Založen: Jan 01, 2023 Příspěvky: 2581 Bydliště: Česká Lípa
Zaslal: út červen 17 2025, 17:54 Předmět:
Výpadek z 28. dubna měl vícefaktorovou příčinu. Systém neměl k dispozici dostatečnou kapacitu pro kontrolu napětí. Za zhroucení sítě nese částečnou odpovědnost provozovatel Red Eléctrica, který od rána 28. dubna dostával zprávy o nestabilitě sítě. Společnost neměla naplánovanou dostatečnou vyrovnávací kapacitu, ačkoliv to byla její povinnost. Některé elektrárny, které měly pomoci síti se stabilizací, tak neučinily, ačkoliv jsou za to placené. Jiné elektrárny se dokonce odpojily od sítě i když to udělat neměly.
Ve Španělsku mají v energetice zřejmě pěkný "hokej" a "levá ruka tam nemá ani tušení co dělá pravá". Bylo tedy jen otázkou času kdy to zkolabuje.
Co jsem v rychlosti pochopil, tak se nepodařilo zprovoznit důležitou elektrárnu a selhal provozovatel přenosové soustavy, protože energetické společnosti nedokázaly důsledně vypínat jednotlivé části sítě.
U nás má ČEPS Regulační plán s danými regulačními stupni, kdy následuje Vypínací plán a Frekvenční plán. Ty se netýkají některé kritické infrastruktury.
Založen: Jan 01, 2023 Příspěvky: 2581 Bydliště: Česká Lípa
Zaslal: út červen 17 2025, 19:48 Předmět:
CHRONOLOGIE INCIDENTU
FÁZE O: Nestabilita napětí. Během dnů předcházejících incidentu docházelo k výkyvům napětí a od rána 28. dubna napětí kolísalo intenzivněji než obvykle.
FÁZE 1: Oscilace systému (12:00–12:30). Ve 12:03 byla zaznamenána atypická oscilace 0,6 Hz, která způsobila velké kolísání napětí po dobu 4,42 minuty. Tato oscilace donutila provozovatele systému zavést protokolem stanovená zmírňující opatření, jako je zvětšení sítě – omezené nízkou poptávkou – a snížení propojovacího toku s Francií. Všechna tato opatření zmírnila oscilaci, ale měla vedlejší účinek v podobě zvýšení napětí. Ve 12:16 byla znovu zaznamenána stejná oscilace, i když menší, a ve 12:19 další oscilace, v tomto případě 0,2 Hz, s obvyklými charakteristikami těchto evropských jevů. Provozovatel systému zavedl stejná zmírňující opatření, která také přispěla ke zvýšení napětí.
FÁZE 2: Ztráty výroby. Napětí začalo rychle a stabilně stoupat a v provinciích Granada, Badajoz, Segovia, Huelva, Sevilla, Cáceres a dalších byly zaznamenány četné postupné odpojování výrobních zařízení.
FÁZE 3: Kolaps. Postupný nárůst napětí vyvolal řetězovou reakci výpadků proudu v důsledku přepětí, které nebylo možné zastavit, protože každé odpojení přispívalo k dalšímu nárůstu napětí. Byl také zaznamenán pokles frekvence, což vedlo ke ztrátě synchronizace s Francií, vypnutí propojení se zbytkem kontinentu a pád poloostrovní elektrické sítě.
HLAVNÍ ZÁVĚRY
1. Soustava vykazovala nedostatečnou kapacitu regulace napětí ze dvou důvodů. Zaprvé, 27. dubna, před incidentem, provozovatel soustavy naplánoval provoz 10 synchronních elektráren schopných regulovat napětí na 28. dubna, dle svého harmonogramu. Konečný počet připojených synchronních elektráren byl nejnižší od začátku roku. Za druhé, několik elektráren schopných regulovat napětí – a konkrétně ho kompenzovat, jelikož byly kvůli technickým omezením naprogramovány – nereagovalo adekvátně na pokyny provozovatele systému k jeho snížení; některé dokonce produkovaly jalový výkon, opak toho, co bylo požadováno, což problém dále zhoršovalo.
2. Došlo k oscilacím. Oscilace – první z nich, atypická, vznikla v zařízení na Pyrenejském poloostrově – vyžadovaly úpravy konfigurace systému, což ztížilo stabilizaci napětí. Po druhé oscilaci si provozovatel systému vyžádal zařízení schopné regulovat napětí, ale před kolapsem to bylo technicky nemožné.
3. Výrobny byly odpojeny, některé z nich zřejmě nesprávně. K některým odpojením elektráren došlo před překročením napěťových prahů stanovených předpisy (mezi 380 kV a 435 kV v přenosové síti), zatímco k jiným odpojením došlo po překročení těchto limitů z důvodu ochrany zařízení. Jakmile začala řetězová reakce, obvyklé ochrany elektrické soustavy nedokázaly tento proces zastavit ani omezit. Některé z těchto ochran, jako například odlehčení zátěže, mohly dokonce přispět k přepětí, protože fungovaly tak, aby kompenzovaly pokles výroby, spíše než aby regulovaly napětí.
