Považujete tento korekčák za kvalitní?

[Thales]

Jako krabka hezká, ale že bych jí chtěl mít v řetězci to ne. Já raději kvalitní fyziologickou regulaci hlasitosti, korekce nepotřebuju. Pokud ty ano tak OK. Pokud bych tu akutní potřebu měl tak bych sáhl po DPA550.

[TAKJAN]

Pře jenom pro tichý poslech je dobrý basy přidat. Ono to stejně bude hlavně to přepínání vstupů a takové master volume.
Teď jsem kouknul na schema toho DPA a něco podobného mám ve svém řídícím předzesilovači. Ale ten je velký a věž ruším, jak jsem psal.

[Thales]

To přidávání (nejen) basů při tichém poslechu a automaticky v závislosti na hlasitosti ti řeší ta fyziologická regulace hlasitosti, která ti navíc nezanáší do signálu zkreslení aktivními prvky. Mnou preferované zapojení je toto:

http://svetelektro.com/Forum/regulace-hlasitosti-s-kvalitni-fyziologii-t10597.html

O něco lepší desku na totéž zapojení má tamní uživatel Nalimko, tato byla první pokusná byť je zcela funkční.

Vyzkoušej to a možná tě překvapí že ten korekčák už nebudeš potřebovat. pokud bys měl pocit že ano tak se k němu můžeš kdykoliv vrátit. Snad jen malé doporučení - pokud nemáš k dispozici dostatečně tvrdý zdroj signálu pak je vhodné mu předřadit něco, co ho posílí - sledovač s operákem, emitorový sledovač s tranzistorem a nebo nějaký tzv. buffer. To už je na tobě.

[TAKJAN]

Ten mám taky v tom řídícím zesilovači. Dokonce stejný teslácký pot. s odbočkou.

[Thales]

Myslíš konkrétně toto zapojení nebo nějaké jiné s tím samým poťákem? (typem i hodnotou)

[TAKJAN]

Tohle ne, něco jednoduššího.

[TAKJAN]

Tak jsem ho rychle projel. Jen generátor a osciloskop. Od 15Hz do 40kHz celkem dobře vyrovnaná kmit. charakteristika. Ovladače na středu, samosebou. Korekce tak nějak dle čekávání. Trojúhelník v pohodě, obdélník tak nějak taky. Nijak hrotit to nebudu, nejsem netopýr a sluchově vyhovuje. Kloudný měření na půl dne mi může.

[Thales]

Tak když to bude něco jednoduššího (obecně jiného) tak to bude hrát jinak. vyzkoušel jsem x takových jednodušších zapojení, ale nesedlo mi to, až toto. Ale pokud máš pocit že ten korekčák potřebuješ tak OK, já jsem byl rád když jsem je mohl z řetězce vyhodit.

[Hill]

Když už tady byla řeč o fyziologické regulaci průběhu, také jsem si s ní svého času hrál - a dávám ji do zesilovačů raději, než proměnné korektory.
Ono je to tak trochu vaření z vody - jestli není čím změřit akustický tlak na známé frekvenci v přesné vzdálenosti od konkrétní reprosoustavy při známém zisku zesilovače, úrovně signálu před potenciometrem hlasitosti a... a vůbec, tedy, když je známý celkový odpor dráhy potenciometru a její dělení kolem odbočky, nezbude, než použit uši a tu úroveň před potenciometrem, případně i hodnoty součástek korekčního článku poněkud upravit.
U nejčastěji užívaného jednoduchého zapojení se dvěma RC členy, každým paralelně k jedné části dráhy potenciometru, dochází v oblasti prosedlání v okolí kmitočtu 4 kHz kolem +5 až +7 dB proti Fletcher - Munsonově křivce stejných hladin hlasitosti při tlaku 90 Ph. Tuto hodnotu jsem zvolil pro polohu běžce potenciometru TP289 proti odbočce. Jednoduchým RC členem je hlavně nekompenzovatelný vzestup, který mezi 4,5 a 7 kHz dosahuje strmosti i přes 9 dB/oktávu. Jak se ale ukazuje, málokterý výrobce tento jev řeší, nechce-li použít potenciometr s více odbočkami nebo řadič. Jde přece o fyziologickou záležitost, subjektivní dojem je zde rozhodující.
Zkusil jsem jinou variantu - jen jsem tomu pomohl do této oblasti laděným přemostěným článkem T, který tam nedělá nic jiného, než korekci toho prosedlání. Podle ostatních podmínek v reprodukčním řetězci, aby to uchu lahodilo, stačí si pohrát s hodnotami R1 a C1. Hodnoty R2 a C2 ve vztahu k vlastnostem potenciometru 25 k/Y zajišťují požadovaný kmitočtový průběh na dolním konci pásma v místě odbočky dráhy potenciometru s vyhovující přesností a není třeba je měnit, stejně jako náhradní odpor Rn kompenzující "málo logaritmický" průběh odporu dráhy potenciometru TP289.
Odchylky od žádané charakteristiky tak v rozsahu 40 Hz až 20 kHz, vztažené k úrovni kmitočtu 1 kHz, nedosáhnou ani -1 dB resp. +2 dB.
Od odbočky dolů už samozřejmě účinek korekce zůstává stejný, směrem k vyšším hlasitostem se vliv korekce vytrácí. Včetně vlivu přídavného korekčního článku.
Korektor je buzený ze sledovače, i když do asi 400 Ω se odpor zdroje signálu na charakteristice nijak neprojeví, běžec by měl pracovat do zátěže 60 kΩ a víc, což také není problém zajistit.

