Magnetofon Tesla B115

[Hill]

Taky jsem chtšl vyzkoušet vířivou spojku, ale nechat ji za šasi a tu vnořenou do unašeče zablokovat natvrdo. Bylo by tam o řemínek víc, ale kotouč z mechanického elektroměru a rotor z disketové mechaniky 5,25" (nebo i LS120 3,5") i s řemeničkami (ten primární kotouč s magnety potřebuje radši větší otáčky, aby se moment sekundárního hliníkového kotouče dal případně nastavit vzduchovou mezerou, tedy vloženými teflonovými podložkami) by se mezi šasi a desku s elektronikou vejít mohly. Navíc by se s rostoucím poloměrem návinu na cívce zvětšoval skluz mezi otáčkami magnetů a vířivého kotouče, takže by mírně narůstal i krouticí moment, což je žádoucí.

Bohužel tento nápad vyžadoval přesné kluzné uložení, a prováhal jsem několik příležitostí, kdy se stroje flákaly: než na realizaci došlo, zlikvidovali nám dost brutálně vývojovou dílnu. Najatá skupina Molnár boys, která vystěhovávala fabriku, se postarala o včasná a vážná poškození dvou přesných soustruhů, frézky, dvou brusek magnetek a jedné brusky nakulato Destou, aby je jako nepoužitelné zpeněžili na váhu v Kovošrotu. Ohnutý suport už nikdo nesrovná... Fabrika to byla velká a vyklizení hlídal jediný člověk, který k tomu navíc neměl vztah. Srdce nám krvácela, když jsme viděli výsledek.
Pak už se ty příležitosti významně smrskly, zůstal jsem u strojů s váhově závislým přivíjením a bržděním, které při pravidelné údržbě jsou velmi spolehlivé.

[Hill]

Taky jsem chtšl vyzkoušet vířivou spojku, ale nechat ji za šasi a tu vnořenou do unašeče zablokovat natvrdo. Bylo by tam o řemínek víc, ale kotouč z mechanického elektroměru a rotor z disketové mechaniky 5,25" (nebo i LS120 3,5") i s řemeničkami (ten primární kotouč s magnety potřebuje radši větší otáčky, aby se moment sekundárního hliníkového kotouče dal případně nastavit vzduchovou mezerou, tedy vloženými teflonovými podložkami) by se mezi šasi a desku s elektronikou vejít mohly. Navíc by se s rostoucím poloměrem návinu na cívce zvětšoval skluz mezi otáčkami magnetů a vířivého kotouče, takže by mírně narůstal i krouticí moment, což je žádoucí.

Bohužel tento nápad vyžadoval přesné kluzné uložení, a prováhal jsem několik příležitostí, kdy se stroje flákaly: než na realizaci došlo, zlikvidovali nám dost brutálně vývojovou dílnu. Najatá skupina Molnár boys, která vystěhovávala fabriku, se postarala o včasná a vážná poškození dvou přesných soustruhů, frézky, dvou brusek magnetek a jedné brusky nakulato Destou, aby je jako nepoužitelné zpeněžili na váhu v Kovošrotu. Ohnutý suport už nikdo nesrovná... Fabrika to byla velká a vyklizení hlídal jediný člověk, který k tomu navíc neměl vztah. Srdce nám krvácela, když jsme viděli výsledek.
Pak už se ty příležitosti významně smrskly, zůstal jsem u strojů s váhově závislým přivíjením a bržděním, které při pravidelné údržbě jsou velmi spolehlivé.

[AdamVarga]

[Ingwarr]

Adam, motor nie je moc hlučný, ale tie kladky, u mňa ešte uloženie rázovej spojky na B115. Sú tam vôle v púzdrach.
Mám dve CMky funkčné, dorobím tam ochrany reproduktorov a dám si pauzu.

[AdamVarga]

najelpšia ocharana na repráky voči CM 130 je nepoužívať ten mizerný zosilňovač v nej.

