Opět kyslíkuprostá měď (OT z tématu o NC430)

[AZK401]

Hlavně to nepřehánět:

https://pctuning.cz/article/audiofilove-nepoznali-rozdil-mezi-prenosem-medi-a-blatem?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

[jardafiala]

Jo, to jsem si chtěl přečíst ale jak vidím na nastavení reklam "spravovat možnosti" a musím vyškrtat "oprávněný zájem" tak jdu od toho. Ostatně nic nového pod sluncem, debata už se tady vedla, byly myslím zmíněny kabely z bezkyslíkaté mědi a podobné radosti audiofilů.

[Hubert_79]

[AZK401]

Po mně to nic nechce!?!

[EKKAR]

[EKKAR]

[ferdislav]

V něčem máš pravdu,ale i ne
bezkyslíkatá měď - není problém, nic extra speciálního, prostě čistější materiál, používá se běžně
Neutriky - vůbec žádný problém,v mém Muzikantském oboru, jeden z nejlepších co se dá koupit, ať zlacený nebo ne
Symetrické vedení signálu třeba u mikrofonu má velký význam, u audia nevím, nejsem audiofil

Jen na protiváhu,
jinak souhlasím že mnoho těch věcí je jen o penězích ne o funkci

[jardafiala]

Jak lze poznat rozdíl mezi kabelem měděným a s bezkyslíkatou mědí. To mě OPRAVDU Nzajímá.

[ferdislav]

Použij google, je to celkem jednoduché : )
Ty rozdíl nejspíš nepoznáš, jde spíš o elektrické a fyzikální vlastnosti

[Hill]

Ty neřešte a vraťme se k těm gramofonům: s každým si konstruktéři nějak vyhráli, dali jeho uspořádání určité rozměry. Většinu ostatních parametrů lze nastavit, u některých k tomu nejsou potřeba ani vážky na nastavení svislé síly na hrot, či jiné přístroje. Jak nejpřesněji nastavit vodorovný snímací úhel přenosky, třeba i pomocí tuhy do mikrotužky, se tu už před časem probíralo a, konečně, existuje na to dost dobré literatury i v češtině.

První podmínkou je, aby přístroj byl co nejšetrnější k deskám, druhou podmínkou je, aby výsledný signál co nejpřesněji odpovídal původnímu zaznamenanému signálu.
Samozřejmě model přenosky a tvar hrotu na zvuk vliv mají, rovněž řešení vstupu a korekce záznamové charakteristiky, ale to už je nástavba. Všechno ostatní, jako závaží na desce a další "nezbytnosti", jsou jen mokrá vata, v níž dobře klíčí marketérsky pěstované pověry, které vedou zákazníka k tomu, aby slyšel, co vlastně neslyší. A hlavně, aby uvěřil, že platí za skutečný zázrak.
Už jsem někde napsal, že analogový kontaktní záznam je plný kompromisů, a nezbývá mi, než na tom trvat.
V Litovli se museli naučit gramofony tak, aby hrály co nejlíp, ale za akceptovatelnou prodejní cenu. Tak je prostě musíme brát a netahat sem nějaký okultismus. Zrovna šasi HC43 neudělali vůbec špatně, vždyť se dobře a výrazně dráž (i když s jiným talířem a pod značkou Lenco) prodávalo i na Západě, hlavně pro jeho poměr vlastností k ceně, ve stejné kvalitativní třídě to za tu cenu neuměl v Německu nikdo vyrobit, natož prodat.

Dodnes se pár firem zabývá tím, jak z gramodesky dostat maximum, jenomže potlačení vlivu každého kompromisu, každý chlup, o který se dostanou k fyzikálním limitům blíž, už stojí až mnohonásobky původní ceny. Tím nemyslím jen ProJect, Thorens či Sony, ale třeba Transrotor nebo Clearaudio. Jistě, nejméně polovina ceny musí pokrýt perfektní řemeslné zpracování ušlechtilých materiálů obráběných se značnou ztrátou a draho špičkově povrchově upravených, ale to nemá na samotný zvuk vliv.