Toto zapojení jsem tu uváděl už kdysi, bylo to na uploadu, ten je ale dlouhodobě nepřístupný, takže prosím, dávám to sem.

[Hill]

Když už tady byla řeč o fyziologické regulaci průběhu, také jsem si s ní svého času hrál - a dávám ji do zesilovačů raději, než proměnné korektory.
Ono je to tak trochu vaření z vody - jestli není čím změřit akustický tlak na známé frekvenci v přesné vzdálenosti od konkrétní reprosoustavy při známém zisku zesilovače, úrovně signálu před potenciometrem hlasitosti a... a vůbec, tedy, když je známý celkový odpor dráhy potenciometru a její dělení kolem odbočky, nezbude, než použit uši a tu úroveň před potenciometrem, případně i hodnoty součástek korekčního článku poněkud upravit.
U nejčastěji užívaného jednoduchého zapojení se dvěma RC členy, každým paralelně k jedné části dráhy potenciometru, dochází v oblasti prosedlání v okolí kmitočtu 4 kHz kolem +5 až +7 dB proti Fletcher - Munsonově křivce stejných hladin hlasitosti při tlaku 90 Ph. Tuto hodnotu jsem zvolil pro polohu běžce potenciometru TP289 proti odbočce. Jednoduchým RC členem je hlavně nekompenzovatelný vzestup, který mezi 4,5 a 7 kHz dosahuje strmosti i přes 9 dB/oktávu. Jak se ale ukazuje, málokterý výrobce tento jev řeší, nechce-li použít potenciometr s více odbočkami nebo řadič. Jde přece o fyziologickou záležitost, subjektivní dojem je zde rozhodující.
Zkusil jsem jinou variantu - jen jsem tomu pomohl do této oblasti laděným přemostěným článkem T, který tam nedělá nic jiného, než korekci toho prosedlání. Podle ostatních podmínek v reprodukčním řetězci, aby to uchu lahodilo, stačí si pohrát s hodnotami R1 a C1. Hodnoty R2 a C2 ve vztahu k vlastnostem potenciometru 25 k/Y zajišťují požadovaný kmitočtový průběh na dolním konci pásma v místě odbočky dráhy potenciometru s vyhovující přesností a není třeba je měnit, stejně jako náhradní odpor Rn kompenzující "málo logaritmický" průběh odporu dráhy potenciometru TP289.
Odchylky od žádané charakteristiky tak v rozsahu 40 Hz až 20 kHz, vztažené k úrovni kmitočtu 1 kHz, nedosáhnou ani -1 dB resp. +2 dB.
Od odbočky dolů už samozřejmě účinek korekce zůstává stejný, směrem k vyšším hlasitostem se vliv korekce vytrácí. Včetně vlivu přídavného korekčního článku.
Korektor je buzený ze sledovače, i když do asi 400 Ω se odpor zdroje signálu na charakteristice nijak neprojeví, běžec by měl pracovat do zátěže 60 kΩ a víc, což také není problém zajistit.

Toto zapojení jsem tu uváděl už kdysi, bylo to na uploadu, ten je ale dlouhodobě nepřístupný, takže prosím, dávám to sem.

[Thales]

Také možné řešení, při nějaké příležitosti si to porovnám byť se domnívám že mnou odkazované zapojení bude pravděpodobně lepší. Ale i tak oceňuji pokus o lepší řešení než je to nejjednodušší klasické. Co si myslíš Hille ty o tom co jsem linkoval? tam mi přijde zajímavé to, že tím že studený konec poťáku není spojený přímo se zemí, tak lze částečně simulovat dvouodbočkový potenciometr. Celkový průběh je skutečně subjektivně lepší. Lehká nevýhoda, která se u většiny lidí nijak rušivě neprojeví je to, že nelze stáhnout hlasitost na absolutní nulu, ale při běžné citlivosti zesilovačů i beden to nikterak nevadí a nepůsobí to rušivě, potlačení je dostatečně silné.

