K iniciaci - není ani potřebná energie cívky ze startéru. Na zapálení směsi kyslíku a vodíku stačí opravdu málo.
Ovšem mechanismus křehnutí není dostatečně popsán.
Jedna elektroda je olovo, druhá PbO₂. Olovu se v kyselině ani ve vzduchu, či vodě neděje nic. Potáhne se ochranou vrstvou.
U PbO₂ je to jinak, ten je křehký sám o sobě. Ze studie VUT:
/Elektroda z oxidu olovnatého (PbO2) je náchylná ke křehkosti a praskání, protože její struktura (zejména při tvorbě různých polymorfních forem jako α-PbO2) může být porézní a citlivá na napětí, což vede k mechanickým vadám během nabíjecích/vybíjecích cyklů nebo při manipulaci, a proto se k ní často přidávají legující přísady pro zlepšení mechanické stability a vodivosti/.
Z uvedeného plyne, že mechanické vady vznikají při nabíjení/vybíjení a manipulaci. A tedy baterie, se kterou se nehýbe, a která se nenabíjí/nevybíjí, pouze udržuje, je daleko méně náchylná ke vzniku mechanických vad, než baterie např. v autobuse.
Tím je tvá hypotéza o křehnutí elektrod nepravděpodobná.
K dalšímu se vyjádřím, až si poslechnu baterii u dieselu, zdy šumí, dále to zkontroluju na baterii k ohradníku, která je fotovoltaikou udržována na 13,8V a zjistím u hasičů, jaké mají na technice konzervační napětí.
S Pb aku a jejich údržbou, jsem kdysi též přicházel do styku, ale bouchla mi jen jedna. Mou vinou. Čtyři Akumy 12V/175Ah, v sérii na nabíječce. Nabíjené na plnou kapacitu (hustotu ellytu 1,28 g/cm3). Začaly mi „vařit“. Při chůzi kolem, jsem zakopl o přívodní kabel. Jiskra na kontaktu krajní baterie, iniciovala výbuch krajního článku...
S tou stratifikací to je zajímavá teorie. Jenže, i při elektrolýze, tedy při pohybu iontů mezi deskami, by se snad měl elektrolyt mírně promíchávat. Tedy nejen bublinkami.
Vzpomínám si, na jedno upozornění pro motoristy: při startu je z baterie odebírán proud v řádech desítek až stovek ampér. Na vnitřním odporu článku tím vzniká teplo. Povrch (plocha) desek, není rovnoměrně proudově zatížen. Elektrolyt se pak na některých místech, mezi deskami, může začít dokonce i vařit. Nejhorší je, pokud je baterie již (částečně) sulfatovaná a články v baterii, mají různý vnitřní odpor i využitelnou kapacitu.
Dalším problémem může být konstrukce článku. Funkční je jen část (plocha), ponořená v ellytu. Jenže desky jsou nahoře přivařeny k olověnému vývodu, na který to kyselé prostředí působí též. Asi stejně, jako u ellyt kondíku, i v tomto případě, při extrémním proudu vnitřním vývodem v článku, může dojít k rozžhavení, nebo dokonce k přetavení vnitřního spoje článku a k pádu roztaveného olova mezi desky...
Ještě bych doplnil:
při nabíjení i při vybíjení článku, se mezi deskami mění hustota elektrolytu. To nutně způsobí jeho pohyb, a to i bez promíchávání bublinkami, před závěrem nabíjecího cyklu.
Naposledy upravil Otkundes dne so leden 10 2026, 12:45, celkově upraveno 1 krát.
Nehraj si prosím na ekecala.
Kladná elektroda je tvořena PbO₂. Tudíž pro ni platí to, co jsem citoval z materiálů VUT pro elektrodu tvořenou PbO₂. A z toho plyne, že v autobuse je namáhána nabíjením/vybíjením a mechanicky daleko více, než ve stacionární baterii, která se nehýbe a u které neprobíhá nabíjení/vybíjení. A teď už stačí zapojit mozek a popřemýšlet, která elektroda se poškodí dříve? Ta, co je namáhána, nebo ta, co namáhána není? Odpověď je jasná. A protože k explozím baterie při startu dochází u stacionárních dieselů a nikoli u autobusů, pak křehnutí není důvodem explozí.
Obávám se, že jsi opomenul, že kladná elektroda není tvořena olovem, ale PbO₂, a ten je křehký sám o sobě.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 35019 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: so leden 10 2026, 11:12 Předmět:
Pročpak se asi medle ten podrcenej klejt při výrobě desek zalisovává do "kostry" ve tvaru relativně hustý mřížky, odlitý předtím z kovovýho olova ... ? _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
Založen: Jul 02, 2016 Příspěvky: 388 Bydliště: Český ráj
Zaslal: so leden 10 2026, 11:24 Předmět:
Nechci se hrabat ve vnitřní chemii baterek, ale přesto se zeptám - jakým způsobem ta baterka exploduje? Roztržená nádoba, nebo ulítne víko? K výbuchu dochází okamžitě po sepnutí startéru, nebo když už je motor roztočený?
Osobně jsem to zažil jen jednou, když kolegové na stroji s 12V instalací omylem použili 24V booster, rozletělo se víko, ale baterka zůstala dál funkční. To ale nebude tento případ.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3, 4, 5, 6
Strana 6 z 6
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.