[Hill]

Ty neřešte a vraťme se k těm gramofonům: s každým si konstruktéři nějak vyhráli, dali jeho uspořádání určité rozměry. Většinu ostatních parametrů lze nastavit, u některých k tomu nejsou potřeba ani vážky na nastavení svislé síly na hrot, či jiné přístroje. Jak nejpřesněji nastavit vodorovný snímací úhel přenosky, třeba i pomocí tuhy do mikrotužky, se tu už před časem probíralo a, konečně, existuje na to dost dobré literatury i v češtině.

První podmínkou je, aby přístroj byl co nejšetrnější k deskám, druhou podmínkou je, aby výsledný signál co nejpřesněji odpovídal původnímu zaznamenanému signálu.
Samozřejmě model přenosky a tvar hrotu na zvuk vliv mají, rovněž řešení vstupu a korekce záznamové charakteristiky, ale to už je nástavba. Všechno ostatní, jako závaží na desce a další "nezbytnosti", jsou jen mokrá vata, v níž dobře klíčí marketérsky pěstované pověry, které vedou zákazníka k tomu, aby slyšel, co vlastně neslyší. A hlavně, aby uvěřil, že platí za skutečný zázrak.
Už jsem někde napsal, že analogový kontaktní záznam je plný kompromisů, a nezbývá mi, než na tom trvat.
V Litovli se museli naučit gramofony tak, aby hrály co nejlíp, ale za akceptovatelnou prodejní cenu. Tak je prostě musíme brát a netahat sem nějaký okultismus. Zrovna šasi HC43 neudělali vůbec špatně, vždyť se dobře a výrazně dráž (i když s jiným talířem a pod značkou Lenco) prodávalo i na Západě, hlavně pro jeho poměr vlastností k ceně, ve stejné kvalitativní třídě to za tu cenu neuměl v Německu nikdo vyrobit, natož prodat.

Dodnes se pár firem zabývá tím, jak z gramodesky dostat maximum, jenomže potlačení vlivu každého kompromisu, každý chlup, o který se dostanou k fyzikálním limitům blíž, už stojí až mnohonásobky původní ceny. Tím nemyslím jen ProJect, Thorens či Sony, ale třeba Transrotor nebo Clearaudio. Jistě, nejméně polovina ceny musí pokrýt perfektní řemeslné zpracování ušlechtilých materiálů obráběných se značnou ztrátou a draho špičkově povrchově upravených, ale to nemá na samotný zvuk vliv.

[VASEK_W]

Ten článek je totální slint a šit. Jen pokud se podívám na úvodní obrázek, tak se smíchy popadám za břicho.
"INTELIGENTI" tam mají z pravé strany asi do hliníkové vaničky s tím blátem zastrčený kabel ze zvukovky, který musí být z principu ale minimálně dvojžilový. Vlevo má do té samé vaničky zastrčený jen střední (červený) vodič, a zpětný vodič (říkejme mu podle provedení toho kabelu stínění) má připájený na nějaký modrý (modrozelený) vodič, ale ten na fotce nikam nevede. Jak tedy ty elektrony mohou proudit zase zpátky do zdroje? Co na to elektrikáři? A to ani nemluvím o tom, že by to bláto jaksi ten užitečný signál z pravého kabelu zkratovalo, vzhledem k poměru délky ku šířce vaničky s blátem.
Takže jak to tedy ve skutečnosti bylo ??? Zase se zde někdo snaží udělat z myslících lidí blbce, he, he, cha, cha, hi, hi

I zbytek článku je nesmysl, protože není uvedeno mnoho dalších věcí o použité technice při testování, které mají vliv na zvuk. Na pc chrlátkách holt rozdíl poznat nejde, bohužel Ale pctuning to dokázal!!!

Koukám, že existují opravdu velmi "kvalitní" informační žumpy jako pctuning, kde se asi schází opravdu nepřemýšlející komunita. Nevelí jim, a nezásobuje je matrošem náhodou jakýsi Bartoš?


Já si na rozdíl od autora článku a několika "přikejvávačů" dovoluji tvrdit, že mezi kabely rozdíly jsou, a to někdy i dost podstatné.
Ale první podmínkou při porovnávání kabelů je to, že použitý zbytek sestavy musí být mnohonásobně lepší, aby nebyl brzdou při prezentaci rozdílů mezi nimi. Pokud to tak není, tak holt nikdo rozdíly neuslyší.

