Má cenu tohle zkusit

[LADER]

[Kremik]

Samec > V každém tlf. sluchátku je magnet
Konstrukce sluchátka jak jsi ji nastínil ty, by hrála podobně jakobys nf signál usměrnil graetzem. To musím někdy vyzkoušet, jak by to znělo

Hill > Samozřejmě že ve vrcholech sinusovky je pohyb nulový. To ale při každé frekvenci. Představ si to takhle:
Když ti na čtvrečkovaný papír s naznačenou časovou osou namaluju část spodního průběhu sinusovky, ty si ji můžeš domalovat a zjistit tak kmitočet. Když to udělám s částí horního vrcholku sinusovky, zase si ji můžeš domalovat a zjistit kmitočet. Ovšem ty zjištěné frekvence nebudou stejné. A o tom to je.

Ještě doplním, že konkrétně u telefonních sluchátek, aby se tomuto jevu zamezilo, změnila se pozděli jejich konstrukce. Měly už plastový obal, membrána byla poháněna táhlem přilepeným k jejímu středu. Druhý konec táhla byl spojen s magnetickým plíškem, který kmital v již homogenním magnetickém poli a proto tyto sluchátka popsaným druhem zkreslení netrpěly.

[lesana87]

Já myslím, že si nic nedomaluješ, protože to prostě (čistá) sinusovka není. Když ti nakreslím kruhový oblouk, domaluješ mi k němu zbytek sinusovky? A když to domaluješ jako tu patřičně zkreslenou sinusovku, dostaneš stejné frekvence.

[Hill]

Tím chceš říci, že v určitém časovém úseku bude jiný počet kladných půlvln, než záporných? To by strhalo fyzikální zákony.
Z jedné půlvlny nespočítáš kmitočet, na to potřebuješ dvě po sobě jdoucí půlvlny stejné polarity, nebo přesně vědět, že jde o vzorek signálu nezkresleného, známého úprůběhu i amplitudy.
Ano, půlperiody, jestli se jim v případě zkresleného signálu tak dá říkat*), nemusí mezi průchody nulou trvat stejně dlouho. Ale jejich součet tvořící periodu, tedy doba mezi dvěma průchody nulou stejným směrem, konstantní být musí.
*) Půlperioda je v tomto případě zavádějící pojem, jestli není přesnou polovinou periody - půlky přece musí být stejné. Ale jiný název pro nestejné půpleriody neznám, konečně větší půlka studentů stejně nedávala ve škole pozor...

Že ve Stropkově probíhal vývoj měničů i s nějakým tím návratem k zapomenutým principům s táhlem od kotvy, to víme. Pamatuji, když tam v půlce sedmdesátých vyvíjeli JEM (jednotný elektroakustický menič), který v telefonech sloužil jako sluchátko, i jako mikrofon. Z pozice mikrofonu ho po letech vytlačila elektretová kapsle.

[Hill]

Tím chceš říci, že v určitém časovém úseku bude jiný počet kladných půlvln, než záporných? To by strhalo fyzikální zákony.
Z jedné půlvlny nespočítáš kmitočet, na to potřebuješ dvě po sobě jdoucí půlvlny stejné polarity, nebo přesně vědět, že jde o vzorek signálu nezkresleného, známého úprůběhu i amplitudy.
Ano, půlperiody, jestli se jim v případě zkresleného signálu tak dá říkat*), nemusí mezi průchody nulou trvat stejně dlouho. Ale jejich součet tvořící periodu, tedy doba mezi dvěma průchody nulou stejným směrem, konstantní být musí.
*) Půlperioda je v tomto případě zavádějící pojem, jestli není přesnou polovinou periody - půlky přece musí být stejné. Ale jiný název pro nestejné půpleriody neznám, konečně větší půlka studentů stejně nedávala ve škole pozor...

Že ve Stropkově probíhal vývoj měničů i s nějakým tím návratem k zapomenutým principům s táhlem od kotvy, to víme. Pamatuji, když tam v půlce sedmdesátých vyvíjeli JEM (jednotný elektroakustický menič), který v telefonech sloužil jako sluchátko, i jako mikrofon. Z pozice mikrofonu ho po letech vytlačila elektretová kapsle.