[TAKJAN]

Já se pokusím najít zapojení, které mám použito

[Hill]

[Hill]

[Duvsan]

Neodpustím si, provokujú ma opakované narážky na korekcie. Nie som kovaný hifista a ani nemám vyhlásenú zostavu, navzdor tomu tvrdím a mám za to, že, podobne virtuálne ako tieto hardvérové ekvalizéry, keď sú urobené dobre, majú primárne poslúžiť na dokorigovanie zvukových meničov a posluchovej miestnosti a v druhom rade zvuk doladiť podľa vkusu poslucháča. Keď EQ zvuk przní - a často i keď sú všetky pásma na nule, tak je zbabraný (poznám). A napokon, fyziologický člen je čo iné než korektor? Ak niekomu EQ nechýbe, dobre má. Je pravda, že vždy to vnesie trochu šumu, čo dnes už tiež nie je tak tragické. Ale keď niekto prehlási, že sú to lomítka a przniče zvuku, tak asi pozná len tie nepodarky. A ak patrí do spolku podobného ako tí, čo tvrdia, že analóg je lepší než digital, tak tu nemám o čom.
Prepáčte, trochu som odbočil. V tomto vlákne to nie je tak ostré, ale narážam na také tvrdenia.

[BOBOBO]

Přesuň se na stránky s Thalesem . Tam se těmito nesmysly krmí roky . Pro 999 z tisíce to reálné nesmysly jsou . Honiči teorií a majitelé netopýřích uší tě na podobném foru umlátí čepicemi .

[Hill]

Ono nejde ani tak o to, že bychom proměnné korekce či ekvalizéry zavrhovali. Jako všechno, i ty lze udělat a používat dobře nebo špatně. To špatné použití je častější.
Chceš je? Měj si je.
Otázkou pořád zůstávají měřítka kvality korekčáku. Jak se pozná kvalitní korekčák, kterým si uživatel doslova zparchantí zvuk často už předtím upravený některým z přednastavených průběhů ve zdroji signálu tak, že v části pásma je ten korekčák přebuzený bez ohledu na nastavení korekcí? Podle ceny a značky výrobce?
Totiž i levný a jednoduchý korekční obvod může zrovna poskytnout službu, která je v daných podmínkách pro daný zesilovač i bedny potřeba, a do zvuku nezanese ani zkreslení harmonickými, ani vlastní šum či jiné rušivé pozadí.
Používat s citem, to se každý nenaučí, však "od toho tam ty knoflíky přece jsou".
Sice v jednom zesilovači aktivní korekce mám (tranzistorový Baxandall), ale už 33 roků jsou nastavené na rovný průběh, takže tam vlastně ani nemusely být. Ještě předtím jsem do lampáčů dával korekce pasivní.
Snad jen v mixpultu, za těch 16 let, než jsem ho (patrně už nastálo) zapůjčil, jsem potenciometry těch tranzistorových Williamsonů občas decentně zasáhl, ony se do něj při míchání zvuků k amatérským filmům přiváděly signály z toho, co zrovna umělo pořídit a přehrát zvuk, tam je skutečně potřeba bylo.
Dodnes si vlastně netroufám říci, co z toho bylo nejlepší.
Osahal jsem si i pár zařízení s ekvalizéry, při ozvučení velkého sálu rozhodně užitečné byly, také se jimi dal "vylepšit" zvuk boomboxů, ale jinde je nijak nepostrádám.

Další zesilovače už jsem ani aktivními ani pasivními korekcemi nevybavil, zato fyziologickou regulací ano.

[Hill]

Ono nejde ani tak o to, že bychom proměnné korekce či ekvalizéry zavrhovali. Jako všechno, i ty lze udělat a používat dobře nebo špatně. To špatné použití je častější.
Chceš je? Měj si je.
Otázkou pořád zůstávají měřítka kvality korekčáku. Jak se pozná kvalitní korekčák, kterým si uživatel doslova zparchantí zvuk často už předtím upravený některým z přednastavených průběhů ve zdroji signálu tak, že v části pásma je ten korekčák přebuzený bez ohledu na nastavení korekcí? Podle ceny a značky výrobce?
Totiž i levný a jednoduchý korekční obvod může zrovna poskytnout službu, která je v daných podmínkách pro daný zesilovač i bedny potřeba, a do zvuku nezanese ani zkreslení harmonickými, ani vlastní šum či jiné rušivé pozadí.
Používat s citem, to se každý nenaučí, však "od toho tam ty knoflíky přece jsou".
Sice v jednom zesilovači aktivní korekce mám (tranzistorový Baxandall), ale už 33 roků jsou nastavené na rovný průběh, takže tam vlastně ani nemusely být. Ještě předtím jsem do lampáčů dával korekce pasivní.
Snad jen v mixpultu, za těch 16 let, než jsem ho (patrně už nastálo) zapůjčil, jsem potenciometry těch tranzistorových Williamsonů občas decentně zasáhl, ony se do něj při míchání zvuků k amatérským filmům přiváděly signály z toho, co zrovna umělo pořídit a přehrát zvuk, tam je skutečně potřeba bylo.
Dodnes si vlastně netroufám říci, co z toho bylo nejlepší.
Osahal jsem si i pár zařízení s ekvalizéry, při ozvučení velkého sálu rozhodně užitečné byly, také se jimi dal "vylepšit" zvuk boomboxů, ale jinde je nijak nepostrádám.

Další zesilovače už jsem ani aktivními ani pasivními korekcemi nevybavil, zato fyziologickou regulací ano.