Srandičky, jo? Někdy ty bagety jsou asi na pováženou. Každý poslední pátek je u nás ve firmě snídaně, kde je k dispozici skutečně SPEKTRUM koláčů a baget. Dnes jsem přišel natěšený, ale pozdě. Tak jsem mazal do Billy
Ale záření přeskakováním mezi hladinami (třeba laser) a teplo - tepelné záření je nebe a dudy. Ale to už se také opakuji
Viděl jste někdy spektrum záření ze 100kV rentgenky? Tam je to krásně vidět, je tam spojité spektrum vytvořené brzdícími elektrony a pak je tam takový pík (ono je jich víc), vytvořený přeskokem elektronů mezi hladinami. Zkuse si to najít a třeba pak pochopíte, že foton může mít jakoukoliv energii a že předměty s teplotou >0K vyzařují spojité spektrum.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32098 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: pá říjen 31 2008, 17:24 Předmět:
Andrea napsal(a):
...Zkuse si to najít a třeba pak pochopíte, že foton může mít jakoukoliv energii...
Mám takový dojem, že dokonce foton nejen může, ale MUSÍ MÍT NĚJAKOU NENULOVOU ENERGII, aby vůbec mohl existovat... Nebo se v téhle aplikaci Einsteina/Maxwella mýlím, Andreo? _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
...Zkuse si to najít a třeba pak pochopíte, že foton může mít jakoukoliv energii...
Mám takový dojem, že dokonce foton nejen může, ale MUSÍ MÍT NĚJAKOU NENULOVOU ENERGII, aby vůbec mohl existovat... Nebo se v téhle aplikaci Einsteina/Maxwella mýlím, Andreo?
Já nevim, já tomu nerozumím Ale je to asi jako s bagetou, jaká je bageta s nulovou hmotností?
Viděl bych to spojité spektrum asi jako homogenní směs čehokoli (magnetická vrstva v kazetě, filmová emulze, voličská základna libovolné strany sdružující fanatiky). Matematicky se dá popsat jako libovolně dělitelná spojnice v pásmu od x do y, při velkém přiblížení se pak ukáže, že se jedná o diskrétní prvky (pixely, elektrony, Franty Vomáčky).
Kam byste mezi kamna a laser zařadili vodíkový maser? (neplést s masérem). Mikrovlnný oscilátor s LC obvodem kmitá na jediné frekvenci, maser včetně rezonátoru produkuje kvanta mikrovln, o kterých se učí, že jsou koherentní...
Viděl bych to spojité spektrum asi jako homogenní směs čehokoli (magnetická vrstva v kazetě, filmová emulze, voličská základna libovolné strany sdružující fanatiky). Matematicky se dá popsat jako libovolně dělitelná spojnice v pásmu od x do y, při velkém přiblížení se pak ukáže, že se jedná o diskrétní prvky (pixely, elektrony, Franty Vomáčky).
Kam byste mezi kamna a laser zařadili vodíkový maser? (neplést s masérem). Mikrovlnný oscilátor s LC obvodem kmitá na jediné frekvenci, maser včetně rezonátoru produkuje kvanta mikrovln, o kterých se učí, že jsou koherentní...
Ričrd říkal, že maser je totéž jako laser, jen pro jiné frekvence (pro mikrovlny).
Ričrd říkal, že maser je totéž jako laser, jen pro jiné frekvence (pro mikrovlny).
Malý rozdíl (praktický) je v tom, že oscilátor pro 10 cm si můžu s jistým úsilím zbastlit s tranzistorem, vlnovodem a dolaďovacím pístkem, zatímco oscilátor přeladitelný od zelené do fialové už hůř.
Založen: Sep 19, 2007 Příspěvky: 3698 Bydliště: Praha
Zaslal: pá říjen 31 2008, 23:14 Předmět:
Andrea napsal(a):
Viděl jste někdy spektrum záření ze 100kV rentgenky? Tam je to krásně vidět, je tam spojité spektrum vytvořené brzdícími elektrony a pak je tam takový pík (ono je jich víc), vytvořený přeskokem elektronů mezi hladinami. Zkuse si to najít a třeba pak pochopíte, že foton může mít jakoukoliv energii a že předměty s teplotou >0K vyzařují spojité spektrum.
Rád bych věděl, co to má společného s původním tématem. Někde na začátku jsem řekl, že elmag. záření (světlo i teplo, rozdíl je jen ve vln. délce a v našem chápání) se generuje přechodem elektronů mezi energetickými hladinami. Což ovšem bylo zpochybňováno. (Díváme-li se na jeden atom, a jednotlivý přechod, jsou hladiny diskrétní. Jinak je to z makropohledu. Avšem změna energie elektronu je i třeba při jeho zabrždění na anodě rentgenky, že. O tom ale debata nebyla a nechápu proč se k tomu pořád vracíte.)
Řekla jste, že nechápete, co má společného změna energie elektronu s generací elmag. vlnění. Já tedy chci slyšet, jak se el.mag. vlnění generuje bez účasti elektronů, jestliže extrahujeme od jaderných rakcí. A polemiky o diskrétnosti spektra, prosím, už opusťte. A pokud mi TOHLE nevysvětlíte, ostatní úvahy jsou o ničem.
