Regulátor sériového motoru se zpětnou vazbou

[GeorgeB]

Neřešil jste někdo regulátor výkonu univerzálního sériového motoru se zpětnou vazbou?
Jde mi o regulaci motoru z pračky (cca 350W) s tachogenerátorem. Otáčky to přesně držet při jakémkoli zatížení nemusí, ale aby se mi motor nezastavoval při zatížení. Použití bude na malý soustruh.
Nejraději bych nějaké ověřené zapojení nebo ještě lépe stavebnici nebo modul.
Jinak našel jsem, že v pračkách se používá TDA1085C. Nepoužíval jste někdo tento obvod k tomuto účelu?
Děkuji za odpovědi.

[Atlan]

ano použival: www.onsemi.com/pub/Collateral/TDA1085C-D.PDF
nejake regulatory tu. http://elektronikacz.borec.cz/Data/Regulator%20rychlosti%20motoru.htm

Inak na sustruhu tych obycajnych tachogenerator nieje.. riadenie je bud (nechvalene fetmi) alebo tyristorove.

[BOBOBO]

Tak , při tyristorové regulaci je ZV samovestavěna a kroutící moment i v malých otáčkách značný . Jen nedosáhneš 100% otáček , ale kolem 90 .

[GeorgeB]

Motor mám zpřevodovaný cca 3x do pomala. Otáčky vřetena potřebuju v rozsahu 500-2000. Takže plný otáčky motoru určitě nevyžaduju. Motor je o výkonu 350W a původně tam byl 180W a taky to stačilo. Takže ani plný výkon nebude třeba. Šlo mi jen o to,aby se motor nezastavoval. Zatím to provizorně napájím z autotrafa než udělám ten regulátor. Asi zkusím s obvodem TDA1085C. Nebo nejdřív ten tyristorový. Ten dám do kupy ze šuplíkových zásob.

[BOBOBO]

Nezapomeň tam vrazit tlumivku . Já dával po mechanické stránce tlumivku pro výškáč z reprovýhybky .

[mtajovsky]

Typ motoru je asi dán tím co máte k dispozici, ale jinak používat sériový motor na soustruhu je špatně. Obráběcí stroje jsou typickým příkladem, kde se dají použít derivační motory, protože jsou potřeba konstantní otáčky. Sériový motor pracuje s konstantním výkonem (přibližně). Malé stolní obráběcí stroje, které se dnes dají koupit, mají derivační motory ve výkonech 300 - 700 W a regulaci na principu napětí indukovaného v kotvě - podobně jako v malých kazetových magnetofonech.

Na vašem místě bych se pokusil motor přepojit a udělat z něj motor s cizím buzením. Získáte tak možnost regulace otáček i bez tachodynama, samotná charakteristika motoru ztvrdne a tyto vlastnosti pak oceníte zejména v situacích, kdy bude te potřebovat udržet velmi malé otáčky (třeba 1 otáčku vřetene za 2 sekundy), například při řezání krátkých závitů s velkým průměrem.

[mtajovsky]

Typ motoru je asi dán tím co máte k dispozici, ale jinak používat sériový motor na soustruhu je špatně. Obráběcí stroje jsou typickým příkladem, kde se dají použít derivační motory, protože jsou potřeba konstantní otáčky. Sériový motor pracuje s konstantním výkonem (přibližně). Malé stolní obráběcí stroje, které se dnes dají koupit, mají derivační motory ve výkonech 300 - 700 W a regulaci na principu napětí indukovaného v kotvě - podobně jako v malých kazetových magnetofonech.

Na vašem místě bych se pokusil motor přepojit a udělat z něj motor s cizím buzením. Získáte tak možnost regulace otáček i bez tachodynama, samotná charakteristika motoru ztvrdne a tyto vlastnosti pak oceníte zejména v situacích, kdy bude te potřebovat udržet velmi malé otáčky (třeba 1 otáčku vřetene za 2 sekundy), například při řezání krátkých závitů s velkým průměrem.

[GeorgeB]

Mtajovsky> Děkuji za rady. Udělat z něj derivační motor není problém(stator i rotor je vyveden na konektor). Potřebu malých otáček jsem zatím nepocítil. Řezání závitů by na tomhle ani nešlo http://www.georgeb.wz.cz/tmp/soustruh3.jpg Na to máme v zámečnický dílně velkej soustruh. Tohle je kocourek "na hraní" do elektrodílny.
Otázka ted zní: máte někdo schéma na vhodný regulátor motoru s cizím buzení? Nebo stačí regulovat budící proud(reostat nebo PWM?).
Děkuji.

