Založen: Feb 21, 2011 Příspěvky: 3504 Bydliště: Český Středozápad (JO70AD)
Zaslal: út květen 22 2012, 13:38 Předmět:
hony-x napsal(a):
Sdílení mag. toku je myšleno jak?
Část magnetického toku jedné cívky zasahuje do cívky druhé tak, že v ní může indukovat napětí a naopak. _________________ Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Založen: Feb 25, 2008 Příspěvky: 18692 Bydliště: Rychnovsko
Zaslal: st květen 23 2012, 5:15 Předmět:
Musíš si představit , že to šíření magpole vypadá jako cyklotron s tím , že jeho vnitřek je vnitřek smotku cívky , ať již má či nemá jádro . No a když dáš ty cívky k sobě , a je jedno zda vedle sebe či na sebe , tak i když nějak klikatě a ohnutě probíhají siločáry od jedné cívky ke druhé . No a ta vzájemná vazba je bezrozměrné číslo , které udává , jak velké množství siločar jedné cívky probíhá středem té druhé cívky . No a když si představíš válcové cívky a dáš ty "válečky" vedle sebe souběžně nebo za sebou , tak když si představíš , či na papír namaluješ uzavřené siločáry , tak vybíhají ze středu jedné cívky a vnikají do středu té druhé . Nepůjde jim to , jednu cívku natočíš o 90°, pak nemohou siločáry probíhat tím středem cívky a vazba je minimální . Když dokonce každou cívku zvláště obalíš plechem , tak není vazba žádná . Naopak , když cívky namotáš na sebe , je vazba nejvyšší . No a ty dušane jsi nepochopil stejné co tazatel . Platí pro tebe to samé . Teoreticky je to např. zde http://hellweb.loose.cz/index.php?page=school&subpage=elm&id=31 nebo zde http://moryst.sweb.cz/elt2/stranky1/elt019.htm , pro praxi je to pěkně třeba v Kottkovi . Nechce se mi malovat obrázek .
Založen: Feb 25, 2008 Příspěvky: 18692 Bydliště: Rychnovsko
Zaslal: st květen 23 2012, 5:45 Předmět:
Dobře urychlovač částic , ale že jsi mu to nepřiblížila ty ... Chybí zde někdo , kdo by dělal školní přiblížení . Mohl jsem dát odkaz na ty stránky výše a nechat být . Každé přirovnání kulhá . Sakra nemohu nyní najít nákres pro laiky magnetických obvodů , které dělají prtenec a to provedení kruhového prstence jsem měl za to , že si tímto ty siločáry představí . Už přímo na něčem mechanickém. Konečně jsem něco našel . No a tu válcovou cívku si představ uvnitř té siločarové sítě a nyní vem tyto dvě soustavy a postupně nech pronikat .
Ještě pro úplnost, u vázaných obvodů se někdy používalo odstínění elektrické složky elmag. pole tzv. Faradayovým rámem, tak aby cívky sdílely jen magnetickou složku pole a potlačilo se tím impulsní rušení.
Cyklotron urychluje po spirále a mg. siločáry mají se spirálou společného jen to, že jsou zakřivené. A z termonukleárního reaktoru neuděláš cyklotron, ani když ho tak nazveš. Jinak se tomu tvaru říká toroid, určitě už jsi to někdy slyšel.
Řekněme, že cívka vysílací i přijímací jsou tvořeny každá jedním závitem. Soustřeďme se jen na ten magnetický tok, který prochází plochou, obklopenou tím závitem. Velikost vazby je daná poměrem toku, který proniká plochou přijímací cívky, a toku, který je vyvolán uvnitř závitu vysílací cívky.
Založen: Sep 19, 2007 Příspěvky: 3698 Bydliště: Praha
Zaslal: st květen 23 2012, 11:35 Předmět:
Duvsan napsal(a):
Ja som doteraz nepochopil nadkritickú väzbu cievok používaných v MF. Prepáčte vstup, s témou to nesúvisí.
Nadkritická (kritická, podkritická) vazba není parametr vázaných cívek, ale vázaných rezonančních obvodů.
Samotné cívky L1 a L2 budou mít vzájemnou indukčnost M. Pak se definuje činitel vazby
k = M/sqrt(L1.L2)
Ale samotný tento činitel ještě nic neříká o přenosových vlastnostech vázaných rez. obvodů. Důležitou roli zde kromě činitele vazby hraje ještě jakost obvodů. Mají-li oba obvody jakosti Q1 a Q2, pak výsledná jakost je:
Q = sqrt(Q1 . Q2)
Přenosové vlastnosti závisí na součinu činitele vazby a výsledné jakosti:
k.Q
Je-li k.Q < 1 jde o podkritickou vazbu, při k.Q=1 je vazba kritická a při k.Q>1 nadkritická. Všem třem případům odpovídají typické tvary frekvenčních přenosových charakteristik.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku 1, 2Další
Strana 1 z 2
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
Chybí zde někdo , kdo by dělal školní přiblížení . Mohl jsem dát odkaz na ty stránky výše a nechat být . Každé přirovnání kulhá . Sakra nemohu nyní najít nákres pro laiky magnetických obvodů , které dělají prtenec a to provedení kruhového prstence jsem měl za to , že si tímto ty siločáry představí . Už přímo na něčem mechanickém. Konečně jsem něco našel . No a tu válcovou cívku si představ uvnitř té siločarové sítě a nyní vem tyto dvě soustavy a postupně nech pronikat .
