Infracervena zarovka-princip,konstrukce

[Boro]

Zdravim.Na rovinu... ,zda se ze do budoucna budu muset skusit delat reflov na par obvodech.Kedze nemam 50 000 CZK ,tak se pohravam s myslenkou udelat si primitivni IR pajku.Regulaci,posuv,predehrev a optiku bych nejak mozna zvladl.Ale,a to sme u meho problemu-nemam zarovku,resp. da se objednat ale za kolem 1500 CZK.To by taky slo ale jako bastlir,bych chtel pochopit,jaka konstrukcni zvlastnost dela IR zarovku.Jaky je rozdil oproti klasicke zarovce?Proc dava hlavne teplo a ne svetlo?Prosim poradte nebo mne navedte na naky odkazy. .Vim ze v IR ohrivacich je stocena spirala,kde je vlakno schovane v nejakem hlemizdi,nebo je dokonce pod keramikou.Budu vdecny kazdymu za vysvetleni principu IR zarovky a pripadne konstruktivni pripominky.Prominte mou troufalost a dekuji.

[ZVUK2000]

A nemá to na starost barevný resp. červený filtr?

[Hill]

Může to být tmavočervený filtr, ale často jde i o tzv. černý zářič, čili o těleso ohřívané na teplotu, při které sálá teplo, ale ještě nesvítí. A vlastně nemusí být ani černý, i když ten je nejúčinnější: sálá přece i žehlička, také vyzařuje infračervené vlnění.
To ostatně vyzařuje i normální žárovka, ale v důsledku vysoké teploty vlákna také svítí. Když se podžhaví, aby vlákno méně svítilo, má samozřejmě menší výkon, ale především ubyl ten podíl viditelného světla. A další část viditelného se potlačí červeným filtrem, který to teplo propouští téměř beze ztrát.

Na reflow je zrádné hlavně to, že potřebuješ opravdu velký výkon, ale hlavně: dostat ho do spojů. Jenže ty jsou světlé a lesklé - prostě to teplo odrazí a s ohřevem nebudou nijak spěchat. Daleko rychleji se ohřejí hlavně pouzdra součástek. A těm se to líbit nebude.

[Hill]

Může to být tmavočervený filtr, ale často jde i o tzv. černý zářič, čili o těleso ohřívané na teplotu, při které sálá teplo, ale ještě nesvítí. A vlastně nemusí být ani černý, i když ten je nejúčinnější: sálá přece i žehlička, také vyzařuje infračervené vlnění.
To ostatně vyzařuje i normální žárovka, ale v důsledku vysoké teploty vlákna také svítí. Když se podžhaví, aby vlákno méně svítilo, má samozřejmě menší výkon, ale především ubyl ten podíl viditelného světla. A další část viditelného se potlačí červeným filtrem, který to teplo propouští téměř beze ztrát.

Na reflow je zrádné hlavně to, že potřebuješ opravdu velký výkon, ale hlavně: dostat ho do spojů. Jenže ty jsou světlé a lesklé - prostě to teplo odrazí a s ohřevem nebudou nijak spěchat. Daleko rychleji se ohřejí hlavně pouzdra součástek. A těm se to líbit nebude.

[Boro]

Dekuji ze ste mne nevysmali. Taky sem si myslel ze to az takova veda nebude.Uff.Nemuze to byt neco jako topna spirala z pecici trouby smotana do terciku.Samozrejmne s poradnym prikonem. .Proste velka teplota na plose asi 2 krat 2 cm .Nad zehlickou sem taky premejslel. . Ze to tam proste nazehlim.Nebo mam jeste sendvicovac ,ale to bude asi jenom predehrev.Dale nechapu to ze se tam pouziva pry opticka cocka.Mam cocky 50-120 mm ruznych tvaru.Nevi nekdo jestli ta sklenena cocka nepohlti teplo nebo nepraska? Pry je to jako paleni lupa plus slunce. Takze dekuji za komentare a budu pokracovat--potrebuji proste nakym levnym zdrojem vyrobit a zaostrit teplo na malou plochu chipu.Dekuji i za info ohledne pouziti cerveneho fitru,bude asi taky dulezity.

[KUBO]

http://www.reworkstation.cz/obchod/pedehivae-preheatery/pajeci-stanice-s-preheaterem-wep-853aa.html

[Hill]

