Telefonní automat - sazba

[kulikus]

Z jakého období pochází automat typu 1022 na fotce a jaké mince se tenkrát vhazovaly?
Edit: doplnil jsem fotky.
V automatu chybí korýtko pro vracení mincí.
Mincovní dráha jde štěrbinou z pravého horního rohu přes lávku s maskou na průměr mince dolů na raménko s protizávažím. Je-li mince dostatečně hmotná, převáží raménko mincovní váhy Mv dolů (štěrbina nad kasičkou). Tam mince sečká do konce hovoru. Elektromagnet (Inkasní magnet) na konci tarifního intervalu přitáhne kolík na raménku a mince spadne do kasičky, nebo na zavěšení, kdy se zasune bočnice vlevo od čekající mince a ta vypadne vlevo do (chybějícího) korýtka a mincovníku v dvířkách.
Tento automat nemá vestavěné vyzvánění.

[Zaky]

Tady: https://aukro.cz/verejny-telefonni-automat-z-budky-80-leta-6970627344 máš u slotu pro minci napsáno 1Kčs. Takže tato mince: https://obchod.numismatika.com/1-kcs-1977-stav-1-1/

[Zaky]

Tady: https://aukro.cz/verejny-telefonni-automat-z-budky-80-leta-6970627344 máš u slotu pro minci napsáno 1Kčs. Takže tato mince: https://obchod.numismatika.com/1-kcs-1977-stav-1-1/

[Otkundes]

Na přelomu 70/80 let. jsem na sídlišti do takového automatu vhazoval mince 1 Kčs.
Před tím se snad používaly mince 50 hal.

[EKKAR]

Přesně, zhruba do roku 1975-6 to byl červenohnědej měděnej padesátník a pak žlutější mosazná "mergla, na které je koc, jak rve do drnu lipko" ...

[EKKAR]

Přesně, zhruba do roku 1975-6 to byl červenohnědej měděnej padesátník a pak žlutější mosazná "mergla, na které je koc, jak rve do drnu lipko" ...

[jimirek]

kdysi pětadvacetníky

[jimirek]

kdysi pětadvacetníky

[kulikus]

Mincovní lávka má šablonu pro průměr mince nad 23mm.

[Valdano]

Podstatné bude to jakou minci dokáže ten automat vyhodnotit, a to bude zřejmě minimálně ta již zmíněná stará 1Kč.

[jardafiala]

Taky si pamatuju pětadvacetníky

[mluno]

Já teda pamatuju odjakživa až do revoluce koruny (stejně jako za MHD). Pak novější automaty dokázaly i vyšší mince (2 a 5 korun), to muselo být kolem revoluce. Býval tam takový obrázek hodinek, jak dlouho se může mluvit na danou minci.
Automat na obrázku pamatuju z dětství (80. léta), ale určitě je mnohem starší.
Jo telefonní automaty, to je něco, co úplně vymizelo. Stát to platit nechtěl a telekom to pro zisk nedokázal provozovat. Naposledy pamatuju jako základ 18 korun s tím, že je možné použít maximálně 4 mince, což mi přišlo trochu divné (je zřejmě jen jedna kombinace 10+5+2+1 kterou bylo možné beze ztráty použít, jinak automat přebytek konfiskoval).
Ještě pamatuju v Itálii po přechodu na euro tamní automaty braly jen euro a taky nevracely (zbytek ukazovaly na displeji). Takže provoláte 20 nebo 30 centů a automat si zbytek nechá. To je výhodný podnik. Další roky to ale už uparvili a ty automaty braly i menší mince. To byla doba před mobilizací nebo už v době počátků mobilizace, kdy ale ještě nefungoval roaming (mobil si na dovolenou do zahraničí brali jen finanční sebevrazi) jako dneska a museli jsme se spolehat na telefonní budky.

[lumca]

Uvedený typ VTA na fotce, umožňoval volat pouze místně a ne meziměstsky. Pokud člověk vytočil číslo meziměsta, po zvednutí mikrotelefonu na volané TS došlo k propadu mince do mincíře a okamžitému přerušení spojení. Dalo se to jistým způsobem obejít, ale dnes je to už jedno.

[Mysteri]

Automaty po ŠTB prevrate ešte fungovali aj na telefonne karty, ktoré sa dali kúpiť v každej Trafike. Myslím, že boli v hodnote 10Sk (?)

[EKKAR]

[EKKAR]

[jirka5]

Tento typ telefonního automatu byl v provozu již od 60. let. Postupně, jak se zdražovaly telefonní poplatky, se používaly mince 25 hal, 50 hal a 1 Kčs. Pamatuji se, že dlouho byl zapomenutý automat v přízemí železářství U Rotta, který byl stále na mince 25 hal, když už snad ani neexistovaly. Vhozením mince se však nezapojovaly hovorové okruhy, nýbrž se připojovala číselnice. Proto šlo si nacvičit "vytáčení" jednodušších čísel pomocí vidlice, např. 112 byl přesný čas. Šlo toho využít i jinak. Vhazovací otvor nebyl dlouhá léta nijak chráněn, takže do něj zasunout drátěný háček, kterým se mince před ukončením hovoru vyhodila do vyklápěcího šuplíčku, ze kterého se dala snadno vyjmout. Po ukončení hovoru už inkasní elektromagnet neměl co shodit do kasičky automatu. Jak by se nechal tento přístroj oblbnout pro meziměstská volání, o tom nemám tušení. Při vytočení prvnho čísla "0" nebo "9" se nemilosrdně ozval obsazovací tón a dále nebylo možno ve volbě pokračovat.

