Q-metr

[agent000]

Dobrý den, stavím si Q-metr uveřejněný v Amatérském rádiu konkrétně v číslech 12/2006 a 1/2007. Oscilátorová část funguje správně, ale já se zasekl při oživování VF voltmetru. Můj problém je ten, že ačkoliv je přepínač S2a přepnut do polohy stejné, jako ve schématu (spojený výstup oscilátoru na vstup VF voltmetru) a tudíž bych měl nastavit potenciometrem 1M maximální výchylku ručičky na měřáku, ručička se i při úplném vytočení a nulové hodnotě odporu na poteciometru zvedne maximálně na nějakých 10-20uA... Hradlo tranzistoru je v pořádku, zkoušel jsem ho i vyměnit, ale problém stále přetrvává. Když jsem si ovšem prohlížel dokumentaci ke Q-metru zjistil, že výstup potenciometru by měl podle schématu být připojen ke druhé nožičce a zpětná vazba z měřáku ke třetí nožičce. Na DPS je to přesně naopak. Proto se ptám, zda nemůže mít přehození invertujícího a neinvertujícího vstupu toho IO vliv na funkčnost VF voltmetru? Nebo dělám chybu někde já? Prosím poraďte.

[Pepa87]

[PavelFF]

Na plošňáku je to správně. Špatně je to ve schématu - jsou tam prohozená čísla 2 a 3.
Zesilovač je neinvertující a je nastaven tak, že při napětí -0,1V na vstupu č. 3 (neinvertující stup) by měl měřák ukázat právě 100uA.
Změř napětí na jezdci potenciometru(na vstupu zesilovače) , jestli tomu odpovídá výstup. Pokud to souhlasí, je chyba jinde, např. leze malé napětí z generátoru.

[PavelFF]

Na plošňáku je to správně. Špatně je to ve schématu - jsou tam prohozená čísla 2 a 3.
Zesilovač je neinvertující a je nastaven tak, že při napětí -0,1V na vstupu č. 3 (neinvertující stup) by měl měřák ukázat právě 100uA.
Změř napětí na jezdci potenciometru(na vstupu zesilovače) , jestli tomu odpovídá výstup. Pokud to souhlasí, je chyba jinde, např. leze malé napětí z generátoru.

[tandel]

agent000 napsal:
...přehození invertujícího a neinvertujícího vstupu toho IO...

Tak toto je podle statistiky už 18-tý případ prohození vstupů OZ na schématu v AR A/B od počátku sledování. Tentokrát je ale špatná funkčnost zapojení asi způsobena něčím jiným.

Mimochodem, agente000, už jsi zaplatil poplatek za využití patentu?

[agent000]

...Mimochodem, agente000, už jsi zaplatil poplatek za využití patentu? ...

no tak to mi trochu uteklo, kam že se to posílá? Ten patent na oscilátor už asi vypršel...

No to prohození mě zmátlo, takže tam teda mám chybu někde já... no když jsem výstup měřil osciloskopem naměřil jsem 40mV na hradle T9 což mi připadá dost málo a než se signál dostal až k TL081 tak z něj zbylo jen 10mV, což by odpovídalo hodnotě 10uA, kterou mi ukazuje měřák. Nemohlo by to být tím, že jsem nepoužil originální tranzistory co tam měli být (PN3563; 2N3563; 2N5770; 2N918) nemohl jsem je totiž nikde ve svém okolí sehnat tak jsem použil ekvivalent 2N5551. Oscilátor tedy funguje spárvně, jen dává na výstupu příliš malý napětí...

[tandel]

Agente000:

1. Špatná zpráva:
Tranzistor 2N5551 (univerzální tranzistor) určitě není ekvivalentem (ani přibližným) tranzistorů uvedených ve schematu generátoru (vf tranzistory). Jak jsi na ten "ekvivalent" přišel?
2. Dobrá zpráva:
Nevhodný typ tranzistoru by se měl projevit až na vysokých kmitočtech, na nižších rozsazích můžeš klidně zkoušet i s těmi tvými univerzálními tranzistory (tak se dnes někdy říká nízkofrekvenčním tranzistorům).
3. Na dálku se špatně opravuje, ale nejčastější závadou u tohoto typu generátoru (pokud myslíš, že je vadný) bývá nakřápnutý T8 nebo něco okolo něho, potom vstupní dvojice, diody...
4. Poplatek se posílá autorovi patentu, napřed by se mu mělo oznámit, že se to používá a potom se ten uživatel s autorem patentu dohodne na odměně.
5. Něco ti prozradím, ale nesmíš to nikomu říct. Ještě jsem to tady o žádném schématu nenapsal, ale toto zapojení je typický příklad, který se dá označit anglickým slovem začínajícím na s a končícím na t. Říká ti něco stabilita kmitočtu, linearita měření, teplotní stabilita, složitost zapojení, životnost součástky při nevhodném zapojení...

