Založen: May 13, 2009 Příspěvky: 5641 Bydliště: BA-Petržalka :(
Zaslal: út červen 17 2025, 21:56 Předmět:
AZK401 napsal(a):
Chápu, ale jaká služba reguluje přepětí? Najetí čerpadel přečerpávačky? Najetí větrníků na kmitočet?
Prepätie nereguluje nič. Veď sa to tu už písalo, že sa im kvôli tomu odpojili fabriky, teda klesla spotreba, a prepätie tým vyskočilo ešte vyššie, a tak dokola až to celé exlo.
Ak som dobre čítal, to prepätie vzniklo tak, že pripojili nejakú elektráreň, lebo sieť bola trochu mimo frekvenciu a chceli ju tým zrovnať. Tým sa ale zvýšilo napätie. Po čase znova to isté, s rovnakým riešením, takže vytvorili prepätie, a o následkoch som už písal. Teda vlastne čítal. Vlastne oboje... no vyznaj sa v tom. _________________ Globálne otepľovanie je spôsobené masívnou zástavbou a rúbaním storočných stromov. Kamene namiesto trávy tiež prispievajú k otepľovaniu.
Je to o charaktere zdrojov a spotrebičov v sieti. Tie moderné elektronické majú záporný dynamický odpor. Bez dostatočného množstva klasických rotačných zdrojov a spotrebičov a tepelných spotrebičov v sieti sa z elektronických zdrojov a spotrebičov stáva oscilátor.
Sekundární regulace U/Q je automatická funkce využívající celý certifikovaný (smluvně dohodnutý) regulační rozsah jalového výkonu bloků pro udržení zadané velikosti napětí v pilotních uzlech ES a zároveň rozděluje vyráběný jalový výkon na jednotlivé stroje. Regulační proces má být aperiodický nebo maximálně s jedním překmitem a ukončený do 2 minut. Sekundární regulace U/Q musí být zároveň schopná spolupracovat s prostředky terciární regulace napětí a jalových výkonů.
Automatizovaný systém je realizován pomocí automatického regulátoru napětí, který je schopen reagovat na odchylku skutečného napětí od zadaného a určí velikost potřebného jalového výkonu. V elektrárně poskytující sekundární regulaci U/Q se požadovaný jalový výkon rozvrhne, například pomocí skupinového regulátoru jalového výkonu, na jednotlivé bloky dle dohody mezi poskytovatelem PpS a provozovatelem PS.
Přenosová soustava je rozdělena do pilotních uzlů. Každý uzel má vlastní regulátor napětí a jalových výkonů. Pak se při změně dodávky jalového výkonu do uzlu soustavy dosáhne změny napětí v daném uzlu. Z toho důvodu zavádíme důležitý parametr tzv. elektrická tvrdost sítě. Je to množství jalového výkonu potřebné ke změně napětí o 1kV v daném uzlu. Napětí v pilotních uzlech přenosové soustavy se může pohybovat u 400 kV ±5% a u 110 kV ±10%.
Sekundární regulaci U/Q mohou poskytovat provozovatelé elektrárenských bloků připojených do přenosové sítě s výkonem větším než 50 MW. Kritéria poskytování této služby jsou regulační rozsah Q, disponibilita a lokalita zdroje (disponibilita je doba regulace při využití celkového rozsahu jalového výkonu).
2.4.1 Automatická sekundární regulace napětí (ASRU)
Automatická sekundární regulace napětí je systém, který v pilotním uzlu udržuje napětí pomocí sekundárního regulátoru jalového výkonu (SRQ) a automatického regulátoru napětí (ARN). ARN reaguje na odchylku zadaného požadovaného napětí oproti aktuálnímu napětí v pilotním uzlu a stanovuje potřebný jalový výkon pro vyrovnání dané odchylky.
Tento výkon je vypočítáván z tzv. citlivostního koeficientu ΔQ/ΔU, který udává, jaké množství jalového výkonu je potřeba dodat do pilotního uzlu, aby se změnilo napětí o požadovanou hodnotu. Nejčastěji se udává jako MVAr/kV. Sekundární regulátor jalového výkonu následně určí změnu zadaného napětí primárnímu regulátoru, čímž ovlivní buzení synchronního generátoru a tím pádem dodávaný jalový výkon. V mnoha případech bývá součástí elektrárny skupinový regulátor jalového výkonu, který je nutný tam, kde je prováděna regulace pomocí více výrobních bloků. Tento skupinový regulátor pak rozděluje potřebný výkon na jednotlivé bloky tak, aby bylo zajištěno, že zůstane na všech blocích stejná procentní rezerva jalového výkonu.
