KC147

[Miuvek]

Nevím, jestli souvisí se syslením součástek ve firmách za minulého režimu, ale i zásobování obchodů bylo zajímavé. Nechci paušalizovat, v 88 jsem nastupoval na průmyslovku, takže jenom to, co jsem stihl z této doby zažít: Prodejny Tesla Eltos mizérie - z celého seznamu třeba jen jedno KCčko. Už tehdy mi i na tehdejší poměry přišlo absurdní, že jsem třeba z obyčejných TR212 nedostal ani jednu hodnotu. A to byly de facto prodejny výrobce. Stejná mizérie v Prostějově i Olomouci - s jinými prodejnami Tesly jsem neudělal zkušenost. V Olomouci byla Tesla na rohu mezi Horním a Dolním náměstím. Za rohem, v Ostružnické ulici prodejna, kde si člověk po návštěvě Tesly připadal jako v ráji - vždycky jsem sehnal, co jsem potřeboval, nebo aspoň náhradu.
Pamatuju se třeba na KF590 za "hezkých" cca 70 Kčs (na týden jsem na intr fasoval doma 50 Kčs a to jsme neměli na intru ani snídaě ani večeře), na KF907 (cenu už si nepamatuju). Z toho už šlo udělat něco jako anténní zesilovač na UHF.
Tři roky nato už byla k mání BFRka, ale to už je jiná etapa.
Tato prodejna spadala pod podnik Domácí potřeby - pamatuju si razítka z paragonů. Potom si ještě pamatuju na zjevení, když jsem náhodou vlezl v Litovli do obyčejné Elektry a vzadu v prodejně byl obrovský stojan, kde měli taky stokrát širší sortiment, než v prodejnách Tesly. Vlastně nevím, co v těch tesláckých prodejnách vlastně prodávali, ani té spotřební elektroniky tam nějak moc nebylo.
Tož tak...

[konosuke]

na sklonku éry totáče otevřeli v našem nevelkém městě prodejnu - pobočku DOSS (stavebnice hi-fi a polotovary, trafa
a DPS...) nezávisle na tom malý krámek s drobným radiomateriálem a nejblíž pak Eltos v Karviné I a v Ostravě-Porubě na Alšáku poblíž VŠB, taky v centru u Sýkorova mostu a na kuřím rynku - jezdil jsem tam denně do školy, zkrátka: nějaké možnosti byly Uherský Brod ano až na dlouhé dodací lhůty, většinu zaslali...
jo, trandy feťáky do antény na inzerát z AR (to se ještě bastlilo)

[Miuvek]

Se zásilkovým prodejem z Uherského Brodu jsem měl taky tu čest - jen jednou. To jsem byl určitě ještě harant školou povinný. V Prostějově v Tesle měli prd, do Olomouce jsem to měl z ruky ještě víc a chtěl jsem rodičům zbastlit síťový zdroj k rádiu RIGA 103. Chtěl jsem ho stabilizovaný, takže diody, elyt, zenerka, tranzistor, nějaké odpory. Objednal jsem si i nějaké věci navíc, aby to stálo za to poštovné. Poslali mi toho tak půlku, takže jsem nakonec musel zdroj udělat jen s usměrňovačem a elytem. Při použití zvonkového trafa 8V to nakonec těch cca 10-12 V dalo a rádio hrálo.
Zajímavé bylo, že mi místo diod KY132/xx poslali už tenkrát 1N400x. Dodnes si vybavím, jak se mi líbily: menší pouzdro z šedého plastu, krásný alfanumerický potisk místo barevného proužku jakoby natisknutého bramborovým tiskátkem u KY132

No... krátký smysl této dlouhé řeči: ani zásilkáč z Brodu nebyla schůdná cesta. :-/

[BOBOBO]

Do Brodu se jezdilo hlavně jako do bazáru . I když jsem to měl přes 200km . Zrovnatak do Prahy kdysi do Myslíkovy a potom hlavně na Karlák do pasáže a potom dolů k botanické . Díly jsem nakupoval v Pardubicích a v HK . V Pardubicích nebyl problém , chodil jsem tam do školy a jezdil domů na víkendy přes Hradec . Stejnětak do Rožnova k Sedláčkovi , ale tam byl brácha . V Pardubicích byly dokonce krámy dva , ve Smilovce a Tesla . V Rožnově měl kroužek k dispozici altánek a ten byl narvaný součástkami . Ano , nebyly ze západu ..... Tedy vlastně byly fabrika byla na západ . Jo hodně se ěmelilo i přes amáro . Také jsem tak přišel k BRF i U669? děličce . Odkud to měli šmelináři nemohu sloužit .

