Pokud najdeš jádro ekvivalentní tomu originálu, neměl by být se sycením problém.
S tím deadtime obvodem ses pustil na tenký led - představ si,že zapneš zdroj do sítě,nějak rostou ta všeliká pomocná napětí a výstupy logiky nebo operáků se nějak nastavují.V každém případě musí být zajištěno,že si to samovolně "necvrkne" - to by byl konec tranzistorů.V originále je to zřejmě posichrováno těmi R23,24 ve vztahu k náběhu 5V zdroje - bude to tak také,když ty kondy C1 v tvém zkracovači budou vybité, nabité, polonabité... ? V přechodných stavech výrobci log.obvodů ,operáků ap. stav výstupů obvykle nezaručují,stejný obvod od jiného výrobce se může chovat úplně jinak. Chce to tedy nějaký spolehlivý "reset" resp.vazbu na nějaké napětí,které má definovaný náběh bez ohledu na možné výpadky a opětovné zapnutí sítě ap.
" je však ještě třeba popřemýšlet,jestli to neudělá nějakou paseku ve vztahu k Q1,L1 atd., když vlastně ten proud, co tam L1 cpe,na chvíli přerušíme ".
Kulikusi,po ránu jsem sice jak polozdechlá ryba,nicméně se začínám bát,že to snažení s hradly k cíli nepovede . Představ si,že skrz L1 teče pilový proud řízený Q1 pulzy s šířkovou modulací. Co se stane,když můstek na chvíli rozpojím ( všechny čtyři Q) .Ten proud L1 musí někam pokračovat,neb magn.pole až do zániku jej bude vytvářet. A kam? Bude-li v daném okamžiku Q1 rozepnutý,tak přes CR700, kondy C150,151,CR2
zpátky do tlumivky L1 - to bych bral,energie se z tlumivky ukládá zpátky do kondů (ztráty neuvažuji).Když bude ale Q1 sepnutý, uzavře se proud tlumivky přes CR700,c Q1, e Q1 zpátky do L1 ,energie se jen spotřebovává na přechodech a odporech a bude srovnatelná s tím,co se tratí v můstku ,když protéká příčně proud mimo diagonálu. Takže vzniklé teplo namísto tranzistorů v můstku zničí Q1.
Rád bych se mýlil,snad někdo ze zdejších kolegů zdrojařů zjistí,kde dělám v úvaze chybu.
Pak by,při dané koncepci zdroje,byla z toho cesta ven jen přes rychlejší tranzistory v můstku a jejich tvrdší "odbuzení" při zavírání (s ohledem na rozporuplné výsledky měření parametrů transf. T2 nelze vyloučit,že původně to buzení bylo tvrdší).
Jsem rád,že jsem si nenaběhl sám - to bylo to první,co mě ráno napadlo.Vždyť to má každý měnič za tlumivkou,že jo. No jo,ale tady pan konstruktér ušetřil nějakou tlumivku na sekundáru hlavního trafa. Takže,když tam dáš kondík,byl by řádově µF,do diagonály můstku si dáš přetransformovaný zdroj napětí ze sekundáru a můstek sepneš,dostanou tranzistory v můstku a diody v usměrňovačích na sekundáru takovou pecku (proudovou,desítky A určitě ) z toho kondiku ,že to těžko přežijí. On totiž proud v celém to blázinci je omezen jen a jen tou L1 a ten kond je jaksi mimo...tato omezovací vlastnost zapojení proto musí být zachována .
Další řešení je zapojit ten kond před můstek za tlumivku přes diodu proti zemi a paralelně k němu vybíjecí odpor, takže ty 3µs se bude nabíjet z L1 a až můstek sepne,pomalu se bude přes ten odpor vybíjet.
Jenže se obávám,že se bavíme o ztrátovém výkonu odhadem 10% max.výkonu zdroje a to je vada dosti podstatná. Bylo by třeba tu energii tlumivky vrátit po ty 2x3µs do zdroje,tj.kondů C150,151,zatím mě nic jednoduchého nenapadá,snad možná kromě jiné L1 se dvěma vinutími.
Nebo po ty dead time vypnout Q1,ale takové šmrdlání s ním v časech µs
s trafobuzením je nejspíš cesta do pekel ( spíše k prodejci polovodičů),nehledě na to,co na to bude říkat regulační smyčka.
Rozumím.
Koukal jsem tedy na průběhy v manuálu (obr). Můstek překlápí zhruba uprostřed intervalu vypnutého Q1 sestupného měniče (horní deska A10), takže napěťová špička z rozpojení během dead-time by šla zpět do kondů C150,151, C23 diodou CR700.
Délka pulsu pro otevření Q1 je omezena po náběh OVERPULSE, takže se nepotká s překlápěním můstku.
Rozběh je řešen pozdržením rozběhu sestupného měniče (Q1,Q2, horní deska A9) až od chvíle, kdy jsou ustálená napětí na vstupu. Zajišťuje to obvodové řešení kolem U1C a Q1,2,3,4,5 (deska A10) v levé spodní části schematu (v horní části schematu je deska A9, ve spodní A10).
Buzení můstku však běží "ihned" po zapnutí a běží trvale.
Pokud dojde k výpadku napájení na déle než 30ms, nebo k přetížení, blokoje se chod Q1 sestupného měniče klopákem U3C,D. Na buzení můstku to opět nemá vliv, běží dál, ale bez napětí.
