Základy tranzistor - vzorečky a výpočty

[MetalGod]

Vím, zmiňoval jsem to hFE proto, že jsem znal účel zapojení (ne zátěž) ještě dřív, než se publikovalo v tomhle vlákně.
Ale tady stejně - čert ví, jestli ten laser má ňákej zdroj konstantního proudu, nebo ne, ale radši bych počítal s druhou variantou a požadovanej IC bych napřed doladil trimrem IB, aby skrz laser netekl proud vyšší, než je zdrávo. Ten se pak nahradí pevným odporem nejbližší vyšší hodnoty.

[MetalGod]

Vím, zmiňoval jsem to hFE proto, že jsem znal účel zapojení (ne zátěž) ještě dřív, než se publikovalo v tomhle vlákně.
Ale tady stejně - čert ví, jestli ten laser má ňákej zdroj konstantního proudu, nebo ne, ale radši bych počítal s druhou variantou a požadovanej IC bych napřed doladil trimrem IB, aby skrz laser netekl proud vyšší, než je zdrávo. Ten se pak nahradí pevným odporem nejbližší vyšší hodnoty.

[spacewolf]

[MetalGod]

Jestli těch 5V potřebuješ jen a pouze na tohle (klidně ve víc kusech), tak je vlastně nepotřebuješ - můžeš použít i těch 12V.

[MetalGod]

Jestli těch 5V potřebuješ jen a pouze na tohle (klidně ve víc kusech), tak je vlastně nepotřebuješ - můžeš použít i těch 12V.

[Hill]

Jestli ale potřebuješ zdroj konstantního proudu, je to řízení kolektorového proudu pomocí proudu báze dost nestabilní, kolektorový proud bude plavat s teplotou přechodu tranzistoru.
To už i ten nejjednodušší proudový zdroj je mnohokrát stabilnější, jako stabilizátor napětí poslouží obyčejná červená LEDka, má ve značném rozsahu proudů téměř konstantní úbytek napětí mezi 1,5 a 1,65 V. Tranzistor má úbytek napětí báze-emitor typicky 0,65 až 0,7 V, čili na emitoru proti zemi zůstane asi 0,95 V, což je napětí, které protlačí odporem 47 Ω proud kolem 20 mA.
Samozřejmě pro získání například 50 mA je třeba použít odpor R2=18 Ω (vždy musíš počítat s určitou malou chybou, ta napětí mají nějaký rozptyl, stejně tak i odpor má jen zřídka hodnotu, která je na něm uvedená).
Prostě v tomto zapojení je proud kolektorem přímo úměrný napětí na odporu R2 a nepřímo úměrný velikosti tohoto odporu.
Myslím si, že pro napájení tak nelineární zátěže, jakou je laser, je to lepší řešení.

[Hill]

Jestli ale potřebuješ zdroj konstantního proudu, je to řízení kolektorového proudu pomocí proudu báze dost nestabilní, kolektorový proud bude plavat s teplotou přechodu tranzistoru.
To už i ten nejjednodušší proudový zdroj je mnohokrát stabilnější, jako stabilizátor napětí poslouží obyčejná červená LEDka, má ve značném rozsahu proudů téměř konstantní úbytek napětí mezi 1,5 a 1,65 V. Tranzistor má úbytek napětí báze-emitor typicky 0,65 až 0,7 V, čili na emitoru proti zemi zůstane asi 0,95 V, což je napětí, které protlačí odporem 47 Ω proud kolem 20 mA.
Samozřejmě pro získání například 50 mA je třeba použít odpor R2=18 Ω (vždy musíš počítat s určitou malou chybou, ta napětí mají nějaký rozptyl, stejně tak i odpor má jen zřídka hodnotu, která je na něm uvedená).
Prostě v tomto zapojení je proud kolektorem přímo úměrný napětí na odporu R2 a nepřímo úměrný velikosti tohoto odporu.
Myslím si, že pro napájení tak nelineární zátěže, jakou je laser, je to lepší řešení.

