Jak jste balili holky co se pak staly Vašimi manželkami ?

[sinclair]

Joo taky mi před 15. rokem nějakou chvilku trvalo, než jsem trefil pozici a správnej otvor
Naštěstí slečna byla o skoro rok starší a o nějaký fous zkušenější
Dnešní, 18- a víceletí panici by tehdá byli naprosto k smíchu.

[sinclair]

Tady ve městě byla tehdy taková specifická střední škola, možná tehdy jediná svým zaměřením v české části ČSSR. Městečko s tehdy asi 3.000 obyvatel a k tomu asi tak 300 úplně cizích - a tím zajímavějších holek.
Zásadní potíž byla asi v tomhle:
Ty holky byly namíchaný z fakt asi celé ČSR, z větších měst, byly tu i Pražačky, ale i z maloměst a vesnic.
No a právě ty dívenky z malých měst a vesnic, ty se asi tak po půlroce rozkoukaly - a zjistily, že jsou dostatečně daleko od bydliště. Mnoho jich navíc bydlelo v soukromých domech, co měly samostatné vchody a smlouvu se školou, na intru byla asi necelá polovina.
Zjistily, že je tady fakt nikdo ostřížím zrakem nesleduje, jako babky, drbny a sousedi na vesnicích, že je nikdo nepráskne a že režim na privátech není zdaleka tak tuhý, jak se zprvu zdálo. Spíš naopak, ubytovatelům bylo dost u prdele, co holky po škole dělají, kdy a v jakém stavu se vracejí..
A také zjistily, že zásluhou zkušenějších spolužaček z velkých měst mohou vypadat i mnohem lépe, než jako když sem přišly.
Napsat přirovnání "jako urvané ze řetězu" je hodně slabé a málo výstižné. Prostě tady došlo k nějakému uvolnění a doslova explodovala všechna ta jejich, léta hromaděná opatrnost, aby je někdo neviděl s tím a s tím, dělat to a to...
Zčásti byla i tohle příčina, proč se většina místních kluků o místní holky tehdy moc nezajímala. V pohodě a bez povšimnutí nám je postupně odlovili ti terminátoři z okolních vesniček
Prostě - jestli někde bylo -jakoby centrum- naprosté sexuální nevázanosti, srovnatelné snad jen s bývalou érou hippies, tak to fakt bylo právě tady a tehdy
Až jeden rok. Čertvíjak, se jedné moc krásné, místní holce povedlo mezi ty cizí holky zamíchat, s jedním jediným úmyslem

Jak se to říká? Mnoho myslivců - zajícova smrt? Nebo opačně?

[konosuke]

já se kvůli ni stejně jednou oběsím a pak ji přijdu v noci strašit, láska to je hrozná věc

[sinclair]

Tak ale ještě před tou mašlí jí to o tom strašení musíš říct, jinak to bude nahovno, nebude to mít vzhledem k úsilí požadovaný efekt

[Hill]

To téma se nám začíná pěkně vybarvovat... (ale jinak hezké počtení). Stejně si myslím, že Šuk a Hek je správně česky. Jako bastlení: člověk se pro něco nadchne, pak se do toho pustí s představou skvělého výsledku a nakonec zjistí, že ztrapnit se mohl daleko pohodlnějším způsobem.
Když dnes vidím některé své dávné lásky, jak žijí, kolikátého mají manžela, přítule či jiného dárce , jak se jim sny a ideály rozpustily v každodennosti, tak si říkám, že všechny ty holky mě musely opravdu mít rády, když mě nechtěly napořád. Jakou já měl kliku! Nečekal jsem, že s tou, která mi zůstala, a po půldruhém roce společného bydlení jsme se vzali, budeme permanentně šťastní, ale nečekal jsem ani, že si těžko vzpomeneme na den, kdy jsme byli nešťastní. Buď jsme to tak statečně nesli, nebo už paměť neslouží.
Na co jsem ale pyšný, to jsou kámošky, s nimiž jsme se navyváděli ostudy a průšvihů, ale nikdy jsme spolu nic neměli. A ne, že by za to nestály, byly to pěkné baby a jsou dodnes (jo, 40 let nějaké stopy nechalo, jen naštěstí ne moc hlubokých ani tučných, já například neplýtval hormony na růst vlasů), ale míjeli jsme se tenkrát - kámošovi se do zelí nelezlo a, když už byla zrovna volná, zase jsem nebyl já k mání. Tři z nich mi říkají brácho a naše celé rodiny spolu celá léta kamarádí.
Ono se říká, že když jsou kluk s holkou spolu sami a nevymění si tělní tekutiny, tak proto, že jeden nebo druhý z nich má něco, co by v tom překáželo. U nás tím něčím byl kámoš nebo kámoška, byť momentálně nepřítomní, nicméně respektovaní.
Můžete říci, že jsme blbí, že jsme si i přesto mohli užít. Ale řeknu vám, že banda celoživotních kámošů a kámošek má větší cenu, než nespokojená milenka. Konosuke, to není na mašli, na to buď pyšný.
Při té příležitosti vzpomenu na spolubojovníka z vojny Juru. Ten se vrátil z rande, chodil tehdy s kuchařkou z jedné z místních restauraček. Povídal něco o platonické lásce a upřesnil: samý šoustání a nic k jídlu...

