Prutokomer paliva pro Wartburg

[pepik9]

Ten průtokoměr se mi tu válí, ale není v ideálním stavu. Je někde ze skládky. Myslím, že jsem kdysi viděl něco dvojkomorového z plexiskla ? , tohle je kruhové z neprůhledného plastu, pod gumovým krytem je deska s elektronikou.

[samec]

[sis2]

Mám tento - hodí se? Je made in DDR.

[RayeR]

>pepik9
SZ

>samec
kolega rikal, ze pri tak malem prutoku bych asi nameril prd rozdil, ale nekdy bych to na necom rad vyzkousel...

>sis2
To nevypada moc jako z auta a kdo vi co ten plast snese, netusim...

[EKKAR]

To bílý = měřicí komůrka vypadá na polyamid nebo na polyoxymetylén = obojí hodně odolný proti naleptání.

[EKKAR]

To bílý = měřicí komůrka vypadá na polyamid nebo na polyoxymetylén = obojí hodně odolný proti naleptání.

[sis2]

Je to průtoloměr na benzín, takže ten plast asi bude odpovídající. Na staré Š105 jsem měl stejný asi 6 let a bez problémů, šel s ní dál k dalšímu uživateli a pak asi do šrotu. Tento byl rezervní a už nebyl potřeba.
Neva, ozval se jiný zájemce, nabídku tímto stahuju.

[hafca]

Kdysi dávno jsem měl udělaný měřič spotřeby, kde byl podobný průtokoměr. Prodával to Conrád a kamarád mi to poslal z NSR, ale žádná dokonalost to taky nebyla. Byl s ním trochu problém, protože vrtulka běhala jen v té hmotě. Nakonec mi hodinář vytočil hřídelku a jako ložiska jsem tam měl safíry z nějakého měřáku se kterými pak chodilo dobře. Ještě by se tu měl někde válet.
Měl jsem to v Š100 a v zimě to byla docela divočina. Studená žrala na sytič kolem 33l/100km. Raděj jsem na to házel kulicha abych to neviděl.

[hafca]

Kdysi dávno jsem měl udělaný měřič spotřeby, kde byl podobný průtokoměr. Prodával to Conrád a kamarád mi to poslal z NSR, ale žádná dokonalost to taky nebyla. Byl s ním trochu problém, protože vrtulka běhala jen v té hmotě. Nakonec mi hodinář vytočil hřídelku a jako ložiska jsem tam měl safíry z nějakého měřáku se kterými pak chodilo dobře. Ještě by se tu měl někde válet.
Měl jsem to v Š100 a v zimě to byla docela divočina. Studená žrala na sytič kolem 33l/100km. Raděj jsem na to házel kulicha abych to neviděl.

[ransom]

Pokud máš nemilosrdný palubní počítač, uvidíš dnes ještě větší čísla. Já běžně po studeném startu vyjedu a po sto metrech mám průměrnou spotřebu třeba osmdesát. Po půl kilometru ještě třicet a po sedmi kilometrech už osm. Okamžitou spotřebu to radši ani neukazuje (je tam jen bargraf 0-10-20-MOC).
Ale některé značky to neukážou. Ne že by nežraly, ale třeba nastartování nebo stání s běžícím motorem vůbec do spotřeby nezapočítávají.

[EKKAR]

