Založen: Oct 18, 2007 Příspěvky: 102 Bydliště: Opava
Zaslal: čt říjen 04 2012, 22:58 Předmět:
JanikPetr napsal(a):
Pro kontrolu QUARTZ hodin mám digitální procesorem řízený přístroj,který meří s přesností 0,01 sec/24hod.
Jak to snímá chod hodin?
Jak často a čím ho kalibruješ? Můj čítač umí změřit 1s tik s takovým rozlišením (tj. 0,1 µs), ale přesnost je trochu jinde. Teplotní závislost, stárnutí krystalu...[/quote]
Přístroj indukčně snímá impulsy z cívky krokového motorku uzavřených hodinek,nebo proudové impulsy
na kontaktech baterie otevřených hodinek.lze tak zjistit i vadnou cívku krok. motorku.
Procesor přístroje je řízen teplotně kompenzovaným oscilátorem 24 MHz a čas od času a před měřením jej kalibruji signálem časové základny čítače TESLA BM641 jehož oscilátor 10 MHz je termostatován s přesností
1x10/-8.Dále pro kalibraci používám vydělený synchronizační signál videosignálu vysílání televize.
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6108 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: čt říjen 04 2012, 23:28 Předmět:
JanikPetr napsal(a):
...před měřením jej kalibruji signálem časové základny čítače TESLA BM641 jehož oscilátor 10 MHz je termostatován s přesností 1x10/-8...
To je hodně optimistický předpoklad.
Dokumentace hovoří jinak.
Dlouhodobá stabilita: 1x10e-8/den (po nepřetržitém 10-denním chodu). Kolik dní má odkrouceno od posledního cejchu, a byl proveden bez vypnutí, po 10 dnech nepřetržitého chodu? (po vypnutí se krystal vrátí kus zpátky po křivce stárnutí).
Odchylka kmitočtu po 30 min. od zapnutí, oproti hodnotě po 8 hodinách: 2x10e-8
Takže bych si soukromě tipnul, že jeho aktuální časová základna bude ujetá cca o 2x10e-7.
Založen: Oct 18, 2007 Příspěvky: 102 Bydliště: Opava
Zaslal: ne říjen 07 2012, 23:03 Předmět:
Zbytečná citace celého předcházejícího příspěvku vymazána.
Jo - a přeformátoval jsem ti text - neukončuj, prosím, řádky klávesou ENTER, pokud nechceš začít nový odstavec. Vypadá to pak jak básničky od Morgensterna...
Díky.
Hill
Čítač od koupě kalibrován nebyl a nijak mě to moc netrápí. Jednak kalibrace by stála více jak je jeho dnešní morální hodnota a technická je poplatná době svého vzniku. Přesto jsem s čítačem, jelikož neprovádím astronomická ani laboratorní měření, vcelku spokojen a pro moji činnost je dostačující. Jelikož má funkci měření periody a funkci n-x perioda, lze sekundové impulsy hodinových strojků měřit s dostačující přesností.
Můj měřící přístroj pro měření denní odchylky má rozlišovací schopnost 0,01s/24hod. a jeho skutečnou přesnost ověřuji signálem 1Hz z časové základny tohoto čítače, popřípadě synchronizačími pulsy TV vysílání. Po 30 min. provozu obou přístrojů se údaj neliší o více jak uvedených 0,01s. I kdyby skutečná přesnost byla o řád horší, tak takto seřízené hodiny mají měsíční odchylku do 3 sec., což splňuje podmínku i pro dražší chronometry.
Hlavní synchronizátor České televize byl v minulosti přímo navázán na národní kmitočtový etalon spravovaný URE Akademie věd. Po zavedení digitálního vysílání a přenosem signálu za studia na vysílače přes družici se kvalita sice zhoršila, přesto je pro běžnou potřebu kalibrace vyhovující. Délka řádku TV vysílání je 64 mikrosekund a při dnešním běžném rozměru obrazovky okolo 800mm by posun jednitlivých řádků v hodnotě 2 mm byl na obraze znát,proto lze odvodit stabilitu synchronizačních pusů v řádu desetin mikrosekundy.
