Fermim a Oppenheimerem v Los Alamos) v podstatě miniaturním jaderným "výbuchem", protože při ní došlo ke štěpení a k výronu energie a ionizujícího záření. V podstatě by tak každý spuštění řetězový reakce, který nebylo plynule kontrolovaný, ale vedlo k určitým spontánním projevům termický a ionizační povahy, bylo definovatelný jako "jadernej výbuch" - přesně tak totiž proběhly i ty vzpomenutý severokorejský jaderný testy. Já osobně bych si troufal tvrdit, že jedinej rozdíl mezi takovým "miniaturním výbuchem" a skutečnou explozí typu "Trinity"/"Little Boy"/"Fat Man" až po "Castle Bravo" nebo "Car Bomba" je v množství uvolněný energie - dejme tomu pokud to nepřesáhlo ekvivalentně desítky až stovky tun TNT, je taková "rána" fyzicky jen těžko odlišitelná od výbuchu nahromaděný konvenční výbušniny - jedinou výjimkou jsou stopy štěpnejch produktů ...

Takže ergo kladivo - pokud za Ády Čalouníka nějakej fyzik dokázal shromáždit dostatek štěpnýho materiálu k tomu, aby dokázal spustit spontánní štěpnou reakci a ta se udržela pár zlomků vteřiny a vygenerovala aspoň tolik tepla, aby se vytvořil "hřibovitej mrak" i bez exploze těžkýho hermetickýho pouzdra (což jde, takovej mrak nemusí mít vždycky 10 nebo ještě víc kilometrů na vejšku jako při "opravdovým jaderným výbuchu") a někdo další ten mrak uviděl, pak jo, klidně v Evropě mohlo dojít i k několika desítkám takovejch "pidivýbuchů" ještě před 16. červencem 1945 (pokus Trinity v Novým Mexiku = první "oficiální" jadernej výbuch)...

[EKKAR]

Problém je hlavně v tom, KOLIK štěpnýho materiálu se podaří rozštěpit dřív, než se vinou ohřevu zplyní až zionizuje a než vzniklej tlakovej plyn roztrhne pouzdro, ve kterým k reakci dochází. Po rozškubnutí pouzdra se prudce zvedne mezijaderná vzdálenost (v drtivý většině jadernejch náloží předtím uměle zmenšená nějakou formou stlačení = komprese výchozího materiálu), takže se tím prvotní štěpná reakce v podstatě ukončí. Podle tohohle nadefinování byla i havárie s krátkodobě nastalým nadkritickým množstvím uranu 235, která stála kejhák Louise Slotina (jeden z experimentálních fyziků pracujících pod Fermim a Oppenheimerem v Los Alamos) v podstatě miniaturním jaderným "výbuchem", protože při ní došlo ke štěpení a k výronu energie a ionizujícího záření. V podstatě by tak každý spuštění řetězový reakce, který nebylo plynule kontrolovaný, ale vedlo k určitým spontánním projevům termický a ionizační povahy, bylo definovatelný jako "jadernej výbuch" - přesně tak totiž proběhly i ty vzpomenutý severokorejský jaderný testy. Já osobně bych si troufal tvrdit, že jedinej rozdíl mezi takovým "miniaturním výbuchem" a skutečnou explozí typu "Trinity"/"Little Boy"/"Fat Man" až po "Castle Bravo" nebo "Car Bomba" je v množství uvolněný energie - dejme tomu pokud to nepřesáhlo ekvivalentně desítky až stovky tun TNT, je taková "rána" fyzicky jen těžko odlišitelná od výbuchu nahromaděný konvenční výbušniny - jedinou výjimkou jsou stopy štěpnejch produktů ...

Takže ergo kladivo - pokud za Ády Čalouníka nějakej fyzik dokázal shromáždit dostatek štěpnýho materiálu k tomu, aby dokázal spustit spontánní štěpnou reakci a ta se udržela pár zlomků vteřiny a vygenerovala aspoň tolik tepla, aby se vytvořil "hřibovitej mrak" i bez exploze těžkýho hermetickýho pouzdra (což jde, takovej mrak nemusí mít vždycky 10 nebo ještě víc kilometrů na vejšku jako při "opravdovým jaderným výbuchu") a někdo další ten mrak uviděl, pak jo, klidně v Evropě mohlo dojít i k několika desítkám takovejch "pidivýbuchů" ještě před 16. červencem 1945 (pokus Trinity v Novým Mexiku = první "oficiální" jadernej výbuch)...

[jiriS]

Kdysi kdesi jsem taky četl, že se jim měla nějaká forma jaderného výbuchu podařit, ale bylo to málo informací, jen z jednoho zdroje, bez dalších indicií.
Naštěstí jim špičkoví vědci utekli včas, neb byli židovkého původu...
Jirka

[EKKAR]

Jenže třeba opravdoví objevitelé štěpení Líza Meitnerová s Ottou Frischem nikam za Veľkou Mľáku neutekli - a nebyli sami, v Rajchu podobnejch kapacit zůstalo určitě dost na to, aby dosáhli ledasčeho.
JENŽE - na jedný straně byly sabotáže jejich snahy ze strany Spojenců, kterým stačilo jen dost přesně bombardovat a občas někam strčit pekelnej stroj (třeba zrovna do toho trajektu s transportem D₂O na jezeře Tinnsjaure) a na druhý straně taky obava jak těch vědců, tak i samotnýho Ády Čalouníka z případný odvety za použití takový zbraně. Na židy Áda klidně používal kyanovodík (Cyklon B), injekce fenolu nebo výfukový plyny, protože věděl, že mu to v daný situaci nemůžou vrátit - ale na Anglány nebo Amíky se to použít bál, protože měl vichr, že by mu to vrátili s pořádným ouročkem ...

