Větší průhyb profilu 30x50x2 ? Naplacato či na výšku?

[Habesan]

//EDIT: Ovšem profil "I", už byl ve vláknu dvakrát zmíněn jako příklad...

[sqad]

[EKKAR]

Squad - jenže my se nebavíme o "I" profilu, ale o čtvercovým nebo obdélníkovým profilu, v tomhle případě orientovaným větším rozměrem profilu na vejšku. A já to doplňuju přípodotkem, že ten obdélníkovej profil orientovanej na vejšku se dá nahradit "U" profilem, obráceným otevřenou stranou dolů - kde opravdu většinu průhybovýho napětí nesou boční stěny.

Takže se uklidni, dej si kafe a případně cigáro a než začneš vztekle klofat do klábosnice něco ve smyslu že kecám, přečti si vlákno od samýho začátku. Ten "I" profil je opravdu poněkud odlišná varianta a napětí na něm se rozkládá jiným způsobem nez na profilu "U", případně na čtvercovým nebo na obdélníkovým.

Ale i u toho "íčka" když ho položíš jako "I" a ne jako "H" nese poměrně vysoký % zátěže střední část, která je přitom "zablokovaná" proti zborcení tlakovýma nebo roztržení tahovýma silama těma "patkama" nahoře a dole - ano, ty pak tím přebírají část napětí v nosníku na sebe.
Ale jak jsem napsal na začátku, o "íčku" jsme se tady nebavili.

[EKKAR]

Squad - jenže my se nebavíme o "I" profilu, ale o čtvercovým nebo obdélníkovým profilu, v tomhle případě orientovaným větším rozměrem profilu na vejšku. A já to doplňuju přípodotkem, že ten obdélníkovej profil orientovanej na vejšku se dá nahradit "U" profilem, obráceným otevřenou stranou dolů - kde opravdu většinu průhybovýho napětí nesou boční stěny.

Takže se uklidni, dej si kafe a případně cigáro a než začneš vztekle klofat do klábosnice něco ve smyslu že kecám, přečti si vlákno od samýho začátku. Ten "I" profil je opravdu poněkud odlišná varianta a napětí na něm se rozkládá jiným způsobem nez na profilu "U", případně na čtvercovým nebo na obdélníkovým.

Ale i u toho "íčka" když ho položíš jako "I" a ne jako "H" nese poměrně vysoký % zátěže střední část, která je přitom "zablokovaná" proti zborcení tlakovýma nebo roztržení tahovýma silama těma "patkama" nahoře a dole - ano, ty pak tím přebírají část napětí v nosníku na sebe.
Ale jak jsem napsal na začátku, o "íčku" jsme se tady nebavili.

[Kvicala_r]

Sqad: sice to zní logicky, ale také se přikláním k názoru, že hlavní část pevnosti je dána svislou hranou. Jestli ta horní a spodní má být natahována/zkracována, je tento poměr dán rádiusem "výseče mezikruží" do kterého prohýbáš tu svislou hranu. Čím větší je poměr rádiusů (výška materiálu), tím ten efekt je výraznější.. Ty vodorovné hrany pomáhají zabránit deformaci svislé mimo 2D rozměr.

[sqad]

[pepik9]

Výpočty nosníků se zabývá statika. Pro únosnost jsou základními hodnotami pevnost a moment setrvačnosti. (Ten u ocelových profilů najdeš v tabulkách). Takže hodně zhruba řečeno, nezáleží na tom, jestli je část nosníku vodorovná nebo svislá, ale záleží na ploše a její vzdálenosti od osy, procházející těžištěm.

[sqad]

Pepik: Písal som vodorovná časť, pretože v 99% prípadov pôsobí na nosník gravitačná sila, alebo nejaké bremeno, na ktoré pôsobí znova gravitačná sila. to, že ,,záleží na ploše a její vzdálenosti od osy, procházející těžištěm" som predsa napísal v mojom poslednom príspevku.

Neviem, či to vyznelo inak, ale ja som netvrdil, že naležato bude mať profil napr. I alebo obdĺžnik menší priehyb.
Tvrdím len, že chybný bol pohľad na vec, nie výsledok, ktorý tu bol spomenutý.

