Zapnuto/vypnuto jedním tlačítkem (pajc)

[Artaban001]

Kdo má zájem odskoušet tohle zapojení. Původně bylo použito v LEDbaterce s rádiem. Možná bude potřeba "poladit" kapacity kondenzátorů, protože jejich kapacita byla změřena v osazeném stavu (SMD).
Jedním stiskem tlačítka zapne a druhým stiskem vypne. Po připojení napájení je ve vypnutém stavu..

[milous2]

Zdravím. Než začne někdo řvát,že reaguji na vlákno 5.let staré,chtěl bych poznamenat,že docela nedávno (letos,před měsícem ?) zde někdo uveřejnil zapojení,které sem vracím. Stihl jsem si jej zkopírovat. Kdo jej sem postnul si již nepamatuji Jistě si ho autor pozná a přihlásí se k němu?Dávám to sem jelikož je celé fórum nějak záhadně pročištěno od starších příspěvků a spoustu věcí nejde zpátečně dohledat a může se někomu hodit? Taky bych chtěl vědět zda ono zapojení někdo odzkušel? Mám v úmyslu to zkusit v "dohledné době postavit", a tak dotaz zní: Zkoušel to někdo? Děkuji.
Zde tedy to schema a můj soukromý zkušební návrh pcb. Kdyby někdo znalý hodil do placu lepší a co nejmenší (pro klasické vývodové součástky)byl bych vděčný.Díky.
Edit. Před odesláním mého příspěvku se mi schema kolegy nezobrazilo ???
Celé je to divné? Zobrazení se ukáže až po přihlášení. Som z toho volaky zmetěný

[sinclair]

Ty tranzistory jsou možná až zbytečně výkonné. Rejžák pro stejný účel a až 10 ledek používá 3904/3906. To jsou dnes možná nejlevnější tranzistory na světě, s ohledem na objem výroby. Poměrem cena/výkon jednoznačně a rejžák tohle ví

[milous2]

Tak a je odzkoušeno. Nedalo mi to a odpoledne jsem to postavil. Funguje ! Děkuji za uveřejněné schéma. Chtěl bych tím nahradit vypínače v několika Led svítilnách co mám doma a odstranit tak nepříjemné poblikávání způsobené na kontaktech vypínačů. Je to protivný jev, který mi neskutečně vadí.
No, ta záhada, že se mi nezobrazuje obrázek schématu od Artaban001 a ani mé ,bez přihlášení, stále trvá ! Jak na noťasu s XP,tak na tabletu i na synovo PC s win7 ? Zastaralý prohlížeč ? Či co to může způsobovat? Dále jak jsem uvedl v předchozím, nezobrazuje se mi u některých uživatelů starší příspěvky,pouze první stránka a na dalších se zobrazí, že není nic jiného k zobrazení. Zkrátka dějí se věci.

[breta1]

Na podobné věci používám modul TTP223 (EBAY)
Rozměr jen 11x15mm.
Při 3V má klidový odběr 5uA, výstup do zkratu dá 15mA.

[milous2]

To: breta1 Díky za tip!!!
Po zadání označení mi vyskočilo několik nabídek viz třeba zde:
https://arduino-shop.cz/arduino/1402-ttp223-kapacitni-dotykovy-spinac-tlacitko-self-lock-modul-pro-arduino.html?gclid=EAIaIQobChMIva2A4PfC4gIVEeR3Ch2tDwsNEAQYAiABEgJmifD_BwE

Omluva,zkrátit název odkazu jsem se ještě nenaučil.I když seriál na to téma tu již proběhl
Jinak výše popsané zapojení nebere v nečinnosti nic,žádný proud se nekoná a zatěžovat proudově, jsem to ještě netrápil. Taky na to dojde. Podle hodnot použitých tranzistorů,by to "něco"mohlo zvládnout? Nechtěl jsem to odkouřit hned v "záběhu" Těší mě,že to funguje jak je uvedeno.Ta moje prvotina pl. spoje je jen zkušební verze a chtěl bych ji samosebou zmenšit na minimum.Problém je,že SMD montáž nedám (pro oči) a navíc dle Tvého tipu se jistě půjde něco v mini provedení, dát koupit?
Zároveň jsem si při výrobě pcb,potvrdil zkušenost,teď honem nevím uživatele ,který zde také poměrně nedávno uveřejnil značku lihového popisovače,kterým maluje plošáky,a potvrzuji,že v leptací lázni mnou užívané,tedy peroxid + kyselina solná,se vzorec ani náznakem nepodleptal,natož neměl nějakou snahu se reakcí v lázni narušit. Omýt jsem ho musel hadříkem napuštěným acetonem (byl nejblíže). Myslím,že trubičkové pero se u mě stává minulostí,po této první zkušenosti. Prvně v životě jsem neměl zlemtané rty od profukování zmíněného pera
Zdravím.

