BRANNĚ TECHNICKÁ ČINNOST

[eleferner]

[ransom]

EKKAR:
Pro lidi, co si to jen chtějí prohlédnout je tam .pdf.
Pokud to chceš pro nějakou další editaci, pak je .jp2 MNOHEM vhodnější než .jpg, a je vyloženě ve tvém zájmu, abys to uměl otevřít. Proto se taky používá.

[Hill]

Tak či tak, je to tam, je tam toho hodně, a nevím, jak za to klukům poděkovat, protože práci s tím znám velmi zblízka. Jestli ztrátový formát, tak až úplně nakonec.
Konečně - s další editací se už stejně nepočítá.

[Hill]

Tak či tak, je to tam, je tam toho hodně, a nevím, jak za to klukům poděkovat, protože práci s tím znám velmi zblízka. Jestli ztrátový formát, tak až úplně nakonec.
Konečně - s další editací se už stejně nepočítá.

[EKKAR]

[EKKAR]

[ok1hga]

velké poděkování !
dobrá práce !

[ok1hga]

velké poděkování !
dobrá práce !

[ransom]

Jo! Krom toho, že jsem poprvé spatřil OTIŠTĚNÉ skutečné zapojení Legendárních Highend levistenových reprosoustav RS20 (maj skutečně sériovou výhybku!), dozvěděl jsem se i mnoho užitečného o vedoucí úloze KSČ, pod jejímž vedením branně technickou činností k obraně socialistické vlasti, k čemuž nám dopomáhej společenská angažovanost. To množství úliteb božstvu, aby chlapi tehdy vůbec mohli něco kutit, je až děsivé...

[Hill]

A to jsou tam vydání, v nichž nic jiného není.
Hifikluby pokládali mocní tupouni za prozápadní, z pohledu technického pokroku celkem právem, tedy automaticky režimu nepřátelské.
Jen na to, že Japonci jsou na východě, snad nikdy nepřišli.
Ale dělali jsme v oboru, proti němuž nebyly dostatečně objektivní argumenty, aby se dehonestoval či dokonce zakázal. Většina hifiklubů vznikla do roku 1968, čili před okupací, a několik jich vzniklo ještě před normalizací, kdy celý národ ještě věřil, že Sověti zase brzy odtáhnou.
Jenže co s námi? Těžko uvěříme, že takhle je to lepší, když už jsme dostali příležitost čuchnout k lepšímu. Tak kohosi napadlo, že je lepší nás aspoň mít na očich a ještě k tomu propagandisticky tendenčně využít, něco, jako zvony k větší slávě Boží. Tak nás strčili pod Svazarm, jehož činovníci si s námi vesměs nevěděli rady. Zvlášť tam, kde fungoval automotoklub, aeroklub, nesli přidání další organizační složky mírně řečeno s nelibostí, snad jen tam, kde byl i radioklub, to vypadalo lépe, protože mnozí z členů byli současně v radioklubu i v hifiklubu.
Posloužila jim ale naše technikan se zkušenou obsluhou, ba dokonce se pak nějaké prostředky našly na případné rozšíření a modernizaci.
Pro audiovizuální tvorbu se vyhlašovaly výrazně upřednostňované tématické okruhy omleté už tolikrát, že z nich nešlo cokoli nového vyrazit. To ale znamenalo automatickou diskvalifikaci, když se to nedalo propagandisticky využít, či v tom dokonce, nedejlenine, byla nějaká pochybnost či nějaký náznak kritiky režimu.
Čest výjimkám, ale nejeden z hifiklubů se v tichosti rozpadl.

[Hill]

A to jsou tam vydání, v nichž nic jiného není.
Hifikluby pokládali mocní tupouni za prozápadní, z pohledu technického pokroku celkem právem, tedy automaticky režimu nepřátelské.
Jen na to, že Japonci jsou na východě, snad nikdy nepřišli.
Ale dělali jsme v oboru, proti němuž nebyly dostatečně objektivní argumenty, aby se dehonestoval či dokonce zakázal. Většina hifiklubů vznikla do roku 1968, čili před okupací, a několik jich vzniklo ještě před normalizací, kdy celý národ ještě věřil, že Sověti zase brzy odtáhnou.
Jenže co s námi? Těžko uvěříme, že takhle je to lepší, když už jsme dostali příležitost čuchnout k lepšímu. Tak kohosi napadlo, že je lepší nás aspoň mít na očich a ještě k tomu propagandisticky tendenčně využít, něco, jako zvony k větší slávě Boží. Tak nás strčili pod Svazarm, jehož činovníci si s námi vesměs nevěděli rady. Zvlášť tam, kde fungoval automotoklub, aeroklub, nesli přidání další organizační složky mírně řečeno s nelibostí, snad jen tam, kde byl i radioklub, to vypadalo lépe, protože mnozí z členů byli současně v radioklubu i v hifiklubu.
Posloužila jim ale naše technikan se zkušenou obsluhou, ba dokonce se pak nějaké prostředky našly na případné rozšíření a modernizaci.
Pro audiovizuální tvorbu se vyhlašovaly výrazně upřednostňované tématické okruhy omleté už tolikrát, že z nich nešlo cokoli nového vyrazit. To ale znamenalo automatickou diskvalifikaci, když se to nedalo propagandisticky využít, či v tom dokonce, nedejlenine, byla nějaká pochybnost či nějaký náznak kritiky režimu.
Čest výjimkám, ale nejeden z hifiklubů se v tichosti rozpadl.