Koncernový palubáky ukazujou u stojícího vozidla spotřebu v litrech na hodinu. Po startu to začíná v létě na cca 1,6l/h, jak se motor ohřívá, jde to dolů. Můj BXW má se vším příslušenstvím vypnutým nejnižší volnoběžnou spotřebu 0,6l/h, ale stačí zapnout klimu a jde to na 0,7-0,8l/h. V zimě kvůli většímu obohacení pro start spotřeba začíná od 2,5l/h, koncový hodnoty po ohřátí jsou stejný jako v létě. Po rozjezdu na displeji naskočí na chvíli pomlčky, po ujetí asi 0,5km to začne zhruba od 35-40l/100km. Samozřejmě průměrka. Ukazuje posledních 50km resp. průměrku za poslední 3 hodiny, pokud auto zastavilo. Po víc jak 3 hodinách odstavení se nuluje a začíná odznova. Počáteční údaj je hodně ovlivněnej předchozím chodem motoru na místě - třeba v zimě, když se rozmrazuje. Okamžitá spotřeba se ukazuje samozřejmě taky, určitě závisí na "těžkosti" nohy na plynu - ale když potřebuju vypálit do pruhu třeba na křižovatce, není výjimkou, že když "to opravdu vemu u huby", okamžitá hodnota pár vteřin ukazuje 99l/100km ... samozřejmě na jedničku A PLNEJ KNEDLIK. Momentem přeřazení na dvojku a vejš okamžitá spotřeba samozřejmě klesá a během normální jízdy se pohybuje od 0,0 do cca 12l/100km, při prudší akceleraci nebo pomalým překonávání kopečku klidně 25-30l/100km. Průměrka v takovým režimu při klidný jízdě 2 člověci na palubě klesá až těsně pod 6l/100km, s plným kočárem 6,5-6,6l/100km.

Spotřebu palubní kompjútr vypočítává podle palivový mapy, kde má v závislosti na otáčkách, rychlosti a poloze plynovýho pedálu předem spočítanej objem dávky podle dýlky doby vstřiku. Proto výpočtu nevadí, že tlakovej regulátor na vstupu do společnýho přívodu ke vstřikům v každej moment část paliva vrací zpětným potrubím zpátky do nádrže. U karbcovýho auta s plovákovým ventilem záleží na tom, jestli má jen uzavírací, nebo trojcestnej ventil u karbce. U trojcestnýho ventilu se musí měřit 2x - jak přívod, tak zpátečka - a ta zpátečka se musí příslušným způsobem od přítoku odečíst ...

[EKKAR]

Koncernový palubáky ukazujou u stojícího vozidla spotřebu v litrech na hodinu. Po startu to začíná v létě na cca 1,6l/h, jak se motor ohřívá, jde to dolů. Můj BXW má se vším příslušenstvím vypnutým nejnižší volnoběžnou spotřebu 0,6l/h, ale stačí zapnout klimu a jde to na 0,7-0,8l/h. V zimě kvůli většímu obohacení pro start spotřeba začíná od 2,5l/h, koncový hodnoty po ohřátí jsou stejný jako v létě. Po rozjezdu na displeji naskočí na chvíli pomlčky, po ujetí asi 0,5km to začne zhruba od 35-40l/100km. Samozřejmě průměrka. Ukazuje posledních 50km resp. průměrku za poslední 3 hodiny, pokud auto zastavilo. Po víc jak 3 hodinách odstavení se nuluje a začíná odznova. Počáteční údaj je hodně ovlivněnej předchozím chodem motoru na místě - třeba v zimě, když se rozmrazuje. Okamžitá spotřeba se ukazuje samozřejmě taky, určitě závisí na "těžkosti" nohy na plynu - ale když potřebuju vypálit do pruhu třeba na křižovatce, není výjimkou, že když "to opravdu vemu u huby", okamžitá hodnota pár vteřin ukazuje 99l/100km ... samozřejmě na jedničku A PLNEJ KNEDLIK. Momentem přeřazení na dvojku a vejš okamžitá spotřeba samozřejmě klesá a během normální jízdy se pohybuje od 0,0 do cca 12l/100km, při prudší akceleraci nebo pomalým překonávání kopečku klidně 25-30l/100km. Průměrka v takovým režimu při klidný jízdě 2 člověci na palubě klesá až těsně pod 6l/100km, s plným kočárem 6,5-6,6l/100km.

Spotřebu palubní kompjútr vypočítává podle palivový mapy, kde má v závislosti na otáčkách, rychlosti a poloze plynovýho pedálu předem spočítanej objem dávky podle dýlky doby vstřiku. Proto výpočtu nevadí, že tlakovej regulátor na vstupu do společnýho přívodu ke vstřikům v každej moment část paliva vrací zpětným potrubím zpátky do nádrže. U karbcovýho auta s plovákovým ventilem záleží na tom, jestli má jen uzavírací, nebo trojcestnej ventil u karbce. U trojcestnýho ventilu se musí měřit 2x - jak přívod, tak zpátečka - a ta zpátečka se musí příslušným způsobem od přítoku odečíst ...

