Smíchání propylenglykolu s etylenglykolem

[EKKAR]

Už jsem napsal, milej hovězí kleštěnče, že ta barva označuje spíš druh aditivace pro ne/použití destilky/deminy/vodovody pro míchání roztoku, než o rozdíly mezi motorama s blokem a hlavou z litiny nebo hnilíkový slitiny. Minimálně bys měl bejt schopnej získat relevantní informace u libovolnýho značkovýho zastoupení = ONI MUSEJÍ MÍT MOŽNOST TAKOVÝ INFORMACE ZÍSKAT PŘÍMO OD VÝROBCE, protože druh a konkrétní složení vhodnejch provozních hmot určuje on. Stejně tak musejí bejt schopný sdělit, KTEROU kombinaci do toho kterýho motoru/vozidla nedávat, aby se uživatel dokázal zorientovat a vyhnul se nežádoucímu poškození.

[EKKAR]

Už jsem napsal, milej hovězí kleštěnče, že ta barva označuje spíš druh aditivace pro ne/použití destilky/deminy/vodovody pro míchání roztoku, než o rozdíly mezi motorama s blokem a hlavou z litiny nebo hnilíkový slitiny. Minimálně bys měl bejt schopnej získat relevantní informace u libovolnýho značkovýho zastoupení = ONI MUSEJÍ MÍT MOŽNOST TAKOVÝ INFORMACE ZÍSKAT PŘÍMO OD VÝROBCE, protože druh a konkrétní složení vhodnejch provozních hmot určuje on. Stejně tak musejí bejt schopný sdělit, KTEROU kombinaci do toho kterýho motoru/vozidla nedávat, aby se uživatel dokázal zorientovat a vyhnul se nežádoucímu poškození.

[Behemot]

No já jenom že přes ty tvoje chytristiky tam má byt růžofka, a to těchdle (a konstrukčně obdobnejch, byť třeba s jinejma parametrama) motorů eště furt jezí desítky milionů.

Spíš v reálu stačí, že je prdlá expanzka, a ai při dolejvání, jak to cucá vzduch, tak blok (při té provozní teplotě) vyrezá a tvoří se rezatej šlem

[Celeron]

Karle, deminu bych nikdy do chladiče nelil. Viděl jsem, co umí demina z "vodárny" na dializační jednotce hradecký FN. Prdla hadice a vyteklo na celoplošnej vinil kolo asi průměru 4 metry. Za pár minut to bylo uklizený ale na vinilu již byl bílej flek. Byl tam asi 2 roky a pak museli lino vyměnit, protože se v tom místě fleku začalo rozpadat podobně jako se rozpadá pokud je delší dobu venku vystavený UV záření, typicky třeba jako "ubrus" na zahradním nábytku.

[EKKAR]

No protože "demina" čili technologicky správně "demineralizovaná voda" je voda prolisovaná iontoměničovou "patronou", kde se pomocí jednodušších a hlavně ve vodě snadno rozpustnejch solí jako jsou například chloridy "vychytají" soli hůř rozpustný - například právě uhličitany. Uhličitanovej iont se vymění za jinej, chloridovej, kterej nedělá nerozpustný vrstvy na kovech, respektive kterej ty kovy chemicky tolik neatakuje = nezpůsobuje na nich přímou kontaktní korozi, nebo aspoň ne tehdy, když do systému nemá přístup kyslík ze vzduchu. Proto taky demina je elektricky vodivá. Všecko dohromady se to ošetří aditivama aby to bylo dlouhodobě stabilní a výrazně obarví - právě pro odlišení druhu tý aditivace, jestli tam jsou/nejsou aditiva blokující vápenitý nebo jiný soli. Celej problém je způsobenej tím, že demina je výrazně energeticky levnější, protože se jen protlačí skrz cosi, co vypadá jako plnoprůtokovej filtr - a hotovo. Naproti tomu destilku je potřeba při výrobě ohřejvat minimálně na teplotu 100°C (nebo míň, ale tam se musí zas vytvářet podtlak kvůli snížení teploty varu), což na každej 1°C = 1K znamená vynaložit 4 186J energie na každej litr vody pro základní ohřátí plus další Jouly výparnýho tepla. A k tomu technologii, která zkondenzovanou destilku hned zas nezaneřádí iontama kovů, protože opravdu čistá destilka je chemicky "hladová" a snaží se ze svýho bezprostředního okolí požrat co nejvíc iontů. A to všecko je drahý jak na pořízení, tak na provoz - proto celej průmysl všude kde to není vysloveně technologicky a hlavně hygienicky bezpodmínečně nutný pravou destilku nepoužívá a místo ní jde do procesu deminralizovaná nebo i jen "přečištěná" voda ...

[EKKAR]

No protože "demina" čili technologicky správně "demineralizovaná voda" je voda prolisovaná iontoměničovou "patronou", kde se pomocí jednodušších a hlavně ve vodě snadno rozpustnejch solí jako jsou například chloridy "vychytají" soli hůř rozpustný - například právě uhličitany. Uhličitanovej iont se vymění za jinej, chloridovej, kterej nedělá nerozpustný vrstvy na kovech, respektive kterej ty kovy chemicky tolik neatakuje = nezpůsobuje na nich přímou kontaktní korozi, nebo aspoň ne tehdy, když do systému nemá přístup kyslík ze vzduchu. Proto taky demina je elektricky vodivá. Všecko dohromady se to ošetří aditivama aby to bylo dlouhodobě stabilní a výrazně obarví - právě pro odlišení druhu tý aditivace, jestli tam jsou/nejsou aditiva blokující vápenitý nebo jiný soli. Celej problém je způsobenej tím, že demina je výrazně energeticky levnější, protože se jen protlačí skrz cosi, co vypadá jako plnoprůtokovej filtr - a hotovo. Naproti tomu destilku je potřeba při výrobě ohřejvat minimálně na teplotu 100°C (nebo míň, ale tam se musí zas vytvářet podtlak kvůli snížení teploty varu), což na každej 1°C = 1K znamená vynaložit 4 186J energie na každej litr vody pro základní ohřátí plus další Jouly výparnýho tepla. A k tomu technologii, která zkondenzovanou destilku hned zas nezaneřádí iontama kovů, protože opravdu čistá destilka je chemicky "hladová" a snaží se ze svýho bezprostředního okolí požrat co nejvíc iontů. A to všecko je drahý jak na pořízení, tak na provoz - proto celej průmysl všude kde to není vysloveně technologicky a hlavně hygienicky bezpodmínečně nutný pravou destilku nepoužívá a místo ní jde do procesu deminralizovaná nebo i jen "přečištěná" voda ...