[Kremik]

lesana > Čistá sinusovka to samozřejmě není, protože je zkreslená. V reálu trošku, pro popis je potřeba to trošku "přehnat", aby to bylo vidět.
V obdélníkovém signálu je taky vidět jen jeho základní frekvence, přestože víme, že jeho harmonické sahají až do oblastí MHz. Tak kde tam jsou, když je nevidíme? Ve strmých průchodech a jejích horních a spodních hranách. Když si obdélník "drží úroveň", žádné harmonické v tu dobu nevznikají. Negeneruje tedy harmonické nepřetržitě, ale jen v době, kdy se jeho stav mění. Jsou tedy "roztrhané", nebo přesněji - vůči periodě obdélníku trvají vždy jen chviličku a pak je "dlouho" klid. Přesto však na ně např. laděné obvody dokáži reagovat.

[HF_Tech]

[Kremik]

Hill > Samozřejmě že počet "půlvln" nebude jiný. Základní frekvence je samozřejmě daná nějakým vnějším obvodem. Ale membrána prvně zmíněného sluchátka ho nesleduje přesně. Tvar původní sinusovky chvílemi předbíhá, pak ho zase dohání. Ve chvílích, kdy tvar sinusovky nesleduje, pohybuje se jinou rychlostí, než by měla. Ta rychlost, v tu kterou konkrétní chviličku, odpovídá pohybu jaký by membrána konana na jiné frekvenci, pokud by její pohyb byl sinusový.
Dalo by se to přirovnat k automobilu na dráze, který by měřeným úsekem projížděl ve stejných časových rozestupech, na dráze by však rychlost různě měnil. Jeho motor by tedy vydával proměnlivý zvuk, přestože průměrná rychlost projetého kola by byla pokaždé stejná.

[Hill]

Ani u obdélníku nemůžeš počítat s ustáleným stavem v amplitudě bez jeho zasazení do okolí: to máš vlastně stejnosměrnou hodnotu, z té žádný kmitočet nespočítáš. Zase musíš sečíst doby trvání kladné hodnoty i hodnoty záporné, aby ti vyšla perioda, potažmo frekvence.
Nemůžeš ignorovat část periody a čekat, že ti nějaký vzorek bude dávat smysl.
Konečně - akusticky vzato: stálý tlak je naprosté ticho, bez kmitočtu a amplitudy. Že slyšíme zvuk, to slyšíme změny tlaku.
Kmitočet se dá počítat jen ze stavů, které se periodicky opakují (odtud termín perioda). Čili musíš najít bod, v němž je v každé periodě průbeh stejný, bez ohledu na to, jak dlouho trvá kladná, a jak dlouho záporná část periody.
Když už jsme začali s tím, co se dá dělat, obdélníkem:
symetrický obdélník se skládá z nekonečné řady sinusových signálů, z nichž základní kmitočet má plnou amplitudu, následují pouze liché harmonické ve fázi procházející nulou vždy společně s každým jednotkovým skokem, a to směrem do stejné polarity. A je jedno, zda začneš kladnou, nebo zápornou.
Třetí harmonická má třetinovou amplitudu, pátá harmonická pětinovou, sedmá sedminovou amplitudu atd. Tolik pan Fourier. Čím více harmonických ze vstupního signálu při minimální fázové chybě příslušné zařízení zvládne, tím přesněji bude schopné ten obdélník odevzdat na konci.
Schválně si ty sinusovky nakresli a posčítej jejich okamžité hodnoty.
Jestli změníš střídu obdélníku (kde přirovnání k proměnné rychlosti auta v průběhu jednoho kola docela obstojí), mění se především fázový posuv jednotlivých harmonických, ale základní frekvence zůstane stejně závislá na celé periodě.
Ta základní frekvence je celkový čas projetí jednoho kola.

