Nabíječka autobaterek z PE5/2015

[Celeron]

Mám tu na zprovoznění kámošovu "inteligentní " nabíječku Pb. Měla by si umět slíznout polaritu baterky a podle toho se připojit. Pak nabíjí podle napětí čtyřfázově, do 10,8V proudem 1/10 Imax, mezi 10,8 až 14,2 proudem Imax, mezi 14,2 až 14,6 proudem 1/4 Imax. Problém je, že po připojení na bateku se to podle ledkový indikace rozkmitá s periodou cca 2 sekundy. Proud do baterky teče asi 1 sekundu, ale za tu krátkou dobu ho nemám čím změřit. Zatím netuším, proč to kmitá. Napětí pro procesor a komparátor je 5V bez poklesů a šumů, před 7805 je 18V. Napětí na referenci VR1 je také naprosto stabilní, takže restartem procesoru to není, navíc po restartu je čekání asi 4 sekundy.
Pokud se natvrdo vypne IRF4905 přepnutím na +5V jumperem JP1 a přivede místo baterky napětí z reguláku, tak se to chová přesně jak popisuje autor. Do 10,8V běží na výstupu pro FET PWM 1/10 Imax s zapnutou jednou půlvlnou ze sítě a pak je devět půlvln výstup vypnutý. Když se zvýší napětí mezi 10,8-14,2V tak je výstup pro FET trvale sepnutý, nabíjení Imax. Při napětí 14,2-14,6 beží zase PWM 1/4 Imax jako udržovák. Při překročení 14,6V se nabíjení zastaví. Funguje to i opačně při poklesu napětí baterky.
Reakce není hned, ale vždy je nabíjecí doba cca 2 minuty a pak se nabíjení zastaví a baterka se změří aby se odstranilo napětí z úbytku na kabelu z nabíjecího proudu.
Takže logika řízení maká jak má. Ale je nějakej problém kolem řízení FETu. Pčedpokládám, že Imax je omezen jen odporem R1, přechody diod, vnitřním odporem trafa a přívodu k baterce. Pokud úbytek na R1 otevře tranzistor T4, tak se zavře FET T1. Jenže to asi nechodí jak má a nabíječka valí po tu cca sekundu do baterky veliký proud na který nějak reaguje procesor vypnutím FETu a zhasnutím LEDek. Ale jak, je mi záhadou. Zítra budu muset na výstupy komparátorů připojit logickej analyzátor a kouknout jestli to cyklování nedělají komparátory.
Jo a taky je dost divný, že pokud je nabíječ vypnutej tak z baterky teče do nabíječky cca 150 mA proudu. Kam proboha, na to napětí z baterky jsou připojený jen čtyři odpory 39K paralelně, tam poteče nula nula nic. A pak je tam nepropustně dioda MBR1060 (D5). Že by jí něco bylo a teklo to do ní? Jo a ten proud tam teče jen když je řízení FETu připojený na JP1 na port procesoru. Zítra zkusím, zda je vše kolem FETu OK. Pokud bude, nevím co s tím. Bylo to publikovaný před 10 lety, kdoví jestli autor l.j.ok1jtz@seznam.cz odpoví kdy jsem se dotázal třeba na vývoják řídícího FW.
Tohle opravování a uvádění výtvorů kámošů je docela pomsta. I když tohle je zrovna postavený tak, že bych to sám líp neudělal.

[EKKAR]

Můj tip - měkký trafo a při zátěži baterkou moc padá napětí, nebo "načnutej" FET, kterej se nedokáže plně otevřít. Nejhorší je, že nemáš diagram toho softu, nevíš přesný rozhodovací úrovně nebo prodlevy smyček v softu a v podstatě věštíš z vnějšího chování, co se tam ASI TAK MŮŽE ODEHRÁVAT. Proto mám k veškerýmu precesorstvu v nabíjení jenom despekt, protože to je bez přístupu ke zdrojovýmu kódu většinou neopravitelný, nebo metodou "hádám a střílím do tmy" ....

[EKKAR]

Můj tip - měkký trafo a při zátěži baterkou moc padá napětí, nebo "načnutej" FET, kterej se nedokáže plně otevřít. Nejhorší je, že nemáš diagram toho softu, nevíš přesný rozhodovací úrovně nebo prodlevy smyček v softu a v podstatě věštíš z vnějšího chování, co se tam ASI TAK MŮŽE ODEHRÁVAT. Proto mám k veškerýmu precesorstvu v nabíjení jenom despekt, protože to je bez přístupu ke zdrojovýmu kódu většinou neopravitelný, nebo metodou "hádám a střílím do tmy" ....

[Harry.pa]

Mrkni TADY, najdeš tam i kontakt na autora, vypadá, že je aktivní.

[Michal22]

Pokud se může aku připojit libovolně, tak pár mA (kolem 10) poteče i přes R26 a D7.
Ale jinak bych se osciloskopem podíval na Gate T1, jestli není buzený nějakým divným průběhem.
Pokud ano, tak to může být i kvůli proudovému omezení s tranzistorem T4.

[Michal22]

Pokud se může aku připojit libovolně, tak pár mA (kolem 10) poteče i přes R26 a D7.
Ale jinak bych se osciloskopem podíval na Gate T1, jestli není buzený nějakým divným průběhem.
Pokud ano, tak to může být i kvůli proudovému omezení s tranzistorem T4.

