Jaký typ baterie? Vyřešeno

[pajosek2]

S tím ventilátorem je to sice dobrý nápad,ale myslím,že zbytečný,teda pro mne. Topí se v zimě a já Tu UPS asi umístím někde v chladu spolu s akumulátorem. I když to nedá tolik práce tam ten ventilátor dát a spínat ho až při vyžším oteplení. Uvidím jak to nakonec vyřeším.

[EKKAR]

Pájo, počítej asi takhle: běžná kancelářská UPSka má dobu funkce navrženou hlavně na to, aby dovolila při výpadku napájení ukončit práci, všecko uložit a korektním způsobem vypnout počítač = její doba funkce je navržená i kapacitou interní baterie na pouze několik minut chodu, nejvýš na cca 15 minut - s tím je počítáno i při návrhu vnitřního chlazení.

UPSky určené "do racku" neboli pro zálohu napájení serveroven nebo jiné výpočetní techniky, u které je potřeba funkce dlouhodobá, se už primárně navrhují s externími bateriemi a s výkonným aktivním chlazením - pokud se do takové třídy pokusíš přesunout obvyklou "krátkodobě zálohující" UPS, kterou má kde kdo pod stolem v kanceláři, během krátké doby ji odpálíš vzniklým teplem. Vnitřnosti těch "kancelářských" UPS jsou totiž po cca 10 minutách chodu doslova "žhavý jak pěťák" - topí spínací trandy, topí trafo, topí doslova vše.

Přídavným větrákem udržíš vnitřní teplotu na přijatelné hodnotě i po několika hodinách chodu téměř naprázdno - běžná oběhová čerpadla odebírají cca 80-100VA, takže UPSka navržená na 400VA "stálého" výstupního výkonu běží "na čtvrt plynu" - ale hřeje skoro stejně, jako když běží na plný výkon, protože spínací ztráty na tranzistorech jsou téměř stejné. Proto doporučuju vestavět ten větrák...

[EKKAR]

Pájo, počítej asi takhle: běžná kancelářská UPSka má dobu funkce navrženou hlavně na to, aby dovolila při výpadku napájení ukončit práci, všecko uložit a korektním způsobem vypnout počítač = její doba funkce je navržená i kapacitou interní baterie na pouze několik minut chodu, nejvýš na cca 15 minut - s tím je počítáno i při návrhu vnitřního chlazení.

UPSky určené "do racku" neboli pro zálohu napájení serveroven nebo jiné výpočetní techniky, u které je potřeba funkce dlouhodobá, se už primárně navrhují s externími bateriemi a s výkonným aktivním chlazením - pokud se do takové třídy pokusíš přesunout obvyklou "krátkodobě zálohující" UPS, kterou má kde kdo pod stolem v kanceláři, během krátké doby ji odpálíš vzniklým teplem. Vnitřnosti těch "kancelářských" UPS jsou totiž po cca 10 minutách chodu doslova "žhavý jak pěťák" - topí spínací trandy, topí trafo, topí doslova vše.

Přídavným větrákem udržíš vnitřní teplotu na přijatelné hodnotě i po několika hodinách chodu téměř naprázdno - běžná oběhová čerpadla odebírají cca 80-100VA, takže UPSka navržená na 400VA "stálého" výstupního výkonu běží "na čtvrt plynu" - ale hřeje skoro stejně, jako když běží na plný výkon, protože spínací ztráty na tranzistorech jsou téměř stejné. Proto doporučuju vestavět ten větrák...

[pajosek2]

Ten větrák tam dám,ale spínaný až při určité teplotě.Celý systém asi umístím na půdu i s akumulátorem.Je to tam větrané a v zimě chlazené,i když ne zas tolik.Odvedené teplo z UPS využiju pro přihřívání akumulátoru v zimě a bude to vyřešeno elegantně. Otec má někde úplně nový akumulátor z nějakého zálohovacího zařízení. Vypadá stejně jako autobaterie jen má malý zkratový proud,nějakých 40A,takže na tohle mi postačí. Je nový,ještě suchý,nikdy nenaplněn,tak ho alespoň využiju.

[EKKAR]

To jsou STANIČNÍ baterie - jsou dělaný ve stejným futrálu jako autobaterky (snadno se s nimi manipuluje, dobře se spojují v akumulátorovnách do sad), ale mají víc tenčích desek. V porovnání se startovacími bateriemi mají vyšší účinnost i objemovou kapacitu, ale nevydrží vysoké proudy - mají sloužit pro odběry srovnatelné s "desetihodinovou" kapacitou (0,1C).

Další druhy Pb baterií jsou trakční a startovací - v tomhle pořadí se i zvětšuje tloušťka desek. Zároveň se zvětšuje zkratový proud a klesá celková objemová kapacita.

Pro porovnání: nejběžnější autobaterie 44Ah je STARTOVACÍ a má zkratový proud v řádu 300A.

Pokud bys našel ve stejném pouzdru baterii TRAKČNÍ, měla by ve stejném objemu kapacitu "někde mezi" (kolem 50Ah) a zkratový proud kolem 150A. Běžně se ale trakční baterie kompletují třeba do ještěrek z jednotlivých samostatných článků - ten údaj jsem uvedl jen jako ilustrační.