[agent000]

1. No asi mám jiný názor nebo jiné hodnoty, ekvivalent mi vybral známý přes elektroniku, říkal že 2N5551 má dostatečnou frekvenci (500MHz) což si myslím že oscilátoru, který pracuje do 30MHz úplně stačí. Nebo se mýlím? Anebo to zkusím jinak jaký typ tranzistorů by jste mi doporučil?

2. To je dobrá zpráva, jen jestli by jste mi mohl osvětlit jak se to projeví na vyšších frekvencích. Čítač mi ukazoval správný kmitočet, ovšem už nemám možnost si to vizuálně zkontrolovat, jelikož můj postarší osciloskop má omezený kmiotčet časové základny a na víc jak 10MHz se nedostanu...

3. dobře zkontroluju to, ačkoliv stavím rovnou dva Q-metry najednou a u obou mám stejnou chybu-> malá úroveň VF napětí.

4. Hmmm... ale bylo to vydané v Amaru tak přece poplatek za patent už zaplatilo vydavatelství Amara, v článku o konstrukci Q-metru není žádná výzva k zaplacení poplatku, jen zmínka o patentu... Tak doufám, že se nedopouštím nějaké nekalé trestné činnosti...

5. To jste mě moc nepotěšil, možná že jste to neměl říkat, protože se tyto zajímavé údaje o tomto zapojení dozvídám až při oživování ... ach jo...

[tandel]

V bodě 1 se opravdu silně mýlíš. Podle tvých příspěvků to vypadá, že jsi zatím jen slyšel o existenci tranzistorů a detaily se tě příliš nedotkly. Nevadí od toho jsme tady:
a) Je skvělé, že odborník doporučil vysokonapěťové tranzistory 2N5551 (Uceo = 160 V), do zapojení s malým napájecím napětím (5 V).
b) Odborník hovoří o jakémsi kmitočtu 500 MHz, ale asi neví, o čem mluví. Podle zaručeného ft=100 MHz a dalších mizerných VF vlastností, jsou 2N5551 z dnešního pohledu nízkofrekvenční tranzistory (něco jako BC...). Proto se jim také říká univerzální tranzistory nebo tranzistory pro všeobecné použití. Pokud chceš používat 2N5551, mohl jsi tam rovnou dát bécéčka.
c) Ve schématu zapojení jsou doporučeny vysokofrekvenční tranzistory 2N918, které se u nás běžně dostanou třeba v GESu http://www.ges.cz/?ipp=12&lang=cz&cur=CZK&or=sort&page=index&of=1&gcat=X1&inc=detail&gesid=GES04900541

Poplatky za patent ve vztahu k AR. Předpokládám, že oni to zapojení nestavěli a nepoužívají. Na existenci patentu v popisu upozornili, což je správné. Mimochodem, patentovaný asi nemůže být oscilátor jako takový, ale jen některá jeho část, pravděpodobně řešení obvodu pro stabilizaci amplitudy. Samotný oscilátor je velmi stará záležitost a byl použit v různých konstrukcích mnohokrát. A to buď bez automatické stabilizace amplitudy nebo s jiným (a mnohdy lepším), řešením obvodu stabilizace.

K malému výstupnímu napětí. Pravděpodobně je to vlastnost zapojení, tak jak je navrženo a realizováno. Já osobně bych podle toho schématu nikdy nestavěl. Jiných námětů s dotčeným oscilátorem je spousta, např. tento

[agent000]

Dobře tedy, tranzistory vyměním za 2N918, podle toho co říkáte to bude určitě lepší...

[jandu]

2 Tandel: na tvojej schéme sa mi nevidí zapojenie kolektoru druhého tranzistora 2N918 - ako je možné sledovať napätie na jeho kolektore, ak je priamo spojené s +svorkou?

[jandu]

2 Tandel: na tvojej schéme sa mi nevidí zapojenie kolektoru druhého tranzistora 2N918 - ako je možné sledovať napätie na jeho kolektore, ak je priamo spojené s +svorkou?

[tandel]

Když už se budou měnit tranzistory, mohlo by se změnit nebo aspoň částečně upravit to zapojení, minimálně obvod stabilizace amplitudy zapojit klasicky, aby se dala amplituda pohodlně kontrolovat. Pro studium může posloužit měřič na podobném principu podle AR A 8/81 (doporučuje se spíše jen generátor).
Jinak jednoduchý a spolehlivý měřič se po náhradě starších tranzistorů dá postavit podle tohoto http://ok1ike.nagano.cz/rs2/clanky/bastleni/q.jpg a používat s běžným VF generátorem.