[Artaban001]

trubičkovým perem jsem dělal plošňák jednou v životě - kalafuna v lihu, obarvená čeveným barvivem. V tom trubičkovým peru - ty násadkový - býval takový drátek, kterým stačilo občas zahýbat a to pero bylo průchozí po celou dobu.
Později bylo pro mě jednodušší používat lihovky a ještě později mě postačila metoda dělících čar pomocí šroubováku a frézy.
Jinak k tomu mýmu zveřejněnýmu zapojení - bylo obsažený v nabíjecí LED svítilně z Lídlu, proto je originál 100% funkční.

[milous2]

To:Artaban001 Pochvala za "zpětné inženýrství" s hvězdičkou !
No a kde je drátku z pera konec ? Znám,pochopitelně. Zde u nás bývala drogerie,říkali sme ji "u Rambouska",to podle vedoucího oné prodejny. Ten chlap uměl sehnat co se dalo! Jelikož to nebyla obyčejná drogérka,ale od všeho něco,ty trubičkové pera jsem míval od tam tud a snad všechny rozměry. Zbyly mi dvě. Používám nitro barvu,naředěnou tak aby se jen doplňovalo a malovalo. Význam drátku znám,ale té barvě vadil. No každý má svou zkušenost jak se mu nejlépe tvoří. Když sem byl pomalý,hold jsem musel profukovat Zrcadlo v dílně není a tak až když jsem vešel domů,hned věděli,že jsem zase kreslil.
Po včerejšku bude chvíli klid,plnidla mám dostatek. Ten fix jsem našel :

[Artaban001]

Já znám trubičkový pera takový, co se strkaly do plastových násadek. Dalo se tam strkat i to klasický pero, co se muselo namáčet do lahvičky z inkoustem - neříkalo se mu náhodou redist pero?
Do tech trubičkových per se káplo pomocí vršku od lahvičky pár kapek a malovalo se. V těch trubičkách byl drátek, kterej byl nahoře zaklesnutej do držáku (kovová část, co se zastrkovala do plastový násadky)a druhý konec volně trčel - asi necelý milimetr - z trubičky. Malováním se hýbal a tím udržoval průtok inkoustu. Občas to chtělo s tím zakvedlat ručně a pak spodek otřít hadříkem - dělával jsem s tím protokoly do "měření" v dobách mého studia na SOUE. Později jsem od známýho dostal profi balíček, kde bylo tohle trubičkový pero, jedna lahvička z modrou tekutinou na čištění plošných spojů a druhá lahvička z červeně obarveným roztokem kalafuny v lihu. Nevým, který podnik to produkoval pod názvem "sada pro kreslení plošných spojů"

[patrikvarga]

Ten fix nevydrží HCl + H2O2.

[milous2]

patrikvarga napsal : " Ten fix nevydrží HCl + H2O2. "

Co mi to chceš namluvit ? Snad vím v čem leptám ! Drží jak "přibitý" !!!
Leptat se zřejmě musí umět !

[milous2]

Na téma trubičkového pera zde bylo v minulosti napsáno dost. Třeba zde:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=64218&postdays=0&postorder=asc&start=30
Plastovou násadku si nepamatuji,Používal jsem zničený štětec na vodovky.Amputací štětin z kovové části štětce mi vznikla kovová násadka odolná acetonu. Držátko kalíšku tr.pera tam krásně drželo,stačilo vsunout do vzniklého "kráteru" po štětinách,kulatého štětce.

