Uhlí na přívěsným vozíku

[jasnap]

Nám se zase 1203 občas zakvaltovala, jednou se nám s těma táhlama pod autem nepovedlo hrknout a vraceli jsme se 17 km na dvojku.

[Celeron]

To samý se mi stalo na kostkovejch muldách v Mladý Boleslavi. Š1000MB. Boleslav - Bydžov na dvojku, ňákejch 60 km přes Rožďalovice asi dvaapůl hodiny. Zkroutila se spojka na řadícím táhle. Snad se tomu říkalo Hárdy spojka.

[Cust]

[Cust]

[ransom]

Kdysi, to bylo nějak kolem roku 93, mě požádal kolega z údržby (dělal jsem ve smiřické Pektince), jestli bych s ním nezajel do skladu v sousední vsi pro plechy. Dvanáct set trojkou. Ve skladu couvnul k rampě, otevřel zadek, a nosili jsme. A nosili a nosili. Po čase koukáme: Kola zalezlý v podběhách, gumy placatý, div že je ráfky neprostřihly o beton. Jak jsme ty milimetrový plechy nosili rukama, vůbec jsme si neuvědomili, že už jich tam máme skoro půl kubíku. Ona to byla jenom asi 25 cm vrstva plechů 1x2metry. No a půl kubíku železa váží skoro čtyři tuny.
Tak jsme to zase vynosili a druhej den se jelo vejtřaskou. Pěkně zabitý dva dny.

[DukeNuke]

jó, dvanáctsettroska, to bylo vozidlo
Jednou jsem svážel relátka z reléovek. Odhadem asi 2 tuny. Do kopce maximálně na jedničku, jinak max. trojku. Ani z kopce to jet nechtělo.
Jedna z potvor měla převodovku tak naprd, že se trojka musela hledat. Do kopce za náklaďákem na dva, pořádně do otáček, předjíždím, vedle náklaďáku chci přeřadit, trojka nenalezena Tak hezky zpátky za náklaďák. Každý předjíždění tak na čtyřikrát ...
Další se mi pomstila jinak - při jízdě ve městě (naštěstí) rupla hardyspojka mezi převodovkou a kardanem. Kardan spadl na zem, dvanáctsettroska si poskočila, kardan se odrazil, zachytil nějaký kabel a celá elektrika se na něj namotala a všechno včetně motoru zhaslo.
Doteď nechápu, jak něco takovýho mohlo jezdit jako sanitka...

[ransom]

Každej známe nějakou příhodu s poruchovostí nebo svéhlavostí razdvanulatrojky. Ale na druhou stranu je fakt, že ve své době odvedly mocný kus práce. Spousta těch poruch byla nastartovaná zanedbanou údržbou.
Známý měl opečovávanou 1203 mikrobus až někdy do roku 2005 (než mu začalo jeho šest dětí vyletovat z hnízda). Nedal na ni dopustit.
V tu dobu stejně neexistovalo nic lepšího. Jako sanitky se v osmdesátých objevilo pár Latvií, které nejspíš byly o málo lepší, ale velké obliby stejně nedošly. Buchanka byla tak spartánská, že se hodila leda do armády. Polský Žuk stál na základu poválečné Pobědy a měl řadu much. Nejlíp asi fungoval dederonský Barkas. Ovšem těch alternativ se stejně dovezlo jenom pár.
Jo, byl to krám, ale to tenkrát všecko. Ono jezdit třeba s legendární vejtřaskou, to taky nebyl žádnej med. Bez posilovače, s malým rejdem, nepřesným řazením, v hluku a zimě. Nebo s Avií.
Bydlel jsem kousek od základny pražské záchranky a tak jsem byl svědkem nasazení první plně vybavené nóbl sanitky ze západu (ještě za bolševika) - velký Mercedes Benz T1. A to už tam měli asi dva nebo tři menší Transportery T3, myslím je dostali darem od západoněmeckých soudruhů. To bylo jako z jinýho světa.

Eště jsem chtěl pochválit Celerona, že se nebál. Kolegovi takhle jednou naložili na dvoumetrovej vleček mokrej písek. Dvoukubíkovou lžící. To bylo maso!