Kmitočet varhan

[EKKAR]

[EKKAR]

[Hill]

Vybudit basy se skutečně dá jen velký prostor, tady hraje roli i jeho členění (sokolovny jsou obvykle velké dost, ale, mají-li rovné stěny, výrazně rezonují na jednom kmitočtu, a rozhodně ne basovém, to ti neuniklo).
Jak ale ti architekti ve středověku přišli na to, že míry použité při stavbě kostela, tvar klenby a počet sloupů umocní mluvené slovo i zpěv - a nakonec i zvuk varhan, to dodnes nikdo uspokojivě nevysvětlil. A ano, ty nejhlubší basové píšťaly zblízka zní spíše, jako lodní motor, teprve ten prostor z toho udělá tón, který pohne tělem i duší.
Ani na hlediště divadel a koncertní síně ještě celkem nedávno neměli žádnou techniku, přesto vesměs postavili prostory s akustikou skvělou. Tedy pardon, kdo pamatujete seriál Leonarda Bernsteina "Hudbou k radosti", tak tam vyprávěl i o tom, jak se dnes upravuje akustika koncertních sálů pomocí měřicí techniky, umělého publika v různém počtu... tím "dnes" byl pochopitelně myšlený přelom padesátých a šedesátých let minulého století.

[Hill]

Vybudit basy se skutečně dá jen velký prostor, tady hraje roli i jeho členění (sokolovny jsou obvykle velké dost, ale, mají-li rovné stěny, výrazně rezonují na jednom kmitočtu, a rozhodně ne basovém, to ti neuniklo).
Jak ale ti architekti ve středověku přišli na to, že míry použité při stavbě kostela, tvar klenby a počet sloupů umocní mluvené slovo i zpěv - a nakonec i zvuk varhan, to dodnes nikdo uspokojivě nevysvětlil. A ano, ty nejhlubší basové píšťaly zblízka zní spíše, jako lodní motor, teprve ten prostor z toho udělá tón, který pohne tělem i duší.
Ani na hlediště divadel a koncertní síně ještě celkem nedávno neměli žádnou techniku, přesto vesměs postavili prostory s akustikou skvělou. Tedy pardon, kdo pamatujete seriál Leonarda Bernsteina "Hudbou k radosti", tak tam vyprávěl i o tom, jak se dnes upravuje akustika koncertních sálů pomocí měřicí techniky, umělého publika v různém počtu... tím "dnes" byl pochopitelně myšlený přelom padesátých a šedesátých let minulého století.

[mi-ro]

Jj, zvučení je alchymie a ne jen kroucení čudlikama. A HF_tech, pro měření by jsi potřeboval kalibrovanej mikrofon a sw. Ale pro sejmutí by možná posloužil i lacinej elektret za pár korun. By jsi se divil jak dobře chodí. Kdysi jsme je testovali na upravených zesilovačích a pak někdo otevřel dveře a sejmutá tlaková vlna málem vyhodila závěs repraku ven z trnu.

[mi-ro]

Jj, zvučení je alchymie a ne jen kroucení čudlikama. A HF_tech, pro měření by jsi potřeboval kalibrovanej mikrofon a sw. Ale pro sejmutí by možná posloužil i lacinej elektret za pár korun. By jsi se divil jak dobře chodí. Kdysi jsme je testovali na upravených zesilovačích a pak někdo otevřel dveře a sejmutá tlaková vlna málem vyhodila závěs repraku ven z trnu.

[Hill]

Ty elektretové kapsle uměly rozsah od asi 20 Hz do 18 kHz, do asi 6 kHz celkem lineární, výše se zvětšujícím se zvlněním do ±9 dB (největší rozptyl měly kolem 15 kHz, ale většině kazeťáků to stejně bylo nad 8 kHz jedno), kdysi jsme čtyři kousky porovnávali v hluché komoře s měřicím mikrofonem B&K, ale to bylo před 42 lety, miniaturní kapsle se u nás samostatně dala koupit teprve krátkou dobu (zato snadněji, než prací prášky), v kazeťákách už běžně byly. Třeba technologie pokročila a dnešní kapsle jsou lepší, nevím, už jsem nepocítil potřebu je měřit znovu.
Ale s její pomocí jsem vybíral náhradu za středobas Unitra s prožranou membránou od myší do beden ZG30. Myslím, že jsem to tu už popisoval - ze dvou židlí, dvou smetáků, přes ně hromadu dek a na podlahu pár papírových přepravek na vejce - jsem udělal hluchý tunel. Na jedné straně elektretová kapsle, na druhé obě bedny (referenční a testovaná). Pouštěl jsem do nich střídavě kmitočty od 32 Hz do 5 kHz o úrovni 2 V a zapisoval si naměřená napětí.
Tehdy mi Histes v Tipě pár kousků 8" středobasů zapůjčil a vyhrál to no name Y205, byl na 45 Hz o 2 dB účinnější, než původní, tak jsem rovnou objednal dva a vyměnil i v té dobré bedně, ať hrají stejně. Sice je mám připojené k 2x30 W sinus zesilovači, ale zatím do nich dlouhodobě nešlo ani po 6 W, tak je mi jedno, jak moc kecá deklarovaný údaj 45 W na magnetech.

[Hill]

Ty elektretové kapsle uměly rozsah od asi 20 Hz do 18 kHz, do asi 6 kHz celkem lineární, výše se zvětšujícím se zvlněním do ±9 dB (největší rozptyl měly kolem 15 kHz, ale většině kazeťáků to stejně bylo nad 8 kHz jedno), kdysi jsme čtyři kousky porovnávali v hluché komoře s měřicím mikrofonem B&K, ale to bylo před 42 lety, miniaturní kapsle se u nás samostatně dala koupit teprve krátkou dobu (zato snadněji, než prací prášky), v kazeťákách už běžně byly. Třeba technologie pokročila a dnešní kapsle jsou lepší, nevím, už jsem nepocítil potřebu je měřit znovu.
Ale s její pomocí jsem vybíral náhradu za středobas Unitra s prožranou membránou od myší do beden ZG30. Myslím, že jsem to tu už popisoval - ze dvou židlí, dvou smetáků, přes ně hromadu dek a na podlahu pár papírových přepravek na vejce - jsem udělal hluchý tunel. Na jedné straně elektretová kapsle, na druhé obě bedny (referenční a testovaná). Pouštěl jsem do nich střídavě kmitočty od 32 Hz do 5 kHz o úrovni 2 V a zapisoval si naměřená napětí.
Tehdy mi Histes v Tipě pár kousků 8" středobasů zapůjčil a vyhrál to no name Y205, byl na 45 Hz o 2 dB účinnější, než původní, tak jsem rovnou objednal dva a vyměnil i v té dobré bedně, ať hrají stejně. Sice je mám připojené k 2x30 W sinus zesilovači, ale zatím do nich dlouhodobě nešlo ani po 6 W, tak je mi jedno, jak moc kecá deklarovaný údaj 45 W na magnetech.

[HF_Tech]

[Artaban001]

Na infrazvuk by mohl stačit akcelerometr, jaký se používá v mobilech.