To: tomasjedno
Jejikož se ti úspěšně podařilo vylaborovat synchronizaci kyvadla nástěnných hodin zajímaly by mne i ostaní účastníky tohoto vlákna dlouhodobější výsledky synchronizace. Například odchylku hodin za týden bez synchronizace a pak s jejím nainstalováním.
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6108 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: po říjen 08 2012, 0:17 Předmět:
Já neříkám, že neměříš s přesností postačující pro kalibraci spotřebitelských hodin (1x10e-6). Jenom jsem oponoval tvrzení, že měříš s přesností 1x10e-7 nebo ještě lepší.
S tou kalibrací pomocí TV se mi to nějak nezdá - dnes, kdy se pokud vím vysílá pouze digitálně, se pokud vím synchronizační směs generuje až v přijímači. Přenášený stream MPEG-2 či MPEG-4 ji nepotřebuje. Ale třeba se pletu.
Mimochodem, dnešní TV s rozměrem obrazovky 800 mm jsou natolik zdigitalizované, že bys na obraze nepoznal, kdyby se např. řádková frekvence v přijímaném analogovém vysílání lišila od 15625 Hz klidně o 10%.
S výsledky synchronizace kyvadlových hodin se tu svěřím, až bude hotovo.
Hodiny samotné, pokud nejsou průběžně seřizovány, si courají podle teploty a vlhkosti v rozmezí ±1,5 minuty/týden. V létě jdou rychleji, v zimě pomaleji. Stroj jde poměrně pravidelně, krátkodobé kolísání je v rozmezí cca ±0,3 ms/kmit resp. ±5 ms/27 kmitů kyvadla.
Časový normál pro synchronizaci, bez teplotní stabilizace, vypadá že bude podle stáří baterek a teploty courat do ±0,35 s/týden.
No a teď už jen donutit ty hodiny, aby se ho držely min. v rozsahu jejich přirozeného couralismu - na čemž se pracuje, ale hotovo ještě není. Pásmo, ve kterém se udrží synchronní, je zatím ještě příliš úzké (potřebuji min. 3 minuty/týden, a zatím jsem se dostal na 0,7 minuty/týden). Mám ideu, co s tím, ale k realizaci jsem se zatím nedostal.
Mimochodem, koupil jsem si taky od Conrada přijímač DCF77. Že já blbec jsem si o tom nepřečetl něco dřív - krátkodobý couralismus je úděsný (100 ms žádná míra), pro přímou synchronizaci kyvadla mechanických hodin je prakticky nepoužitelný.
No a teď už jen donutit ty hodiny, aby se ho držely min. v rozsahu jejich přirozeného couralismu - na čemž se pracuje, ale hotovo ještě není. Pásmo, ve kterém se udrží synchronní, je zatím ještě příliš úzké (potřebuji min. 3 minuty/týden, a zatím jsem se dostal na 0,7 minuty/týden). Mám ideu, co s tím, ale k realizaci jsem se zatím nedostal.
Nestačilo by dát tu cívku výš (jako víc ke straně)? Ten prostředek je asi nejmíň vhodné místo, protože tam má kyvadlo největší kinetickou energii.
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6108 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: po říjen 08 2012, 13:18 Předmět:
To asi moc nepomůže, protože v polovině dráhy mezi středem a krajní úvratí má pořád ještě 87% max. rychlosti. Zato poloha uprostřed umožňuje působit na kyvadlo pravidelnými impulsy v sudém i v lichém kyvu.
Bohužel poloha uprostřed taky vyžaduje naladit ty hodiny pomaleji, o polovinu pásma synchronizace - takže až se mi za 3 roky začnou v zimě hodiny zpožďovat o 1,5 minuty za týden, tak budu vědět, že došly baterky
Nejúčinnější asi bude umístění elektromagnetu u krajní úvrati - tam kyvadlo skoro stojí (v principu by se dalo po dobu pulsu podržet-zastavit). To by asi převážilo nad tím, že by se působilo jen v sudých (nebo jen v lichých) kyvech, a vyžadovalo by to naopak naladit hodiny do rychla.