[p32]

A pro lepší efektivitu tam započítej i ty nově přidávané sračky v benzínu, které způsobují i to, že je větší spotřeba PHM o 5 až 10 %, protože tam chybí objemově asi těch 5 až 10 % benzínu. (to je jen můj odhad)

[EKKAR]

Objemově tam nechybí nic, litry jsou furt stejný. Ale obsah energie = množství tepla získaný spálením toho litru je u benzínu znečištěnýho babišsračkama nižší, protože v babišsračce obsaženej kyslík svojí váhou jednak nahrazuje váhu uhlíku a vodíku v bezkyslíkatejch sloučeninách, druhak supluje část kyslíku ze vzduchu - v podstatě použitím babišsračky ochuzuješ směs. Je to to samý, jako že už léta nekoupíš 40% tuzemák a pomalu ale jistě už nebejvá k mání ani 37,5%, protože v regálech je nahrnutej 35% a už jsem viděl i 32% - cenově prakticky nerozlišitelný. Takže stejně jako že k pořízení stejně velký vopice potřebuješ toho 32% víc panáků než toho starýho dobrýho 40%, tak i benálu s babišsračkama musíš pro dosažení stejnýho výkonu do spalovacího prostoru našpricovat víc. No a protože babišsračka má výhřevnost o 37% menší než čistý uhlovodíkový šťávičky, musíš za každejch 10% babišsraček v palivu odečíst 3,7% výhřevnosti tý celkový směsi ...

[EKKAR]

Objemově tam nechybí nic, litry jsou furt stejný. Ale obsah energie = množství tepla získaný spálením toho litru je u benzínu znečištěnýho babišsračkama nižší, protože v babišsračce obsaženej kyslík svojí váhou jednak nahrazuje váhu uhlíku a vodíku v bezkyslíkatejch sloučeninách, druhak supluje část kyslíku ze vzduchu - v podstatě použitím babišsračky ochuzuješ směs. Je to to samý, jako že už léta nekoupíš 40% tuzemák a pomalu ale jistě už nebejvá k mání ani 37,5%, protože v regálech je nahrnutej 35% a už jsem viděl i 32% - cenově prakticky nerozlišitelný. Takže stejně jako že k pořízení stejně velký vopice potřebuješ toho 32% víc panáků než toho starýho dobrýho 40%, tak i benálu s babišsračkama musíš pro dosažení stejnýho výkonu do spalovacího prostoru našpricovat víc. No a protože babišsračka má výhřevnost o 37% menší než čistý uhlovodíkový šťávičky, musíš za každejch 10% babišsraček v palivu odečíst 3,7% výhřevnosti tý celkový směsi ...

[Freedy]

Mám ho stále funkční ve Wartburgu 353, ukazuje to celkem dobře, jen pokud dýl stojí a začneš startovat vyběhnou diody až doplna než se naplní komora karburátoru, mám tam již karburátor 2 komorový český. Při jízdě to docela dobře reaguje na to kolik tomu dáváš. Je fakt, že když se držíš v zelených tak se dá jet za celkem dobrou spotřebu.

[EKKAR]

Až teda na to, že dvojkomora neznamená 2 plovákový komory, ale 2 samostatný difuzéry neboli "difúzní komory", osazený každá svou škrticí klapkou. Podle polohy plynovýho pedálu se asi do 1/3 až 1/2 chodu táhla otevírá jen 1 komora = jedna škrticí klapka, potom se díky strmějšímu převodu začne zřetelně rychlejc otevírat i do tý doby zavřená druhá škrticí klapka. Seřízení bodu začátku pohybu druhý klapky je důležitý, hodně to ovlivňuje plynulost přechodu otáček, protože v určitý poloze plynu se "najednou" otevře větší průřez sacího kanálu a díky tomu dočasně poklesne rychlost proudění prvním už částečně otevřeným difuzorem = zmenší se množství strhávanýho paliva z mlžný trubice. Když se to s polohou otevření druhýho stupně přežene, vždycky to znamená zhoršení chodu - když se druhej stupeň otevírá moc brzo, motor v ten moment začne škubat a vynechávat, protože dostane chudší směs, když se otevře moc pozdě, nástup vyššího výkonu se opozdí až do momentu, kdy už první stupeň karbce nebude úplně stíhat a proudění v něm se zturbulentní - zas to povede k poklesu výkonu a než se "to srovná" díky otevřenýmu druhýmu stupni, motor nebude dávat požadovanej výkon a bude se to celý chovat jako motor s elektronikou vyhnanej k omezovači otáček. Plováková komora ale i u dvojitejch karbců stačí jen jedna ...

