dotaz na pevnost sváru

[forbidden]

Myslíte, že tento způsob svařování má smysl? Je mi jasný, že když to přivařím natupo, tak to nebude mít takovou pevnost, ale když trochu přihulím proud a provařím to pořádně, tak to stačí. To co předvádí mi připadne spíš plýtvání elektrodama a předvádění se, nebo ne?

[forbidden]

Myslíte, že tento způsob svařování má smysl? Je mi jasný, že když to přivařím natupo, tak to nebude mít takovou pevnost, ale když trochu přihulím proud a provařím to pořádně, tak to stačí. To co předvádí mi připadne spíš plýtvání elektrodama a předvádění se, nebo ne?

[ferdislav]

Smysl má, prohlídni si druhy svárů, něco si počti

[EKKAR]

On demonstruje svár, kterej bude mít sám o sobě větší pevnost, než zbytek okolního matroše. Tím, že konce takhle vybrousí a prostor vyplní nataveným matrošem z elektrod, dostane v celým průřezu kvalitní matroš jen na okrajích přitavenej k původnímu pásu. BTW se takhle (například) svařujou lodní trupy včetně válečnejch lodí, u kterejch tloušťka plátů dosahuje desítek cm. Tam kde je k plátu přístup z obou stran se žlábek dělá taky oboustrannej, ale kde na druhý straně není místo se to "véčko" musí vybrousit v plný síle jen z jedný strany - a taky se z tý jedný strany musí vyplnit. Ano, zdá se to bejt plejtváním elektrodama - když ale ten svařenec z videa budeš chtít rozlomit rozevřením, ohne se a praskne obvykle jinde, než je udělanej ten svár.

[EKKAR]

On demonstruje svár, kterej bude mít sám o sobě větší pevnost, než zbytek okolního matroše. Tím, že konce takhle vybrousí a prostor vyplní nataveným matrošem z elektrod, dostane v celým průřezu kvalitní matroš jen na okrajích přitavenej k původnímu pásu. BTW se takhle (například) svařujou lodní trupy včetně válečnejch lodí, u kterejch tloušťka plátů dosahuje desítek cm. Tam kde je k plátu přístup z obou stran se žlábek dělá taky oboustrannej, ale kde na druhý straně není místo se to "véčko" musí vybrousit v plný síle jen z jedný strany - a taky se z tý jedný strany musí vyplnit. Ano, zdá se to bejt plejtváním elektrodama - když ale ten svařenec z videa budeš chtít rozlomit rozevřením, ohne se a praskne obvykle jinde, než je udělanej ten svár.

[forbidden]

OK, já jsem jen domácí lepič, ne svářeč, tak mi to přišlo zbytečně pracný.
Dík

[forbidden]

OK, já jsem jen domácí lepič, ne svářeč, tak mi to přišlo zbytečně pracný.
Dík

[EKKAR]

U pevnostních svárů se nedá říct, že by něco bylo zbytečný ... Já teda su vobyčejné plameňák = mlátím do teho švajcem, ale podobně masivní matroš se v principu vaří stejně plamenem i obloukem = svár musí vyplnit celou tloušťku. A je fuckt, jestli se to vaří MIGem, TIGem nebo obalovačkou. Případná velikost proudu ovlivní jen hloubku natavení podkladovýho materiálu. Samozřejmě když se vařej ty battleshipy, tak se nepoužívají "dvojky" nebo "trojky" elektrody a proudy v řádu desítek až nižších stovek ampér, ale vaří se to minimálně 10mm tlustou "elektrodou" podávanou regulovaným posuvem podobně jako v "cé-óčku" z cívky a vedenou automatem řízeným vozejčkem, proudy tam tečou v řádu klidně desítek kA a ochrana sváru se dělá zásypem svařovanýho místa speciální struskotvornou směsí kanálkem obklopujícím tu "elektrodu".

[EKKAR]

U pevnostních svárů se nedá říct, že by něco bylo zbytečný ... Já teda su vobyčejné plameňák = mlátím do teho švajcem, ale podobně masivní matroš se v principu vaří stejně plamenem i obloukem = svár musí vyplnit celou tloušťku. A je fuckt, jestli se to vaří MIGem, TIGem nebo obalovačkou. Případná velikost proudu ovlivní jen hloubku natavení podkladovýho materiálu. Samozřejmě když se vařej ty battleshipy, tak se nepoužívají "dvojky" nebo "trojky" elektrody a proudy v řádu desítek až nižších stovek ampér, ale vaří se to minimálně 10mm tlustou "elektrodou" podávanou regulovaným posuvem podobně jako v "cé-óčku" z cívky a vedenou automatem řízeným vozejčkem, proudy tam tečou v řádu klidně desítek kA a ochrana sváru se dělá zásypem svařovanýho místa speciální struskotvornou směsí kanálkem obklopujícím tu "elektrodu".

[HF_Tech]

To. co předvádí na videu není úplně správně.
Pro svary na vysoké zatížení se to takhle ale principiálně dělá. Opravíš tím třeba lžíci od bagru, aby nepraskala.
Největší vtip je v tom, že se to musí svařit bazickou nebo kyselou elektrodou, a néé rutilovou nebo COčkem. Druhý vtip je v tom, že proud nesmíš přehulit. Jednak nesmí být kolem okraje sváru "krátery" a druhak nesmíš oduhličit nebo zakalit tu původní konstrukci. Po zavaření se musí svar zabrousit do roviny s původním materiálem.
Pak to vydrží o hodně víc než když na prasklinu navaříš pláty přidaného materiálu, jak to obvykle dělají vidláci.