[konosuke]

tuhle bižuterii - malou a nenápadnou (BFY, BFX, AY, 2N3055...) tahali k nám skrz železnou oponu kamioňáci, montéři, sportovci
a zahraniční studenti

[Hill]

Jo, přes zahraniční studenty se knám taky dostaly diguzní LEDky v různách barvách, prodávali je tu po 6 - 5 korunách za kus (tehdy těžko sehnatelná LQ100 stála 69 Kčs). Ostatní jistila pasáž na Karláku (BFRka), při té příležitosti jsem vymetl i Myslíkovu, tam se někdy daly nakoupit užitečné poklady, nebo dva bazary v Pardubicích (jeden u viaduktu, druhý za Zelenou bránou), tam měli repasované ANP935, životnost sice kratší, ale zase stále jedna jen 25 Kčs, svou službu odvedla, a nová za 185 Kčs se sháněla hůř). A za viaduktem v parčíku byla prodejna Magnetu, tam měli unašeče do B4, B7 a B9 volně ložené v prádelním koši, jen si vybrat, když nikde jinde nebyly. Jo, Smilovka a Tesla u nádraží sice nějak zásobené byly, ale, když otevřeli Eltos v Hradci ma Karlovce, dalo se víc nakoupit tam, aspoň první rok. Ale snažili se tam udržet co nejširší sortiment hodně dlouho.
V Uherském Brodě mě potěšili jen jednou, když jsem tam koupil setrvačník do B43 i s ložiskem. Krásný kousek přesné strojařiny, který stačilo do šasi osadit místo původního setrvačníku a poladit krok přítlačné kladky. Nejlevnější nebyl a dodnes mě mrzí, že jsem nevzal dva. Na těch mechanikách se dalo skvěle experimentovat.
Asi je to tím, že jsem zásilkový obchod bral vždycky jen jako poslední možnost, jak něco sehnat. Jezdil jsem tehdy po celé republice, tak jsem sháněl po prodejnách Eltos, jednou v Chebu, podruhí v Liberci a Jablonci, potřetí v Plzni. Když to nebyl Eltos, tak v Praze v Žitné a ve Smečkách, v Brně na České, prostě kdekoli jsem cestou přestupoval, udělal jsem si čas na návštěvu. Jistě, někam jsem jezdil dva měsíce, někam jednou do roka, no tak jsem sadu součástek sháněl pýr měsíců, to mě vycvičilo v obvodové technice, zejména v tom, jak co vyřešit s minimálními nároky na souřástkovou základnu. Jistě některé věci jsem musel oželet, třeba zesilovače výkonů doma nepotřebných, jsem nechal těm, kdo k tomu mají přístup a vztah. A to platí dodnes.
Vlastně bych měl být tomu tehdejšímu hanebně plánovanému zásobování vděčný, byla to dobrá škola. Stejně dobrá, jako orientace v jízdních řádech...
A hele, kam se nám téma o KC147 zase zvrhlo...

[Hill]

Jo, přes zahraniční studenty se knám taky dostaly diguzní LEDky v různách barvách, prodávali je tu po 6 - 5 korunách za kus (tehdy těžko sehnatelná LQ100 stála 69 Kčs). Ostatní jistila pasáž na Karláku (BFRka), při té příležitosti jsem vymetl i Myslíkovu, tam se někdy daly nakoupit užitečné poklady, nebo dva bazary v Pardubicích (jeden u viaduktu, druhý za Zelenou bránou), tam měli repasované ANP935, životnost sice kratší, ale zase stále jedna jen 25 Kčs, svou službu odvedla, a nová za 185 Kčs se sháněla hůř). A za viaduktem v parčíku byla prodejna Magnetu, tam měli unašeče do B4, B7 a B9 volně ložené v prádelním koši, jen si vybrat, když nikde jinde nebyly. Jo, Smilovka a Tesla u nádraží sice nějak zásobené byly, ale, když otevřeli Eltos v Hradci ma Karlovce, dalo se víc nakoupit tam, aspoň první rok. Ale snažili se tam udržet co nejširší sortiment hodně dlouho.
V Uherském Brodě mě potěšili jen jednou, když jsem tam koupil setrvačník do B43 i s ložiskem. Krásný kousek přesné strojařiny, který stačilo do šasi osadit místo původního setrvačníku a poladit krok přítlačné kladky. Nejlevnější nebyl a dodnes mě mrzí, že jsem nevzal dva. Na těch mechanikách se dalo skvěle experimentovat.
Asi je to tím, že jsem zásilkový obchod bral vždycky jen jako poslední možnost, jak něco sehnat. Jezdil jsem tehdy po celé republice, tak jsem sháněl po prodejnách Eltos, jednou v Chebu, podruhí v Liberci a Jablonci, potřetí v Plzni. Když to nebyl Eltos, tak v Praze v Žitné a ve Smečkách, v Brně na České, prostě kdekoli jsem cestou přestupoval, udělal jsem si čas na návštěvu. Jistě, někam jsem jezdil dva měsíce, někam jednou do roka, no tak jsem sadu součástek sháněl pýr měsíců, to mě vycvičilo v obvodové technice, zejména v tom, jak co vyřešit s minimálními nároky na souřástkovou základnu. Jistě některé věci jsem musel oželet, třeba zesilovače výkonů doma nepotřebných, jsem nechal těm, kdo k tomu mají přístup a vztah. A to platí dodnes.
Vlastně bych měl být tomu tehdejšímu hanebně plánovanému zásobování vděčný, byla to dobrá škola. Stejně dobrá, jako orientace v jízdních řádech...
A hele, kam se nám téma o KC147 zase zvrhlo...