[Hill]

To téma se nám začíná pěkně vybarvovat... (ale jinak hezké počtení). Stejně si myslím, že Šuk a Hek je správně česky. Jako bastlení: člověk se pro něco nadchne, pak se do toho pustí s představou skvělého výsledku a nakonec zjistí, že ztrapnit se mohl daleko pohodlnějším způsobem.
Když dnes vidím některé své dávné lásky, jak žijí, kolikátého mají manžela, přítule či jiného dárce , jak se jim sny a ideály rozpustily v každodennosti, tak si říkám, že všechny ty holky mě musely opravdu mít rády, když mě nechtěly napořád. Jakou já měl kliku! Nečekal jsem, že s tou, která mi zůstala, a po půldruhém roce společného bydlení jsme se vzali, budeme permanentně šťastní, ale nečekal jsem ani, že si těžko vzpomeneme na den, kdy jsme byli nešťastní. Buď jsme to tak statečně nesli, nebo už paměť neslouží.
Na co jsem ale pyšný, to jsou kámošky, s nimiž jsme se navyváděli ostudy a průšvihů, ale nikdy jsme spolu nic neměli. A ne, že by za to nestály, byly to pěkné baby a jsou dodnes (jo, 40 let nějaké stopy nechalo, jen naštěstí ne moc hlubokých ani tučných, já například neplýtval hormony na růst vlasů), ale míjeli jsme se tenkrát - kámošovi se do zelí nelezlo a, když už byla zrovna volná, zase jsem nebyl já k mání. Tři z nich mi říkají brácho a naše celé rodiny spolu celá léta kamarádí.
Ono se říká, že když jsou kluk s holkou spolu sami a nevymění si tělní tekutiny, tak proto, že jeden nebo druhý z nich má něco, co by v tom překáželo. U nás tím něčím byl kámoš nebo kámoška, byť momentálně nepřítomní, nicméně respektovaní.
Můžete říci, že jsme blbí, že jsme si i přesto mohli užít. Ale řeknu vám, že banda celoživotních kámošů a kámošek má větší cenu, než nespokojená milenka. Konosuke, to není na mašli, na to buď pyšný.
Při té příležitosti vzpomenu na spolubojovníka z vojny Juru. Ten se vrátil z rande, chodil tehdy s kuchařkou z jedné z místních restauraček. Povídal něco o platonické lásce a upřesnil: samý šoustání a nic k jídlu...

[Hydrawerk]

[Hydrawerk]

[Hydrawerk]

[elektrosvit]

Proč? Taky nemám ženskou. A vůbec mi ani neschází.

[sinclair]

Nejhroznější je, že dnešní, krásná 14-letá slečna vylepená 16h na sítích nemá problém v soukromé komunikaci změnit své výrazivo na výrazivo zkušené štětky, klidně pošle fotku své vlastní kundičky a koziček i tvářičkou komukoliv.
Když ale potom někdy později dojde k osobnímu kontaktu, ten kluk je naprosto bezproblémový vrstevník a dojde na "tvrdé do mokrého", tak je zle..
My jsme museli balit holky zoči-voči, osobní kontakty byly samozřejmé a nutné, nebylo myslitelné sbalit holku po telefonu třeba.
My jako ušukaní puboši jsme věděli, co chceme a ty naše holky zase bezpečně věděly, o co jde nám a věděly přesně, do čeho jdou
Člověk by řekl, že při dnešních možnostech komunikace by to mělo být mnohem jednodušší, ale je to přesně naopak.
Dnešní kluk, i když je třeba nervózní, má problém se srozumitelně vyjádřit, holka totéž, jen snad v menší míře, holky jsou s psychickým vývojem přesi jen trochu popředu a jde jim to líp, ani netrávili tolik času u stříleček. Do nějakých 16 jen seděli u PC a "pařili", nebo se bavili o píčovinách, místo aby zvedli prdele a šli ven, lovit kočky a vylepšovat komunikační i balicí dovednosti.
Do toho ty kvanta pedálů, různých úchylů, buzzerantů, nejistých pohlaví - taková atmosféra ničemu neprospívá...

[elektrosvit]

O tom byl pěkný článek v Reflexu, na jejich webu je bohužel v placené části.

[rnbw]

[rnbw]

[sinclair]

Jednak mezi tehdejšími mladými nebylo ani zdaleka tolik bukvic co dnes a ano, nemluvilo se o tom, pokud se vědělo, že někdo je.
A bylo to přesně naopak, než dnes. Vědělo se to o nich sice, ale oni sami neměli nejmenší zájem se tím chlubit, jako dneska.
A pokud už to takový člověk byl, nebyl terčem takového opovržení, jako je tomu dneska. Viník je jasný - přílišná až extrémní propagace "rovnosti" až na hranu, co tvoří různá buz-pride. Nač jsou kurrva hrdí? Že se v jejich případě příroda spletla a jsou genetický nepodarek? V čem jsou výjimeční? V tom, že zřejmě nikdy nebudou schopni běžného, rodinného života v tradiční formě?

[xsc]

Bukvic jsou pořád ona 4% bez ohledu na dobu. Právě proto, že je to genetická odchylka.

[Hydrawerk]

Na co že ti gayové mají jako vliv??