Že bych došolichal to zapojení pro dead-time? Mohlo by to dopadnout...
Kladu si otázku, zdali ta nestejná indukčnost větví budicího transformátoru T2 není záměr konstruktérů energeticky zvýhodnit jednu větev (směr diagonálou), ale nedává to smysl.
Těžko,je to symetrické,sázel bych na naprasklé nebo vyžhavené jádro po průrazu,určitě to po navinutí měřili ve výrobě a tenhle rozptyl ??? .
Snad jedině,že by na sekundáru byl nějaký jednocestný větší odběr - ale ten tam není a z toho plynoucí ss složka by v tom dělala velkou neplechu.
Spíš si kladu otázku,jak se ty grafy změní v extrémních situacích typu min.napětí sítě,min.zátěž,max.zátěž atd.Tj.zda se to neposune tam,kam nechceš. Moc to v těch obrázích nevidím ( myslím tu šířkovou modulaci Q1 a jak to pak váže na můstek).
Bohužel zítra musím na pár dní cosi vyřešit ve špitálu, tak bádej a hlavně si obstarej do zásoby tranzistory,budou potřeba .
Omlouvám se,mám nějaké problémy zcela jiného druhu než elektronické.
S mezerou jsi to již asi vyřešil, normálně je vybroušena na středním sloupku a obvody doléhají,aby mezera moc nevyzařovala. Nouzově kolečko z folie zkusmo na střední sloupek a velmi opatrně stahovat,mezera je tam pak dvakrát - uvnitř a na okraji,tloušťku doladit při stejné cívce na stejnou indukčnost. Stahovací šroub nesmí být feromagnetický,takže třeba mosaz,dural apod- přehříval by se. Po opatrném stažení a "dojustování " by to chtělo fixovat,v nouzi aspoň elektroizolační lak.Ten "zvonkový drát" bude s izolací na ty 2,5kV/50Hz.Píšeš o primáru,ve schematu jsou u každého trafa dva primáry ( ??).
Myslím,že v koncepci potlačení storage time se nakonec vrátíš k tranzistorům,které je mají krátký,ty BUX80 ,viz katalog,jsou jen "částečně vhodné" pro spínané zdroje,mají opravdu dlouhý tento čas.
Stále mně totiž z těch průběhů nějak nevyplývá,že Q1 nebude někdy sepnutý v okamžiku střídání v můstku - co se stane ,když na výstupu zesilovače odchylky bude nula ? Zkus nad tím ještě podumat,mně to teď nějak moc nejde.... .
Ten rozptyl indukčností (nových) je myslím vyhovující , úplná shoda není nutná,rozhodující vypínací a storage časy závisí také na tranzistoru a ty stejné také nebudou.
Tak jsem se po odskoku k jiné části projektu k tomu teď vrátil.
Zjistil jsem, že původní hrnky byly bez vzduchové mezery. Přímo na sobě, bez vložky, a střední sloupek stejně vysoký jako kraje. Každý hrnek má jeden primár, jen ve schematu je to rozkreslené na dva (křížem můstku u Q3,Q6).
I když prohazuju hrnky jádra na stejné původní cívce, konkrétní jedna cívka má vždy menší indukčnost (tak 2/3) než ta druhá. Myslím si, že je to problém vinutí na té původní špuli. Navinu svoje a změřím.
Souhlasím, že BUX80 není i papírově to pravé. Má storage time 2,5us, kdežto původně osazený NTE283 má mít 1,7us.
S novými cívkami to oměřím a vystavím.
Milan napsal(a):
Stále mně totiž z těch průběhů nějak nevyplývá, že Q1 nebude někdy sepnutý v okamžiku střídání v můstku - co se stane, když na výstupu zesilovače odchylky bude nula?
U7 je regulátor napětí LM723NC v kruhovém pouzdru. Vnitřní zapojení je v tesláckém katalogu, nemám ho po ruce. Má vestavěný regulační tranzistor mezi piny 7 a 6. Je-li na vstupu nižší napětí, trand se otvírá a na výstupu 6 napětí stoupá. Na nule bude výstup 6 při přepětí na +5V(A) a Q1 se neotevře.
Dle horní části obrázku 8-60 se otvírá Q1 po dobu, kdy je napětí pily nižší než chybové z U7. Pokud chybové napětí naroste nad +1,8V, komparátor U1D překlopí D klopák U6A a tím ukončí puls (limituje přes U3B délku otevření Q1 - průběhy na obr. 8-59). Přes U3A se překlopí Fault latch (U3C,D) který zablokuje Q1.
Můstek překlápí až při napětí pily +2,1V - značeno červenými čarami. K souběhu tedy nedojde.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3
Strana 3 z 3
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
- to bylo to první,co mě ráno napadlo.Vždyť to má každý měnič za tlumivkou,že jo. No jo,ale tady pan konstruktér ušetřil nějakou tlumivku na sekundáru hlavního trafa. Takže,když tam dáš kondík,byl by řádově µF,do diagonály můstku si dáš přetransformovaný zdroj napětí ze sekundáru a můstek sepneš,dostanou tranzistory v můstku a diody v usměrňovačích na sekundáru takovou pecku (proudovou,desítky A určitě ) z toho kondiku ,že to těžko přežijí. On totiž proud v celém to blázinci je omezen jen a jen tou L1 a ten kond je jaksi mimo...tato omezovací vlastnost zapojení proto musí být zachována .