Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32059 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: čt leden 14 2016, 3:42 Předmět:
Jimmi2 napsal(a):
Viděli jste přistávat raketu.....? https://www.youtube.com/watch?v=ZCBE8ocOkAQ
Asi docela složitá regulační úloha, ač to na videu vypadá tak snadno. Ale když člověk vidí předchozí pokusy....
Je to jak v nějakém starobylém sci-fi, ve kterém nikdy nepřistával nějaký modul, ale celá raketa najednou ...
konosuke napsal(a):
Na Měsíci či Marsu sednout na vocas asi by šlo, nízká gravitace (17% a 38%) absence atmosféry (nebo velmi řídká - Mars) ale v pozemských podmínkách svrchovaně složitý menévr to je až budí podezření že jde o animaci.
Problém se jmenuje "Ciolkovského hmotnostní číslo" a poměrně přesně z něj vyplývá i problém "mechanická integrita konstrukce". V podstatě se jedná o to, že dnešní materiálový a raketový inženýrství umí postavit raketu o 1 stupni a vysoký nosnosti, která se mechanicky nerozsype ani při dynamickým zatížení startem, ale taková raketa není schopná dosáhnout oběžný rychlosti a už vůbec ne vynášet na sobě nějaký další užitečný zatížení, protože má příliš těžkou vlastní konstrukci - a ještě musí táhnout ty obrovský kvanta paliva. Prostě nemá "dostatečně velký delta vé".
ALE.
Pokud se celková váha takový konstrukce rozdělí na několik postupně odhazovanejch stupňů podle principu "když vyčerpám X% váhy pohonnejch hmot, můžu odhodit i mrtvou váhu, která mi dovolovala tyhle pohonný hmoty držet pohromadě a dál urychlovat jen zbytek konstrukce", dojdeme k zjištění, že oběžný rychlosti včetně vynesení užitečnýho "pay load" = placenýho nákladu stačí raketa, která má na startu stejnou váhu, ale nese celkově menší množství paliva než ta jednostupňová - právě protože se řízeným odhazováním částí mechanický konstrukce snižuje váha urychlovaná na orbitu. Tudíž je zbytečný uvažovat o "sedání celý rakety na ocas" včetně konstrukce přistávacího "podvozku" pro plnou váhu tělesa, když stejně každou vteřinou celá raketa ztrácí desítky až stovky kilo váhy prostou funkcí motorů.
U toho prvního stupně nosiče firmy SpaceX se jedná v podstatě o to samý, co si "dovolili" tvůrci programu Apollo na konci 60. let minulýho století - sedli s modulem vážícím řádově tuny a pohybujícím se původně rychlostí v řádu kilometry za vteřinu na povrch z vejšky přibližně 15km (výchozí bod sestupu z upravený orbity kolem Měsíce), akorát jim za řízením nestál astronaut s kniplem v ruce, ale mnohem menší a rychlejší kompjútr. Oni odpálili raketu o váze celkově několika desítek tun, která v určitý fázi letu po vypojení pohonu prvního stupně provedla řízenou strukturální destrukci = rozdělila se na dvě části, přičemž spodní provedla krátkej let setrvačností po balistický dráze, na jejím vrcholu otevřela nejdřív stabilizační zařízení, který ji ustálilo ve vertikální poloze a zároveň svým aeroodporem ji zbrzdilo v dalším pádu - aby nakonec takhle stabilizovaný vertikální těleso o váze pouhejch několika tun "posadili" pomocí jednoho vícenásobně spustitelnýho motoru z původně startovní "sady" - v podstatě udělali to samý, co Armstrong a po něm dalších 5 pilotů na Měsíci. Horní část původní rakety mezitím pokračovala s vyšším konstrukčním koeficientem (měla podstatně menší váhu svojí konstrukce) v dalším zrychlování na dráhu kolem Koule.