[BOBOBO]

Jó do Brna jsem také jezdil do bazáru . Ještě jsem zapomněl LANŠKROUN !!!!! A na toho blázna pod Karlákem .

[konosuke]

Uherský Brod mě překvapil kompletem mechaniky do Unitry M2405S (asi proto že se k nám ofiko dovážel) motor, řemínky, mezikola, hlava, přítlačné pásky s pružinkou, setrvák, plexi dekl, dvoji VU metr a spešl žárovky-bajonety...no jedna paráda (na poštovné se nehledělo, internet ani PPL neexistovaly)

[weed_smoker]

Na nějaký nenáročný použití (spínač LEDky,relátka,pomaloběžnej astabilní klopák nebo odpuzovač hlodavců) ty plastový KC stačily,jediná nevýhoda byla,že se jim lámaly vývody,pokud byly vytěžený.Nejčastější byly 147(modrý) a nejvzácnější 148(bílý).Napěťově nejodolnější byly červený(149).Pak byly ještě VF,a to KF124(žlutý) a 125(zelený),ty měly jinak vývody a místo proužku se barvila celá horní strana.Ty byly dobrý do FM štěnic místo BF199,kterýho bylo málo.Taky existovaly takový,kde byl místo barvy stříbrnej potisk(KC147 a KF124),to platilo i pro diody KY130 a 132(místo barevnýho K proužku byl na diodě "elektronkově žlutej" potisk,obvykle trochu rozpitej a otíral se,písmem byl podobnej s 1N4001-7).

[BOBOBO]

Něco od žirafky :

Na těle tranzistoru je totiž barevný pruh a to je to, co hledáme. Tím jsou jednotlivé typy tranzistorů označené podle tohoto klíče:

KC 147 - rudý (červený)
KC 148 - modrý
KC 149 - bílý

[ok1hga]

[ok1hga]

[Osmdesat]

Když jsme u těch barev, zajímavý úlet byla svítivě oranžová na kterémsi z tranzistorů v těchto pouzdrech. Nebyl to proužek, ale prostě to namatlali na celý vrch, aby to v tišťáku co nejvíc svítilo . Ale to byla jiná řada. Nějaký inženýr musel být "v náladě", když to označení vymýšlel.

[sinclair]

Ne, takto -celoplošně barvou- si některé výrobní podniky značily kusy, vyselektované měřením z běžné série, na nějaký konkrétní parametr, jeho zúžený, nebo rozšířený rozsah.
Jiné podniky /TeEleBra/ přidávaly i na TO18 a TO39 třeba jen tečku-dvě.
A když chtěl výrobce ušetřit operaci značení extra barvou, u té vyměřené skupiny, tak dal do specifikace materiálu poznámku o požadovaných parametrech na pozici a hotovo.

Např. všechny OZ, osazované Vráblemi, byly selektované do skupin podle šumu, ale nebyly nijak dodatečně označené.
K tomu všemu, byly vždy osazené v paticích, šlo je snadno "zkušebně" zpřeházet. Výsledek takové "opravy" býval diskutabilní, když se OZ nepoznačily fixem a nevrátily na místo.
V manuálech vrábelských přístrojů s OZ, byla skoro vždycky uváděna i měřicí zapojení na konkrétní pozice, bez výběru se někdy nešlo dostat ani na ty nejnižší zaručované parametry.
V reálu - by mě zajímalo, jak to dělali doopravdy.
Protože z 10ks standardních MAA503, bylo možné např. na vstup ASO600 použít jen jeden. A ještě odřenýma ušima.

Výstupní zesilovač pro echo, profimixu TeEleBra EPP102.
Ty KC509 nejsou jen tak obyč, je na ně v servisu extra předpis, výběr na F=2dB.
Pak má celý tohle zapojení, s jmenovitou citlivostí 10mV /zesiluje sběrnici/ lineární odstup -90dB, vztažený v výstupu +6dBu.

[Celeron]

V tesle Liberec zase všechny šváby, co přišly do fabriky prošly testem funkčnosti a DIL futrály značili kapkou červený nebo modrý barvy do orientačního klíče pouzdra. Asi aby se jim nedostaly do výroby požární techniky nefunkční či nějak divný šváby.

[ZVUK2000]

KC149 v pouzdru TO-92, 70té roky.