[Hill]

Jestli symetricky napájená MDA2020 hraje, pak nerozumím tomu, k čemu jsou potřeba nějaké ochrany reproduktorů.
Jsou-li kondíky na desce "V" v pořádku, opravdu žádná ochrana potřeba není.
Jestli MDA2020 odejde kteroukoli větví do zkratu, je tam ve zdroji pojistka P2 od toho, aby přehořela. Zatím ještě se dá MDA/TDA2020 koupit, v případě poruchy ale už stojí za to, uvažovat o náhradě, tedy o předělání desky "Z" na TDA2030, nebo na LM1875, případně jiným obvodem s funkcí MUTE.
Už jsme to tu probírali několikrát, pohledej si, jestli chceš: ve srovnání na Tonbandmuseu vyšly i ty konce v B115 velmi dobře, vedle skvěle pro seřizování přístupné elektroniky a dobrých dynamických vlastností ručkových indikátorů, i když jejich čitelnost z dálky si moc pochvaly nezasloužila, byl hodnocený i koncový stupeň, který "přesto, že je integrovaný, hraje překvapivě nejméně stejně dobře, jako tranzistorové koncové zesilovače používané například v magnetofonech Uher Royal a Variocord , které v hifi třídě patřily mezi ty lepší". A já dodávám, že na německém trhu nesrovnatelně dražší.
Co jsem tu asi necitoval, bylo i konstatování, že Tesla uvádí i údaje nejen o frekvenčním rozsahu, ale zejména o výkonu, u všech přístrojů "se značnou rezervou", tedy zbytečně skromně.
[i]Bohužel ty stránky jsou už měsíc nedostupné, na http://www.ipw.net/ je vyvěšená pouze omluva, že se na tom pracuje, a za ní je podrobnější popis, co se stalo.
Inu, neporovnávali národní předpisy a metodiky měření. Podle DIN by napsali 2 x 20 W Musikleistung a bylo by to tak v pořádku.

[Hill]

Jestli symetricky napájená MDA2020 hraje, pak nerozumím tomu, k čemu jsou potřeba nějaké ochrany reproduktorů.
Jsou-li kondíky na desce "V" v pořádku, opravdu žádná ochrana potřeba není.
Jestli MDA2020 odejde kteroukoli větví do zkratu, je tam ve zdroji pojistka P2 od toho, aby přehořela. Zatím ještě se dá MDA/TDA2020 koupit, v případě poruchy ale už stojí za to, uvažovat o náhradě, tedy o předělání desky "Z" na TDA2030, nebo na LM1875, případně jiným obvodem s funkcí MUTE.
Už jsme to tu probírali několikrát, pohledej si, jestli chceš: ve srovnání na Tonbandmuseu vyšly i ty konce v B115 velmi dobře, vedle skvěle pro seřizování přístupné elektroniky a dobrých dynamických vlastností ručkových indikátorů, i když jejich čitelnost z dálky si moc pochvaly nezasloužila, byl hodnocený i koncový stupeň, který "přesto, že je integrovaný, hraje překvapivě nejméně stejně dobře, jako tranzistorové koncové zesilovače používané například v magnetofonech Uher Royal a Variocord , které v hifi třídě patřily mezi ty lepší". A já dodávám, že na německém trhu nesrovnatelně dražší.
Co jsem tu asi necitoval, bylo i konstatování, že Tesla uvádí i údaje nejen o frekvenčním rozsahu, ale zejména o výkonu, u všech přístrojů "se značnou rezervou", tedy zbytečně skromně.
[i]Bohužel ty stránky jsou už měsíc nedostupné, na http://www.ipw.net/ je vyvěšená pouze omluva, že se na tom pracuje, a za ní je podrobnější popis, co se stalo.
Inu, neporovnávali národní předpisy a metodiky měření. Podle DIN by napsali 2 x 20 W Musikleistung a bylo by to tak v pořádku.

[ZVUK2000]

[Hill]

Už jsem ti na to skočil a rovnou se pustil do opravy, ale hned jsem to vrátil zpět, moje chyba byla v označení desky, nikoliv Z, ale V, teď je to správně:
ten koncák má symetrické napájení (kontakty + je na kontaktu 10 a - na kontaktu 9 desky V). Nula, tedy kostra, je na kontaktu 7. Proto také nejsou reprodukory oddělené žádnými vazebními elektrolyty.

