Kombo s 4xPCL86, zakmitavanie

[miroslavkovar]

Dobrý den pane. Myslím, že jste dostal pár dobrých rad, ale pokud je to pořád ještě aktuální, některé rady bych Vám přidal. Souhlasím s tím, že velká chyba je použít na vstup triodu ze společné baňky s koncovou pentodou. Jako zásadní chybu však vidím v použití stabilizátoru napětí pro předpětí koncových pentod (zvednutí potenciálu katod a tím vytvoření záporného napětí na mřížkách). Uvědomte si, že ze stabilizátoru teče proud z výstupu do země. Z katod koncových pentod teče proud také směrem k zemi. Proud katod nemůže téct do výstupu stabilizátoru, ten se pak dostane do nedefinovaného režimu a kmitá. Aby to fungovalo tak, jak chcete, musíte buď zatížit stabilizátor minimálně součtovým proudem všech koncových pentod nebobo raději, a to podle třídy pentod (pro třídu A , AB1) jim dát raději samostatné rezistory do katod a tak vytvořit automatické předpětí. Výhodou je automatické udržování katodového proudu v jistých mezích při stárnutí elektronek. Pro třídu AB2 a B je lepší použít externí zdroj záporného napětí pro napájení prvních mřížek. Není dobré používat tento zdroj stabilizovaný, je výhodnější toto napětí odvodit třeba ze zvláštního vinutí síťového trafa nebo několikastupňovým násobičem žhavicího napětí. Výhodou je, že se příliš nemění pracovní bod pentod při kolísání síťového napětí (jde to ve fázi). Další nepřesností v diskusi je otázka zpětné vazby z výstupu. Tak, jak je zapojena, je to zpětná vazba soufázová pro obě budicí triody a má za účel pouze vyrovnat obě budicí napětí na stejnou hodnotu. Daleko lepší je dát do společných katod větší rezistor (až třeba 47 kOhmů) a zápornou zpětnou vazbu přivést přes kondenzátor do první mřížky nebuzené triody. Musíte si ale potom "pohrát" s velikostí jednotlivých anodových rezistorů tak, aby buzení obou skupin pentod bylo stejné. Zavedení silné záporné zpětné vazby Vám však zvýší až neúměrně výstupní impedanci zesilovače a reproduktory nebudou tlumené. Proto je dobré zavést v zesilovači i kladnou zpětnou vazbu, ale menší než je záporná a tím klesne výstupní impedance zesilovače na optimální hodnotu nutnou pro tlumení reproduktorů. To je už ale diskuse na delší dobu. K polemice o typu invertoru, zda ECC83 nebo ECC82 snad jen tolik, že ECC82 je speciálně vivinuta pro buzení výkonových triod i pentod ve třídě B s vysokým anodovým napětím. Má menší zesilovací činitel, má vyšší povolené anodové napětí a tím je rozkmit výstupního napětí až 2x třeba 60 V. To s rozumným zkreslením s ECC83 neuděláte. Pro malé výkony a třídy A, či AB1 však ECC83 plně postačuje. Mirek

[delego]

ECC82 som vymenil za ECC85, odpor v spätnej väzbe znížil na 56k , vymenil potenciometer a presenc uz začal fungovať. Koniec funguje vcelku dobre. Skúšal som aj zaviesť spätnú väzbu z katódy 4. na 2. triodu, odporom a ku nemu pararelne kondenzátor. Ale to nikam neviedlo. Keď už mal kodík takú kapacitu aby to nekmitalo tak to dosť uberalo výšok...
Do invertora dám teda triody z PCL. V 3. a 4. stupni zatiaľ nechám tiež triody z PCL a na 1. a 2. stupeň dám ECC85.
Samozrejme, keby tam podávam ECC83 tak to pôjde myslím bez väčšich problémov. Lenže ja mam z triod len ECC82,85,88 a 6N3P.. Je to nízkorozpočtový projekt preto to robím len z toho čo mam.
Skúsim tú ECC85 a uvidím čo to spraví

