Jak pozlatit cinch konektory?

[Lukas-Peca]

Mě by zajímalo, co je na těch laciných čínských "zlacených" konektorech. Je to až moc žluté a po čase to zčerná. Jestli je to vůbec kov a ne jen nějaký lak. Tyhle konektory jsou ještě horší než obyč niklované. Bohužel to bývá vidět i na drahých věcech.

[maxijaroslav]

Že by něco podobného jako na vrtácích - snad zirkonium?

[Hill]

Souhlasím, že síra v ovzduší v libovolné plynné formě s sebou svého času přinesla dost nevodivých kontaktů. V panelákách kolem vilové čtvrti se množily poruchy televizorů modulové koncepce, nejen z Tesly (od Merkura po inline colorky), ale i Grundigů. Začínalo to každoročně tak od půlky října a od třetího patra výše, po dvou třech dnech inverzního počasí, ve vilkách dole se roztápěly kotlíky na uhlí a komíny fabrik v okolí neprotlačily emise do vyšších vrstev.
Přitom stačilo moduly vytahat a zasunout zpět, zkontrolovat, jestli se kolíky netrhají z plošňáku, případně přepájet, a kontakty jednotlivě jemně máznout kontaktovým olejem.
Ale to už před nějakými 25 až 30 lety skončilo. Domovní a sídlištní kotelny topí plynem, malé kotlíky v řadovkách a vilkách také, sem tam někdo má elektrické přímotopy. Tři velké fabriky (a s nimi i pár menších) v okolí také přešly na topení plynem, načež chřadly a chřadly, až vesměs uchřadly. Síry v ovzduší výrazně ubylo, začala se snižovat energetická náročnost domů, okny netáhne kdykoli, ale jen, když chci. A k tomu všemu - kdo dnes ještě provozuje CRT v každodenním rytmu?
I ty muzejní, které zapnu třikrát čtyřikrát do roka, už s tím problém nemají.

Proto také podporuji Ransomovo stanovisko, že zlacení je u hifi jen paráda, jakkoli dobře vypadající. Správně odpruženému kontaktu stačí nikl. Jestli si kontakt špatně sedne, ani to zlacení to nezachrání. Ostatně rhodium zrovna tak.
To se netýká oborů, kde zlacené kontakty v konektorech můžou zvýšit dlouhodobě bezpečnost a spolehlivost zařízení, ovšem konstrukce takových konektorů se těm jackům a cinchům zrovna nepodobá a nejspíš by zaručovaly dlouhodobě stabilní spojení i v niklu.

[Hill]

Souhlasím, že síra v ovzduší v libovolné plynné formě s sebou svého času přinesla dost nevodivých kontaktů. V panelákách kolem vilové čtvrti se množily poruchy televizorů modulové koncepce, nejen z Tesly (od Merkura po inline colorky), ale i Grundigů. Začínalo to každoročně tak od půlky října a od třetího patra výše, po dvou třech dnech inverzního počasí, ve vilkách dole se roztápěly kotlíky na uhlí a komíny fabrik v okolí neprotlačily emise do vyšších vrstev.
Přitom stačilo moduly vytahat a zasunout zpět, zkontrolovat, jestli se kolíky netrhají z plošňáku, případně přepájet, a kontakty jednotlivě jemně máznout kontaktovým olejem.
Ale to už před nějakými 25 až 30 lety skončilo. Domovní a sídlištní kotelny topí plynem, malé kotlíky v řadovkách a vilkách také, sem tam někdo má elektrické přímotopy. Tři velké fabriky (a s nimi i pár menších) v okolí také přešly na topení plynem, načež chřadly a chřadly, až vesměs uchřadly. Síry v ovzduší výrazně ubylo, začala se snižovat energetická náročnost domů, okny netáhne kdykoli, ale jen, když chci. A k tomu všemu - kdo dnes ještě provozuje CRT v každodenním rytmu?
I ty muzejní, které zapnu třikrát čtyřikrát do roka, už s tím problém nemají.