2.4.2 Terciární regulace napětí (TRN)
Výše zmíněné požadované hodnoty napětí v pilotních uzlech určuje terciární regulátor, který je umístěn v dispečinku provozovatele přenosové soustavy. Terciární regulace napětí zajišťuje chod a koordinaci automatické sekundární regulace napětí ve všech pilotních uzlech tak, aby byl zajištěn bezpečný a ekonomický provoz soustavy jako celku a je tedy na vrcholu hierarchie regulace napětí. Jednotlivá kritéria jsou dána především dodržením stanoveného napětí v pilotních uzlech a omezením technických ztrát. To zahrnuje respektování technických možností v jednotlivých pilotních uzlech, minimalizaci přepínání odboček transformátorů, spínání regulačních tlumivek atd.
Lokální služba udržování zadaného U v pilotním uzlu PS (DS) prostřednictvím prvků PS (DS)
– hladinové regulace transformátorů, tlumivky, synchronní kompenzátory, řízení výroby jalové energie ve zdrojích
Terciární regulace napětí
– koordinuje zadaná napětí v pilotních uzlech pro bezpečný a ekonomický provoz ES jako celku, dispečink PPS
Sekundární regulace napětí (ASRU)
– udržuje zadané napětí v pilotním uzlu přenosové soustavy. Zadané napětí je určeno terciární regulací napětí.
– automatický regulátor napětí (ARN) + skupinový regulátor Q (rozděluje na bloky)
ARN v elektrárně - skupinový regulátor Q v elektrárně
ARN v rozvodně - sekundární regulátor Q také v rozvodně
Prostě některé elektrárny zapojené do služby sekundární regulace napětí ve španělské síti 28. dubna dočasně ztratily kontrolu nad regulací napětí v rámci jejich uzlu a namísto toho, aby jalový výkon ubraly tak ho některé zachovaly a některé pravděpodobně dokonce ještě zvýšily, a to způsobilo přepětí v síti a v podstatě nefunkčnost služby sekundární regulace napětí jako takové, protože ten zbytek, který se choval správně už nebyl schopen napětí uregulovat což následně vedlo k odpojování a posléze ke kolapsu.
Stručně řečeno, chyběly zdroje pro regulaci napětí zřejmě proto, že nebyly dostatečně naplánovány.
Podepsal se na tom tedy fakt, že počet elektráren zapojených do služby sekundární regulace napětí byl ve španělské síti 28. dubna nízký a tak regulační chyby některých z nich způsobily, že ten zbytek to už nezvládl.
Založen: Jun 20, 2005 Příspěvky: 954 Bydliště: Hospoda u Třebíče
Zaslal: st červen 18 2025, 6:52 Předmět:
Regulace napětí (ASRU) se například pro dukovanské generátory bere z napětí přípojnic v Slavětické rozvodně 400kV. Pokud je generátor zařazen do ASRU, systém přesně reguluje jalovinu do plusu nebo do mínusu, aby se "nepřetahovaly" stroje mezi sebou.
Áno, točivý generátor, zmenou budiacého prúdu... Ale teraz sa skúste zamyslieť a vysvetliť, ako reguluje jalovinu bežný elektronický menič solárnej, či veternej elektrárne.
Založen: Oct 07, 2012 Příspěvky: 1380 Bydliště: JN89GF
Zaslal: st červen 18 2025, 10:57 Předmět:
Ve Španělsku jsou asi stejní šašci jak tady. Umí problém prezentovat (zvýrazňovače, velikosti písma, barvičky), rozebírat, převracet ... a to je asi tak vše, vlastního nic. ... Jako kdyby ostatní neuměli číst nebo nechápali...
- jděte se už s těma vkládanejma špalkama textu odjinud vycpat!