[dobrman]

[EKKAR]

Ten drátek v trubičce byl kvůli tuši, kterou se finálně vytahovaly výkresy na pauzák. Trubičkový pera měly právě pro různou šířku čáry odstupňovaný průměry a drátek uvnitř trubičky spolu s povrchovým napětím tuši (tuše?) způsoboval, že tou trubičkou tuš volně nevytekla, ale právě jen na šířku toho zabroušenýho ústí trubičky se rozlila jen v momentě dotyku s papírem. Pro lihový a acetonový roztoky na kreslení DPS bylo někdy lepší ten drátek vyjmout - ale jen po vyzkoušení, některý roztoky obzvlášť ty řidší naopak bez drátku dělají kaňky stejně jako je dělala bez drátku tuš. Inženýrský rýsovací soupravy s plnicíma agregátama a výměnnýma hlavama prodával Koh-I-Noor Hardmuth v 80. letech stejně jako o 10 let dřív západoněmeckej Faber-Castell a jim podobný firmy. Sám mám jednu takovou ještě schovanou, na študiích jsem ji při technickým kreslení používal a docela fest s ní před ostatníma "honil vodu" - právě proto, že oni ještě rýsovali trubičkáčema v násadce. Několik roků po nás tyhle rýsovací sady nahradily tenkohrotový vytahovací fixy a nakonec rysy na pauzáku zanikly úplně - dnešní adepti inženýrskýho kreslení už jinak, než nějakým "CADem" rýsovat neumějí ...

Tolik k perům trubičkovejm - vejš zmíněný REDIS-PERA jsou něco trochu jinýho. Jsou to v principu stejný ocelový "násadkový pérka s hrotem rozděleným "spouštěcí štěrbinou" úplně stejně jako pérka na obyčejný psaní, ale sám hrot je rozšířenej do plošky, která zase má kalibrovanej průměr. Redis-péra sloužily k popisování a vytváření čar tak širokejch, že už na ně obyčejný trubičkáče nestačily. Při používání se nenamáčely do inkoustu nebo tuše jako psací pérka, ale barvivo se do nich "plnilo" do klínku mezi vlastním psacím pérem a přítlačným pérkem nacvaknutým shora, protože spotřeba na jednotku dýlky čáry je u nich samozřejmě vyšší než u běžnýho psacího péra, který nechává stopu širokou jen asi 0,2mm - redis-péra se pokud vím vyráběly až do průměru "psacího terčíku" kolem 5mm ...

[EKKAR]

Ten drátek v trubičce byl kvůli tuši, kterou se finálně vytahovaly výkresy na pauzák. Trubičkový pera měly právě pro různou šířku čáry odstupňovaný průměry a drátek uvnitř trubičky spolu s povrchovým napětím tuši (tuše?) způsoboval, že tou trubičkou tuš volně nevytekla, ale právě jen na šířku toho zabroušenýho ústí trubičky se rozlila jen v momentě dotyku s papírem. Pro lihový a acetonový roztoky na kreslení DPS bylo někdy lepší ten drátek vyjmout - ale jen po vyzkoušení, některý roztoky obzvlášť ty řidší naopak bez drátku dělají kaňky stejně jako je dělala bez drátku tuš. Inženýrský rýsovací soupravy s plnicíma agregátama a výměnnýma hlavama prodával Koh-I-Noor Hardmuth v 80. letech stejně jako o 10 let dřív západoněmeckej Faber-Castell a jim podobný firmy. Sám mám jednu takovou ještě schovanou, na študiích jsem ji při technickým kreslení používal a docela fest s ní před ostatníma "honil vodu" - právě proto, že oni ještě rýsovali trubičkáčema v násadce. Několik roků po nás tyhle rýsovací sady nahradily tenkohrotový vytahovací fixy a nakonec rysy na pauzáku zanikly úplně - dnešní adepti inženýrskýho kreslení už jinak, než nějakým "CADem" rýsovat neumějí ...

Tolik k perům trubičkovejm - vejš zmíněný REDIS-PERA jsou něco trochu jinýho. Jsou to v principu stejný ocelový "násadkový pérka s hrotem rozděleným "spouštěcí štěrbinou" úplně stejně jako pérka na obyčejný psaní, ale sám hrot je rozšířenej do plošky, která zase má kalibrovanej průměr. Redis-péra sloužily k popisování a vytváření čar tak širokejch, že už na ně obyčejný trubičkáče nestačily. Při používání se nenamáčely do inkoustu nebo tuše jako psací pérka, ale barvivo se do nich "plnilo" do klínku mezi vlastním psacím pérem a přítlačným pérkem nacvaknutým shora, protože spotřeba na jednotku dýlky čáry je u nich samozřejmě vyšší než u běžnýho psacího péra, který nechává stopu širokou jen asi 0,2mm - redis-péra se pokud vím vyráběly až do průměru "psacího terčíku" kolem 5mm ...

[kbulda]

https://www.google.cz/search?q=redispero&client=opera&hs=1ip&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwiZ-MPut8biAhXFKFAKHTcmBL4Q_AUIECgB&biw=1087&bih=688&dpr=1.13