[EKKAR]

Jenže celou dobu se tady mluvilo jen o uzavřeným profilu "čtverec" nebo "obdélník" alias "Jakl" - a já ho doplnil připomínkou o "obráceným U". O "íčku" nepadlo ani slovo, dokud ses do toho nenas*al - a ani původní dotaz se na žádnej otevřenej profil neptal, celej dotaz se týkal jen a jen toho, kdy se na koncích podepřenej obdélníkovej profil pod zatížením prohne víc - jestli když je v rovině a směru působení síly umístěnej menší nebo větší rozměr jeho průřezu - a tam platí beze zbytku to, co jsme napsali předtím (menší průhyb bude při orientaci na vejšku, KDY JSOU SVISLE ORIENTOVANÝ STĚNY VĚTŠÍ NEŽ STĚNY POLOŽENÝ VODOROVNĚ = SVISLÁ STĚNA SNESE VĚTŠÍ NAMÁHÁNÍ PROTOŽE V DANÝ POLOZE MÁ VĚTŠÍ PLOCHU).

HOWGH, konec, finito, šlus - další debata je zbytečná, tazatel (PavelFF) si kvůli tobě rozhodně nepude kupovat na přístřešek nějakej X extra speciál profil...

[EKKAR]

Jenže celou dobu se tady mluvilo jen o uzavřeným profilu "čtverec" nebo "obdélník" alias "Jakl" - a já ho doplnil připomínkou o "obráceným U". O "íčku" nepadlo ani slovo, dokud ses do toho nenas*al - a ani původní dotaz se na žádnej otevřenej profil neptal, celej dotaz se týkal jen a jen toho, kdy se na koncích podepřenej obdélníkovej profil pod zatížením prohne víc - jestli když je v rovině a směru působení síly umístěnej menší nebo větší rozměr jeho průřezu - a tam platí beze zbytku to, co jsme napsali předtím (menší průhyb bude při orientaci na vejšku, KDY JSOU SVISLE ORIENTOVANÝ STĚNY VĚTŠÍ NEŽ STĚNY POLOŽENÝ VODOROVNĚ = SVISLÁ STĚNA SNESE VĚTŠÍ NAMÁHÁNÍ PROTOŽE V DANÝ POLOZE MÁ VĚTŠÍ PLOCHU).

HOWGH, konec, finito, šlus - další debata je zbytečná, tazatel (PavelFF) si kvůli tobě rozhodně nepude kupovat na přístřešek nějakej X extra speciál profil...

[tomasjedno]

Já myslím, že když se trochu zamyslíš nad tím, jak vypadá průběh napětí v průřezu zatíženého nosníku, tak ti dojde, že u obdélníkového profilu největší napětí je v horní/dolní vodorovné ploše, zatímco u svislých ploch přechází od maxima tahu dole přes nulu někde kolem středu až po maximum tlaku nahoře. A když to napětí navíc vynásobíš plochou řezu a vzdáleností od plochy nulového napětí (=páka), tak ti dojde, že u obdélníkového profilu hlavní část zátěže nesou vodorovné plochy, stejně jako u íčka. Navážíš se do squada úplně zbytečně.

[tomasjedno]

Já myslím, že když se trochu zamyslíš nad tím, jak vypadá průběh napětí v průřezu zatíženého nosníku, tak ti dojde, že u obdélníkového profilu největší napětí je v horní/dolní vodorovné ploše, zatímco u svislých ploch přechází od maxima tahu dole přes nulu někde kolem středu až po maximum tlaku nahoře. A když to napětí navíc vynásobíš plochou řezu a vzdáleností od plochy nulového napětí (=páka), tak ti dojde, že u obdélníkového profilu hlavní část zátěže nesou vodorovné plochy, stejně jako u íčka. Navážíš se do squada úplně zbytečně.

[EKKAR]

Jak potom popíšeš stejnou funkci profilu "obrácený U" , když spodní plochu jednoduše VŮBEC NEMÁ? Jak to, že unese prakticky srovnatelný zatížení jako úplnej obdélník? A proč se stejně bude chovat i profil tvaru "H", když mu uděláš svislý i vodorovný plochy stejně velký jako u toho "obrácenýho U"? To "háčko" ponese dokonce všecko zatížení těma svislýma plochama, protože vodorovná část bude v místě, kde se PODÉLNĚ ORIENTOVANEJ tah i tlak v těch svislejch částech rovná prakticky nule...