Přitom pro samotný řízení a stabilizaci je potřebný učunit jedinou věc - udržet těžiště přistávajícího "fragmentu" rakety POD působištěm aerodynamickejch i brzdících sil, aby zůstala zachovaná stabilní poloha "ocasem dolů" a aby vektor tahu brzdícího motoru procházel pokud možno tímhle působištěm aerodynamickej sil taky. Poslední podmínka jim při předposledním pokusu nevyšla jenom proto, že na palubě klesajícího boosteru neměli dost pohonnejch hmot pro manévrovací trysky, který právě mají udržet celou sestavu ve vertikále - reakční hmota pro manévrovací trysky jim došla několik kiláků vysoko a booster klesal v podstatě řízenej jen v jedný ose = tahem hlavního motoru a stabilizovanej aerodynamicky roštovýma plotnama v horní části, který ale mají tím menší účinnost, čím je rychlost klesání nižší - takže v poslední fázi jako by tam ani nebyly... Pro zatím poslední (a první úspěšnej) pokus zvýšili množství nesenýho manévrovacího paliva - a hele, booster sednul na plošinu jak riť na šerbel ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Jan 04, 2010 Příspěvky: 1180 Bydliště: Praha, Teplice
Zaslal: čt leden 14 2016, 12:09 Předmět:
EKKAR napsal(a):
...pro samotný řízení a stabilizaci je potřebný učunit jedinou věc - udržet těžiště přistávajícího "fragmentu" rakety POD působištěm aerodynamickejch i brzdících sil...
Příspěvek hodnotím vcelku kladně, až na tuto výše citovanou drobnost. Chápu, že jsi tam kromě brzdících sil zamíchal i ty aerodynamické, přesto si myslím, že při dané rychlosti sestupu (zvláště v závěrečné fázi) a umístění působiště vektoru tahu (trysky, samozřejmě) až zcela dole na konci rakety se nikdy nemůže povést udržet těžiště POD tímto celkovým působištěm. Čili úloha spočívá v tom, udržet ho sice NAD, ale pokud možno co nejblíže vertikále, aniž by se systém jakožto celek rozkmital. A to tak jednoduché zase není.
Armstrong přistával přeci jen s mnohem placatějším předmětem, a i tak to bylo docela dílo, myslím.
Založen: Dec 18, 2006 Příspěvky: 9685 Bydliště: Český Těšín tam v pohraničí
Zaslal: čt leden 14 2016, 12:19 Předmět:
pro přistání a jemný manévrování v hustý atmosféře planety leda použít rekostruovaný modul šéfkonstruktéra NASA ing.Blumricha a ten zas ho opajcnul od popisu starozákonního proroka Ezekiela a Henocha...no nevím nevím že by takové monstrum úspěšně létalo na 4 pomocných vrtulích jak spekuluje pan konstruktér
http://www.bibliotecapleyades.net/sitchin/spaceships_ezekiel.htm _________________ Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32059 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: čt leden 14 2016, 12:50 Předmět:
Jimmi2 napsal(a):
EKKAR napsal(a):
...pro samotný řízení a stabilizaci je potřebný učunit jedinou věc - udržet těžiště přistávajícího "fragmentu" rakety POD působištěm aerodynamickejch i brzdících sil...
Příspěvek hodnotím vcelku kladně, až na tuto výše citovanou drobnost. Chápu, že jsi tam kromě brzdících sil zamíchal i ty aerodynamické, přesto si myslím, že při dané rychlosti sestupu (zvláště v závěrečné fázi) a umístění působiště vektoru tahu (trysky, samozřejmě) až zcela dole na konci rakety se nikdy nemůže povést udržet těžiště POD tímto celkovým působištěm. ...