[spacewolf]

[MetalGod]

Nikdo po Tobě nechce, abys to odpaloval, ani cokoliv dával do série, jen použiješ vyšší hodnotu bázovýho odporu, s tímhle trandem by bylo teoreticky možný použít napájecí napětí až 45V (+ úbytek na spotřebiči), tedy za předpokladu, že trand nebude topit víc jak polovinou wattu (čili při úbytku 5V na spotřebiči a proudu 50mA může bejt mezi C a E 10V, tedy dohromady 15V).
Prostě si představ ten tranďák jako potenciometr, kterej má místo hřídelky bázi a kde se "kroutí" proudem do báze. Jak už jsem psal, tady záleží na proudu tekoucím spotřebičem

A jo, Jarda má recht, to víš, moc se v analogu nepohybuju
Tady by stačilo logickou nulou blokovat bázi proti zemi. Akorát těch 50mA nedoporučuju - ubastlil jsem si to tak, že jsem použil trand 2SC945 (první NPN, co mi padnul do ruky), jako "zenerku" použil červenou 3mm LEDku (úbytek 1.52V), jako zátěž červenou brutálně svítící (prej 80-100Cd, ale docela tomu věřím) 5mm LEDku (úbytek 2.5V při 60mA), na emitor pověsil paralelně 2x27Ω (pro proud cca 67mA).
Při 5V byl proud 59mA, při 12V zpočátku 69mA (takže to stabilizuje), ALE jak se trand ohřál, proud stoupnul na 75mA. Takže použij odpor pro proud <45mA (tedy 22Ω, proud pak bude cca 41mA, ovšem plus mínus autobus vzhledem k tomu, že použitý součástky taky maj ňákou toleranci).

[MetalGod]

Nikdo po Tobě nechce, abys to odpaloval, ani cokoliv dával do série, jen použiješ vyšší hodnotu bázovýho odporu, s tímhle trandem by bylo teoreticky možný použít napájecí napětí až 45V (+ úbytek na spotřebiči), tedy za předpokladu, že trand nebude topit víc jak polovinou wattu (čili při úbytku 5V na spotřebiči a proudu 50mA může bejt mezi C a E 10V, tedy dohromady 15V).
Prostě si představ ten tranďák jako potenciometr, kterej má místo hřídelky bázi a kde se "kroutí" proudem do báze. Jak už jsem psal, tady záleží na proudu tekoucím spotřebičem

A jo, Jarda má recht, to víš, moc se v analogu nepohybuju
Tady by stačilo logickou nulou blokovat bázi proti zemi. Akorát těch 50mA nedoporučuju - ubastlil jsem si to tak, že jsem použil trand 2SC945 (první NPN, co mi padnul do ruky), jako "zenerku" použil červenou 3mm LEDku (úbytek 1.52V), jako zátěž červenou brutálně svítící (prej 80-100Cd, ale docela tomu věřím) 5mm LEDku (úbytek 2.5V při 60mA), na emitor pověsil paralelně 2x27Ω (pro proud cca 67mA).
Při 5V byl proud 59mA, při 12V zpočátku 69mA (takže to stabilizuje), ALE jak se trand ohřál, proud stoupnul na 75mA. Takže použij odpor pro proud <45mA (tedy 22Ω, proud pak bude cca 41mA, ovšem plus mínus autobus vzhledem k tomu, že použitý součástky taky maj ňákou toleranci).

[Hill]

Ano, já jsem to použil jen jako příklad, proud si nastavíš emitorovým odporem takový, jaký spotřebič požaduje.
Na emitoru je slušně stabilizované napětí, které tím emitorovým odporem protlačí stejně slušně stabilní proud. Odpor zavádí zápornou zpětnou vazbu půdobící proti změnám toho proudu.
O vlastnostech spotřebiče ale zatím víme jen hodně málo, co když má stabilizaci proudu už vestavěnou (ten laserové LEDky mívají hlídaný podle intenzity svitu) a naopak potřebuje napájecí napětí v určitém rozsahu, aby ten vestavěný stabilizátor proudu měl kde brát, ale nepřehříval se? Pak by naopak zdroj konstantního proudu neměl smysl.
Co je to za typ?