Stručně řečeno, chyběly zdroje pro regulaci napětí, buď proto, že nebyly dostatečně plánovány, nebo proto, že plánované zdroje neposkytovaly dostatečný výkon, nebo kvůli kombinaci obojího, ale ne kvůli nedostatku v zemi; výrobní kapacity byly více než dostatečné k uspokojení spotřeby.
HLAVNÍ DOPORUČENÍ
Vzhledem k závěrům analýzy výbor navrhuje řadu opatření, která mají zabránit opakování tohoto typu incidentu. Patří mezi ně posílení dohledu a ověřování dodržování povinností všemi zúčastněnými stranami v elektrické soustavě, jakož i technická opatření k posílení regulace napětí a ochrany před kolísáním v soustavě. Klíčem k tomu je implementace OP 7.4, kterou spravuje Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž (CNMC). Tato implementace umožní asynchronním instalacím používat řešení výkonové elektroniky pro řízení kolísání napětí (aneb až doteď na to víceméně házeli bobek, a to se jim také vymstilo).
Naposledy upravil Valdano dne út červen 17 2025, 20:23, celkově upraveno 2 krát.
Založen: Jan 01, 2023 Příspěvky: 2581 Bydliště: Česká Lípa
Zaslal: út červen 17 2025, 20:32 Předmět:
Předčasný výpadek řady stabilních zdrojů (určených ke stabilizaci sítě) vedl k tomu, že v síti dál rostl podíl nestabilních zdrojů, které zřejmě způsobovaly další růst napětí dokud také samy nevypadly na přepětí.
Založen: Apr 21, 2011 Příspěvky: 323 Bydliště: Příbram VII
Zaslal: út červen 17 2025, 20:38 Předmět:
No je to celý vysvětlení divný a neodhaluje důvody těch abnormalit a kolísání. Navíc, jak by mohly při přebytku výkonu zasáhnout regulační klasické/rotační zdroje, ty které se údajně chybou odpojily, snížit přepětí v síti?
My, kteří z doby socialismu umíme číst mezi řádky usuzujeme (Španělsko má socialistickou vládu), že nám něco tají!!
Ale co to je ten nestabilní zdroj, který rve do sítě výkon bez ohledu na napětí? Každý zdroj by snad měl mít nějakou lokální zpětnou vazbu.
Edit: Jako kdyby ty střídače občasných zdrojů měli v honbě za ziskem naprogramovaný stylem "rvi tam co se dá a až když začnou pičovat z centrály, tak trochu uber."
Jsou služby, které se projeví až v řádu minut a mezi tím nejspíš odpojili spotřebu.
U nás jsou služby FCR tzv. primérka, což reguluje frekvenci v síti, dále aFRR tzv. sekundérka, což je zjednodušeně služba do 5 minut, následně mFRR tzv. terciární služba (neboli MZ = eMZeta) a ta je do 12,5 minut. Zkratky se dají dohledat.
První dvě zajišťují např. jedoucí turbíny a eMZetu můžou zajistit KGJ (kogenerační jednotky), které musí do 12,5 minuty nastartovat z nuly. Na každou službu musí být tyto zdroje ČEPSem certifikovány, že takovou službu splňují a tato certifikace se pravidelně opakuje.
Je logické, že pokud takové výkyvy nezachytí primérka, tak další služby poskytované v minutách, to nemusí stihnout a nakonec můžou být kontraproduktivní.
Asi se jim to přelívalo tak, že jim to software nestíhal uregulovat. Taky někdy vidím, že služba za dražší peníze je využita v Praze, než stejná a levnější v Ostravě.
Jsou služby, které se projeví až v řádu minut a mezi tím nejspíš odpojili spotřebu.
U nás jsou služby FCR tzv. primérka, což reguluje frekvenci v síti, dále aFRR tzv. sekundérka, což je zjednodušeně služba do 5 minut, následně mFRR tzv. terciární služba (neboli MZ = eMZeta) a ta je do 12,5 minut. Zkratky se dají dohledat.
První dvě zajišťují např. jedoucí turbíny a eMZetu můžou zajistit KGJ (kogenerační jednotky), které musí do 12,5 minuty nastartovat z nuly. Na každou službu musí být tyto zdroje ČEPSem certifikovány, že takovou službu splňují a tato certifikace se pravidelně opakuje.
Je logické, že pokud takové výkyvy nezachytí primérka, tak další služby poskytované v minutách, to nemusí stihnout a nakonec můžou být kontraproduktivní.
Asi se jim to přelívalo tak, že jim to software nestíhal uregulovat. Taky někdy vidím, že služba za dražší peníze je využita v Praze, než stejná a levnější v Ostravě.
Orlík, Slapy, DS nabíhají okolo dvou minut. Dalešice potom 60 sekund, absolutně nejrychlejší ze všech. Tomu se vyrovnávají jenom některý pohotovostní plynový turbíny, zbytek se může akorát jít zahrabat. Ovšem né každej má takový podmínky, třeba ty pyreneje jsou v tom podstatně horší. I když tam zase můžou zkusit využívat přílivový elektrárny.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
