Opět kyslíkuprostá měď (OT z tématu o NC430)

[ransom]

V zápase dvou náboženství samec kope za ateisty.
Věda neurčuje co kdo má slyšet. Má hledat objektivní příčiny slyšeného. Osobně znám nejméně dva lidi, kteří naprosto neomylně slyší drobné nuance, které jsou pod mou rozlišovací schopnost. Nemíním to zpochybňovat jenom proto, že samotnému je mi to fuk, a jenom proto, že u mnohých jiných to je autosugesce a psychóza a pro další skvělý kšeft.
Pořádal jsem srazy, kde se řešily takové věci, co jsou slyšet na první dobrou - tedy líp nebo hůř udělané reprosoustavy. Co je nad to, bez komentářů přenechávám jiným. Intimní dlouhodobý poslech v domácí zařízené poslechovce se takto stejně napodobit nedá.
Podle mého jsou tyhle diskuze vo hovně, stejně jako diskuze o drahém vínu nebo stoleté whisky.

[jardafiala]

Hlásím se do samcova týmu.

[mi-ro]

Sleduji a stojím bokem v povzdálí. Ale zeptám se, neběhá dnes už ve studiu většina přenosů po optice pomocí jedniček a nul? Tady je pak úplně fuk jakým kabelem to lítá, ne? Pravda, doma je kocec přenosové cesty vždy v analogu. Jen si vzpomínám na označení na CD kde bylo např DDD nebo ADD...

[mi-ro]

Sleduji a stojím bokem v povzdálí. Ale zeptám se, neběhá dnes už ve studiu většina přenosů po optice pomocí jedniček a nul? Tady je pak úplně fuk jakým kabelem to lítá, ne? Pravda, doma je kocec přenosové cesty vždy v analogu. Jen si vzpomínám na označení na CD kde bylo např DDD nebo ADD...

[AZK401]

Nazval jsem ten příspěvek "Hlavně to nepřehánět" a netušil jsem, že to vyvolá takovou smršť.
@The Last Unicorn @Ransom - samozřejmě jsou tady "minimální" požadavky na kvalitu od kterých se teprve dá diskutovat o detailech, o tom žádná. Těch 5 bodů je jasných a nepřekročitelných.

Osobně mně to už netankuje. Ve svých 74 bych měl slyšet nad 8 500 Hz a dám tak do 7. Takže zesilovač s rozsahem 10 - 80 000 Hz si už fakt pořizovat nebudu

[ransom]

Já nekopu za žádnou stranu. Stejně jako ve sporu mezi vírou a ateismem, i tady zůstávám agnostikem.

Mi-Ro: První písmeno - analogový nebo digitální záznam. Druhé - analogový nebo digitální mastering. Třetí je vždycky D.

Mastering je konečná úprava do podoby potřebné pro vydání na konkrétním médiu Jinak se dělal mastering pro LP, jinak pro singl, jinak pro 12" singl. A jinak pro CD.
Mastering pro vinyl obecně vždy obnášel omezení frekvenčního rozsahu zdola cca pod 60Hz. Protože by se záznam v plném vybuzení nevešel do mikrodrážky, případně by se musela i zkrátit doba záznamu. Typické to je pro varhany nebo kontrabas. Na bigbítu se to moc nepozná, ten má pod cca 100Hz přirozený pokles energie. Nejde o to, že by se hlubší tóny vyloučily úplně, jenom nemohou dosahovat plné úrovně. (Toto mi bylo vysvětleno před víc jak čtyřiceti lety člověkem, který mimo jiné vyvíjel záznamovou techniku pro Loděnice.) Zároveň se značně komprimovala dynamika. Tím došlo k zesílení slabých detailů, které by se nevešly do značně omezené dynamiky záznamu. Díky tomu je z LP těch detailů pocitově slyšet víc. Není to tím, že je záznam analogový, ale tím, že je takto předem upravený. Řeč je o dynamice v obou významech, tedy jak hudebně (zdůraznění pianissima a potlačení fortissima), tak o DR, tedy o poměr střední a špičkové hodnoty. Vinyl proto v žádném případě není věrným výstupem původní studiové nahrávky. Ta se až do příchodu hires digitálu nedala ze studia odnést jinak než na kopii studiového pásu. Nahrávka na vinylu je vždycky notně nadopovaná steroidy. Že se líbí, to není zásluha analogu, ale dobrého zvukového mistra. Kdo někdy slyšel živý symfoňák, nikdy nebude tvrdit, že z desky je symfoňák jako naživo. Jenom rozdíl úrovně mezi pianissimo flétničkou a fortissimo stočlenným finále by byl kolem 70 dB. Na desku se těch 60-70 dB stlačí na nejvýš 40 dB, ale většinou spíš na ještě míň. Pak se dá fortissimo reprodukovat s výkonem do kilowattu, a pianissimo je z drážky vůbec slyšet. Udělat tenhle zásah tak, aby nahrávka pořád působila přirozeně, to je dílo pravého zvukového mistra.
Z téhož důvodu je naprostý nesmysl porovnávat vinyl a CD. Nevím o jediném CD, na kterém by byl prokazatelně vydaný týž master jako pro vinyl. Takže se porovnávají dvě různě upravené kopie původní nahrávky. Analogový mastering na starších vydáních CD znamená pouze tolik, že při něm byly použité výhradně analogové filtry, kompresory a limitery, a že teprve hotový master na analogovém pásu se bez dalších úprav převedl do digitální podoby. Tyhle staré CD hrajou jak víno. Digitální mastering má potenciál být stejně dobrý, snad i lepší (může se dělat třeba se 64 bitovou hloubkou). Akorát že většina zvukařů jsou dobytci, plus není žádný tlak od vydavatelů, publika a vlastně ani od muzikantů.