[Celeron]

Karle, HEX z PE jsem vrazil do hardware emulátoru řady A51 OEM51 od Amitu připojenej místo procesoru do nabíječky. Program jsem dissasembloval a je to jednoduchost sama 3 strany A4. Opravdu tam probíhá nabíjecí cyklus přes zpoždovací smyčky asi 2 minuty a pak krátká pauza, změření napětí a případnej přeskok do jiný fáze nabíjení a pokračování nabíjení. V FW žádnej problém není je to přesně tak, jak autor píše.
Chyba je vyloženě něco kolem FETa. Ten zpětnej proud 150mA z baterky není normální. Trafo je tvrdý až dost, jsou tam kvůli plochý zástavbě dvě 80VA/2x14V na C jádru , v paralelním chodu. Zkoušel jsem jedno na odporu a při předpokládaným odběru 8A klesne na 13,1V.
Michale, proud na "pohon" optočlenu je v podstatě stejně zanedbatelnej, jako proud do odporů komparátoru. A při přepólování je stejnej, při tom nemůže optočlen "svítit". Jenže 150 mA, to může týct jen načatou diodou.
Zkusím nasimulovat sepnutí FETa natvrdo na JP1. Nabíječ připojím přes autotrafo a budu sledovat, co se děje kolem FETa a co může dělat to cyklování.
Harry.pa díky za odkaz, nevěděl jsem, že autor má nějaký stránky a ani jsem je nehledal. Ale je to ten druhej, bipolární nabíječ.

[EKKAR]

[EKKAR]

[lesana87]

T4 by asi měl spolu s FETem fungovat jako zdroj konstantního proudu. Ale autor zapomněl dát T4 do báze ochranný odpor, takže už to může mít za sebou a nadměrným proudem může být načnutý FET a D5. Dioda D6 u T5 je k prdu, ta má být u cívky relé. To jen tak namátkou co mě uhodilo do očí.

[BOBOBO]

Já to vidím na 5V pro všechno .

[feliz_navidad]

Jaký jsou napětí na D5 při připojeným aku? Když jí odpojíš, tak teče taky 150mA?
Pokud by D5 měla být načatá, tak by musela i D1, kudy by se jinak proud uzavíral?

[lesana87]

Vlastní spotřeba celé nabíječky?

[feliz_navidad]

Tak to by snad poznal, že se mu při připojení aku nabíječka nastartuje... Navíc, co by tam žralo 150mA? Jeden Atmel a jedno eLeMko?

EDIT: Mohl by ale mít svod třeba C1.

[DukeNuke]

Co když tu baterku připojíš opačně? taky tama teče 150mA?
Já tedy nejsem expert, ale vychází mi to tak, že pokud připojíš minus (-) pól na svorku s ampermetrem, pak se uzavře okruh přes trafo, R1, D1, FET a D5. Nejsem si ale jist, zda se to stačí na dostatečné otevření toho FETu.

[lesana87]

To já nevím, jestli se nastartuje, procesor snímá výstup usměrňovače, třeba čeká na nějaké pulsy a těch se z baterky nedočká.

[DukeNuke]

Myslel jsem to takto. Pokud by byl FET jen přivřen, pak by tam 150mA klidně být mohlo. Což by se změnilo "přepólováním" baterie. V tom případě není kudy.

[Celeron]

Procák snímá 100Hz z usměrňovače a počítá z toho PWM. Už jsem psal, že při nabíjení 1/10 Imax je jedna půlvlna FET sepnutej a 9 půlvln rozepnutej. Podobně pokud se nabíjí 1/4 nebo 1/7.
Rozborem FW jsem zjistil, že to kmitání je způsobený kontrolou připojení baterky komparátorem na děliči R12/R25. Pokud střed děliče přizemním, tak to přestane kmitat. Na rozdíl od komparátorů 10,8V, 14,2V a 14,6V, který měří jen v mezeře, kdy je vypnutej FET, komparuje cca 9V neustále. To znamená, si procák myslí, že se baterka odpojila, vypne Feta, ale po cca sekundě zase začne nabíjet. Dál jsem zjistil, že na to má dost vliv dýlka a průřez přívodu k baterce, měl jsem je dost dlouhý z 2,5- ky, s krátkejma ze 4-ky to nedělá. Zkusím snížit R25 aby test připojení baterky probíhal na nižším napětí.
No a ten proud 150mA, to už je taky vyřešený. Vyměnil jsem D5 STPS10L60. Měl by to být ekvivalent MBR1060. S vyměněnou diodou teče při vypnutý nabíječce z baterky 12mA, což může být součet proudu přes optočlen a snímací odpory komparátorů. Divný je, že ta shottka je odporově i na testeru jakoby v pořádku. Prostě je nějak načatá a nebo je to čínskej šajz.
Ta konstrukce je stejně nějaká divná. Autor doporučuje pro nabíjecí Imax=8A trafo 2x14V/140VA. Tady je trafo 14,9/160VA a s omezovacím odporem R1=0,075R to nedá při napětí baterky 12,6V víc než 4,2A. Takže ani nevyzkouším, jestli funguje tan zdroj konstantního proudu s T4. Jedině vyměnit odpor R1 za cca 0,15 nebo 0,22R pak by se dalo odzkoušet, jestli to na proudu cca 4A stabilizuje.
Asi to vypadá, že to nakonec půjde zprovoznit, ale rozhodně to neumí to co autor deklaruje.