[Hill]

Už jsem ti na to skočil a rovnou se pustil do opravy, ale hned jsem to vrátil zpět, moje chyba byla v označení desky, nikoliv Z, ale V, teď je to správně:
ten koncák má symetrické napájení (kontakty + je na kontaktu 10 a - na kontaktu 9 desky V). Nula, tedy kostra, je na kontaktu 7. Proto také nejsou reprodukory oddělené žádnými vazebními elektrolyty.

[Ingwarr]

V pohode prehravam cez vstavané zosilňovače v CMkach, ale človek nikdy nevie pri tom symetrickom napájani, a teraz keď je v sieti 230V a viac.
B115 tiež je symetrické napájanie ale MDA odišli do kremikoveho neba.
Mám dva modulu postavené LADA 2075 s propagované Thalesom a dva moduly LaMa Mkll z LM3886 ktoré sa teraz snažím napchať do externej krabice.
A práve ak by som nemal ochranu, tak pri oživovaní LM 3886 by repráky zhoreli, prehodene dva odpory medzi sebou. Po zapojený na napätie šum v reprakoch, ale keď som sa dotkol vstupu ochrana odpojila repráky, bolo tam jednosmerné napätie.
Repráky nemám za niekoľko tisíc ale postavené podľa "ransom-a" z repromanie aj to by zamrzelo.

[Ingwarr]

Dnes počúvam Depeche Mode, odrazu taký zvuk ako keď pásku žuje a ticho. Dobehnem kotúče stoja motor ide, skušam pásku pretáča, no praskla gumička čo ženie zotrvák 🙈.
Keď som to mal otvorene, v júly pri oprave, reku nebudem do toho rýpať 😁

[AdamVarga]

Toto bude skorej otázka na hilla ale zaujímali by ma snímacie hlavy ANH parametricky.

Teda čo o nich vieme? DCR Indukčnosť a ich parazitná kapacita?

Zišlo by sa to vedieť na trocha lepšiu simuláciu hláv.

[danhard]

To jsou všechno věci, co se dají změřit.
Mezera kolem 3um a hlavně dobrá životnost.
Ty ANP935 jsem s neleštěnýma páskama přebrušoval několikrát, měnily se vlastnosti a pak to nešlo.

[AdamVarga]

"Thanks captain obvious" akurát momentálne nechcem úplne namagnetovať snímaciu hlavu skúšačkou tlmiviek a multimetrom. Takže ak to všetko vie hill alebo niekto iný tak nieje dôvod prečo si zarobiť viac problémov ako už mám.

Tie 3um viacmenej sedia k tomu čo som zistil ja takže to je super.

[Hill]

Co na té hlavě ANH210 chceš měřit?
Máš kmitočtový pásek, tak použij lineární zesilovač se vstupním odporem alespoň 200 kΩ a změř průběh, budeš to mít i s efektivní šířkou štěrbiny a případně i s parazitními rezonancemi vinutí, i kdybys kvůli tomu měl použít vyšší rychlost posuvu.
Složit ideální náhradní schéma pro simulaci, to jsem už někdy před 15 lety (když jsem se dostal k programu EWb5) vzdal. Impedančně totiž hlava představuje ekvivalentní RLC obvod, kde vyjde úplně jiná indukčnost, v sérii s tou indukčností je jeden z kondenzátorů, každá z reaktancí má paralelně ještě nějaký odpor nebo další RLC člen (simulace vířivých ztrát). Ona totiž při měření nevychází indukčnost v celém rozsahu konstantní, ale s rostoucím kmitočtem klesá. Jako zdroj napětí pak celý obvod potřebuje na výstupu alespoň článek dvojité T (simulace štěrbinových ztrát). Ale souhrn vlivů výrobních tolerancí už do toho stejně nezahrneš. Žádná holá riť.
Zajímá tě snad především průběh výstupního napětí z hlavy přivedeného na konkrétní vstup snímacího zesilovače s konkrétními parametry.
K tomu potřebuješ přinejmenším kmitočtový měřicí pásek a lineární snímací zesilovač se vstupním odporem nad 200 kΩ.
Prostě změř si průběh napětí (třeba kvůli tomu změň i rychlost posuvu a úrovně pak přepočítej, ať vidíš, co dělají oba konce pásma). Budeš možná překvapený i nějakou tou parazitní rezonancí kapacit vinutí s indukčností hlavy.
Jak vidíš, nic stejnosměrného k tomu nepotřebuješ.
Já už to nezměřím, pečlivě provedená a opatrovaná kopie servisního pásku je už nepoužitelná, naposledy jsem získal dva páry ANH210/200 od Miloše xy1, jeden pár jsem hned použil do repasované B73, ta už je pryč, druhý pár jsem uložil tak dobře, že je od té doby nemůžu najít. Určitě tu ale ten pár je, třeba jednou, až budu hledat něco jiného...

