Njn,chtělo by to schopného pedagoga. Ty rozbory ,které jsi marně hledal,
na internetu jsou,ale týkají se vždy naprosto konkrétního zapojení. Uvědom si prosím,že v případě použití ideálních obvodových prvků po splnění oscilačních podmínek,tj. potřebné zesílení a správná fáze se obvod rozkmitá ( a to platí obecně ,i třeba pro LC oscilátory) ,ale amplituda kmitání na těchto podmínkách nezávisí ,ta je dána jen konkrétním zapojením včetně napájení. Nějaký obecný vztah pro výpočet amplitudy kmitání proto hledáš marně - neexistuje . Zapoj si Wienův můstek s operákem na prkýnku a napájej jej třeba +-3V. Amplituda kmitů bude o něco menší než 3V,záleží na vnitřní struktuře operáku (úbytky na tranzistorech). Pak zvedni napájení na +- 12V. Amplituda bude zase o něco menší než těch 12V . Pokud by to operák vydržel, tak když to budeš napájet +- 1 MV, bude ta amplituda téměř 1 MV. Takže se dá říci,že v tomto případě amplitudu určuje velikost napájecího napětí. Pak si sežeň jednu tunelovou diodu a zapoj si s ní jednoduchý LC oscilátor ( schemata snadno najdeš). Když se ti to rozkmitá, bude amplituda kmitů dána převážně charakteristikou tunelové diody a moc se to měnit nedá. Anebo si postav jednoduchý LED blikač z transistoru využívající průrazného napětí přechodu BE v inverzi ( cca 6-10V podle konkrétního kusu) a amplituda bude opět dána vlastnostmi toho tranzistoru,tj.průrazným napětím přechodu báze / emitor. A tak bychom si mohli probrat asi milion různých samokmitů všeho druhu a u každého si říci,proč bude amplituda kmitů asi xyz voltů. Tvoje hledání zobecnění chápu,ale je to asi stejný problém, jako když se třeba zeptám,jaké otáčky bude mít ss motorek,když se točí...... ( no a to je dáno konstrukcí motorku,třením,zátěží,napájecím napětím,teplotou,tlakem a vlhkostí ,vnějším magn.polem... a asi milionem dalších vlivů,z nichž většina je zanedbatelná a rozhoduje kromě vlastního motorku napájecí napětí a zátěž).
Tak hezké Vánoce.
Založen: Feb 21, 2009 Příspěvky: 5919 Bydliště: Okres Nitra
Zaslal: po prosinec 23 2013, 13:09 Předmět:
Takže ja som z toho vyrozumel, že ak si chce nastaviť tú amplitúdu a to v rámci samotného oscilátora, tak cesta vedie jedine pomocou servoslučky. Správne?
Na téma amplitudy RC-oscilátoru tu bylo dost podrobné vlákno, a jura80 tam dal link na nějakou teorii. A tou knížkou "Carniol: Zpětná vazba" by se asi mělo začít.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19579 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: po prosinec 23 2013, 13:33 Předmět:
Ano, je to tak.
Každý oscilátor může kmitat jen tehdy, když jsou splněné podmínky pro udržení kmitů. Jenže, na to, aby kmity nasadily, potřebuješ mít součin zisku s činitelem vazby vyšší, než 1. To způsobí nárůst amplitudy kmitů, až potud, kdy narazí na nějaké fyzikální omezení, například na velikost napájecího napětí.
Tomu se ale musí zabránit kvůli minimálnímu zkreslení průběhu.
Založen: May 31, 2013 Příspěvky: 18 Bydliště: Praha
Zaslal: po prosinec 23 2013, 17:53 Předmět:
Můj laický pohled byl, že zesílení OZ nezávisí na úrovni napětí, jen na odporech ve zpětné vazbě. Ve výkladech osc. se vždycky řeší, proč a jak má být zesílení 3 - a tím rozbor končí. Nikde jsem nenašel ani jak nastavit úroveň obecně (pro danou topologii), ani jaká je v konkrétním zapojení (aplikace např. v KTE). Vycházelo mi z toho, že je to buď naprosto evidentní (což podle odpovědí zde asi není), nebo se to nedá nějak přesněji předpovědět, nebo to nikoho nezajímá (školní výklady oscilátoru).
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19579 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: po prosinec 23 2013, 19:29 Předmět:
Něco jiného je LC oscilátor, případně krystalový oscilátor, který kmitá od dorazu k dorazu, ale signál se odebírá z laděného obvodu s vysokým činitelem jakosti, ten už se o sinusovku postará. Jenže tohle je RC oscilátor.
Já nevím, mám to tu opakovat znovu?
Wienův článek, pokud jsou oba jeho odpory stejné a oba jeho kondenzátory zrovna tak, má na jediné frekvenci v uzlu právě 1/3 napětí přivedeného mezi jeho konce. Jednak je to nejvyšší napětí, které z něj jde dostat (na frekvencích vyšších nebo nižších, než odpovídají geometrickému průměru časových konstant obou RC obvodů, je napětí vždy menší), ale hlavně - má na této frekvenci nulový fázový posuv.