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6120 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: so listopad 01 2008, 1:17 Předmět:
Cust napsal(a):
mtajovsky napsal(a):
Cust napsal(a):
pod čarou
co se týče hloubky vniku: jednoduché pravidlo platící vždy - čím větší energie záření, tedy jeho kratší vlnová délka, tím větší hloubka vniku. Tedy infra záření má menší hloubku vniku než viditelné záření! nevím co v tomto případě považuješ za skinefekt...
Tohle mě zaujalo. Výpočet hloubky vniku jsem měl jako příklad na jedné, pěkně hnusné zkoušce - z "Teoretické elektrotechniky III". Hloubka vniku se počítá jako vzdálenost od povrchu, kde klesne intenzita pole na hodnotu 1/e původní intenzity. A s tím kmitočtem - není to naopak? Vyšší kmitočet - menší hloubka vniku - čili rychlejší ubývání intenzity pole? Tohle už si nepamatuji, musel bych do přednášek.
Tak jsem nahlídnul do chytrých knih.
U elektromagnetické vlny je definována ekvivalentní hloubka vniku. Ta je závislá na frekvenci a na materiálu a ne zrovna jednoduše a říká nám jakou vzdálenost musí vlna urazit, aby její amplituda klesla ne e^-1, vztah si najděte v knížkách sami - tady bych ho musel dát v .jpg. Nicméně nám se jedná o intenzitu záření (tedy jaký předá výkon) v materiálu. Závislost je taková, že nejprve ostře roste a pak exponencielně klesá k nule, čím větší energie, tím větší hloubka ve které křivka dosahuje maxima. Je to opravdu jako s tím autem na D1 viz. příspěvek výše.
Ono je to bohužel o dost složitější. Míra absorpce elmg. vlny v materiálu je dost závislá na vlnové délce. Nekovové materiály zpravidla propouštějí dlouhé vlnové délky bez zřetelného úbytku (protože energie 1 fotonu nestačí k tomu, aby excitovala např. elektron na vyšší hladinu), a od nějaké hodnoty energie začne fungovat jeden absorpční mechanismus (jedna úroveň excitace), od nějaké vyšší hodnoty další atd.
(neplatí to pro kovy, protože tam je spektrum volných hladin elektronů prakticky spojité, a absorbuje to tedy jakýkoli foton).
Na tom je založena např. mikrovlnná trouba - vlny v GHz oblasti proniknou mnohem hlouběji, než infračervené vlny v grilu.
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6120 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: so listopad 01 2008, 12:40 Předmět:
mtajovsky napsal(a):
Já tedy chci slyšet, jak se el.mag. vlnění generuje bez účasti elektronů, jestliže extrahujeme od jaderných rakcí.
No právě. Ono to, že se kvanta elmg. záření spojují s energetickými přechody elektronů, je dáno tím, že právě u lehounkých elektronů ty pidienergie odpovídají fotonům běžně se vyskytujícím kolem nás. V oblasti vysokoenergetických gamma záření už je to jinak.
A úvahy o tom, jestli je spektrum spojité nebo diskrétní, jsou z pohledu kvantové mechaniky irelevantní. Každé spektrum, které se nám jeví jako spojité, je ve skutečnosti diskrétní, akorát že hustě.
Založen: Jan 17, 2007 Příspěvky: 6377 Bydliště: Husinec-Řež
Zaslal: so listopad 01 2008, 14:31 Předmět:
tomasjedno napsal(a):
Ono je to bohužel o dost složitější. Míra absorpce elmg. vlny v materiálu je dost závislá na vlnové délce.
závisí na energie (nebo můžem říct na frekvenci) a materiálu, můžeme i říct tedy, že na vlnová délce, to jsem přece psal...
a v podstatě je to velmi jednoduché!
tomasjedno napsal(a):
Nekovové materiály zpravidla propouštějí dlouhé vlnové délky bez zřetelného úbytku (protože energie 1 fotonu nestačí k tomu, aby excitovala např. elektron na vyšší hladinu), a od nějaké hodnoty energie začne fungovat jeden absorpční mechanismus (jedna úroveň excitace), od nějaké vyšší hodnoty další atd.
(neplatí to pro kovy, protože tam je spektrum volných hladin elektronů prakticky spojité, a absorbuje to tedy jakýkoli foton).
nesmysl, u dlouhých vln v řádu kilometrů nemáš šanci vytvořit překážku na které by jsi to mohl popisovat, funguje ohyb vlny, pokud se dostáváme k frekvencím viditelného spektra, můžem už v jistém přiblížení ohyby zanedbat a začít měřit.
proč by musela excitovat vlna elektron na vyší hladinu? intenzita záření je závislá pouze na energii (můžeš také říct frekvenci) a na atomovém čísle materiálu (předpokládám čisté materiály, u betonu bych si to netroufl počítač, nebo složité polymery tam taky, a ty jsou třeba na tom shodně jako voda)
tomasjedno napsal(a):
Na tom je založena např. mikrovlnná trouba - vlny v GHz oblasti proniknou mnohem hlouběji, než infračervené vlny v grilu.
takže tvrdíš, že čím menší frekvence, tím dál v materiálu se vlna dostane? ups, něco bude špatně...
kdyby jsi chtěl ideálně prosvítit jídlo, tak by jsi potřeboval alespoň rentgen
chlape prober se...
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
Ale je to asi jako s bagetou, jaká je bageta s nulovou hmotností?