No, rozhodně mě ještě nějaké laborování s polohou magnetu a tvarem pólového nástavce čeká.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19578 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: po říjen 08 2012, 19:25 Předmět:
tomasjedno napsal(a):
Já neříkám, že neměříš s přesností postačující pro kalibraci spotřebitelských hodin (1x10e-6). Jenom jsem oponoval tvrzení, že měříš s přesností 1x10e-7 nebo ještě lepší.
S tou kalibrací pomocí TV se mi to nějak nezdá - dnes, kdy se, pokud vím, vysílá pouze digitálně, se synchronizační směs generuje až v přijímači. Přenášený stream MPEG-2 či MPEG-4 ji nepotřebuje. Ale třeba se pletu.
Mimochodem, dnešní TV s rozměrem obrazovky 800 mm jsou natolik zdigitalizované, že bys na obraze nepoznal, kdyby se např. řádková frekvence v přijímaném analogovém vysílání lišila od 15625 Hz klidně o 10%.....
.....Mimochodem, koupil jsem si taky od Conrada přijímač DCF77. Že já blbec jsem si o tom nepřečetl něco dřív - krátkodobý couralismus je úděsný (100 ms žádná míra), pro přímou synchronizaci kyvadla mechanických hodin je prakticky nepoužitelný.
Musím tvé představy o přesnosti TV signálu poněkud zkorigovat, ono se to totiž má poněkud jinak:
ano, stream MPEG může používat přenosovou rychlost obecně jakoukoli, která má pro daný datový tok smysl, nakonec ve zcela digitálním přijímači nejspíš skutečně nemusí být řádková ani snímková frekvence důležitá, záleží na použitém zobrazovači.
Nicméně v settopboxech a digitálních televizích s analogovým výstupem je bezpodmínečně nutné generovat řádkové impulsy po 64 us a snímkové po 20 ms s přesností a stabilitou dobrého krystalového oscilátoru kvůli vytváření signálu CVBS. A proč tak přesně?
Zkusím zjednodušit vysvětlení: barvonosný kmitočet se totiž v dekodéru PAL obnovuje pomocí krystalu 4,433MHz (přesněji 283,75*fř + 25 Hz), aby vůbec dekodér zasynchronizoval a otevřel chrominanční kanál. Tento kmitočet se na necelé 2us (vždy v době řádkového zatemnění, jakoby vlevo od viditelné části řádku) změní, aby se srovnala fáze barvonosné podle synchronizačního impulsu barvy, a základní kmitočet pak krystal udržuje po celou viditelnou část řádku, jinak se zleva doprava zvrhnou barvy. Proto musí ve vysílaném signálu být kmitočet nosné barvy přesný a stabilní.
Těch 25Hz navrch je ofset, kterým se posunou maxima spektra modulovaného barvonosného signálu do mezer mezi maximy spektra signálu jasového, aby obě informace šly od sebe účinně oddělit a jasovou informaci nevyhodnotil dekodér jako barvovou.
Zpožďovací vedení v dekodéru "zdrží" modulovanou barvonosnou o 283,5 periody, ta čtvrtina v násobku řádkového kmitočtu zabraňuje vzniku rušivých svislých nebo šikmých proužků ve velkých barevných plochách (stejná fáze barvonosné se opakuje na stejném řádku až v každém čtvrtém půlsnímku). Potřebná přesnost zpožďovacího vedení pro spolehlivý a stabilní dekodér PAL je 63,9432517 us ±13ns, ale obvyklá tolerance vyrobených vedení se vešla do ±5ns.
Aby tedy z dekodéru barev vyšly co "nejhladší" barevné plochy bez žaluzií a jiných proužkových struktur, bez ozubení na šikmých barevných rozhraních a dalších rušivých jevů, musí být bezpodmínečně barvonosná v pevném vztahu k řádkovému kmitočtu. Ten vztah jsem uvedl výše.