[Kremik]

S těmi kabely je to pěkná pohádka, když dosud nikdo nezmínil jejich délku...

[rampage]

[feliz_navidad]

[Hill]

Délku kabelu jsem přehlédl už v zadání maturitní písemky, pro fázi a útlum mi vyšly samozřejmě jen výpočetní vztahy, kde délku stačilo dosadit. Tak jsem za tu písemku dostal za tři. Takže ano, délka kabelu je významný parametr.

[Hill]

Délku kabelu jsem přehlédl už v zadání maturitní písemky, pro fázi a útlum mi vyšly samozřejmě jen výpočetní vztahy, kde délku stačilo dosadit. Tak jsem za tu písemku dostal za tři. Takže ano, délka kabelu je významný parametr.

[EKKAR]

[EKKAR]

[VASEK_W]

Tak jestli to poukazování a dotazy na délku kabelů bylo na mne, tak sděluji, že normální hifisti co ty strojky mají narovnané v racku buď nad sebou, nebo vedle sebe ve dvou, příp. třech patrech používají kabely délek od 41cm (to je prosím doporučení jedné firmy pro jejich kabely a násobky) do 123cm. Hodně jsem jich dělal od 50cm do metru, vyjímečně 1,5m, když byly konektory přístrojů na opačných koncích a patrech. Když je to dobře vycházející, stačí délky 50cm běžně ob patro, a někdy je i toto moc pro přístroje v patrech nad sebou.

Ohledně způsobu propojení sděluji, že cca 95% přístrojů v mém okolí nemá konektory pro symetrické propojení, a pokud je náhodou např. CD přehrávač má, tak by stejně nešly na druhém konci nikam zastrčit
Celosymetrické propojení používají až přístroje z pro nás již nesmyslných cenových relací. A i tak já osobně mám kromě minidisku, co jsem si kupoval v minulém století nový, a dříve uvedený gramopředzesilovač kupovaný před třemi lety, zbylé přístroje z druhé ruky.
Některé součásti, jako přenosky, step-up trafa, a komponenty na výrobu kabelů byly koupeny též nové.

Jardo, na kotoučáky se nespecializuji, neb na to jejich seštelování nemám potřebné vybavení. Jednou za několik let dostanu od známého TESLU 113, nebo 115 na řemínky.
A opravdu nemusím znát všechny hifisty v PE, o čemž se přesvědčuji skoro každý den při pročítání inzercí prodejů hifi komponentů, kdy se objevují nová jména. Náš "kroužek" má sedm-osm stálých členů co se tak nějak navštěvujeme, a jezdíme na burzy. Další tři jsou "občasní", co je vidíme max jednou za rok, a pak vím ještě o několika dalších "hifistech", u kterých jsem v životě nebyl, a ani oni u mne doma. Těch dalších co nevím, že vůbec existují, může být klidně několik desítek. Takže asi tak ... Kdo byl dotyčný s kotoučáky netuším Mohu poprosit alespoň o uvedení typů těch kotoučáků co jsi dělal? Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak vím jen o dvou lidech co mají po jednom kuse, a ani jeden ho neposlouchá. První ho chce prodat jako zbytečně zabírající místo, druhý si ho loni v létě koupil jako dekoraci. Jedná se v obou případech o stříbrné AKAI GX-620.

Rozdíl ve zvukovém projevu mezi postříbřeným a nepostříbřeným provedením téhož kabelu je v přenosu vyšších kmitočtů, ale jejich, nechci říkat zvýraznění, spíše použiji slovíčko vyšším zastoupení, oproti bez postříbření. Jde to opravdu poznat ve slepém testu, kdy na agresivnější nahrávce Vás to až "píchá" do uší, kdežto čistá měď tu agresivitu vyšších kmitočtů a jejich náběžných hran (protože hudební spektrum nejsou jen sinusovky) trochu potlačí a vyhladí, a pak i dlouhodobější poslech se stane snesitelným.