[mtajovsky]

Regulovat cize buzený motor můžete do buzení nebo do kotvy, ale první případ se nepoužívá pro nevýhody:

- není zde lineární závislost velikosti buzení a otáček, závislost je nepřímá úměra, špatně se to reguluje
- snížením buzení se pro daný moment zvýší potřeba proudu kotvou a lehce narazíme na limit vinutí a kartáčů
- velká časová konstanta statorového vinutí, opět obtížná regulace

Proto se používá konstantní buzení samostatným zdrojem a regulace napětím do kotvy. To napětí by mělo být tvrdé a pozor - to nesplňuje obyčejný usměrňovač, protože nepracuje ve spojitých proudech. Pokud tam máte snímač otáček, a samotný motor by neměl dostatečně tvrdou momentovou charkteristiku, bude nejlepší udělat zpětnovazební regulátor s OZ a jako akční člen dát pulsně šířkový modulátor s frekvencí okolo 1 až 2 kHz - to pro motor bohatě postačí. Takto zapojený motor s regulátorem by měl tvořit poměrně velmi stabilní a snadno regulovatelnou soustavu. Jediné nebezpečí vidím, kdyby se použil příliš pružný převodový řemen a těžký obrobek, to by mohlo vést k nějakému kmitání.

S velikostí buzení si dejte ještě pozor na jeho přehřívání pri malých otáčkách motoru, kdy je špatná ventilace.

Věřím, že zdejší praktici vám dají odkazy na zapojení nebo i nějaké stavebnice.

[mtajovsky]

Regulovat cize buzený motor můžete do buzení nebo do kotvy, ale první případ se nepoužívá pro nevýhody:

- není zde lineární závislost velikosti buzení a otáček, závislost je nepřímá úměra, špatně se to reguluje
- snížením buzení se pro daný moment zvýší potřeba proudu kotvou a lehce narazíme na limit vinutí a kartáčů
- velká časová konstanta statorového vinutí, opět obtížná regulace

Proto se používá konstantní buzení samostatným zdrojem a regulace napětím do kotvy. To napětí by mělo být tvrdé a pozor - to nesplňuje obyčejný usměrňovač, protože nepracuje ve spojitých proudech. Pokud tam máte snímač otáček, a samotný motor by neměl dostatečně tvrdou momentovou charkteristiku, bude nejlepší udělat zpětnovazební regulátor s OZ a jako akční člen dát pulsně šířkový modulátor s frekvencí okolo 1 až 2 kHz - to pro motor bohatě postačí. Takto zapojený motor s regulátorem by měl tvořit poměrně velmi stabilní a snadno regulovatelnou soustavu. Jediné nebezpečí vidím, kdyby se použil příliš pružný převodový řemen a těžký obrobek, to by mohlo vést k nějakému kmitání.

S velikostí buzení si dejte ještě pozor na jeho přehřívání pri malých otáčkách motoru, kdy je špatná ventilace.

Věřím, že zdejší praktici vám dají odkazy na zapojení nebo i nějaké stavebnice.

[Atlan]

ja by som to najskor vyskusal s klasickym serivym motorom s tyristorom a ak to nebude ok tak skusit komplikovanejšie.

[senior37]

Som tu nový a hlavne preto, že idem riešiť ten samý problem, Obstaral som si maličký sústruh, pôvodný motor 3~ 1400 ot/min 360W. Keďže nemám v garáži v bytovke 3~ sieť, idem to riešiť takým istým spôsobom cez pračkový motor. Ten môj má údajne 700 W, čo vyhovuje. Prečítal som príspevky a názory vyššie a vychádza mi zhruba toto: Motor nechať tak ako je v seriovom zapojení. Pri derivačnom, by mal sice stabilnejšie otáčky, ale bolo by potrebné zistiť parametre zdroja pre potreby budenia a takýto zdroj aj vyrobiť. Regulácia otáčok zmenou budenia by nebola asi vhodná, lebo na vyššie otáčky je potreba znížiť budenie, čo ale podstatne zníži krutiací moment, hrozí preťaženie rotora, rozsah otáčok nedostatočný atd. Pri pôvodnom, seriovom zapojení je možné regulovať otáčky v širokom rozsahu a s dobrým KM od nízkych otáčok. Primárny prevod by som ale zvýšil na tvojom mieste aspoň na 1:8 až 1:10, čo pri drážkovom remeni nebude problém, ale využije sa lepšie výkon motora a tiež možnosť dosiahnúť nižšie otáčky vretena pre upíchovanie, rezanie závitov a pod. Regulátorom sa budú dať otáčky znížiť na úroveň, keď začne cukať. Samotný regulátor môže bať aj tyristorový, ale keď motor má tachodynamo, tak nie je problém urobiť regulátor so spätnou väzbou. Keď dačo zbastlím, dám vedieť. Čaká ma ale ešte výroba veľkej remenice cca 250 mm, a zohnať remeň 6PJ836.

[Zuna63]

Ve sběrných dvorech je mnoho praček ještě s asynchroními 2-rychlostními motory 2800/800 ot. Nebylo by snažší použít takový,když je k mání zadarmo?