U spojné čočky existuje jedna zrada: čím větší vlnová délka světla, tím méně se na rozhraní vzduch - sklo světlo láme. To souvisí s barevnou vadou zobrazení a také to znamená, že zaostříš-li viditelné světlo přesně do určitého bodu, bude teplo (tedy infračervené záření) rozostřené, zaostří se až "za deskou" a účinnost ohřevu tedy nebude nijak osnivá.
Čočku po zaostření viditelného světla musíš posunout asi o 1/50 vzdálenosti od zdroje infračerveného záření směrem k desce, aniž bys přitom změnil vzdálenost zdroj záření - deska. Nebo se soustavou zdroj záření - čočka couvnout o tu asi 1/50 vzdálenosti čočka - deska. Přitom se samozřejmě stopa viditelného světla trochu rozostří, ale to nemá na ohřev vliv.
Přesně to nejde určit, protože čočky se dělají ze skel s různě velkým indexem lomu a vlastně u každé čočky je ten potřebný posun trochu jiný. U brýlových skel se to pohybuje mezi 1/80 a 1/20 ohniskové vzdálenosti čočky, takže ta 1/50 je snad dostatečná přesnost. Už třeba jen proto, že nevíš, jak moc se liší vlnové délky největšího výkonu infrazáření od prvního viditelného, tedy vlnové délky červeného světla (cca 650-700 nm).

[Hill]

U spojné čočky existuje jedna zrada: čím větší vlnová délka světla, tím méně se na rozhraní vzduch - sklo světlo láme. To souvisí s barevnou vadou zobrazení a také to znamená, že zaostříš-li viditelné světlo přesně do určitého bodu, bude teplo (tedy infračervené záření) rozostřené, zaostří se až "za deskou" a účinnost ohřevu tedy nebude nijak osnivá.
Čočku po zaostření viditelného světla musíš posunout asi o 1/50 vzdálenosti od zdroje infračerveného záření směrem k desce, aniž bys přitom změnil vzdálenost zdroj záření - deska. Nebo se soustavou zdroj záření - čočka couvnout o tu asi 1/50 vzdálenosti čočka - deska. Přitom se samozřejmě stopa viditelného světla trochu rozostří, ale to nemá na ohřev vliv.
Přesně to nejde určit, protože čočky se dělají ze skel s různě velkým indexem lomu a vlastně u každé čočky je ten potřebný posun trochu jiný. U brýlových skel se to pohybuje mezi 1/80 a 1/20 ohniskové vzdálenosti čočky, takže ta 1/50 je snad dostatečná přesnost. Už třeba jen proto, že nevíš, jak moc se liší vlnové délky největšího výkonu infrazáření od prvního viditelného, tedy vlnové délky červeného světla (cca 650-700 nm).

[Victronix]

[Victronix]

Na tomto typu jsem kdysi pracoval.


Na počítači se přepínalo mezi řídícím programem s recepturou a kamerou.

[Victronix]

Tady je dobře vidět, jak jsou pod součástkou 4 nožky, které lze horizontálně posunovat, aby se deska podepřela mimo součástky zespod.

[Boro]

Mate pravdu vsichni. .Hill dik,nenapadlo mne ze kde kde bude kuzel viditelneho svetla tak tam nemusi byt "ohniste tepla" Budu googlit,ted uz mne jenom trapi ta infra zarovka-v cem je jina konstrukcne?

[danhard]

250W IR žárovkou "ze slepičárny" jsem odletoval několik set smd brouků 44-144pin.
cca 3cm pod žárovkou, přebytečné teplo stačilo odmaskovat ráměčkem z kancelářského papíru.
Letoval jsem to pak ručně, VQ, TQ pouzdra.

[ZVUK2000]

[danhard]

Několik set smd brouků uprostřed oboustraně osazených desek, protože jsem ty desky oživoval a měnil vadné obvody, případně jsem je potřeboval přehodit.

Co to má společného s recyklací a odletováváním švajcem ?

[Boro]

Hezky obrazky,dik Victronix. A hlavne Danhard dik .Takze do jde i touhle cestou. Skusim to taky,uz jenom k tomu rozdilu medzi IR a normalni zarovkou.Nema fotky toho vlakna nekdo?Porad mi neco rika ze to bude kus nakyho odporovyho zvlastniho dratu vhodne navinutyho.Moje prani by bylo namotat to nejak "do sneka" aby to palilo jen na urcity plose.Byl by i mensi problem s tym deflektorem .Preci jen zarovky pro chovatele a stary infrazaric maji velky vyzarovaci uhel.Kdyz to nepude tak ji koupim.Prosim kdyby mnel nekdo foto vlakna ir zarovek .A jeste-je u IR bulb dulezity vakuum?

[Artaban001]

Co by bylo na IR žárovce jinýho - Jen má tlustší vlákno, za ním je zrcadlo a baňka je lehce začeveněná. Tlustší vlákno je míň rozžhavený, takže svítí víc do červena. Zrcadlo odrazi IR ze zadní strany dopředu a možná je použitý i jiný sklo, který propustí víc infrapaprsků..

A je jedno, zda je halogenová, nebo obyč. Hlavní je, že se využívá sálavý teplo, zbytek pohltí červený sklo.
Klasickýmalý halogenky z reflektorem mají ve předu vrstvu, co odráží infračervené záření, který opouští halogenku zadem (zrcadlo je IR propustný), tudíž ve směru svícení tolik nehřeje..