Ale, když už jsme u těch hlav, tak bych se měl zmínit o mazacích: totiž modul "O" v B115 mi s jinou hlavou (ANP939) v mono režimu nenaběhl vůbec, s oběma systémy paralelně se dostával na plnou amplitudu proudu asi 3 sekundy. Samozřejmě s kapacitami přeladěný do oblasti kolem 75 kHz. S hlavou ANP954, přeladěný také pod 80 kHz, sice najížděl ochotněji, ale v mono režimu najížděl až 5x za sekundu, než zase vysadil. Zkrátka s tímto modulem si nejlíp rozumí ANH200. Zajímavé je, že se ta kombinace i zapojení přeloučským povedly, ale využít jinak to nejde.
Zkoušel jsem to hlavně z toho důvodu, že jsem chtěl výkonnější oscilátor, který půjde amplitudově stabilizovat, ať je zapojený jeden, nebo oba systémy mazací hlavy, tedy bez potřeby náhradní impedance za nevyužitý systém, stejně, jako bez potřeby izolovat ztráty mazacího proudu LC zádrží v cestě záznamového proudu.
Narazil jsem na omezení: minimální napájecí napětí, které je k dispozici, může klesnout i malinko pod 17 V, na systému hlavy se přitom musí nakmitat nejméně 50 V efektivního napětí, aby skrz každý systém prošlo těch požadovaných 50 mA. Tím je samozřejmě daný činitel jakosti laděného obvodu, ať už je tam zapojený jeden, nebo oba systémy. Jenomže: to vinutí mazací hlavy se ohřívá za provozu asi o 30°C, možná i víc, tedy její stejnosměrný odpor vzroste k 50 Ω (z původních asi 42 Ω). Čili Q hlavy klesne z 23,5 na 20, to je sice stále víc, než deklarovaných 18, ale oscilátoru desky "O" při napájecím napětí 17 V už to nestačí. Při stejném napětí na hlavě proud oteplením klesne prakticky neměřitelně, pokles je pod 0,1 %, tedy jde tu hlavně o stabilní napětí, to proto, že se z živého konce každého systému hlavy odebírá také předmagnetizační proud.
Nakonec ani Belzovo zapojení, kterému v kazeťáku stačí 7 V napájení, se zde neosvědčilo, i když v kazeťáku šlape naprosto spolehlivě a stabilně.
Proto jsem skončil u zapojení oscilátoru podle řady B4 s jednou indukčností 1 mH v emitoru. Kmitá to spolehlivě, symetrie velmi dobrá, pro jeden systém hlavy potřebuje napájecí napětí těsně pod 10,6 V (odběr 93 mA), pro dva systémy paralelně (s přidanou kapacitou doladěný na stejný mazací kmitočet 74,5 kHz) potřebuje 12,8 V (odběr 88 mA). A to z každého systému hlavy je odebíraný přes sériový RC článek (330p+cca 12k) zhruba dvojnásobek předmagnetizačního proudu, jehož polovina je pak zkratovaná linearizačním odporem 10 k přes výstup záznamového zesilovače na kostru. Napájím celý oscilátor přes LM317 opřenou o tranzistor sedící na zenerce 6,2 V a otevíraný vyfiltrovaným vzorkem špičkového napětí na vývodu k přepínači stop. Sice je mi líto toho 0,6 W výkonu ztraceného na tom stablíku, ale třeba se k tomu jednou vrátím a podaří se mi to ustabilizovat posunem pracovního bodu tranzistoru. Podle simulátoru by to mělo jít, ale, protože v simulaci musím použít křemík (pro OC30, která v B4.. je původně chlazená přímo odlitkem rámu, jsem nesehnal parametry do simulátoru), může to vyjít skvěle, jen to v praxi nebude kmitat, nebo to bude vysazovat, jak se ukázalo. Mohl bych to zkusit ještě s KU611...