Celou dobu sestupu je ten booster bržděnej aerodynamicky roštovýma "stabilizátorama" ve svojí horní části, raketovej motor jen připrskává, aby rychlost pádu nadměrně nenarostla. Měkký dosednutí je otázka posledního nanejvejš kilometru, kdy brždění přebere raketovej motor a jeho úkolem je padající těleso zastavit v nulový vejšce. Nad tím posledním kilometrem se těleso víceméně nechává padat volným pádem, kdy jeho maximální rychlost omezuje aeroodpor = mezní pádová rychlost, kterou jednak svým odporem snižujou ty stabilizátory/brzdicí plochy, druhak klesá s hustotou okolního vzduchu. A nemyslím si, že by samotný přistání bylo nějak náročný - bejvala to jedna z prvních "úloh", realizovanejch v podobě "televizních her" v nejrůznějších hernách - hráč "pilot" měl ovládací prvky v podobě přípusti motoru, k tomu údaj o vejšce a rychlosti pádu a množství zbejvajícího paliva. Úkolem bylo dosednout s co největším množstvím zbejvající "šťávy" a zároveň "to nenakřápnout" = kdo klesal moc rychle a málo brzdil, sice mu palivo zbylo, ale rozbil se kvůli vysoký dopadový rychlosti, kdo brzdil moc, vypálil si šťávu moc brzo a pokud mu došla moc vysoko, rozbil se po volným pádu ze zbytkový vejšky. Základní podmínky (vejška, gryvitační zrychlení, tah motoru, množství paliva) byly určený programem tak, aby se úloha dala splnit, zbytek byl na "operátorovi" ... A vzhledem k tomu, že tahle úloha byla v "portfóliu" úloh, který se daly vyřešit i na "papírovým počítači ABC", tak nepředpokládám že s dnešní výpočetní kapacitou by ji nebyl schopnej vyřešit počítač velikosti běžnýho dnešního mobilního telefonu - otázka (ne)stability vnucený počasím (větrem) je daleko horší na výpočetní výkon, protože se nedá předprogramovat a musí se počítat se zpožděním v přenosu informace mezi čidlem náklonu a úhlový rychlosti a s jejich zahrnutím do manévrovací rutiny. _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Dec 18, 2006 Příspěvky: 9685 Bydliště: Český Těšín tam v pohraničí
Zaslal: so leden 16 2016, 6:24 Předmět:
No, voni píšou že US raketoplán byl krokem zpět - pro nákladné opravy a bezpečnost posádky, proto oprášili plány Apolla a vymysleli Orion...jedinej přínos v tom že pojme víc pasažérů (4-6) a umožní delší let, přídavné solární panely výkonu 9,15 kW - poprvé u pilotované lodi (americké teda) ale návrat do atmosféry v plechovém kontejneru na padácích to zas vidím já jako krok zpět. Inu, nejspíš ekonomické důvody, že jo. _________________ Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Založen: Jan 04, 2010 Příspěvky: 1180 Bydliště: Praha, Teplice
Zaslal: út leden 19 2016, 0:02 Předmět:
Raketoplán svou dobu spíše předběhl. Ovšem s tím, že měl určitou konstrukční, či spíše ideovou vadu - užitečný náklad (orbiter) v dostřelu všeho bordelu, co vždycky po startu padá z raket.
Použitím dnešních technologií by určitě šel postavit bezpečnější a levnější dopravní prostředek. Ale asi ta doba stále nenazrála. Nepotřebujeme vynášet a hlavně zpátky snášet tak velké objemy nákladů.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32059 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: út leden 19 2016, 20:23 Předmět:
Proti odpadávání neřádstva z nosný rakety byl nejlíp chráněnej Hermés - plánovanej malej raketoplán organizace ESA, kterej měl bejt vynášenej na špici nejsilnější varianty Ariane. Kosmoplán Buran na tom byl podobně jako Space Shuttle - byl vynášenej na boku rakety Eněrgia, takže co odpadlo z ní, mohlo při "správný" orientaci trefit i kosmoplán. Navíc u Shuttlu byla mínusem jeho "mišmašovitost" konstrukce = hlavní motory na kryogenní KPH, pomocný nosný motory na heterogenní litou TPH, manévrovací motory na skladovatelnou hypergolickou kombinaci (Aerozine 50 + HNO3), orientační trysky na katalyticky rozkládanej čistej hydrazin. Nosná konstrukce z hnilíkovýho sendviče, tepelně chráněnýho slinutým skelným vláknem, materiálem naprosto fatálně citlivým na jakýkoliv mechanický poškození - to se stalo právě osudným Columbii, nejstaršímu letovýmu exempláři Shuttlu (havárie při sestupu do atmosféry 1. únor 2003). Všecko bylo podřizovaný military zaměření = co nejlehčí konstrukce, aby co nejvíc nosný kapacity zbylo na systémy zjišťování a případný likvidace ICBM protivníka = program "Hvězdných válek". Kdyby Fordově, Carterově a Reaganově administrativě tolik nezáleželo na tom "uzbrojit SSSR", byla by konstrukce daleko víc zaměřená na bezpečnost. Že to byl program NASA jako Národního civilního úřadu (pro letectví a kosmos) byla ve skutečnosti jen zástěrka, na kterou byl nádhernýma ale lacinýma barvičkama namalovanej civilní program - a když SSSR v roce 1991 padnul na prdel a nebylo proti komu zbrojit, šla celá technická úroveň držená armádníma finančníma potokama do kopru... Samotní Rusi přiznali, že v momentě, kdy museli přiznat, že USA nedokážou přezbrojit, skončil i celej projekt Eněrgija-Buran taky v kopru ... Pro ně bylo daleko lacinější lítat do vesmíru na prastarý Koroljovově R7, protože je technologicky jen o málo náročnější než AK-47... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
To mi přijde jako pletení moc věcí dohromady. Raketoplán byl vyvíjen v 70. letech, začátkem 80. už lítal. Takže těžko mohl být přizpůsoben Reaganovým požadavkům (nastoupil 1981) a už vůbec ne programu "Hvězdných válek" (1983). Naopak Carter a Ford pěstovali politiku uvolnění a změna nastala až po ruské invazi do Afghánistánu. Vojenský vliv byl v tom, že chtěli kromě vynášení družic i možnost jejich snesení zpět. Ne kvůli Hvězdným válkám ale proto, že se jim oprava družic zdála ekonomicky výhodná. Nakonec je předběhl technický vývoj a tuhle možnost málokdy využili. Pohon byl spíš výsledkem osekávání rozpočtu - NASA původně chtěla kompletní mnohonásobně využitelný systém, jeho vývoj by trval dlouho a byl drahý, tak se to postupně osekalo, až se došlo i k pomocným raketám. O pohonu na TPH ještě předtím von Braun prohlašoval, že by na to kosmonauta nikdy neposadil.
Založen: Apr 02, 2011 Příspěvky: 17936 Bydliště: Nový Bydžov
Zaslal: út leden 19 2016, 22:57 Předmět:
xsc napsal(a):
O pohonu na TPH ještě předtím von Braun prohlašoval, že by na to kosmonauta nikdy neposadil.
No ono to bylo spíš tím, že za von Brauna ještě Thiokol neuměl vyrábět TPH motory velikosti SRB s proměnnou velikostí tahu během hoření. Bez toho se nedají uřídit při startu přijatelný géčka pro astronauty i konstrukci rakety.
Vem si, že tah těch dvou SRB (cca 28 000kN) se blíží cekovýmu tahu prvního stupně Saturnu 5 (cca 33 000kN). _________________ Jirka
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 32059 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: st leden 20 2016, 1:28 Předmět:
Sledování možnejch startů ICBM protivníka a možnost "kontroly, případně obsazení a zajetí jeho satelitů" se probírala už za Eisenhowera a Kennedyho na začátku 60. let v projektu "Dyna-Soar" - to nebyl žádnej Reaganův "příspěvek" do programu Space Shuttle. O laserový "sestřelovací" plošině, kterou by vynášel právě raketoplán, se mluvilo už v těch 70. letech, kdy na Shuttlu probíhala nejhorečnější činnost - když se prokázalo, že pro případný (samozřejmě nukleární resp. termonukleární) bombardovací účely je měsíční "pilotovaná" základna nadměrně nákladná a pilotovanej orbitální bombardér moc dobře předvídatelnej ze strany protivníka a že rakety velkýho doletu odpalovaný z ponorek nebo z letadel dalekýho doletu jsou mnohem lacinější a pro případnýho protivníka mnohem překvapivější. Ministerstvo obrany se na vývoji Shuttlu podílelo od samotnýho začátku včetně výcviku posádek (samozřejmě ne všech členů), ale miliardy $$$ z vojenskýho rozpočtu do programu tekly proudem ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Jan 04, 2010 Příspěvky: 1180 Bydliště: Praha, Teplice
Zaslal: st leden 20 2016, 17:39 Předmět:
Je jasný, že vojáci do toho dali hodně prostředků. Ale zdaleka to nebyl čistě vojenský projekt.