EDIT pro snadnější přechod otáček se karbce konstruujou tak, že v momentě počátku otevírání druhýho stupně se aktivuje mechanická akcelerační pumpička, která zmenší ochuzení nasávaný směsi tím, že přímo do proudu vzduchu vstříkne samostatnou tryskou určitej objem paliva bez ohledu na aktuální otáčky = na rychlost proudění ve Venturiho průřezu. Proto takový to "vrkání plynem" třeba na semtamfórech má největší vliv na nárůst spotřeby.

[EKKAR]

Až teda na to, že dvojkomora neznamená 2 plovákový komory, ale 2 samostatný difuzéry neboli "difúzní komory", osazený každá svou škrticí klapkou. Podle polohy plynovýho pedálu se asi do 1/3 až 1/2 chodu táhla otevírá jen 1 komora = jedna škrticí klapka, potom se díky strmějšímu převodu začne zřetelně rychlejc otevírat i do tý doby zavřená druhá škrticí klapka. Seřízení bodu začátku pohybu druhý klapky je důležitý, hodně to ovlivňuje plynulost přechodu otáček, protože v určitý poloze plynu se "najednou" otevře větší průřez sacího kanálu a díky tomu dočasně poklesne rychlost proudění prvním už částečně otevřeným difuzorem = zmenší se množství strhávanýho paliva z mlžný trubice. Když se to s polohou otevření druhýho stupně přežene, vždycky to znamená zhoršení chodu - když se druhej stupeň otevírá moc brzo, motor v ten moment začne škubat a vynechávat, protože dostane chudší směs, když se otevře moc pozdě, nástup vyššího výkonu se opozdí až do momentu, kdy už první stupeň karbce nebude úplně stíhat a proudění v něm se zturbulentní - zas to povede k poklesu výkonu a než se "to srovná" díky otevřenýmu druhýmu stupni, motor nebude dávat požadovanej výkon a bude se to celý chovat jako motor s elektronikou vyhnanej k omezovači otáček. Plováková komora ale i u dvojitejch karbců stačí jen jedna ...

EDIT pro snadnější přechod otáček se karbce konstruujou tak, že v momentě počátku otevírání druhýho stupně se aktivuje mechanická akcelerační pumpička, která zmenší ochuzení nasávaný směsi tím, že přímo do proudu vzduchu vstříkne samostatnou tryskou určitej objem paliva bez ohledu na aktuální otáčky = na rychlost proudění ve Venturiho průřezu. Proto takový to "vrkání plynem" třeba na semtamfórech má největší vliv na nárůst spotřeby.

[Hape]

U naší Š 120LS otevírání škrtící klapky v druhé komoře ovlivňoval také podtlak v sání. Byla tam na to membrána.

[RayeR]

Dekuji uzivateli pepik9 za prutokomer z trabanta. Mel ucpanou jednu rourku, tak jsem ho rozebral a vycistil. Vrtulka je ulozena v kluznych loziskach asi z nake mosazi, toci se docela hladce, telo vypada silonove...
Na desticce elektroniky je fotodioda a 3 trandy, z druhe strany pak IR LED, ktera prosvicuje mezery mezi loukotema vrtulky skrz ztencene okenko. Docela hezky udelane.
Pripojil jsem to na napajeni (bila +, hneda -, zelena out) a fouknul dovnitr, reaguje to dost citlive, hned sem ten vystup saturoval na 5V a po asi 10s jak se to dotacelo, tak zaclo napeti klesat k 0. Takze to vypada, ze to funguje...