[Hill]

Co na té hlavě ANH210 chceš měřit?
Máš kmitočtový pásek, tak použij lineární zesilovač se vstupním odporem alespoň 200 kΩ a změř průběh, budeš to mít i s efektivní šířkou štěrbiny a případně i s parazitními rezonancemi vinutí, i kdybys kvůli tomu měl použít vyšší rychlost posuvu.
Složit ideální náhradní schéma pro simulaci, to jsem už někdy před 15 lety (když jsem se dostal k programu EWb5) vzdal. Impedančně totiž hlava představuje ekvivalentní RLC obvod, kde vyjde úplně jiná indukčnost, v sérii s tou indukčností je jeden z kondenzátorů, každá z reaktancí má paralelně ještě nějaký odpor nebo další RLC člen (simulace vířivých ztrát). Ona totiž při měření nevychází indukčnost v celém rozsahu konstantní, ale s rostoucím kmitočtem klesá. Jako zdroj napětí pak celý obvod potřebuje na výstupu alespoň článek dvojité T (simulace štěrbinových ztrát). Ale souhrn vlivů výrobních tolerancí už do toho stejně nezahrneš. Žádná holá riť.
Zajímá tě snad především průběh výstupního napětí z hlavy přivedeného na konkrétní vstup snímacího zesilovače s konkrétními parametry.
K tomu potřebuješ přinejmenším kmitočtový měřicí pásek a lineární snímací zesilovač se vstupním odporem nad 200 kΩ.
Prostě změř si průběh napětí (třeba kvůli tomu změň i rychlost posuvu a úrovně pak přepočítej, ať vidíš, co dělají oba konce pásma). Budeš možná překvapený i nějakou tou parazitní rezonancí kapacit vinutí s indukčností hlavy.
Jak vidíš, nic stejnosměrného k tomu nepotřebuješ.
Já už to nezměřím, pečlivě provedená a opatrovaná kopie servisního pásku je už nepoužitelná, naposledy jsem získal dva páry ANH210/200 od Miloše xy1, jeden pár jsem hned použil do repasované B73, ta už je pryč, druhý pár jsem uložil tak dobře, že je od té doby nemůžu najít. Určitě tu ale ten pár je, třeba jednou, až budu hledat něco jiného...

Ale, když už jsme u těch hlav, tak bych se měl zmínit o mazacích: totiž modul "O" v B115 mi s jinou hlavou (ANP939) v mono režimu nenaběhl vůbec, s oběma systémy paralelně se dostával na plnou amplitudu proudu asi 3 sekundy. Samozřejmě s kapacitami přeladěný do oblasti kolem 75 kHz. S hlavou ANP954, přeladěný také pod 80 kHz, sice najížděl ochotněji, ale v mono režimu najížděl až 5x za sekundu, než zase vysadil. Zkrátka s tímto modulem si nejlíp rozumí ANH200. Zajímavé je, že se ta kombinace i zapojení přeloučským povedly, ale využít jinak to nejde.
Zkoušel jsem to hlavně z toho důvodu, že jsem chtěl výkonnější oscilátor, který půjde amplitudově stabilizovat, ať je zapojený jeden, nebo oba systémy mazací hlavy, tedy bez potřeby náhradní impedance za nevyužitý systém, stejně, jako bez potřeby izolovat ztráty mazacího proudu LC zádrží v cestě záznamového proudu.
Narazil jsem na omezení: minimální napájecí napětí, které je k dispozici, může klesnout i malinko pod 17 V, na systému hlavy se přitom musí nakmitat nejméně 50 V efektivního napětí, aby skrz každý systém prošlo těch požadovaných 50 mA. Tím je samozřejmě daný činitel jakosti laděného obvodu, ať už je tam zapojený jeden, nebo oba systémy. Jenomže: to vinutí mazací hlavy se ohřívá za provozu asi o 30°C, možná i víc, tedy její stejnosměrný odpor vzroste k 50 Ω (z původních asi 42 Ω). Čili Q hlavy klesne z 23,5 na 20, to je sice stále víc, než deklarovaných 18, ale oscilátoru desky "O" při napájecím napětí 17 V už to nestačí. Při stejném napětí na hlavě proud oteplením klesne prakticky neměřitelně, pokles je pod 0,1 %, tedy jde tu hlavně o stabilní napětí, to proto, že se z živého konce každého systému hlavy odebírá také předmagnetizační proud.
Nakonec ani Belzovo zapojení, kterému v kazeťáku stačí 7 V napájení, se zde neosvědčilo, i když v kazeťáku šlape naprosto spolehlivě a stabilně.
Proto jsem skončil u zapojení oscilátoru podle řady B4 s jednou indukčností 1 mH v emitoru. Kmitá to spolehlivě, symetrie velmi dobrá, pro jeden systém hlavy potřebuje napájecí napětí těsně pod 10,6 V (odběr 93 mA), pro dva systémy paralelně (s přidanou kapacitou doladěný na stejný mazací kmitočet 74,5 kHz) potřebuje 12,8 V (odběr 88 mA). A to z každého systému hlavy je odebíraný přes sériový RC článek (330p+cca 12k) zhruba dvojnásobek předmagnetizačního proudu, jehož polovina je pak zkratovaná linearizačním odporem 10 k přes výstup záznamového zesilovače na kostru. Napájím celý oscilátor přes LM317 opřenou o tranzistor sedící na zenerce 6,2 V a otevíraný vyfiltrovaným vzorkem špičkového napětí na vývodu k přepínači stop. Sice je mi líto toho 0,6 W výkonu ztraceného na tom stablíku, ale třeba se k tomu jednou vrátím a podaří se mi to ustabilizovat posunem pracovního bodu tranzistoru. Podle simulátoru by to mělo jít, ale, protože v simulaci musím použít křemík (pro OC30, která v B4.. je původně chlazená přímo odlitkem rámu, jsem nesehnal parametry do simulátoru), může to vyjít skvěle, jen to v praxi nebude kmitat, nebo to bude vysazovat, jak se ukázalo. Mohl bych to zkusit ještě s KU611...

