Varianta BK124 - Vyřešeno

[robos]

Zdravím všetkých,

robil som údržbu svojho BK124, tu je pár poznatkov.

Doska je 1AB 000 161 A, trimer 3K3 na nastavenie zisku koncového stupňa nie je osadený. Výstupná amplitúda sa teda musí nastaviť trimrom spaätnej väzby R19, ktorý reguluje napätie na žiarovke.
Osadenie oscilátota je KC509, TR15, KFY46, v koncovom stupni sú BC197 a KSY34D. Zmeral som VACH žiarovky a porovnal s inou žiarovkou 6V/50mA a zhodujú sa. Takže ak v tom mojom generátor už niekto nemenil žiarovku (kúpil som ho asi pred 20-timi rokmi, takže asi tam bola pôvodná), tak správna žiarovka je 6V/50mA. Prikladám tabuľku. Odpor za studena žiarovky v BK124 je 12,3 Ω, tá druhá má 12,8 Ω.
Podobný odpor má aj žiarovka 12V/100mA - 13,8 Ω. Ale pri 6V má prúd 64 mA. Ďalej som zmeral odpory za studena žiarovky 12V/50mA - 23 Ω a žiarovky 24V/50mA - 46 Ω.

V mojom generátore je teda žiarovka 6V/50mA.
Vymenil som všetky elektrolyty za nové a vymenil som aj ladiaci tandemový potenciometer.
Napájacie napätie bolo 20,5 V. Podľa dokumentácie má byť 22 V, takže som nastavil.

[robos]

A teraz k tomu, čo je problém. Tandemový potenciometer očividne blbol pri dotyku, priebeh skákal, nepomohlo ani prečistenie. Tak som objednal nový. Kúpil som tri a bol problém vybrať jeden, ktorý mal lepší súbeh ako 1 kΩ. Ostatné mali rozdiel medzi dráhami v určitej polohe hriadeľa aj 3 kΩ.

Priebehy na mojom generátor pri prelaďovaní zakmitávajú, poskakujú a niekedy úplne vypadnú. Neviem, či je to očakávané chovanie u tohoto generátora. Očividne je to problém žiarovkovej stabilizačnej slučky. Samozrejme záleží aj na tom, ako rýchlo "preladím", ktorým smerom a na ktorom frekvenčnom rozsahu. Preto, že nemám porovnávací kus, postavil som si presnú kópiu s T1, T2, T3. Výsledok je rovnaký. Ďalej pri preladení frekvencie sa vždy na chvíľu oreže spodná amplitúda výstupného priebehu (viď príloha). Po chvíli sa to zase vytvaruje na sínus. To bol vlastne dôvod, prečo som sa do toho pustil. Myslel som, že na chvíľu úpláva pracovný bod do saturácie a nejako že to vyriešim.

[robos]

Priebehy z tranzistorov pri preladení (prechodový jav):
01 - kolektor T1 - je tam prekmit smerom hore. Je to preto, že T1 sa zatvorí
01 - kolektor T2 - ten sa následne tiež zatvorí
02 - kolektor T2 - niekedy sa zatvorí úplne, napätie na R20 1K5 "padne" až k zemi
02 - emitor T3 sa prekvapivo nezatvorí, urobí z toho sínus s tou orezanou
spodnou amplitúdou a pošle napätie cez žiarovku do emitora T2 tiež s orezanou spodnou amplitúdou. V tom okamihu je signál na báze T1 menší, než orezaná (zalimitovaná) sínusovka na emitore T1 a tým sa T1 zatvorí.

Kde je pôvodná príčina, to neviem. Je to spätnoväzobný systém, takže asi nemá zmysel sa takto pýtať. Pracovné body sú v poriadku a neplávajú ani nesaturujú. Je to stav systému s nejako "utiahnutou" spätnou väzbou.

Natočil som viac potenciometer spätnej väzby R19 a generátor pracoval už len v tomto režime (so zatváraním tranzistorov). Ale zato pri prelaďovaní bol stabilný (s trvalo mierne orezanou zápornou polvlnou).

Zvláštne je, že aj keď bázové napätie sledovača T3 padá až k nule, tak sledovač na výstupe k nule nejde, iba mierne oreže signál. Že by to svojou energiou nejako podržali C14 alebo C15? To neviem. T3 sa musí zatvoriť, ak má na báze nulu.

Zrejme sa s tým nedá urobiť, ten generátor je tak navrhnutý. Ale bol by som zvedavý na nejaký iný generátor BK124. Keby sa niekomu chcelo overiť, či pri prelaďovaní má pekný stabilný signál, alebo nestabilný a s výpadkami. Prípadne s orezanou amplitúdou. Aby som vedel, či má zmysel sa tým ešte zaoberať, alebo to mám zakrytovať.

