Mám plnú krabicu cievkových teliesok a jadier, ale neviem rozoznať na prvý pohľad, či je niečo z toho ferokart.
V akých tvaroch sa vyrábali ferokartové jadrá? Mali svoje tvary, napr. MF hrnček, alebo sa vyrábali v rovnakých tvaroch, ako feritové jadrá? (t.j. hlavne červíky). Pýtam sa, aby som vedel rýchlejšie vytipovať jadrá, než do nich začnem rýpať hrotom.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 20531 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: po červen 23 2025, 8:14 Předmět:
Ferokartová jádra se dělala závitová (větších průměrů, nejčastěji se setkáš s 6 mm až 8 mm) i hrnečková. Poznáš je podle toho, že jsou měkká: šroubovákem se dají "ožvejkat", pájkou zase uděláš nový šlic pro šroubovák.
To ve feritu nejde, ten se štípe a praská.
Staré prachové jadrá určine nejaké nájdem, ale všetky su ešte z eletronkových rádií. Neviem, v akom budú stave. ťažko sa to vyšroubováva, je to ako plastelína.
Edit: v popise aukce je napísané, že je to Tesla Pardubice. Ešte aby to bol ferokart...
Založen: Mar 02, 2005 Příspěvky: 1293 Bydliště: Bratislava, Petrzalka
Zaslal: po červen 23 2025, 16:45 Předmět:
Podla katalogu by pri Ug1s blizkemu 0V ( co je cca tvoj pripad) mal tiect prud 6-40mA. Predpokladam, ze si ho nespajkoval trafopajkou. Ak mas iba trafopajku, skratuj vyvody aspon tenkym drotom. Mohol si aj chytit zly vyrobny kus, traduje sa, ze mali mizernu litografiu (problem s prachovou cistotou) v Piestanoch, no tranzistory merali a triedili po vyrobe, ak si sa nahodou nedostal k odpadovej varke.
Skontroluj si, ci si si nezamenil hradla g1 a g2, ci nie je otoceny naopak.to by zodpovedalo tvojmu meraniu. Este by som skontroloval rezistory, ci nemaju odlisnu hodnotu meranim. Taktiez ten tranzistor moze kmitat (co bol moj pripad), potom postupujes, ako som napisal skor.
Tie Pardubicke kostricky (hnedy bakelit) maju zvacsa ferit. Na frekvenciu <1MHz s velkou indukcnostou a vela zavitmi pouzivali ferokart. Kludne radsej chod do vzduchovej cievky.
V akých tvaroch sa vyrábali ferokartové jadrá? Mali svoje tvary, napr. MF hrnček, alebo sa vyrábali v rovnakých tvaroch, ako feritové jadrá? (t.j. hlavne červíky)...
Je zajímavé kolik různých názvů se používalo pro tato jádra (ferokartová, prášková, železová, karbonylová...)
Výtah z knihy Novák-Kozler: Amatérské součástky a stavba tranzistorových přijímačů:
Pájkoval, riskol som to. Inú možnosť doma nemám. Včera som ten T1 vyletoval a vypadá byť zničený. Osadím nový, ale predtým ho zmeriam. Preskratujem DPS a osadím ho a snáď bude všetko v poriadku.
Ferokartov mám plný sáčok, ale asi nič použiteľné. Hrubé jadrá a hrnčeky. Skúsim ísť cestou vzduchovej cievky. Ale nebude sa dať dolaďovať. Nejako to obídem trimrami. Najskôr až v piatok.
Všimol som si, že v bežných rozhlasových prijímačoch sa oscilátorové cievky nedávali do kritov. To bolo kvôli zvýšeniu Q? Vyžarovanie asi nevadilo. Videl som aj odporúčanie prerezať kryt oscilátorovej cievky. Je lepšie L oscilátora krytovať, ale nechať otvorenú?
->masar: díky za tip. Knihu mám, ale nemám taký prehľad. Je veľmi veľa starej dostupnej rádiotechnickej literatúry (a inej). V MZK majú naskenované snáď všetko, čo u nás vyšlo.
Edit: alebo je spločné dielo všetkých knižnic, to neviem. Ja pristupujem cez MZK.
Založen: Nov 28, 2006 Příspěvky: 12439 Bydliště: Česká Třebová
Zaslal: po červen 23 2025, 20:25 Předmět:
robos napsal(a):
Ivan_Ryger napsal(a):
Predpokladam, ze si ho nespajkoval trafopajkou.
Pájkoval, riskol som to. Inú možnosť doma nemám. Včera som ten T1 vyletoval a vypadá byť zničený. Osadím nový, ale predtým ho zmeriam. Preskratujem DPS a osadím ho a snáď bude všetko v poriadku.
v nouzi to jde i s trafopájkou,
ale je potřeba propojit jeden šroubek pájecí smyčky s kolíkem v zásuvce . . .
trafopájka má jen dvouvodičový síťový kabel,
kapacita mezi primárem a sekundárem způsobuje na pájecí smyčce dost velké střídavé napětí,
které dokáže prorazit citlivé součástky . . .
. . . samozřejmě, že mikropájka s třívodičovým přívodem je lepší.
Založen: Mar 02, 2005 Příspěvky: 1293 Bydliště: Bratislava, Petrzalka
Zaslal: po červen 23 2025, 20:54 Předmět:
To skratovanie vyvodov tranzistora omotanim tenkym drotikom je najistejsie, zabezpeci, ze elektrody su na rovnakom potenciale a mala kapacita dielektrika sa nenabije nabojom.
Parkrat som skusal spajkovat trafopajkou, touto metodou sa to nudzovo da.
Na vzduchove cievky staci pouzit rovnicu solenoidu hamwaves a na pozadovanu velkost doladovat stlacenim alebo roztiahnutim zavitov.
Kryt na cievke znizi vyzarovanie do okolia, no Q-faktor vzdy znizi kvoli stratam virivymi prudmi indukovanymi vo vodivom kryte.
Po týždni sa konečne dostávam k veci. Na pozíciu T1 som osadil KF982. Dodržal som zásady pájkovania. Zapojenie som nakoniec nechal bez úprav, iba G2 som prizemnil cez odpor 100K proti uplávaniu pri odpojení bežca. Feritový krúžok nemám, tak som našiel tlmivku s trubičkovým jadrom, zeleným. Myslím, že sa používala v TV niekde na základovej doske, kde bol OMF a pod. (napr. Dukla). Diamantovým pilníkom som trubku rozpolil... ...a zlomil vo zveráku. Snáď to bude k niečomu.
V tomto zapojení sa pri pretáčaní P1 mení napätia na G2 od 0 do 2V. Na Source sa pritom mení napätie od 0,25 V do 0,37 V, takže prúd sa mení od 1,1 mA do 1,7 mA. Pritom Ug1=0. To je málo. Predpokladám, že treba zvýšiť napätie na bežci a to vyrieši problém.
Ten pôvodný tranzistor má podľa datasheetu pri Ug1=0 a Ug2=0 asi 3,7 mA. Pri Ug2=2V má asi 8,7 mA.
Pri Ug2=4V má ID=10mA. Predpokladám, že to je hodnoa prúdu, ktorú mám dosiahnuť aj s KF982. Otázne je, pri akom Ug2 to bude. Malo by byť tiež pri 4 V. Problém je v tom, Ug2 sa vzťahuje k Sourcu a tam sa napätie tiež zvyšuje pri zvyšovaní Ug2. Takže neviem, aký max. Id vlastne tiekol v pôvodnom zapojení (aká je rozumná hodnota).
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3, 4Další
Strana 3 z 4
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