[AdamVarga]

Tak a dnes som nastavoval B115/CM130 na LPR35 pásky a efekt dĺžky pólových nástavcov respektive ich opásania sa ukázal zasa a tentokrát je to až by som nazval hrozne rušivé.

Moje predošlé grafy boli robené na 16:9 monitore a najnovší je na 21:9 monitore. Mierne to natiahne horizontálne stupnicu v arte. Nieje to úplne normalizovaný graf pre 1:1 porovaniu ale ak sa do toho človek zapozerá tak by mal pochopiť.

Už s pasie som zvedavý že ako sa asi bude chovať SM911 (k testom sa nedostanem skorej ako o týždeň.

Zaujímala by ma ale ešte jedna vec, a to čo vlastne spôsobuje tento jav?
Skutočne sa jedná o dĺžku pólových nástavcov alebo dĺžku ich opásania?
Podľa katalógu nortronics sa jedná o uhol opásania a rádius hlavy (teda v konečnom dôsledku dĺžka opásania pólových nástavcov).

Celá výhoda hyperbolických hláv (ako sa teda jedná v pírpade ANH hláv je vlastne ich malá styčná plocha s páskou a to umožnuje použiť menšie šponovanie pásky pre dosiahnutie akceptovateĽného prítlaku na tú malú plochu.

Kým to hlavy ako má Revox Studer Otari ATR sú viacmenej veľké rádiusové a nielen že majú obrovitánske pólové nástavce ale dĺžka opásania je podstatne väčšia (Asi dvojnásobok oproti hlavám ANH

Zaujímalo by ma či by nešlo tento efekt minimalizovať väčšín uhlom opásania hlavy ANH. To samozrejme má svoje problémy ako zmena prítlaku atď, ale či by to zlepšilo parametre je otázne.

Jedná sa o čiste zaujiamavostnú otázku. Ja to zrejme na B115 skúšať už nebudem možno na nejakom prototypovom testbede čo mám rozrobený ale to je hudba budúcnosti.

[danhard]

Délka opásání určuje frekvenci, kde bude maximum toho efektu, úhel, kde opouští pásek pólový nástavec určuje amplitudu (malý úhel to potlačuje).
Nejhorší to asi bude, když bude krátký pólový nástavec opásán celý a pole bude končit koncem nástavce.
Chová se to jako jakási vnější stěrbina