Abys udržel kmity, musíš signál zesílit právě třikrát.
Když budeš zvyšovat zesílení, při hodnotě 3 se ještě nic nestane, dokud se neobjeví na vstupu nějaký signál (třeba lupanec nebo prostě zapojení připojíš na napájení). V tom případě se signál objeví zesílený na výstupu a z něj se podélným (sériovým) RC členem Wienova článku dostane na příčný (paralelní) člen a současně na vstup zesilovače, ale zeslabený na třetinu.
Pokud je zesílení o chlup vyšší, než 3, bude s každým dalším kmitem na výstupu vyšší amplituda signálu, pochopitelně se bude zvyšovat i na vstupu, dokud nedojde k limitaci například konečným napájecím napětím.
Pokud to zesílení ručně ubereš, aby oscilátor nelimitoval, a dostaneš se pod hodnotu 3, bude každý kmit na výstupu o něco slabší, to se přenese na vstup a kmity zaniknou.
Máš pravdu, zesílení OZ se dá vnějšími prvky nastavit a při použití pasivních součástek bude teoreticky nezávislé na úrovni signálu. Ale věř mi, neexistuje tak stabilní zapojení, aby šlo něčím nastavit amplitudu ničím nezkresleného výstupního napětí parametricky, vždycky bude omezené nějakou nelinearitou, což se zase vylučuje s požadavkem na nezkreslený sinusový průběh. Když nastavíš zesílení vyšší, amplituda poroste do omezení, když nižší, kmity dříve nebo později zaniknou.
Prostě musíš to výstupní napětí hlídat, což se ti ručně nepovede. Takže nejlépe do zapojení zavést regulační smyčku, jejíž nelinearita není závislá na okamžité hodnotě napětí generovaného průběhu, ale musí záviset na některé globální hodnotě výstupního napětí - a je jedno, jestli budeš detekovat špičkovou, efektivní nebo střední hodnotu: u harmonického průběhu je mezi nimi vždy pevný vztah.
nechce náhodou tazatel vědět jak z toho udělat oscilátor s nastavitelnou amplitudou? Mám ten pocit, že ano.
Pak se ovšem postupuje tak, že oscilátor kmitá s nastavenou frekvencí ale konstantní amplitudou, za ním je zapojen oddělující stupeň, který teprve amplitudu dále upravuje. Nemýlím se?
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19579 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: so prosinec 28 2013, 8:47 Předmět:
V podstatě ne, jen tím oddělovacím stupněm může být i obyčejný odporový dělič, potenciometr či kombinace obojího.
Jistě, že čím menší amplituda na výstupu oscilátoru, tím méně bude výstupní průběh zkreslený, ale to do jisté míry platí u zapojení s tranzistory v nesymetrickém zapojení. Operační zesilovač dovoluje zvýšit amplitudu i přes tři čtvrtiny možného rozkmitu na výstupu, aniž by se zkreslení začalo drasticky zvyšovat.
Když říkám "do jisté míry", mám tím na mysli, že je to věc kompromisu (ostatně jako vše v analogové technice): od určité velikosti amplitudy její zmenšování už čistší sinusovku nepřinese, naopak se začne uplatňovat šum zapojení, ať už přímo v oscilátoru nebo v zesilovacím stupni za ním. A, čím méně zesilovacích stupňů, tím méně různých rušivých napětí posbírá signál cestou. _________________ Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.
Založen: Sep 19, 2007 Příspěvky: 3698 Bydliště: Praha
Zaslal: so prosinec 28 2013, 22:11 Předmět:
ptl napsal(a):
Můj laický pohled byl, že zesílení OZ nezávisí na úrovni napětí, jen na odporech ve zpětné vazbě. Ve výkladech osc. se vždycky řeší, proč a jak má být zesílení 3 - a tím rozbor končí. Nikde jsem nenašel ani jak nastavit úroveň obecně (pro danou topologii), ani jaká je v konkrétním zapojení (aplikace např. v KTE).
To jste ani v těch rozborech najít nemohl. Jestliže uvažujete pouze lineární prvky, tak teorie kmitání lineárního obvodu nedává odpověď ohledně amplitudy kmitů, jen ohledně frekvence a podmínky rozkmitání. Ideálně lineární obvod bude kmitat s danou frekvencí na jakékoliv amplitudě. Amplitudu kmitání lze stanovit pouze za přítomosti vhodné nelinearity v obvodu, například žárovky, jak to popsali kolegové přede mnou. Přesný výpočet vede na nelineární dif. rovnice většinou analyticky neřešitelné. Takže výpočet s dělá jen orientačně a konkrétní zapojení se pak doladí experimentálně. Jak takový prvek funguje v oscilátoru teoreticky můžete vidět v publikaci
V.Vachala, L.Křišťan: "Oscilátory a generátory", SNTL" 1974
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2
Strana 2 z 2
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