Protože prostě ty svislý části v určitejch situacích/směrech působení síly chcačky nechcačky musejí nést zatížení větší než ta vodorovná část...

[EKKAR]

Jak potom popíšeš stejnou funkci profilu "obrácený U" , když spodní plochu jednoduše VŮBEC NEMÁ? Jak to, že unese prakticky srovnatelný zatížení jako úplnej obdélník? A proč se stejně bude chovat i profil tvaru "H", když mu uděláš svislý i vodorovný plochy stejně velký jako u toho "obrácenýho U"? To "háčko" ponese dokonce všecko zatížení těma svislýma plochama, protože vodorovná část bude v místě, kde se PODÉLNĚ ORIENTOVANEJ tah i tlak v těch svislejch částech rovná prakticky nule...

Protože prostě ty svislý části v určitejch situacích/směrech působení síly chcačky nechcačky musejí nést zatížení větší než ta vodorovná část...

[tomasjedno]

Nejlepší je si to doopravdy spočítat.
Udělej to - vyjde ti, že u toho nosníku 30x50 naplacato nesou vodorovné plochy 83% a svislé 17%. Když je nastojato, tak vodorovné plochy nesou 64% a svislé 36%, a má tuhost 2,2x větší než když je naležato.

P.S. z toho taky vyplývá, že tuhost H nosníku (šířka 30, výška 50) je cca 36% proti obdélníku (Jäklu) 30x50 nastojato. Ovšem tady nesou svislé stěny 100%, v tom pravdu máš
No a U je něco mezi tím, konkrétně 60% tuhosti obdélníku nastojato. Kdyby se mu tlakem nebortily boční stěny, tak by bylo jedno, jestli je dnem profilu nahoru nebo dolů, to jedno dno při tom nese 31% zátěže.

[tomasjedno]

Nejlepší je si to doopravdy spočítat.
Udělej to - vyjde ti, že u toho nosníku 30x50 naplacato nesou vodorovné plochy 83% a svislé 17%. Když je nastojato, tak vodorovné plochy nesou 64% a svislé 36%, a má tuhost 2,2x větší než když je naležato.

P.S. z toho taky vyplývá, že tuhost H nosníku (šířka 30, výška 50) je cca 36% proti obdélníku (Jäklu) 30x50 nastojato. Ovšem tady nesou svislé stěny 100%, v tom pravdu máš
No a U je něco mezi tím, konkrétně 60% tuhosti obdélníku nastojato. Kdyby se mu tlakem nebortily boční stěny, tak by bylo jedno, jestli je dnem profilu nahoru nebo dolů, to jedno dno při tom nese 31% zátěže.

[lesana87]

Myslím, že důležitý je fakt, že u obdélníkového nosníku na výšku jsou všechny stěny (vodorovné i svislé) využity lépe než u obdélníku naplocho, protože je více materiálu dále od svislého středu nosníku. Z toho plyne větší tuhost na výšku a o to tu od začátku šlo.

[PavelFF]

Děkuji přispívajícím za objasnění problematiky. Potvrdilo se mi, že jsem to chápal vcelku dobře.




Nemá to nic společného se statikou ale zaujalo mě ještě toto:

[PavelFF]

Děkuji přispívajícím za objasnění problematiky. Potvrdilo se mi, že jsem to chápal vcelku dobře.




Nemá to nic společného se statikou ale zaujalo mě ještě toto:

[PeteBurns]

Pavle z toho si nerob tazku hlavu, jedna sa iba o zhorsujuce sa prejavy mentalnej nestability chrobaka truhlika Ekkara, ktory si uz pomaly moze ruku podat s tehotnou furiou
A co sa tyka otazky, tak v takychto pripadoch je lepsie namiesto teoretizovania schytit nejaku obycajnu plastovu listu obdlznikoveho prierezu a hned zistit, ktorym smerom sa ohyba ovela lahsie

[EKKAR]

To hlásí ten pravej, viď, Burnsi?

[EKKAR]

To hlásí ten pravej, viď, Burnsi?