[EKKAR]

To se dělalo na ústředně "uzemněním nuly" - prostě na prvním skupináři (volič na kterej přímo šla linka z toho automatu) natvrdo spojila se zemí řada, na kterou volič najel po obdržení 10 volicích impulsů. Linka se tak "sama shodila". Nejčastější bylo tohle "opatření" u podnikovejch pobočkovejch ústředen, kde znemožňovalo NEVYVOLENÝM pracovníkům volat "přes nulu ven" = mimo podnik do okolní JTS. Podnikový účastnický čísla čili "klapky" byly vždycky počínající nenulovým číslem, takže "vnitropodnikově" moh volat každej.

V pozdější době už pak šlo i z mincovních "budek" volat meziměsto - to už bylo na konci 80tek, kdy vznikla síť číselně proznačenejch "Místních telefonních obvodů" = MTO a "Uzlových telefonních obvodů" = UTO. Telefonní čísla se změnily ze 4místnejch "místních" (ústředna pro 10 000 účastníků) na 6místný přičemž první dvojčíslí bylo číslo MTO. Nějakou dobu ty čísla MTO byly provizorně přidělovaný jak byly na ústřednách volný kombinace a myslím od roku 1993 se to všecko přečíslovalo definitivně. Pamatuju se, že jsme v jobu v roce ´92 měli číslo 465 93 41 00 - 465 byl UTO Údolí Opic, 93 "předvoba" = číslo MTO do Český Třebový, 4100 konkrétní místní linka, což se od 1.1.´93 změnilo na 465 534 100 - číslo MTO Česká Třebová bylo 53. V rámci shodnýho UTO se nemusela vytáčet jeho předvolba, stačilo jen to 6-místný. Vytočení nuly znamenalo, že účastník chce volat mimo svůj místní UTO - takže se začínalo kombinací cílovýho UTO, pak následovalo číslo MTO a nakonec místní volba - dneska to je všecko soustředěný v tý 9-místný skupině, která se musí navolit celá.

No a to už byla doba, kdy se i u nás začaly budovat mobilní GSM sítě, do tý doby jediná fungující NMT síť přestala bejt exkluzívním příznakem fialovýho saka (telefon "kanystr" na 12 Pb baterii nesenej bossovi poskokem) a v TV se objevily první reklamy na Eurotel a Paegas a budky/tlf automaty po bezprostředně následujícím poměrně krátkým mincově-kartovým mezidobí odešly postupně na smetiště dějin ...

[EKKAR]

To se dělalo na ústředně "uzemněním nuly" - prostě na prvním skupináři (volič na kterej přímo šla linka z toho automatu) natvrdo spojila se zemí řada, na kterou volič najel po obdržení 10 volicích impulsů. Linka se tak "sama shodila". Nejčastější bylo tohle "opatření" u podnikovejch pobočkovejch ústředen, kde znemožňovalo NEVYVOLENÝM pracovníkům volat "přes nulu ven" = mimo podnik do okolní JTS. Podnikový účastnický čísla čili "klapky" byly vždycky počínající nenulovým číslem, takže "vnitropodnikově" moh volat každej.

V pozdější době už pak šlo i z mincovních "budek" volat meziměsto - to už bylo na konci 80tek, kdy vznikla síť číselně proznačenejch "Místních telefonních obvodů" = MTO a "Uzlových telefonních obvodů" = UTO. Telefonní čísla se změnily ze 4místnejch "místních" (ústředna pro 10 000 účastníků) na 6místný přičemž první dvojčíslí bylo číslo MTO. Nějakou dobu ty čísla MTO byly provizorně přidělovaný jak byly na ústřednách volný kombinace a myslím od roku 1993 se to všecko přečíslovalo definitivně. Pamatuju se, že jsme v jobu v roce ´92 měli číslo 465 93 41 00 - 465 byl UTO Údolí Opic, 93 "předvoba" = číslo MTO do Český Třebový, 4100 konkrétní místní linka, což se od 1.1.´93 změnilo na 465 534 100 - číslo MTO Česká Třebová bylo 53. V rámci shodnýho UTO se nemusela vytáčet jeho předvolba, stačilo jen to 6-místný. Vytočení nuly znamenalo, že účastník chce volat mimo svůj místní UTO - takže se začínalo kombinací cílovýho UTO, pak následovalo číslo MTO a nakonec místní volba - dneska to je všecko soustředěný v tý 9-místný skupině, která se musí navolit celá.

No a to už byla doba, kdy se i u nás začaly budovat mobilní GSM sítě, do tý doby jediná fungující NMT síť přestala bejt exkluzívním příznakem fialovýho saka (telefon "kanystr" na 12 Pb baterii nesenej bossovi poskokem) a v TV se objevily první reklamy na Eurotel a Paegas a budky/tlf automaty po bezprostředně následujícím poměrně krátkým mincově-kartovým mezidobí odešly postupně na smetiště dějin ...

[Mikras]