Vřele doporučuji návštěvu poslechového studia, kde Vám odměnou za donesený pytlík kafe rádi oddemonstrují rozdíly dvou (či více) odlišných kabelů na nějaké agresivnější nahrávce.

Vašek

[Cust]

Jojo, a v zesilovačích se pájí součástky mědí nebo stříbrem? Jestli to jde přes cín či olovo, tak je to řádově horší než ta měď. A to už na vstupním konektoru. No, ale když do toho místo materiálu vodiče započteš kapacitu vodiče a vstupní odpor a taky citlivost výstupu preampu na kapacitní zátěž (v tomto případě hlavní záležitost), tak zjistíš, že vliv materiálu vodiče je zanedbatelný. Pokud ale je preamp citlivý na zatěžovací kapacitu, což vždy je, ale dá se s tím trochu pracovat, tak je závislost přednesu na parametrech geometrie vodičů a izolace - permitivita/délka/kapacita daleko významnější.
Obvykle vyhoví, když dáš mezi preamp a kabel odpor okolo 10 Ω. Předpokládám, že to výrobci dělají a pak je ti v celku jedno, jestli má kabel odpor 0.001 Ω nebo 0.01 Ω. Významně záleží jen na kapacitě kabelu a odolnosti zdroje signálu na ni.

[Cust]

Jojo, a v zesilovačích se pájí součástky mědí nebo stříbrem? Jestli to jde přes cín či olovo, tak je to řádově horší než ta měď. A to už na vstupním konektoru. No, ale když do toho místo materiálu vodiče započteš kapacitu vodiče a vstupní odpor a taky citlivost výstupu preampu na kapacitní zátěž (v tomto případě hlavní záležitost), tak zjistíš, že vliv materiálu vodiče je zanedbatelný. Pokud ale je preamp citlivý na zatěžovací kapacitu, což vždy je, ale dá se s tím trochu pracovat, tak je závislost přednesu na parametrech geometrie vodičů a izolace - permitivita/délka/kapacita daleko významnější.
Obvykle vyhoví, když dáš mezi preamp a kabel odpor okolo 10 Ω. Předpokládám, že to výrobci dělají a pak je ti v celku jedno, jestli má kabel odpor 0.001 Ω nebo 0.01 Ω. Významně záleží jen na kapacitě kabelu a odolnosti zdroje signálu na ni.

[feliz_navidad]

[TheLastUnicorn]

Já jen ještě podotknu, že audiokabel je i kabel od zesilovače k reprosoustavě a tam už nelze říct, že na vodivosti nezáleží. Samozřejmě je potřeba si znovu uvědomit, co se nachází uvnitř soustavy - cívka před basákem s odporem řádově desetin ohmu, zatlumení výšky a středu rezistorem. Takže to taky není nutné přehánět a na ty 3m používat stříbrný kabel průřezu 75mm2...ale opět není úplně jedno, jakým drátem to propojíte.

[Hill]

Ano, například RIAA preampy od Yamahy mají na vstupu LC články kvůli optimálnímu šumovému přizpůsobení. Ty cívky v cestě signálového proudu mají ohmický odpor kolem 8 - 10 Ω.
Taky mě jednou zarazilo kombo Sony- poctivých 2 x 15 W sinus, ale dodávané třímetrové kablíky k reproduktorům neměly průřez ani 0,75 mm², spíše bych řekl, že šlo o 0,5 mm². Než jsem si všiml, že ty reprobedýnky měly každá deklarovanou 15 Ω impedanci, a že vlastně ten průřez vedení na tu vzdálenost v pohodě stačí.
Jestli jsem to ještě pořád nevyjádřil dost jasně, tak jen potvrzuji, že analogový signál cestou podléhá mnoha vlivům a jejich vzájemným vztahům, že není zdravé omezovat se jen na jediný prvek v cestě signálu.

[Hill]

Ano, například RIAA preampy od Yamahy mají na vstupu LC články kvůli optimálnímu šumovému přizpůsobení. Ty cívky v cestě signálového proudu mají ohmický odpor kolem 8 - 10 Ω.
Taky mě jednou zarazilo kombo Sony- poctivých 2 x 15 W sinus, ale dodávané třímetrové kablíky k reproduktorům neměly průřez ani 0,75 mm², spíše bych řekl, že šlo o 0,5 mm². Než jsem si všiml, že ty reprobedýnky měly každá deklarovanou 15 Ω impedanci, a že vlastně ten průřez vedení na tu vzdálenost v pohodě stačí.
Jestli jsem to ještě pořád nevyjádřil dost jasně, tak jen potvrzuji, že analogový signál cestou podléhá mnoha vlivům a jejich vzájemným vztahům, že není zdravé omezovat se jen na jediný prvek v cestě signálu.