[Hill]

Ano, já jsem to použil jen jako příklad, proud si nastavíš emitorovým odporem takový, jaký spotřebič požaduje.
Na emitoru je slušně stabilizované napětí, které tím emitorovým odporem protlačí stejně slušně stabilní proud. Odpor zavádí zápornou zpětnou vazbu půdobící proti změnám toho proudu.
O vlastnostech spotřebiče ale zatím víme jen hodně málo, co když má stabilizaci proudu už vestavěnou (ten laserové LEDky mívají hlídaný podle intenzity svitu) a naopak potřebuje napájecí napětí v určitém rozsahu, aby ten vestavěný stabilizátor proudu měl kde brát, ale nepřehříval se? Pak by naopak zdroj konstantního proudu neměl smysl.
Co je to za typ?

[spacewolf]

[MetalGod]

Proto jsem psal, že je lepší předpokládat, že to žádnou stabilizaci proudu nemá .
A když bude mít, houno se stane. Fungovat to bude tak jako tak.

[MetalGod]

Proto jsem psal, že je lepší předpokládat, že to žádnou stabilizaci proudu nemá .
A když bude mít, houno se stane. Fungovat to bude tak jako tak.

[spacewolf]

[Hill]

Tady je renonc: když Číňan píše rozsah napětí, znamená to, že laser nějaké omezení proudu má, čili tím, že se skrz něj budeš snažit dostat konstantní proud 50 mA, na něm může vylézt napětí i přes těch 6 V, což může přehřát až upražit zdroj proudu, který už patrně součástí laseru je, případně laser samotný.
Budeš muset spínat napětí, laser si při něm vezme, kolik bude potřebovat.

To bych to radši řešil jinak.

[Hill]

Tady je renonc: když Číňan píše rozsah napětí, znamená to, že laser nějaké omezení proudu má, čili tím, že se skrz něj budeš snažit dostat konstantní proud 50 mA, na něm může vylézt napětí i přes těch 6 V, což může přehřát až upražit zdroj proudu, který už patrně součástí laseru je, případně laser samotný.
Budeš muset spínat napětí, laser si při něm vezme, kolik bude potřebovat.

To bych to radši řešil jinak.

[spacewolf]

[spacewolf]

Schema s konkretnima soucastkama.

Takle by to slo?

[BOBOBO]

K čemu je tam ten R2 ti vysvětlil zaky za mne . Bohužel se neučíš , jen vystrkuješ nenápady a čekáš , co kdo odpoví . Ta kniha bude lepší . Ale stejně se jí budeš muset přečíst , pochopit , naučit . Ono by stačilo obecně . No ale sranda je v tom , že dobře zobecnit znamená celou věc dobře durchumdurch znát .

[Hill]

Jo, to půjde.
R2 tam nemá nic jiného za úkol, než odvést případný zbytkový proud kolektor - báze tranzistoru.
Obvykle se nic neděje, když tam není, protože je to křemík, tedy ten proud je normálně do 30 nA, ale při odpojeném vstupu nemá kam téci a pootevírá tranzistor, kolektorem tak může téci 15 µA (u některých kousků i víc). Ani to není nijak významný proud, ani laserová LEDka se při něm ještě nechová, jako laserová, ale s teplotou přechodu tento proud strmě roste.
Ten odpor v podstatě zajistí, aby bez budicího proudu zůstal tranzistor T1 spolehlivě nevodivý. Takže R2 je tam pro jistotu.

[Hill]

Jo, to půjde.
R2 tam nemá nic jiného za úkol, než odvést případný zbytkový proud kolektor - báze tranzistoru.
Obvykle se nic neděje, když tam není, protože je to křemík, tedy ten proud je normálně do 30 nA, ale při odpojeném vstupu nemá kam téci a pootevírá tranzistor, kolektorem tak může téci 15 µA (u některých kousků i víc). Ani to není nijak významný proud, ani laserová LEDka se při něm ještě nechová, jako laserová, ale s teplotou přechodu tento proud strmě roste.
Ten odpor v podstatě zajistí, aby bez budicího proudu zůstal tranzistor T1 spolehlivě nevodivý. Takže R2 je tam pro jistotu.