LEDka pod anténou vysílače

[kulikus]

Za dávných časů se tradovalo, že na Strahově svítí doutnavka na smyčce z drátu (později LED). Rušení západního rozhlasového vysílání už není v provozu, přesto se tam studenti občas ptají, je-li experiment stále funkční. Nedalo mi to a vyrazil jsem pod Petřínskou věž. Údajně jsou na ní následující ERP:

Praha-Petřín Radio RFI 99.3MHz O 1000W
Praha-Petřín ČRo 2-Praha 91.2MHz O 2800W
Praha-Petřín Evropa 2 88.2MHz O 5011.9 W

Samotný sací měřič rezonance Tesla BM387 vykazoval při ladění nepatrnou výchylku na odpovídajících kmitočtech. S jednoduchým dipólem o délce jednoho ramena 83,5cm (celkové 167cm), volně navázaným pres 20cm dvoulinky 300ohm (součást teleskop dipolu) a následně dvěma závity přes měřák šla ručička zlehka mimo rozsah (přes 100uA) při vhodné orientaci antény.

Myslím, že dipol nebyl přesně naladěn a přizpůsoben. Je šance, že při důkladnějším povedení by LED svítila?

[Hydrawerk]

Některé supersvítivé led trochu svítí i při dost malém proudu. Pokud si vzpomínám, tak by to mohly být desítky či stovky mikroampér.

[Hill]

Navíc by to chtělo okouknout, jaké tam mají antény a jak umístěné - byly by škoda, kdyby vysílač vyzařoval zbytečně moc výkonu do neobydleného porostu, obvykle je snaha "stlačit" vyzařovací diagram antén tak, aby se signál šířil co nejdál vodorovně nebo mírně šikmo dolů.
I to může být důvodem, proč tam toho pole moc nenaměříš.

[Hill]

Navíc by to chtělo okouknout, jaké tam mají antény a jak umístěné - byly by škoda, kdyby vysílač vyzařoval zbytečně moc výkonu do neobydleného porostu, obvykle je snaha "stlačit" vyzařovací diagram antén tak, aby se signál šířil co nejdál vodorovně nebo mírně šikmo dolů.
I to může být důvodem, proč tam toho pole moc nenaměříš.

[mi-ro]

Tady možná platí nejvíc "pod lampou největší tma" a dál už zase síla pole klesá se čtvercem. Já jsem za totáče svítil a to s mizernejma LEDkama na drát a rezonanci na 638kHz vysílače Liblice. Prý vyzářil 2 MW. A to jsem 50km daleko.

[mi-ro]

Tady možná platí nejvíc "pod lampou největší tma" a dál už zase síla pole klesá se čtvercem. Já jsem za totáče svítil a to s mizernejma LEDkama na drát a rezonanci na 638kHz vysílače Liblice. Prý vyzářil 2 MW. A to jsem 50km daleko.

[Davidus]

jinak pozor, některé LED nefungují výš jak 100kHz, bylo by dobré použít i detekční diodu.

[ok1hga]

[ok1hga]

[ok1hga]

[ok1hga]

[jasin]

Běžná červená ledka mi bez nějakých dalších diod svítí dobře na 145 MHz. Stačí malý kroužek z drátu.
Na 500kHz mám indikační žlutou ledku (stará, ze šmelcu), jako kroužek k ní používám plastové mezikruží s mnoha závity které bylo na vychylovačkách monitoru (budiž mu země lehká). Vysilač má příkon 2W a svítí to pěkně v blízkosti vazební cívky.

[mi-ro]

Tak předpokládám nějakou detekci VF signálu, by mě ani nenapadlo zapojovat přímo LED do rezon. obvodu. PS a jak fungovaly ty čínský světýlka nalepený na mobilech? Pak si nějaký europičus vymyslel, ze to ruší a nova a jiný bulvární media se mohly přervat o škodlivosti těchto pasívních idnikátorů.

[mi-ro]

Tak předpokládám nějakou detekci VF signálu, by mě ani nenapadlo zapojovat přímo LED do rezon. obvodu. PS a jak fungovaly ty čínský světýlka nalepený na mobilech? Pak si nějaký europičus vymyslel, ze to ruší a nova a jiný bulvární media se mohly přervat o škodlivosti těchto pasívních idnikátorů.

