Založen: Jun 21, 2005 Příspěvky: 481 Bydliště: Pardubice
Zaslal: so březen 25 2006, 22:26 Předmět: vf vlastnosti cuprexitu
Stavím aktivní anténu na vkv podle nějakého AR rok 1978. Anténa je plná plošných cívek. zajímalo by mě jak moc ovlivní materiál desky jakost cívky?Lze použít i kuprexkart?
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19600 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: so březen 25 2006, 23:27 Předmět:
Lze, na těchto kmitočtech ještě vliv vf vlastností kuprextitu není příliš výrazný. Navíc anténa je navržená ke příjmu magnetické složky vysílaného signálu.
Nevím zda to je tak úplně jedno.Jednou (je to dávno) jsem získal pár desek kuprextitu, které byly používány na provoze, kde se pracovalo s VF technikou.Podklad pod měděnou folií byl spíže do červena a deska se špatně stříhala. Při pájení, při trochu větší teplotě, folie už odlézala od desky.Nevím možná to bylo jenom jinou konstrukci tesky, a tenší vrstvou folie.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19600 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: po březen 27 2006, 6:31 Předmět:
Jo, ty znám taky. Ten červený cuprextit (jestli hovoříme o tom samém) měl přijatelně malé vf ztráty, ale byl na jedno použití, pravda, fólie se nesměla ohřát moc, natož dvakrát.
Zrovna tak je většinou jen na jedno použití tmavohnědý Cuprexcart - vlastně tvrzený papír a něco jemu podobného, jen světlejšího, se dnes používá do spotřební elektroniky.
Ale skutečnost, že se fólie odděluje od desky, není v tomto případě tak důležitá. Ta aktivní anténa má poměrně velké plochy, na kterých se nepájí. A nemusí se dvakrát. Za nějakých 10 let, co jsem ji měl, a to byla umístěná u zářiče chlumecké antény pro dálkový příjem jako zesilovač, jsem k ní nemusel. S přesunem vysílání do pásma 88-108MHz ale došlo k likvidaci - postupně už nebylo dálkově co lovit. A jako pokojovku jsem ji už nepotřeboval.
Založen: Jun 21, 2005 Příspěvky: 481 Bydliště: Pardubice
Zaslal: po březen 27 2006, 14:02 Předmět:
Díky za všechny odpovědi. Jěště by mě zajímalo jaké se s tou anténkou dají dosáhnout výsledky(mám tu verzi s KF 525 a kladnou zpětnou vazbou),ale má mentší zisk než obyč. dipól, přitom autor píše že má mít zisk jak pětiprvková anténa. Je ten zisk dosažitelný? Nešel by tam dát nějaký lepší tranzistor? Jak to mám natočit aby to přijímalo vertikální polarizaci?
Je velky rozdil elektricych parametru mezi kuprextitem a kuprexkartem. A to hlavne ve ztratovem uhlu (tangens delta) a pak v dielektricke konstante materialu (epsilon er)jiz pri 100 MHz. Dale je take dosti velky rozdil VF parametru mezi kuprextitem starsim vyrabeny v 80tych letech Gumonem Bratislava (tmave a pak cervene provedeni) a nynejsimi dovoznimi materialy prevazne zastopene typem FR4. Ten je na VF aplikace v soucasne dobe nejlepsi.
Primlouval bych se za zesilovac s BF966 nebo BF982 (KF982) ktery ma vetsi zisk a take lepsi odolnost proti intermodilacim nez zminena KF525ka. V blizkosti prijimaciho stanoviste muze byt silny vysilac, ktery privede KF525tku do limitace a pak uz je cela aktivni antena na 2 veci ) Toz je potreba postudovat nektere zakonitosti z VF techniky a pak se pustit do takoveto konstrukce se zarukou ze to aspon trosku dobre vyjde...
Nevím přesně o kterou konstrukci se jedná, v sedmdesátých letech publikovali tyto nevšední konstrukce pánové Klabal&Kryška a taky jsem podle nich něco dělal, nějaký vstupní díl s laděním naklápěním plošných cívek. Vlastnosti to mělo spíš kompromisní než výjimečné.
Žádná anténa, ani plošná laděná, nemůže nějak zázračně obejít fyzikální zákony, musí prostě dodat na vstup přijímače potřebné napětí "vytěžené" z daného místa zásobovaného elmag. polem z vysílače. Pokud možno s dobrým odstupem s/š a pro stereo signál taky fázově věrné, což znamená bez odrazů. Takový signál obyčejně nebývá někde v zástavbě, ale spíš v homogenním poli. Pokud tam není dostatečné, je jedno, jestli chceme zesilovat "nic" z llektrické nebo magnetické složky pole.