Vztah ke snímkové frekvenci je jasný - pro 625 řádků kreslených 25krát za sekundu je třeba řádková frekvence 15625 Hz a ta, jak výše uvádím, musí být v pevném poměru k barvonosnému kmitočtu. Protože se prokládají střídavě všechny liché a pak všechny sudé řádky, je snímková frekvence 50Hz.
Samozřejmě, z krystalu v settopboxu už to není taková přesnost a stabilita, jako z astronomických hodin, jimiž se synchronizoval modulátor pozemního analogového vysílání. Je srovnatelná s týmiž vlastnostmi hodin řízených krystalem 4,194304 MHz, ale stačí na to, aby spolehlivě zasynchronizoval dekodér PAL nejrůznější konstrukce (a že jich bylo a je!).
Ale už je to "jen" přesnost a stabilita lepších quartzek, ta původní televizní reference už v tom není.
Při propojení settopboxu a televize na úrovni signálů RGB samozřejmě ani tato přesnost není nezbytně nutná, ale dodržuje se právě proto, aby byl k dispozici i signál CVBS (vím o mnoha lidech, kteří koukají na televizi bez RGB vstupu, tedy by byli bez CVBS vyloženě v deli).
A k těm hodinám od Conrada: už jsem tu o tom psal - podle DCF77 má smysl kontrolovat a korigovat údaj hodin v určitém intervalu (digitální hodiny se korigují po 30 nebo 60 minutách, analogové nepravidelně v určitých polohách ručiček, jejichž časový údaj z DCF se asi nejsnadněji dekóduje a je jedno, jestli je zrovna 05:17 nebo 17:17).
Ukazuje se, že přímá synchronizace v tak komplexní elektromechanické soustavě nebude asi to pravé ořechové, konečně - v televizní technice, když už se tu o ní rozepisuji, se od ní uteklo okamžitě, jak byla technologicky zvládnutá synchronizace nepřímá pomocí kmitočtově fázového diskriminátoru a chybovým napětím řízené reaktanční elektronky, která dolaďovala sinus-oscilátor řádkového kmitočtu (vlastně v synchronním stavu šlo o smyčku PLL) - najednou se odolnost proti mnoha rušivým vlivům neskutečně zvýšila. V pozdější době se k tomu využívalo čítačů, jejichž stav se převedl na analogový údaj, který dolaďoval oscilátor s keramickým rezonátorem, přičemž dobu citlivosti, kdy očekává vnější synchronizační impuls, bylo možné ještě více zkrátit a tím se staly vnější rušivé vlivy prakticky zcela nezajímavými.
Tím míním, že bys měl uvažovat o "doladění" délky kyvadla jemně třeba jednou za minutu podle rozdílu mezi počtem načítaných kyvů a počtem za minutu požadovaným - tím vyloučíš rozptyl periody signálu z přijímače od Conrada. Kolik kyvů bude navíc, nebo kolik bude chybět, bude rozhodovat o tom, o kolik na další minutu posuneš těžiště čočky kyvadla nebo zkrátíš či prodloužíš závěs. Čítač pochopitelně nelze po té minutě nulovat, jen odečíst pevný minutový počet kyvů a podle tendence rozdílu, zda roste či klesá, zase upravit délku kyvadla.
Já vím, to je čistě analogová záležitost, takže krok odpovídající chybě jednoho kyvu a tlumení regulační smyčky bude potřeba doladit, i když ten krok lze z délky kyvadla spočítat. A v podstatě celá soustava bude postavená na tom, že stav čítače nesmí v okamžiku porovnání s minutovým impulsem z DCF zůstat trvale ani vyšší ani nižší, než předvolený, nanejvýše může dejme tomu co tři čtyři minuty dojít ke korekci střídavě do plusu a do mínusu.