Je zajímavé, že u mne doma běžné návštěvy, které nejsou hifisti a tudíž nezatíženi předsudky, po zkušební výměně cinchového setu kabelů rozdíly slyší, a docela je i dovedou v rámci svých vyjadřovacích schopností netechniků popsat jako více, nebo méně basů, středů, výšek. Lepší hlas zpěváka, lépe prokreslená příčná flétna, lepší sametová basová kytara, lepší činely. Zpěvák je ve středu, nebo ho naopak nejde dobře lokalizovat. Atd...
Několik jich dokonce má schopnost dokázat popsat i předozadní prostor, a určit kdo je vpředu, kdo ve druhé řadě muzikantů, a kdo ve třetí. Zajímavé je, že některý typ kabelu tuto informaci úplně zabije Já se přiznám, že toto poslední předozadní vyhodnocení je převážně již mimo moje schopnosti stárnoucího sluchu...

Proto prosím nenadávejme lidem co to slyší a poznají, a laborování s kabely pro ně má smysl, aby si dotáhli zvukový projev své sestavy tam, kde jim vyhovuje pro dlouhodobý spokojený poslech.
Jejich sestavy budou asi o něco kvalitnější a schopné tyto rozdíly přenést, než těch, co tvrdí, že žádné rozdíly mezi kabely neslyší, a třeba díky svým sestavám ani nemohou.
Proto se tolerujme a neponižujme se. Každý má jiné schopnosti a jinak vyvinuté a citlivé smysly.

Tak a nyní do mne, já to přežiji, jsem splachovací
A zítra večer si rád přečtu tu smršť zde


Přeji všem hezký večer,
Vašek

[EKKAR]

Ten vobrázek pokud není jen ilustrativní, tak rozhodně není dostatečně podrobnej na to, aby ukázal skutečný provedení toho signálovýho vedení. A pokud se "zkoušelo" tak, že z několik metrů dlouhýho spojovacího vedení bylo například 20cm nahrazovanejch různým materiálem, tak celková změna přenosovejch vlastností se mohla projevit maximálně ve stejným poměru, v jakým byla nahrazená část vůči celkovýmu propojení ... Ale fakt je, že slepej test provedenej srovnáním symetrickýho signálovýho vedení ze stíněnýho kablíku tuzemský provenience, placatý anténní dvoulinky, kroucenýho zvonkáče a dvoudrátu z mosaznýho "přívaru" pro tvrdý pájení odizolovanýho plochýma dřívkama od nanuků a Izolačkiho páskoudal v případě skupiny tehdá 14-15letejch nadšenců na začátku učňáku/střední školy dopadnul prakticky shodně s náhodnou pravděpodobností. Zdrojem signálu byl gramofon s MM přenoskou a preampem konstrukčně odvozeným od Tranziwattu, amatérsky postavenej klubovej mix ve funkci korekčního preampu a výkonovej zes s bednama vlastněnej tehdejším Hi-Fi-klubem SVAZARMu. Přepínání se kvůli zamezení vlivu přepínače dělalo pomocí rozříznutejch kabelovejch ok = "vidliček" připájenejch na cca 20cm kusy Cu licny napevno spojený se vstupem zesilovače a ručně šroubovacích svorek z pozinkovanejch šroubů, plochejch a pérovejch podložek a křídlovejch matic.ylo nás 8-10, přepínání dělal nezávislej člověk. Rozdíly mezi vedeníma jsme nikdo nedokázali statisticky dostatečně výmluvně opakovaně rozpoznat.

[EKKAR]