Dnešní praxe je vysílat na doraz nebo i trochu přes povolený frekvenční zdvih a v přeplněném pásmu, což na jednu stranu vyžaduje dobrou selektivitu a na druhou stranu dost velkou šířku pásma. Nevím, jak to splňuje anténa s kladnou zpětnou vazbou a nedefinovanou šířkou pásma. Jiný problém může být přemodulovatelnost v případě lokálního silného vysílače. Lepší než KF525 by měl být každý tranzistor s vyšším Ft, nízkým šumem a v režimu velkého kolektorového proudu kvůli intermodulaci.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19600 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: po březen 27 2006, 20:42 Předmět:
Taky se nám to neosvědčilo jako anténa, ale, připojené packami na dipól antény CCIR, jako anténní zesilovač. Dálkově se to doladilo, dálkově se nastavila vazba a s ní šířka pásma... Jauerling, Kahlenberg, Hoher Bogen ve stereo na samo domo přijímače ( volně podle KIT74 a 78 ), s minimálními úniky jak byl měsíc dlouhý, z Podkrkonoší, tři antény v okruhu asi 15 km v nadmořských výškách 240 až 270 m. Každá "anténa" na jiné podložce (co se zrovna sehnalo, takže i cuprexkart). Chodilo to nesrovnatelně líp, než s pásmovými zesilovači - a že jsme jich vyzkoušeli - a to u nás v pásmu 87,5-108 MHz ještě nic nevysílalo, aby nás nějak trápily problémy s křížovou modulací, vždyť i nejbližší tuzemský FM vysílač byl skoro 20MHz a přes 60km daleko...
Jenže předělávka na nové součástky už nebyla tak úspěšná, ale těžko posuzovat, když se nelze vrátit do tehdejších podmínek: jednak už v tomto pásmu je přecpáno, druhak s FETem BF981 to chodí vše na vyšších impedancích, než tehdy s tou KF525. Už jen odbočka pro navázání vstupu není na 1/8 délky závitu od zemního konce, ale ve třetině; jakkoli by to mělo vůči silným signálům být odolnější, není to ono. A ten vliv materiálu je s FETem skutečně podstatně výraznější.
Prostě "nějak" to chodit bude celkem bez ohledu na materiál. Je to věc laborování, nastavování... no vlastně je úspěch u této konstrukce jen symbolickou odměnou za nezměrnou trpělivost. Dnes určitě.
díky za rady, asi se budu ubírat troch jinou cestou, stavěl jsem to hlavně proto, že to bylo malé a mělo to mít úzké přijímané pásmo,jsem totiž v situaci že potřebuju chytat v Pardubicích radio beat na 107,5 MHz a leze mi do toho metuje 107,3 MHz obojí vert. polarizace, stejná síla signálu na skládaný dipól to chytám mono lehce v šumu (přijímač věž roadstar asi za 2.000.-)no a nevím co s tím víceprvkovou anténu nemám kam umístit.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19600 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: út březen 28 2006, 18:10 Předmět:
Kaňk 107,5 nemá nic moc výkon, na 95,3 z Prahy bys měl na anténě dostat asi o 7dB víc.
Jestli si přijímač neporadí s rozestupem 200kHz u řádově stejných signálů, tak máš spíš šanci se dvěma dipóly propojenými fázovacím vedením a jejich vzájemnou polohu najít takovou, abys potlačil příjem ve směru od Jičína (nebo jde o odraz?), ale pokud možno zlepšil příjem ze směru od Kutné Hory.
Jak říkám: z téhle plošné antény, ovšem použité v 9-prvkové yagině jako zesilovač, jde dostat na jednom kmitočtu velmi slušný zisk (neměl jsem jak měřit, ale při dálkovém příjmu v pásmu bez jakéhokoli blízkého vysílače poskytovala na naladěném kmitočtu při vazbě nastavené ještě tak, aby to bylo spolehlivě stabilní, aspoň o 4 až 6dB silnější signál ve srovnání se zesilovačem RFT, který měl podle údajů výrobce zisk nejméně 26dB/100Mhz). Ale tvůj problém by vyřešil přijímač se selektivnějším vstupem, protože na tohle jsou i víceobvodové odlaďovače krátké.
Založen: Jun 21, 2005 Příspěvky: 481 Bydliště: Pardubice
Zaslal: st březen 29 2006, 15:05 Předmět:
na frekvenci 95,3 MHz bohužel příjem znemožňuje ČRo Hradec Králové(vysílá snad na stejné frekveci?!), skusím to s těmi dipóly a pak se poohlédnu po lepším přijímači
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
) Toz je potreba postudovat nektere zakonitosti z VF techniky a pak se pustit do takoveto konstrukce se zarukou ze to aspon trosku dobre vyjde...