Založen: May 13, 2009 Příspěvky: 5641 Bydliště: BA-Petržalka :(
Zaslal: st červen 18 2025, 14:26 Předmět:
Správne! Píšte iba tí, ktorí ste v onom čase stáli v Španielku vedľa elektrárne a videli ste čo sa deje. _________________ Globálne otepľovanie je spôsobené masívnou zástavbou a rúbaním storočných stromov. Kamene namiesto trávy tiež prispievajú k otepľovaniu.
Založen: Jun 20, 2005 Příspěvky: 954 Bydliště: Hospoda u Třebíče
Zaslal: st červen 18 2025, 18:16 Předmět:
Ještě bych viděl pro Španělsko velký hendikep v tom, že jsou s Francií propojeni myslím pouze jednou linkou 400kV, čili když došlo k tomuto stavu, tak je frantíci moc nepodrželi a odpojili se, tím pádem v tom byli španělé sami. U nás tím, že jsme ze všech okolních států minimálně jednou linku propojeni, tak i díky tomu je ta stabilita vyšší.
Vzájemné propojení sítí, které jsou všechny stejně zprasené nemůže vést ke stabilizaci.
FVE se musí vhodně doplnit, aby nemohlo docházet k přepětí, či změně kmitočtu - tedy už při konstrukci musí obsahovat vhodný stabilizační prvek. A rozhodně by neměly existovat solární farmy. Pokud se "rozdrobí", pak se většina vyrobené energie spotřebuje v místě. Nemluvě o tom, že zdroj s nižším výkonem půjde uregulovat snadněji.
Ses posral v lese? V reálu je to přesně vobráceně tvl, milion malejch hoven nemůžeš regulovat NIJAK. A co ty antifyzikální bláboly vo nejaké spotřebě v místě jsou jako za shit? Přejde mrak, vodejde mrak, furt ti to lítá vo desítky až stovky MW stylem, se kterým síť nikdy nepočítala. A tadle energie lítá tou sítí ty kokos
Spínaný měniče samozřejmě stabilizacu majou, nevim kde jako žiješ. Akorát že se synchronizujou na síť která zrovna jde kolem, pokud tadle síť začne kolísat, tak místo jakékoli stabilizace to eště rozkmitají tak, že se to nedá uřídit. A v případě toho že síť uletí moc, tak se natvrdo vypnou.
Furt se mi líbí ta idea motorgenerátorů, velká farma bude mít velkej rotor s velkou setrvačností, a na překlenutí případnejch přecházejících mraků ať si to serou do akund bo čuperkundenzátorů. To je jejich problém, že budou rotor místo stálýho zdroja honit občasným zdrojem Celá střídavá síť je od samýho začátku konstruovaná de facto na to, že dráty jenom přenáší moment na hřídeli generátoru na hřídel elektromotoru. Je to postavený (a mimo svícení to tak bylo ai stran spotřebičů, teda prvního významnýho nasazení elektrifikace - na honění mašin ve fabrikách) na točivejch strojích.
Proč? Nemůžu za to, že jsi nepochopil.
Ad měniče - místně můžu odpojit, nebo připojit třeba na bojler. Na síť minimální vliv.
Ad mrak - ano, mrak přejde, sníží se výroba, ale ze sítě doplňuju kW. Tedy vztaženo k soustavě plivanec v moři. Navíc mrak je nade mnou, ale u sousedů ne, takže dojde k vyrovnání z jiného zdroje. Nemůže se stát, že mi jeden mrak "sundá" celou farmu o výkonu několika stovek MW.
Pro jistotu dodám (pro méně chápavé), že pokud mám zataženo nad celou zemí, musím vyrábět jinak a vlivem mraku k výkyvu dojít nemůže.
Další výhodou je to, že i v případě blackoutu pořád funguje místní zdroj (samozřejmě pokud jsou podmínky).
A konečně - správný výraz je "ses po.ral v kině?"
v momentě kdy tu rnu má minimálně každej druhej (a velký bytofky, fabriky), k čemuž to tady ti dotační zelení zkruvenci tlačijou, tak vole X mega domácností×kW jsou co, vole? ano, stovky MW
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
rnu má minimálně každej druhej (a velký bytofky, fabriky), k čemuž to tady ti dotační zelení zkruvenci tlačijou, tak vole X mega domácností×kW jsou co, vole? ano, stovky MW