Mirek: V tej schéme bola chyba , nie prvá a asi ani posledná. Ospravedlňujem sa za tieto chyby. Katódy pentod sú pripojene na zem a nie na +15 stabilizovaných. Predpätie je pripojene na -15 stab. Koniec už funguje vcelku dobre , zakmitáva sa to v preampe. Takže to stabilizovane predpätie zrejme nerobí problémy.
Spätnú väzbu zatiaľ nechávam tak ako je. Ak to bude s ECC85 fungovať uspokojivo tak sa určite pohrám aj s týmy väzbami. Čo to znamená, že reproduktor nebude tlmený? To zvýšenie výstupnej impedancie zosilovača je zjednodušene niečo také že sa impedancia výstupu zmení zo 4ohm napr. na 8 ohm?
Ďakujem sa všetky rady čo odzneli.

[miroslavkovar]

Dobrý den, ještě bych se vrátil k mým radám a doporučením. Tak k elektronce ECC85. Je to elektronka vyvinutá pro VKV, ale tím, že Tesla nevyráběla téměř totožnou elektronku ECC81, která je určena pro speciální aplikace nf, hlavně tam, kde byla potřebná velmi malá výstupní impedance, třeba pro pasivní korekce, tak se ECC85 používala v ČSR i pro nf konstrukce. U ECC85 je vhodné ji pro velmi malé signály (okolo 10 mV a méně) žhavit stejnosměrným proudem nebo i střídavým, ale ze samostatného vinutí trafa a dát ji samostatný "odbručovač" - potenciometr s uzemněným středem, zapojeným mezi žhavení. V každém případě je nutné připojit kolík č. 9, stínění. A teď k tlumení reproduktorů. Každý reproduktor má vlastní (mechanickou) rezonanční frekvenci, při které má membrána výchylku, která není úměrná budicímu výkonu, je daleko větší. Také jeho impedance roste. Pokud repro zabudujeme do skříně, posune se rezonanční frekvence směrem nahoru a při buzení stejným signálem, ale s proměnnou frekvencí, bude existovat frekvence, kdy bude mít membrána neúměrně velký rozkmit. Pro tuto frekvenci pak reprobedna "drnčí". Tomu se dá zabránit snížením výstupní impedance (amatéři říkají odporu) zesilovače, pak je reproduktor při rezonanci tlumen, protože by jinak musel dodávat energii do zesilovače. Toho se dá dosáhnout buď zápornou zpětnou vazbou ale paralelní, která se obtížně provádí nebo raději kombinací záporné zpětné vazby seriové, která výstupní impedanci zvětší, ale současně se přes menší počet stupňů zavede i seriová zpětná vazba kladná, která zase impedanci zmenší. Tato úvaha nemá nic společného s jmenovitou impedancí reproduktoru, 4 nebo 8 Ohmů. Této impedanci se jen musí přizpůsobit převodní poměr výstupního transformátoru tak, aby bylo možné z koncových elektronek dostat co největší výkon při ještě přípustném zkreslení. Pokud ale stavíte svůj první zesilovač a nejste vybaven jak potřebnou teorií, tak hlavně měřicími přístroji, je lepší postavit zesilovač podle doporučeného zapojení a moc neexperimentovat. Ještě malá poznámka k zapojení buzení koncových elektronek. Přepojte soufázové buzení každé větve přes příslušné kondenzátory přímo na příslušnou anodu budiče - obraceče fáze, jinak tam dochází pro velmi nízké kmitočty k posuvu fáze budicího signálu mezi jednou a druhou paralelně zapojenou elektronkou. Ještě jste se mi nezmínil, v jaké třídě jsou koncové elektronky a ještě jeden poznatek, elektronky PCL86 jsou určené pouze do anodového napětí 250 V, kdežto ECL86 až do 300 V. Jen pro Vaši informaci uvádím, že před mnoha desítkami let jsem si postavil mj. stereo zesilovač s 4xECL 86 + ECC85 + EF86, zesilovač je v ultralineárním zapojení se všemi typy vazeb, na výstupu dá 2x10W se zkreslením pod 0,1%. Chce to však mít potřebné znalosti, ale hlavně vybavení měřicí technikou. Mirek