STANIČNÍ baterie stejně velká jako 44Ah startovací přitom má kapacitu asi 60Ah a zkratový proud 40-50A - tenhle typ máš s největší pravděpodobností doma.
Pokud ji budeš chtít uvádět do provozu, musíš vědět, jestli je pouze suchá, nebo suchá-nabitá. Podle toho se liší způsob uvedení do provozu - pouze suchá se musí nalít kyselinou sírovou naředěnou na hustotu 1,28g/ml, nechat cca hodinu "sáknout" a pak nabíjet podle zásad, které jsem tady už mnohokrát psal až do napětí minimálně 14,5V - raději nižším proudem, maximálně 0,1C, lépe ještě menším. Po nabití se má baterie vybít až na napětí 10,5 až 10,8V a znovu nabíjet až do znaků plného nabití. Celé se to může zopakovat ještě jednou - dvojí nabití ale většinou stačí - celému postupu se říká FORMOVÁNÍ. Během celého postupu se kontroluje hladina elektrolytu a v případě potřeby se doplňuje (destilkou nebo podle potřeby i koncentrovanou H2SO4) tak, aby baterie měla stále potřebnou výšku hladiny a při ukončení nabíjení aby hustota elektrolytu nepřekračovala 1,28g/ml.
Pokud je baterie suchá-nabitá, nalije se do ní pouze správně naředěný elektrolyt (hustota 1,28g/ml) a po nasáknutí se může okamžitě začít používat - případné několikahodinové nabíjení přiměřeným proudem jí může jenom prospět, běžně to ale není potřeba.

[EKKAR]

To jsou STANIČNÍ baterie - jsou dělaný ve stejným futrálu jako autobaterky (snadno se s nimi manipuluje, dobře se spojují v akumulátorovnách do sad), ale mají víc tenčích desek. V porovnání se startovacími bateriemi mají vyšší účinnost i objemovou kapacitu, ale nevydrží vysoké proudy - mají sloužit pro odběry srovnatelné s "desetihodinovou" kapacitou (0,1C).

Další druhy Pb baterií jsou trakční a startovací - v tomhle pořadí se i zvětšuje tloušťka desek. Zároveň se zvětšuje zkratový proud a klesá celková objemová kapacita.

Pro porovnání: nejběžnější autobaterie 44Ah je STARTOVACÍ a má zkratový proud v řádu 300A.

Pokud bys našel ve stejném pouzdru baterii TRAKČNÍ, měla by ve stejném objemu kapacitu "někde mezi" (kolem 50Ah) a zkratový proud kolem 150A. Běžně se ale trakční baterie kompletují třeba do ještěrek z jednotlivých samostatných článků - ten údaj jsem uvedl jen jako ilustrační.

STANIČNÍ baterie stejně velká jako 44Ah startovací přitom má kapacitu asi 60Ah a zkratový proud 40-50A - tenhle typ máš s největší pravděpodobností doma.
Pokud ji budeš chtít uvádět do provozu, musíš vědět, jestli je pouze suchá, nebo suchá-nabitá. Podle toho se liší způsob uvedení do provozu - pouze suchá se musí nalít kyselinou sírovou naředěnou na hustotu 1,28g/ml, nechat cca hodinu "sáknout" a pak nabíjet podle zásad, které jsem tady už mnohokrát psal až do napětí minimálně 14,5V - raději nižším proudem, maximálně 0,1C, lépe ještě menším. Po nabití se má baterie vybít až na napětí 10,5 až 10,8V a znovu nabíjet až do znaků plného nabití. Celé se to může zopakovat ještě jednou - dvojí nabití ale většinou stačí - celému postupu se říká FORMOVÁNÍ. Během celého postupu se kontroluje hladina elektrolytu a v případě potřeby se doplňuje (destilkou nebo podle potřeby i koncentrovanou H2SO4) tak, aby baterie měla stále potřebnou výšku hladiny a při ukončení nabíjení aby hustota elektrolytu nepřekračovala 1,28g/ml.
Pokud je baterie suchá-nabitá, nalije se do ní pouze správně naředěný elektrolyt (hustota 1,28g/ml) a po nasáknutí se může okamžitě začít používat - případné několikahodinové nabíjení přiměřeným proudem jí může jenom prospět, běžně to ale není potřeba.

[pajosek2]

Tak jsem tu baterku nechal nabíjet cca 5h a nic,ale vůbec nic,vnitřní odpor hódně vysoký,tak jsem se naštval a přepóloval nabíjení a nechal cca 10min na 1A. Baterie se začala oživovat ,proud lezl nejdříve dolů,pak začal stoupat a po těch 10ti minutách jsem začal nabíjet v předepsané polaritě a ejhle ta mrcha se nabila a pak asi 2h na ni svítila žárovka 12V/15W. Znovu ji nabíjím a pak změřím kapacitu. No zázraky nečekám,ale možná ji využiji na něco jiného.Do té UPSky ji rozhodně cpát nebudu. Ale jak je vidět je to možná cesta oživení , i když určitě jen částečného.