Rychlost zvuku

[Celeron]

[EKKAR]

Jirko, hustota je až odvozená hodnota ze základních parametrů teplota, tlak a vlhkost. Ale jasně, z rychlosti šíření zvuku při známým tlaku se dá zpětně dopočítat i koncentrace a hlavně pro měření nějakejch poměrů, kde je nadefinovaná převodní a korekční tabulka čidel to je jednodušší, než měřit všecky ty primární parametry a všecko to složitě přepočítávat. Je to asi tak, jako když měříš koncentraci sírovky v baterce balónkovým hustoměrem - a nebo ji budeš analyticky zkoumat spektrákem a plynovým chromatografem. V obou případech naměříš ze stejnýho vzorku stejný hodnoty, ale s různou přesností - na něco stačí v kilech na litr, na jiný věci musíš mít přesnost na setiny gramu na litr.

[EKKAR]

Jirko, hustota je až odvozená hodnota ze základních parametrů teplota, tlak a vlhkost. Ale jasně, z rychlosti šíření zvuku při známým tlaku se dá zpětně dopočítat i koncentrace a hlavně pro měření nějakejch poměrů, kde je nadefinovaná převodní a korekční tabulka čidel to je jednodušší, než měřit všecky ty primární parametry a všecko to složitě přepočítávat. Je to asi tak, jako když měříš koncentraci sírovky v baterce balónkovým hustoměrem - a nebo ji budeš analyticky zkoumat spektrákem a plynovým chromatografem. V obou případech naměříš ze stejnýho vzorku stejný hodnoty, ale s různou přesností - na něco stačí v kilech na litr, na jiný věci musíš mít přesnost na setiny gramu na litr.

[Celeron]

No to jsou mi věci, zeptám se Aleše, jestli neshání nějakýho poradce.

[EKKAR]

Chápeš, že já ti neodporuju, ale říkám, že výchozí fyzikální veličiny jsou tlak, teplota a vlhkost, zatímco když měříš hustotu, tak měříš defacto odvozenou fazikální veličinu? Já neříkám, že tvůj kámoš kecá, ale tvrdím, že danou veličinu měří jinou než základní metodou - asi jako kdybys chtěl tvrdit, že když budu zjišťovat koncentraci cukru ve vodným roztoku pomocí přesnýho vážení přesně odměřenýho objemovýho množství za přesně změřený teploty, tak budu měřit míň správně, než když vezmu refraktometr s příslušnou korekční křivkou nebo tabulkou, máznu mu prstem tu břečku na sklíčko a juknu se do něj proti světlu. jenomže aby mohl vzniknout ten mnohem jednodušejc použitelnej refraktometr a jeho korekční křivka/tabulka, někdo to nejdřív musel někde přesně nadefinovat, spočítat, změřit a zvážit základníma výchozíma metodama - a pak z těch výsledků vzájemným porovnáním tu korekci určit, nemyslíš?

[EKKAR]

Chápeš, že já ti neodporuju, ale říkám, že výchozí fyzikální veličiny jsou tlak, teplota a vlhkost, zatímco když měříš hustotu, tak měříš defacto odvozenou fazikální veličinu? Já neříkám, že tvůj kámoš kecá, ale tvrdím, že danou veličinu měří jinou než základní metodou - asi jako kdybys chtěl tvrdit, že když budu zjišťovat koncentraci cukru ve vodným roztoku pomocí přesnýho vážení přesně odměřenýho objemovýho množství za přesně změřený teploty, tak budu měřit míň správně, než když vezmu refraktometr s příslušnou korekční křivkou nebo tabulkou, máznu mu prstem tu břečku na sklíčko a juknu se do něj proti světlu. jenomže aby mohl vzniknout ten mnohem jednodušejc použitelnej refraktometr a jeho korekční křivka/tabulka, někdo to nejdřív musel někde přesně nadefinovat, spočítat, změřit a zvážit základníma výchozíma metodama - a pak z těch výsledků vzájemným porovnáním tu korekci určit, nemyslíš?

[Celeron]

A jestlipak víš, jaká je alternativa k měření složení směsí plynů? Je tedy míň přesná a stačí na to přesnej zdroj napětí a přesnej voltmetr a ampérmetr.

[EKKAR]

Jo, měření přeskokovýho napětí na jiskřišti známejch parametrů, nemusíš mě zkoušet. Ono stačí znát, co dělá s jiskrou na svíčce komprese ve válci, starej dědek Boschů na to dělával i kontrolní mašinku, kam se našroubovala svíčka, napojila se na magneto a kolem jiskřiště byla komůrka z tlustýho skla, kde se dal malou pumpičkou zvýšit tlak - pak se zatočilo klikou a koukalo se, jestli svíce pod tlakem správně "pálí". Podobně se dá experimentálně zjišťovat fůra jinejch věcí, třeba oktanový číslo benzínu atd. Ale všemu musí předcházet definice základních stavů vyšlá z měření základních fyzikálních hodnot ...

[EKKAR]

Jo, měření přeskokovýho napětí na jiskřišti známejch parametrů, nemusíš mě zkoušet. Ono stačí znát, co dělá s jiskrou na svíčce komprese ve válci, starej dědek Boschů na to dělával i kontrolní mašinku, kam se našroubovala svíčka, napojila se na magneto a kolem jiskřiště byla komůrka z tlustýho skla, kde se dal malou pumpičkou zvýšit tlak - pak se zatočilo klikou a koukalo se, jestli svíce pod tlakem správně "pálí". Podobně se dá experimentálně zjišťovat fůra jinejch věcí, třeba oktanový číslo benzínu atd. Ale všemu musí předcházet definice základních stavů vyšlá z měření základních fyzikálních hodnot ...

[Celeron]

Ale trt, úplně jinej systém. Pokus číslo 2, pokud neuhádneš, prozradím.

[LADER]

Rychlost zvuku v plynech je závislá na složení směsi a teplotě. Nezávisí na tlaku. Pokud znáš tyhle dvě věci nepotřebuješ vědět hustotu, je to nadbytečný údaj. Vlhkost je součásti složení směsi plynů.

[EKKAR]

[EKKAR]

[LADER]

Nemusím, už to někdo udělal za mě :
Stanislav Fikes - Fyzika nízkých tlaků

[DukeNuke]

Ono je to tak, že pravdu máte oba...
Zjednodušeně řečeno - rychlost zvuku je závislá na hustotě a tlaku (ekkar) a hustotu plynu lze vyjádřit podílem tlaku ku teplotě. Pak zákonitě musím dojít k výsledku, že rychlost zvuku závisí na teplotě (lader).
Více třeba HRW (Halliday, Resnick, Walker) - což je moje nejoblíbenější učebnice fyziky.

[Celeron]

Hmm, tak Karel to zakecal, nejspíš neví.