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6108 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: po říjen 08 2012, 23:31 Předmět:
V podstatě jsi mi potvrdil můj názor, že současné TV vysílání už nemá s časovým normálem nic společného, a že se řádková aj. frekvence generují v přijímači. Díky.
Hille, kdybych hodlal ty hodiny upravovat, tak bych asi volil metodu jemného dolaďování vlastní frekvence kyvadla (v podstatě fázový závěs za nějak zprůměrovaným signálem DCF). Mimochodem, korigovat to podle počtu kyvů za minutu by byla třístavová regulace, protože těch kyvů za minutu je 81±0,012. I za hodinu to je pořád ještě 4860±0,7 takže třístavově: nechat/přidat/ubrat. Ale protože hodiny upravovat nehodlám, setrvávám na záměru přímé synchronizace s lokálním časovým normálem. Jeho přesnost (±0,35 s/týden tj. 1/2 kyvu/týden) mi úplně stačí, anžto po týdnu (max. 10 dnech) stejně musím hodiny natáhnout a tudíž i nastavit. A takovou přesnost mi regulace podle low-cost přijímače DCF ani nedá, couralo by to s ním ±1 kyv.
Dneska jsem si zanadával - při úpravě pólového nástavce jsem zničil už druhou cívku. Drát cca 50 µm fakt nic nevydrží. Tu třetí už snad nezničím
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19578 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: út říjen 09 2012, 5:10 Předmět:
Zapomněl jsem, že do konstrukce hodin nechceš sahat, v tom případě tudy cesta nevede. Promiň. Ale mazat to nebudu, třeba se to bude ještě hodit někomu jinému.
Přesto, jestli s přímou synchronizací nepořídíš (přece jen je dlouhodobá nestabilita obou soustav navzájem odlišná nejméně o řád, řekl bych o dva, to vyžaduje širší pásmo zachycení), uvažuj o tom, co už jsem tu navrhoval: brzdička blokující krokové kolo může být také snadno snímatelná. Hodiny nech jít o malinko napřed, optikou sleduj vteřinové kolo či ručičku, na celé minutě stroj na 0-3s zablokuj a vyčkej minutového impulsu z DCF a pusť ho dál. Jestli tedy to nebude bránit kyvadlu dál se volně kývat.
Jednak ta vteřinovka nebývá tak sledovaná, u věžních hodin se nepoužívá vůbec, jednak v naprosté většině případů stačí letmý pohled na ciferník, kolik že to asi je. Tudy cesta vede určitě.
Ale to si nech až jako nouzovku.
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6108 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: út říjen 09 2012, 9:51 Předmět:
Tam žádná vteřinovka není Ostatně by se dost blbě dělala, když stroj krokuje po 0,740740740... s.
Což nic nemění na tom, že jsem schopen pouhým okem z minutové rafije, s použitím lesklého prstence kolem ciferníku jako zrcátka pod stupnicí, určit okamžik "celé minuty" na ±1 s.
Dlouhodobě mi doporučuješ použít DCF77.
To má výhody: dlouhodobá přesnost/stabilita, komplexnost přenášené informace, automatická změna zimní/letní čas. Ani jednu z nich moje kyvadlové hodiny nemohou využít.
Zato má nevýhody: dlouhodobá závislost uživatele na externí negarantované službě, výpadky příjmu v závislosti na příjmových podmínkách, vysoká krátkodobá nestabilita. Všechny z nich mně a/nebo mým hodinám vadí.
Proto je pro mne volba jasná: DCF77 nepoužiji.
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6108 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: st říjen 10 2012, 10:41 Předmět:
Při laborování s umístěním synchronizačního magnetu jsem narazil na poněkud opominutý efekt. A sice to, že remanentní magnetismus jádra, a taky asi i kyvadla, způsobuje, že
- pokud je elektromagnet umístěn u středu dráhy kyvadla, měřitelně ho to urychluje (velikost efektu je větší než krátkodobé fluktuace stroje)
- pokud je elektromagnet umístěn u krajní úvrati kyvadla, měřitelně ho to zpomaluje
- někde mezi těmito dvěma polohami, a to poblíž krajní úvrati, je místo, kde je ten efekt nulový.