Ten vobrázek pokud není jen ilustrativní, tak rozhodně není dostatečně podrobnej na to, aby ukázal skutečný provedení toho signálovýho vedení. A pokud se "zkoušelo" tak, že z několik metrů dlouhýho spojovacího vedení bylo například 20cm nahrazovanejch různým materiálem, tak celková změna přenosovejch vlastností se mohla projevit maximálně ve stejným poměru, v jakým byla nahrazená část vůči celkovýmu propojení ... Ale fakt je, že slepej test provedenej srovnáním symetrickýho signálovýho vedení ze stíněnýho kablíku tuzemský provenience, placatý anténní dvoulinky, kroucenýho zvonkáče a dvoudrátu z mosaznýho "přívaru" pro tvrdý pájení odizolovanýho plochýma dřívkama od nanuků a Izolačkiho páskoudal v případě skupiny tehdá 14-15letejch nadšenců na začátku učňáku/střední školy dopadnul prakticky shodně s náhodnou pravděpodobností. Zdrojem signálu byl gramofon s MM přenoskou a preampem konstrukčně odvozeným od Tranziwattu, amatérsky postavenej klubovej mix ve funkci korekčního preampu a výkonovej zes s bednama vlastněnej tehdejším Hi-Fi-klubem SVAZARMu. Přepínání se kvůli zamezení vlivu přepínače dělalo pomocí rozříznutejch kabelovejch ok = "vidliček" připájenejch na cca 20cm kusy Cu licny napevno spojený se vstupem zesilovače a ručně šroubovacích svorek z pozinkovanejch šroubů, plochejch a pérovejch podložek a křídlovejch matic.ylo nás 8-10, přepínání dělal nezávislej člověk. Rozdíly mezi vedeníma jsme nikdo nedokázali statisticky dostatečně výmluvně opakovaně rozpoznat.

[TheLastUnicorn]

Většinou je ta pravda někde uprostřed. Není pravda, že by nebyl poznat rozdíl mezi zvonkovým drátem a slušným kabelem. Třeba u gramofonu s MC přenoskou to jde poznat velmi dobře. Na linkové úrovni už to tak patrné není...chce to mít hodně dobrou sestavu, aby se rozdíl projevil. Repráky k PC za 2000Kč to určitě nebudou. Taky to nebude TW40 s nějakýma dobovýma bednama Tesla.
Pokud ale použijete zesilovač jako třeba Hegel nebo Accuphase a k němu opravdu dobrý bedny jako nějaký vyšši Vivid-y, nevěřím, že rozdíl se neprojeví.
Na druhé straně barikády je pak už zase duchařina s kabelama, co vypadaj jak hadice ke sbíječce, mramorový podklady pod kabely, těžítka na zesilovače, zemnění přes vzduch a podobný hadí oleje.

[Hill]

Toto vlákno mělo být o šasi HC43 z Tesly Litovel a už jsme zase u OT o bezkyslíkaté mědi. Přitom o ní jsme se naposledy bavili celkem nedávno.
Nakonec jsem se rozhodl toto OT utrhnout a dát mu ještě prostor jako samostatnému tématu.
Protože se však toto téma pořád vrací, je možné, že během příštího čistění k jeho smazání dojde také.

[Hill]

Toto vlákno mělo být o šasi HC43 z Tesly Litovel a už jsme zase u OT o bezkyslíkaté mědi. Přitom o ní jsme se naposledy bavili celkem nedávno.
Nakonec jsem se rozhodl toto OT utrhnout a dát mu ještě prostor jako samostatnému tématu.
Protože se však toto téma pořád vrací, je možné, že během příštího čistění k jeho smazání dojde také.

[HF_Tech]

Pokud není jádro kabelu z poměďěného železa, tak je vliv samotného vodiče u signálových kabelů zanetbatelný.
Zato vliv dielektrika a charakteristické impedance je již měřitelný a občas i slyšitelný.
Akorát v době digitálního přenosu je tato diskuse na úrovni diskuse troglodytů o tom jestli si dát k večeři mamuta se zelím nebo se šípkovou omáčkou. Svět už je dál...

[Cust]

Jo dielektrikum, kdysi jsem vyráběl kabel linkový na 3.5 jack stereo, stíněná dvojlinka. Trošku jsem tu izolaci při pájení přepálil. Efekt byl nádherně slyšet. Kabel jsem ustřihl a připájel znovu a najednou to byla krása. Nicméně nutno podotknout, že při testu ohmmetrem byl na přepáleném kabelu měřitelný svod, ale kolik to bylo kΩ či MΩ už vám nepovím... Je to hodně let zpátky.

[Cust]

Jo dielektrikum, kdysi jsem vyráběl kabel linkový na 3.5 jack stereo, stíněná dvojlinka. Trošku jsem tu izolaci při pájení přepálil. Efekt byl nádherně slyšet. Kabel jsem ustřihl a připájel znovu a najednou to byla krása. Nicméně nutno podotknout, že při testu ohmmetrem byl na přepáleném kabelu měřitelný svod, ale kolik to bylo kΩ či MΩ už vám nepovím... Je to hodně let zpátky.