[jasin]

Dioda (jakákoliv) připojená k anténě ruší docela určitě. Známá je aféra s televizory typu Dukla, které měly na vstupu připojené antiparalelní diody.
Ty diody tam dal nějaký genius ve vývoji Tesly aby prý ochránily vstup tuneru.
Rušení se pak dalo běžně zachytit v okruhu stovek metrů od antény takového televizoru.
Současné stroje už takavou vymoženost doufám nemají.

Něco jiného je dioda jako indikátor na zkoušení a něco jiného pro trvalou instalaci u antény. To je prasárna. Éter je dost zamořen i bez takových "vynálezů".

[Crifodo]

Těch géniů s diodama na vstupech vf se vyskytuje víc, běžně se přepínala pásma diodovou logikou, chránily vstupy anténních zesilovačů před silným polem vedlejší antény diodou, přenosné TV měly útlumový člen s pin-diodama.
Co je to proti povedené ups nebo tyristorové nabíječce.

[jasin]

UPS a nabíječka nemají anténu na střeše 40 metrů vysoko. Anténa přijme kdejaké silné signály, diody to smíchají dohromady a anténa to opět vyzáří. Když si pak zkusíš i kilometr od takového udělátka poslouchat DXy tak máš po hehe
A když je takových okolo víc, tak ti nezbyde než sundat sluchátka a poslouchat pindy svojí tchýně. Vyjde to nastejno. .

[kulikus]

Experiment proběhl ve vzdálenosti odpovídající výšce Petřínské rozhledny tj. v úhlu -45st od horizontu antény.

Praha - Libice u Českého Brodu na 639kHz mají nyní údajně 2x270kW a anténní stožár má výšku 335 m. Je to 0,71 násobek vlnové délky 469m na 639kHz což je zarážející. Asi to stavěli i pro dlouhé vlny.

[mi-ro]

Antény pro SV a DV jsou uměle prodloužený. V Charbuzicích-Hradec Králové kdysi vysílal SV vysílač "jen" 3kW. Fígl byl v tom, že do 16h vysílal na jiným kmitočtu než po 16h. Řešili to změnou indukčnosti v přívodu ke stožáru, u stožáru byl budník, něco jako záchod, u něho byla klika a uvnitř snad metrová cívka. Mechanik vždy v 16h přišel, přeladil a jelo se dál. PS uvádím, že Liblice jsem detekoval na 638kHz. To není omyl ale fakt. 1kHz se přidával aby byl rastr 9kHz.

[mi-ro]

Antény pro SV a DV jsou uměle prodloužený. V Charbuzicích-Hradec Králové kdysi vysílal SV vysílač "jen" 3kW. Fígl byl v tom, že do 16h vysílal na jiným kmitočtu než po 16h. Řešili to změnou indukčnosti v přívodu ke stožáru, u stožáru byl budník, něco jako záchod, u něho byla klika a uvnitř snad metrová cívka. Mechanik vždy v 16h přišel, přeladil a jelo se dál. PS uvádím, že Liblice jsem detekoval na 638kHz. To není omyl ale fakt. 1kHz se přidával aby byl rastr 9kHz.

[EKKAR]

Ony ty antény nejsou stejně dlouhý jako je výška stožáru nebo dýlka spojnice vrcholu a podkladu s úhlem 45° od svislice - stožár nese lana, který jsou v určitý vzdálenosti jak od země, tak od vrcholu přerušený nosným izolátorem a tam teprve začíná vlastní "zářič". Stejně tak nejsou vyzařovací celý dýlky horizontálních systémů mezi dvojicemi stožárů na KV. Takže pokud je spojnice vrcholku stožáru a základny dlouhá 335m, pak v ní naprosto bez problému může fungovat "půlka" neboli zářič dlouhý lambda půl i pro kmitočet 639kHz (fyzická délka zářiče 234,58m) BEZ PRODLUŽOVÁNÍ.

[EKKAR]

Ony ty antény nejsou stejně dlouhý jako je výška stožáru nebo dýlka spojnice vrcholu a podkladu s úhlem 45° od svislice - stožár nese lana, který jsou v určitý vzdálenosti jak od země, tak od vrcholu přerušený nosným izolátorem a tam teprve začíná vlastní "zářič". Stejně tak nejsou vyzařovací celý dýlky horizontálních systémů mezi dvojicemi stožárů na KV. Takže pokud je spojnice vrcholku stožáru a základny dlouhá 335m, pak v ní naprosto bez problému může fungovat "půlka" neboli zářič dlouhý lambda půl i pro kmitočet 639kHz (fyzická délka zářiče 234,58m) BEZ PRODLUŽOVÁNÍ.