Kroucené dvojlinky u připojení krokového motoru-má to smysl?

[dayslypper]

Zdravím,

prosím, má smysl udělat kroucené dvojlinky z nestíněné přívodní kabeláže krokového motoru (2x vinutí, 2x koncový spínač)?
Nebo je to relevantní jen pro diferenciální signály?

Případně má smysl stočit nevyužitou délku kabelu nezkracovat a stočit do cívky?

U mé aplikace je jisté riziko rušení, ale z praktických důvodů by bylo výhodné nedodávat ani stínicím oplet, tedy hledám způsob, jak v rámci možností vylepšit EMC.
V praxi kabeláž před upevněním vypadá takto…
https://www.youtube.com/watch?v=Xl-ps6GNhwA

Pokud to smysl má, zajímalo by mě, zda zde má i někdo zkušenosti vyloženě s porovnáním 1:1 u ostrých EMC testů, ať už šlo o jakoukoliv aplikaci.

[Zmije]

Z hlediska EMC je lepší když jde + a - hezky pohromadě protože jsou to dva stejně velké proudy opačného směru a tím se jejich magnetické i kapacitní působení vpodstatě vyruší. Když každý drát půjde jinudy, vytvoří se mezi nimi plocha obtékaná proudem a to je základ antény. Čím větší ta plocha je, tím víc to svítí a na nižších kmitočtech.

[samec]

[dayslypper]

Děkuji za potvrzení i nové poznatky.
Co se týče vyzařování, předpokládám, že hraje i velkou roli kvalita regulace (kontroler by měl být kvalitní možností mikrokroků v řádu desítek a více).

Nicméně, jde mi hlavně o odolnost. Může to být nedaleko zdrojů el-mag. výboje (plasma).
Tedy mne pálí především, aby něco nevlítlo přes konc. spínače a silovou kabeláž do kontroleru.
(Já bych to odstínil. Ale rozkaz, ten zněl jasně: Nesmí projet za žádnou cenu! 😃)

[martinkopp]

Valný vliv na cokoliv to mít nebude, ale na druhou stranu tím nic nezkazíš. Ani plazma tam takový proud aby to zatočilo motorem nenaindukuje, opačně taky ne, protože dráty se připojojí do napájení a tam to musíš mít pořádně vyřešené tak jako tak. Vyzařovaní z drátů krokových motorů je oproti plazmě naprosto zanedbatelné.

Napájení řídícího systému se dělá ze samostatného zdroje. Jakékoliv kabely od senzorů galvanicky oddělit, ideálně vést diferenciálně. Všude ferity, transily, blokovací kondíky... Cokoliv signálového co vede z desky dát přes optočleny a stinit apod, jinak se s tím u plazmy nedomluvíš.

[Celeron]

Před pár lety jsem měl problém u jednoho zařízení, kde při rozepnutí osmi stykačů na 230/400V 60-100A se nahodile provedl reset řídícího počítadla. Odrušování moc nepomáhalo. Analogová část byla od digitální opto oddělená, silovka taky pomocí SSR. Jednotlivý části analog a digitál uzavřený v plechovkách. Nestačilo. Zdroj byl původně jednodeskový napajení analog + digitál se společným dvojtým sekundárem trafa s oddělenou zemí. Předělal jsem ho na samostatný zdroj pro analog, samostatný zdroj pro digitál počítadla a samostatný digitál spínání SSR, co spínaly stykače. Samostatný trafa, mezi digitálem počítadla a SSR další opto oddělení. Pak byl problém vyřešen. Kudy se ale ten vzruch při rozepnutí stykačů dostával do resetu počítadla, na to jsme nikdy nepřišli. Připojení jakýhokoliv měření ten problém jen umocňovalo.

[martinkopp]

Stykač na zkoušení EMC odolnosti používám roky. Kup na bazoši největší stykač co tam uvidíš. Může být i jakákoliv bakelitová vykopávka, je to fuk, ale velký. Tady na velikosti záleží. Zapoj cívku přes rozpínací kontakt, nasaď sluchátka a zapni do zásuvky. Nastane pěkný rachot a pokud i v tom bude tvá věc fungovat bez problémů, většinou je vyhráno. Dobré je nechat drát vedoucí k cívce delší a dát ho různě k desce, stykač zapojit do stejné zásuvky jako zkoušenou věc, to celé pak do sítě přes klidně i čínskou prodlužku pro snížení impedance apod.

[Celeron]

U ElektroPíseckejch EP1C dost pomáhalo dávat přes AC cívku 230V RC člen 100N+330R/2W. Modřany to dokonce dělali jako přídavnou krabičku na nasunutí na stykač. Je ale rozdíl, jestli rozepne jeden a nebo osm stoampéráků najednou.

[kulikus]

[samec]

To teda veru že nepochopil.
Vieš ako funguje starý elektromagnetický zvonček?

[kulikus]

Aha. Stykač zapojit jako Vagnerovo kladívko-zvonek...