Je to ostatně ve shodě s
tomasjedno napsal(a):
... když je ten elektromagnet umístěný uprostřed dráhy kyvadla, tak funguje jenom zkracování doby kyvu...Když je elektromagnet trochu posunutý podél dráhy kyvadla...tak funguje zkracování i prodlužování doby kyvu... při umístění toho synchronizačního magnetu ke krajní úvrati kyvadla funguje zase jen prodlužování doby kyvu...
Takže začínám uvažovat, jestli to urychlování/zpomalování ve fázovém závěsu nedělat vodorovným posunem miniaturního permanentního magnetu pod dráhou kyvadla. Tím, že to působí při každém kyvu, a že akce (přesun magnetu) by se dělala jen občas, se mi to jeví jako velmi účinná a energeticky nenáročná metoda.
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6108 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: po říjen 15 2012, 21:34 Předmět:
Tak jsem si pěkně naběhl.
Hodiny mi vždycky šly několik hodin synchronně s tím budičem. Trochu couraly dopředu a dozadu o nějakou desítku ms (s periodou asi 7,5 minuty), ale držely se. Ale pak se najednou, v nestřeženém okamžiku, o sto a více ms utrhly a popoběhly rychleji, utrhly se ze synchronizace. Přikládal jsem to tomu, že se synchronizační impuls strefil do nějaké citlivější polohy kyvadla vůči pólovému nástavci...
Realita byla úplně jiná. Hodiny jsem tak příliš dobře vyčistil a namazal, že občas rozkmit kyvadla překročil svou volnou dráhu a hnací páka kyvadla narazila na doraz. Tím se kyvadlo efektivně zkrátilo a vykonalo rychlejší kyv. Přišel jsem na to až při osciloskopickém pozorování impulsů od optické závory v krajní úvrati - efekt zrychlení nastal, když rozkmit kyvadla (a tedy i šířka impulsu na závoře) přesáhl určitou mez.
Takže originální závaží 1070 g šlo pryč, a teď jedu na kuchyňská závaží 550 g (na 500 g si hodiny nejsou jisté, jestli mají jít, nebo se na to vykašlat). Náhlé skokové zrychlování je pryč, couralismus tam-zpátky je menší (nyní při volném, neřízeném chodu ± 1,5 ms/27 kmitů tj. /40 s), hodiny jdou krásně rovnoměrně
chudák hodiny.
Někdy v 60. letech se z každé věci dělalo něco jiného, z roztavených hřebenů prsteny, z krabiček od mýdla jednolampovky, z plechovek od sunaru provázkový telefon, ty holt budeš mít z decimálky časový normál
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6108 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: po říjen 15 2012, 22:11 Předmět:
Jo, přesně to mám v úmyslu. Venčení psa vyžaduje pravidelný režim
Mimochodem, ty hodiny byly chudák s tím původním, předimenzovaným závažím, které je zbytečně moc týralo. Otázku, jestli z něj vydloubu něco olova, budu řešit až následně.
Založen: Apr 03, 2012 Příspěvky: 156 Bydliště: v domě na Dobytčím trhu v Praze
Zaslal: út říjen 16 2012, 10:32 Předmět:
tomasjedno napsal(a):
Hill napsal(a):
...a přívody k servomotoru povedeš kudy, aby nezhoršovaly tlumení kyvu?...
Kdybych řešil tento problém, jako že ho neřeším, rozdělil bych závěsnou planžetu kyvadla na dvě užší, a rázem bych měl dvoudrátový přívod. Spíš by mě asi trápila změna hmotnosti kyvadla o motorek s převodovkou.
přesně takové planžety používá Pragotron, dnes Elektročas. Jsou rozdělené na dvě užší. Až budu dnes něco fotit, tak je tu planžetu vyfotím a dám sem na ukázku.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
Ostatně by se dost blbě dělala, když stroj krokuje po 0,740740740... s.