[EKKAR]

Jenže třeba opravdoví objevitelé štěpení Líza Meitnerová s Ottou Frischem nikam za Veľkou Mľáku neutekli - a nebyli sami, v Rajchu podobnejch kapacit zůstalo určitě dost na to, aby dosáhli ledasčeho.
JENŽE - na jedný straně byly sabotáže jejich snahy ze strany Spojenců, kterým stačilo jen dost přesně bombardovat a občas někam strčit pekelnej stroj (třeba zrovna do toho trajektu s transportem D₂O na jezeře Tinnsjaure) a na druhý straně taky obava jak těch vědců, tak i samotnýho Ády Čalouníka z případný odvety za použití takový zbraně. Na židy Áda klidně používal kyanovodík (Cyklon B), injekce fenolu nebo výfukový plyny, protože věděl, že mu to v daný situaci nemůžou vrátit - ale na Anglány nebo Amíky se to použít bál, protože měl vichr, že by mu to vrátili s pořádným ouročkem ...

[xsc]

Přijde mi to trochu divné. Ne, že by v Německu neměli vědce, kteří by to byli schopni uskutečnit. Ale i k takovému "pidi"výbuchu je potřeba získat dost štěpného materiálu, tedy ještě mnohonásobně víc ho vytěžit a zpracovat. Stopy po těžbě a fabrikách na obohacování by se těžko utajily.

[EKKAR]

V Jáchymově měli smolince doslova co hrdlo ráčilo - a v Belgii zabavili všechen uran pocházející z belgickýho Konga, vytěženej do roku 1940. Celkově ho mohlo bejt i několik stovek tun, takže otázku štěpnýho materiálu řešit nemuseli. To spíš to obohacení - a na to je několik metod, přičemž i čistej kovovej uran bez obohacení, jen z přírodní rudy může za určitejch okolností dosáhnout kritický meze - a začít produkovat energii z řetězový reakce ...

[EKKAR]

V Jáchymově měli smolince doslova co hrdlo ráčilo - a v Belgii zabavili všechen uran pocházející z belgickýho Konga, vytěženej do roku 1940. Celkově ho mohlo bejt i několik stovek tun, takže otázku štěpnýho materiálu řešit nemuseli. To spíš to obohacení - a na to je několik metod, přičemž i čistej kovovej uran bez obohacení, jen z přírodní rudy může za určitejch okolností dosáhnout kritický meze - a začít produkovat energii z řetězový reakce ...

[Jimmi2]

Kdyby to byla pravda, více by se o tom mluvilo. Myslím, že Hitlerovo Německo bylo opravdu hodně daleko od podobné bomby.
Ostatně Projekt Manhattan byl tak obrovské, do té doby nevídané nahromadění vědeckých kapacit i hmotných prostředků, že by po začátku války Německo nemohlo dát dohromady ani zlomek něčeho podobného.

[kulikus]

[EKKAR]

Ono to celý je zavádějící - hlavně ta titulní otázka. Na ni je odpověď jednoznačná - bylo to v 05:30 ráno dne 16. července léta Páně 1945 v poušti v Novým Mexiku v místě, zvaným Jornada del Muerto a dneska označovaným jako "Ground zero". Proč? Protože tam došlo k prvnímu VÝBUCHU jako takovýmu - k mžikovýmu uvolnění obrovskýho kvanta energie v jednom bodě, s tlakovou vlnou porážející na kilometry stojící lidi, se zábleskem oslepujícím na podobnou vzdálenost a s vytvořeným zemětřesením.

Ale pokud by někdo položil otázku "Kde došlo k první záměrně vyvolaný a ještě neřízený řetězový reakci ve štěpným materiálu s výronem energie?", byla by odpověď daleko složitější a nesnadnějc určitelná. A klidně by ta odpověď mohla znít i tak, jak je naznačeno vejš = neboli že by byla datovaná dřív než do července 1945 a lokalizovaná jinam než do Novýho Mexika.

[EKKAR]

Ono to celý je zavádějící - hlavně ta titulní otázka. Na ni je odpověď jednoznačná - bylo to v 05:30 ráno dne 16. července léta Páně 1945 v poušti v Novým Mexiku v místě, zvaným Jornada del Muerto a dneska označovaným jako "Ground zero". Proč? Protože tam došlo k prvnímu VÝBUCHU jako takovýmu - k mžikovýmu uvolnění obrovskýho kvanta energie v jednom bodě, s tlakovou vlnou porážející na kilometry stojící lidi, se zábleskem oslepujícím na podobnou vzdálenost a s vytvořeným zemětřesením.

Ale pokud by někdo položil otázku "Kde došlo k první záměrně vyvolaný a ještě neřízený řetězový reakci ve štěpným materiálu s výronem energie?", byla by odpověď daleko složitější a nesnadnějc určitelná. A klidně by ta odpověď mohla znít i tak, jak je naznačeno vejš = neboli že by byla datovaná dřív než do července 1945 a lokalizovaná jinam než do Novýho Mexika.

[Celeron]

[ok1hga]

[ok1hga]