Jenom jak se v průběhu let vývoje měnily technické znalosti, situace kolem kosmických letů i požadavky a rozpočet, tak z toho opravdu vzniklo cosi na půl cesty.
Nicméně hodně věcí tam bylo na vysoké technické úrovni, od opětovně použitelných (i když s výhradami) hlavních motorů, přes ty zmiňované pomocné na TPH až po řídící systém, který většinu letu (zvláště v té nejtěžší fázi, tedy bezprostředně po vstupu do atmosféry) řídil zcela automaticky.
Založen: Dec 18, 2006 Příspěvky: 9685 Bydliště: Český Těšín tam v pohraničí
Zaslal: st leden 20 2016, 17:56 Předmět:
Dyna Soar bylo zvláštní jednomístné plavidlo ryze vojenského určení, málo známé na veřejnosti, dodnes nevím či opakovaně vyzkoušeno v Kosmu, pro pamětníky oněch časů uvádím US film Marooned (1970) kde koráb vystoupil v úloze záchranné mise porouchaného Apolla na oběžné dráze... _________________ Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Založen: Jan 12, 2009 Příspěvky: 7105 Bydliště: Plzeňsko
Zaslal: st leden 20 2016, 21:10 Předmět:
Jimmi2 napsal(a):
řídící systém, který většinu letu řídil zcela automaticky.
On řídil celej let, jenom mu museli lidi přehazovat pásky s programem. _________________ Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
Založen: Apr 02, 2011 Příspěvky: 17936 Bydliště: Nový Bydžov
Zaslal: st leden 20 2016, 23:42 Předmět:
Habesan napsal(a):
Jimmi2 napsal(a):
řídící systém, který většinu letu řídil zcela automaticky.
On řídil celej let, jenom mu museli lidi přehazovat pásky s programem.
Tak to musel být Buran mnohem pokročilejší technologie, když za letu žádnýho přehazovače pásek nepotřeboval.
Co je na tom pravdy, že dost velkej kus elektroniky Burana byl českej?
Co vím, v Přelouči se dělaly plošáky pro rusáky do nějakejch kosmickejch vehiklů. Docela pokrok proti jednojehličkový BT100 co tam dělali taky. _________________ Jirka
Založen: Jan 04, 2010 Příspěvky: 1180 Bydliště: Praha, Teplice
Zaslal: čt leden 21 2016, 0:01 Předmět:
Habesane, to si pleteš. Program během přistávacího manévru se měnil v LEM od Apolla.
To, že Buran mohl přistávat automaticky, bylo dáno především tím, že měl manévrovací proudové motory. Shuttle měl raketové pro start. To byl základní rozdíl v koncepci. Proto asi Shuttle musel mít závěrečnou fázi přistání řízenou ručně, pro případ, že by se úplně netrefil.
Ale jak už jsem psal výše - nejnáročnější manévr byl vstup do atmosféry, kdy raketoplán prováděl určité manévry; v zásadě se dráha kroutila do takových esíček za účelem rychlého snížení rychlosti a tedy nižšího tepelného namáhání pláště a tato fáze byla plně automatická. Ono to asi ani jinak nešlo, protože na ruční řízení by chyběly jakékoli orientační body.
Závěrečná část přistání už je jen sestup po dané křivce. Také to asi není tak jednoduché, ale zase ne extra složité.
Otázka zní, co by se stalo s Buranem, kdyby se zhoršilo počasí. Jestli by to ta automatika zvládla. Z jednoho letu těžko soudit.
A ano, je možné, že řídící systém byl alespoň z části český. Myslím, že v rámci RVHP jsme byli jediná země, která průmyslové řídící systémy dokázala vyrábět a dokonce v praxi využívat. Možná ještě východní Němci, kteří měli výpomoc v oblasti elektroniky od svého západního spolkového bratra. Díky tomu měli lepší součástkovou základnu, než byl tehdejší standard RVHP.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
...