[PavelFF]

Kdysi jsem si ho postavil podle popisu v AR B1/85. Už ho nemám, do stejné skříňky jsem později postavil jiný generátor.
Chová se to jak píšeš. Mám v tehdejší dokumentaci poznámku, že funkce je velmi citlivá na polohu trimru R19. Buď je malé zkreslení, ale potom velmi lítá amplituda při přelaďování. Nebo i při poklepu. Nebo je zkreslení větší, ale stabilita amplitudy je dobrá. Navíc je obtížné dosáhnout stejného nastavení vazby na nízkých kmitočtech do 100kHz a na rozsahu 1MHz. Dodělal jsem připínatelný odpor paralelně k R18 na rozsahu 1MHz. Se žárovkou 6V/50mA mi to nechodilo vůbec. Optimální byla 12V/50mA.
Prostě je to choulostivé na všechny možné vlivy.

[PavelFF]

Kdysi jsem si ho postavil podle popisu v AR B1/85. Už ho nemám, do stejné skříňky jsem později postavil jiný generátor.
Chová se to jak píšeš. Mám v tehdejší dokumentaci poznámku, že funkce je velmi citlivá na polohu trimru R19. Buď je malé zkreslení, ale potom velmi lítá amplituda při přelaďování. Nebo i při poklepu. Nebo je zkreslení větší, ale stabilita amplitudy je dobrá. Navíc je obtížné dosáhnout stejného nastavení vazby na nízkých kmitočtech do 100kHz a na rozsahu 1MHz. Dodělal jsem připínatelný odpor paralelně k R18 na rozsahu 1MHz. Se žárovkou 6V/50mA mi to nechodilo vůbec. Optimální byla 12V/50mA.
Prostě je to choulostivé na všechny možné vlivy.

[DukeNuke]

Kdybych si to tak pamatoval... Ale je to už víc, než 40 let. Tyto generátory jsme osazovali a oživovali jako učni, když jsem se učil v tehdejší Tesle Brno. Můžu říct akorát to, že žárovky se vybíraly, měřily se na omeze - to proto, že omega při měření proháněla žárovkou optimální proud. Ale na jaké napětí byly, to už nevím.
A co se potenciometrů týče, tak typ, co se používal, měl plastové víčko, to se sundalo, pohnutím běžce se upravil souběh a víčko se zaklaplo zpět.
Na druhou stranu si nepamatuju, že by při ladění docházelo k zákmitům.

[danhard]

Dává to moc malej výkon pro regulaci.
Zkus snížit R21 v emitoru E3 z 470R na 330R (nebo 1k přidej paralelně).
S žárovkou 12V/50mA by se to mělo chovat lépe, protože regulace tolik výstup nezatěžuje.

[robos]

Zdravím páni a ďakujem za pripomienky a historické spomienky. Ten tandem som menil prvý krát už pred 20 rokmi a už vtedy som tam dal TP283b, takže som musel vŕtať 3 otvory pre vývody. Teraz som tam dal znou TP283b, pretože zohnať TP289 sa mi nepodarilo. To s tým dostavením súbehu pod plastovým viečkom som netušil. Ešte sa po takom type poobzerám na internete. Asi by to stálo za to.

Výber žiarovky zdá sa tiež nebude úplne náhodný. Mám pás kusov 12V, 24V. Vyskúšam všetky. Skúsim aj ladenie vzduchovým otočným kondenzátorom namiesto potenciometra.

Viac ma teraz nenapadá, ale som presvedčený o tom, že ostatné profi generátory TESLA mali stabilnú amplitúdu pri ladení. Prešiel som si schémy. Regulácia je vždy podobná, ale častejšie sa využívalo premostené T. Možno to má tiež vplyv. Jedine BM365 má Wiena, ale ladí sa kondenzátorom. V prípade BK124 sa navyše potenciometrom mení prúd do bázy T1, ale vplyv na pracovný bod som nezistil (kolektorové napätie T1 je 17,47 V nezávisle od natočenia potenciometra).

[DukeNuke]

Ještě BM534 měl wienův člen. Ladění kondenzátorem, kmital tam KF521. Ten se taky vybíral, nechodilo to s každým. Žárovky zrovna tak. Stupnice se gravírovala pro každý kus extra na základě měřícího protokolu. To jsme taky dělali jako učni.

[danhard]

Hlavně potřebuješ žárovičku na co nejmenší proud, aby také regulační proud byl co nejmenší a zvládl ho dát zesilovač.
Další co by jsi mohl zkusit, je dát místo R20 1k5 odpor 220R přímo mezi bázi a emitor E3.
Já jsem si jako kluk stavěl přístroje do vybavení podle RK1968/2, nf generátor strana 32.
https://www.worldradiohistory.com/INTERNATIONAL/Radiovy-Konstrukter/Radiovy%20Konstrukter%201968-02.pdf
Všechno na dvě plochý baterky, měl jsem velkou spotřebu

[Sejny]