Jak správně číst údaje o výkonu?

[Jimmi2]

Tohle není ten správný šumový výkon. Asi jich existuje víc.

[Michal22]

Kdysi jsem o tom četl nějaký článek taky v souvislosti s TVM. Měl jsem doma repro ARN6604, to mělo psán max. příkon 20W sin. Potom jsem si stavěl reprobedny s ARN6618, ty už měly psán max. příkon 70W, právě tohoto šumového. S odkazem na nějakou normu AES. Výrobce se sice holedbal, že zvýšení max. příkonu umožňovala inovace výroby, kdy na cívku byl místo měděného drátu použit hliníkový, tím se mělo snížit tepelné namáhání cívky. Ale já tomu stejně nevěřil- stačilo to připojit na Transiwatt a už měly basáky co dělat, výchylka membrány se začala povážlivě blížit k těm 5mm (kolik myslím tyhle basáky měly max.).

[Michal22]

Kdysi jsem o tom četl nějaký článek taky v souvislosti s TVM. Měl jsem doma repro ARN6604, to mělo psán max. příkon 20W sin. Potom jsem si stavěl reprobedny s ARN6618, ty už měly psán max. příkon 70W, právě tohoto šumového. S odkazem na nějakou normu AES. Výrobce se sice holedbal, že zvýšení max. příkonu umožňovala inovace výroby, kdy na cívku byl místo měděného drátu použit hliníkový, tím se mělo snížit tepelné namáhání cívky. Ale já tomu stejně nevěřil- stačilo to připojit na Transiwatt a už měly basáky co dělat, výchylka membrány se začala povážlivě blížit k těm 5mm (kolik myslím tyhle basáky měly max.).

[Hill]

Norma ČSN IEC268 zná pojem jmenovité šumové napětí, což je výrobcem udávané napětí šumového signálu ve jmenovitém kmitočtovém rozsahu, které je reproduktor schopen trvale zpracovávat, aniž dojde k jeho tepelnému nebo mechanickému poškození.
Jmenovitý šumový příkon se pak počítá z uvedeného šumového napětí podle vzorce P=U²/Z, kde U je jmenovité šumové napětí a Z je impedance reproduktoru nebo soustavy.

Těch maximálních napětí a příkonů reproduktorů měřených šumovým signálem je podle toho předpisu skutečně víc, ale na to bych odkázal na zjednodušený, přesto dostatečně výživný, výklad na této stránce.

Jistý nedostatek měření je v tom jmenovitém kmitočtovém rozsahu - pro spolehlivost je důležitější kmitočtový rozsah signálu, který bude na výstupu zesilovače, než kmitočtový rozsah, který je schopný reproduktor efektivně vyzářit. Systém reproduktoru totiž zatěžují i kmitočty, které z něj nejsou slyšet, ať už jde o basy nebo výšky.
Dobrý příklad jsou chrastítkové reproduktory v mobilech - při vyzvánění z empétrojek dostávají zabrat od basů obsažených v signálu, ačkoliv ty slyšet nejsou. Zkuste někdy týž soubor prohnat editorem a potlačit hloubky - uříznout ostře všechny signály o kmitočtech pod zhruba 120 Hz (u některých klidně pod 160 Hz). Klidně to projeďte i dvakrát. A pak si ten zvuk porovnejte - najednou to méně zkresluje, přitom se zdá, jako by tam nějaké basy byly... no není to můj nápad, používal to rozhlas na rozsazích AM od doby, kdy se rozšířily první tranzistoráky s malými repráčky. Hrály subjektivně lépe a ještě nežraly těžko sehnatelné tužkovky marným pokusem o vyzáření basů.

[Hill]

Norma ČSN IEC268 zná pojem jmenovité šumové napětí, což je výrobcem udávané napětí šumového signálu ve jmenovitém kmitočtovém rozsahu, které je reproduktor schopen trvale zpracovávat, aniž dojde k jeho tepelnému nebo mechanickému poškození.
Jmenovitý šumový příkon se pak počítá z uvedeného šumového napětí podle vzorce P=U²/Z, kde U je jmenovité šumové napětí a Z je impedance reproduktoru nebo soustavy.

Těch maximálních napětí a příkonů reproduktorů měřených šumovým signálem je podle toho předpisu skutečně víc, ale na to bych odkázal na zjednodušený, přesto dostatečně výživný, výklad na této stránce.

Jistý nedostatek měření je v tom jmenovitém kmitočtovém rozsahu - pro spolehlivost je důležitější kmitočtový rozsah signálu, který bude na výstupu zesilovače, než kmitočtový rozsah, který je schopný reproduktor efektivně vyzářit. Systém reproduktoru totiž zatěžují i kmitočty, které z něj nejsou slyšet, ať už jde o basy nebo výšky.
Dobrý příklad jsou chrastítkové reproduktory v mobilech - při vyzvánění z empétrojek dostávají zabrat od basů obsažených v signálu, ačkoliv ty slyšet nejsou. Zkuste někdy týž soubor prohnat editorem a potlačit hloubky - uříznout ostře všechny signály o kmitočtech pod zhruba 120 Hz (u některých klidně pod 160 Hz). Klidně to projeďte i dvakrát. A pak si ten zvuk porovnejte - najednou to méně zkresluje, přitom se zdá, jako by tam nějaké basy byly... no není to můj nápad, používal to rozhlas na rozsazích AM od doby, kdy se rozšířily první tranzistoráky s malými repráčky. Hrály subjektivně lépe a ještě nežraly těžko sehnatelné tužkovky marným pokusem o vyzáření basů.