[Hill]

Ani u obdélníku nemůžeš počítat s ustáleným stavem v amplitudě bez jeho zasazení do okolí: to máš vlastně stejnosměrnou hodnotu, z té žádný kmitočet nespočítáš. Zase musíš sečíst doby trvání kladné hodnoty i hodnoty záporné, aby ti vyšla perioda, potažmo frekvence.
Nemůžeš ignorovat část periody a čekat, že ti nějaký vzorek bude dávat smysl.
Konečně - akusticky vzato: stálý tlak je naprosté ticho, bez kmitočtu a amplitudy. Že slyšíme zvuk, to slyšíme změny tlaku.
Kmitočet se dá počítat jen ze stavů, které se periodicky opakují (odtud termín perioda). Čili musíš najít bod, v němž je v každé periodě průbeh stejný, bez ohledu na to, jak dlouho trvá kladná, a jak dlouho záporná část periody.
Když už jsme začali s tím, co se dá dělat, obdélníkem:
symetrický obdélník se skládá z nekonečné řady sinusových signálů, z nichž základní kmitočet má plnou amplitudu, následují pouze liché harmonické ve fázi procházející nulou vždy společně s každým jednotkovým skokem, a to směrem do stejné polarity. A je jedno, zda začneš kladnou, nebo zápornou.
Třetí harmonická má třetinovou amplitudu, pátá harmonická pětinovou, sedmá sedminovou amplitudu atd. Tolik pan Fourier. Čím více harmonických ze vstupního signálu při minimální fázové chybě příslušné zařízení zvládne, tím přesněji bude schopné ten obdélník odevzdat na konci.
Schválně si ty sinusovky nakresli a posčítej jejich okamžité hodnoty.
Jestli změníš střídu obdélníku (kde přirovnání k proměnné rychlosti auta v průběhu jednoho kola docela obstojí), mění se především fázový posuv jednotlivých harmonických, ale základní frekvence zůstane stejně závislá na celé periodě.
Ta základní frekvence je celkový čas projetí jednoho kola.

[Kremik]

[Hill]

Jo, ale ten laděný obvod se rozkmitá periodickým průběhem, zde prezentovaným průchody nulou. Stejnosměrným signálem bez toho skoku ho nerozkmitáš. A udržíš ho v rozkmitaném stavu periodickým opakováním stejného děje na jeho rezonančním kmitočtu, jinak zakmitne a tlumeně chcípne. Přitom nemusí být obvod laděný jen na základní kmitočet toho obdélníku, ale klidně na některou lichou harmonickou, na tom principu přece fungují násobiče kmitočtu.
Ale nemělo toto vlákno být o zesilovači třídy A, případně i s aktivní zátěží?

[Hill]

Jo, ale ten laděný obvod se rozkmitá periodickým průběhem, zde prezentovaným průchody nulou. Stejnosměrným signálem bez toho skoku ho nerozkmitáš. A udržíš ho v rozkmitaném stavu periodickým opakováním stejného děje na jeho rezonančním kmitočtu, jinak zakmitne a tlumeně chcípne. Přitom nemusí být obvod laděný jen na základní kmitočet toho obdélníku, ale klidně na některou lichou harmonickou, na tom principu přece fungují násobiče kmitočtu.
Ale nemělo toto vlákno být o zesilovači třídy A, případně i s aktivní zátěží?

[Kremik]

Ano, ale v tom se přece nepřem. Kdyby obdélník neměl sestupné a vzestupné hrany, nebyl by to přece obdélník.
Pravda, vlákno mělo být o zesilovačích. Ale já s harmonickými nezačal. A harmonické k zesilovači tak nějak patří.

[samec]

Netuším, čo vymýšľali v Stropkove, ale už na základnej škole som vedel, ako pekne hrá a jak málo citlivý je lineárny dynamický reproduktor a ako nepekne hrá a jak veľmi citlivé je nelineárne elektromagnetické slúchadlo. Keď sme na strednej škole naháňali kilowatty audio zosilňovačov, dostal som nápad linearizovať nelineárnu závislosť elektromgnetického systému opačnou nelinearitou priehybu pružnej vzpery. Podľa tej predstavy by som získal vysoko citlivý lineárny reproduktor na ktorý by stačil zosilňovač s nepodstatným výkonom. K praktickej realizácii som sa však nedopracoval.