Proto také podporuji Ransomovo stanovisko, že zlacení je u hifi jen paráda, jakkoli dobře vypadající. Správně odpruženému kontaktu stačí nikl. Jestli si kontakt špatně sedne, ani to zlacení to nezachrání. Ostatně rhodium zrovna tak.
To se netýká oborů, kde zlacené kontakty v konektorech můžou zvýšit dlouhodobě bezpečnost a spolehlivost zařízení, ovšem konstrukce takových konektorů se těm jackům a cinchům zrovna nepodobá a nejspíš by zaručovaly dlouhodobě stabilní spojení i v niklu.

[Celeron]

Nevím jak se dělá zlacení cinčů a jiných konektorů ale hranový konektory desek plošáků musely být všechny piny propojený navzájem a vytvořit přípojný místo pro galvanizační závěs aby to šlo galvanicky pokovit. Takže se konektor navrhl o pár mm delší plošky, ty se propojily a po galvanizaci se propoj odstřihl nebo odfrézoval.

[ransom]

Hill: Ovšem jako parádu zlato neodmítám a sám ho taky používám.

[Hill]

Ale samozřejmě, já jsem zlacení taky nikomu nerozmlouval, jen jsem zhodnotil jeho praktický přínos pro hifi.
Ano, hranové konektory v datové technice, přepínače na plošňáku v technice měřicí, tam to zlacení určitě svůj význam má. Jen to není zvenčí vidět.

[Hill]

Ale samozřejmě, já jsem zlacení taky nikomu nerozmlouval, jen jsem zhodnotil jeho praktický přínos pro hifi.
Ano, hranové konektory v datové technice, přepínače na plošňáku v technice měřicí, tam to zlacení určitě svůj význam má. Jen to není zvenčí vidět.

[h_honza]

U malých relátek se udává minimální napětí, které kontakt spene. Zlacené kontakty mají toto napětí nejmenší, ale taky menší dovolené zatížení. Odtud možná plyne obava hifistů, že kontakt může udělat nelinearitu. Jestli to jde naměřit, nevím.

Nezlacené konektory ve výpočetní technice byly problém, protože desek byly stovky. Vytáhnout, zasunout desku diagnostikovanou (ručně) jako vadnou, napsat do záznamu "konektorový efekt" a jedeme dál. Vzácně to vyvedly i slušně provedené zlacené hranové konektory.

[Celeron]

U ruský EC1033 byly zlacený hranový konektory a protejšky v roštech jen u centrálky, tedy u procesoru, selektivních a multiplexních kanálů a paměti. Ostatní řadiče a zařízení zlacený nebyly. Co na nich bylo nevím, ale časem černaly, možná stříbro s něčím dohromady. Kupodivu nebyl žádnej velkej problém s nekontakty v konektorech. Rozdíl mezi poruchovostí zlata a stříbra??? nebyl nijak výraznej. Možná za to mohly blbě vyvážený chladící ventilátory, od jejich jemných vibrací měly konektory "samočisticí schopnost".
Zčernalý hranový konektory se přešouply kouskem skelný tkaniny 150-200 g na laminování, fungovalo to perfektně.

[Lojza1]

h_honza: Před desítkami let jsem při vývoji svých aktivních reproboxů sám ze zvědavosti vřadil mechanický kontakt, asi k sobě normální měděná lanka (je to dávno), mezi výstup zesilovače a reproduktor. Na tom kontaktu se zkreslení tvořilo a bylo pro mne překvapivě velké. Ovšem byla to zařízení s velmi malým vlastním zkreslením a měřidlo extrémně citlivé. Je to relativní. Každopádně v těch reproboxech mám reproduktory připojené k zesilovačům jen pájenými spoji.
Nezkoušel jsem záměrně, jak by se projevil mechanický kontakt v signálním konektoru, protože jsem neočekával, že by se významněji projevit mohlo. Resp. zkoušel a neprojevilo, protože jsem to tak pospojované měl.

[Lojza1]

Do tohoto vlákna jsem nahlédl, když jsem hledal vlákno o galvanické úpravě objímek k elektronkám dodatečným zlacením. Asi bych zde k tématu už zůstal, ať netvořím další vlákno. Mohlo by se to ale hodit lépe do sekce o renovacích. Uvidím.
Před dlouhým časem jsem se pustil do důkladné renovace elektronkového laboratorního oscilátoru Tesla BM344. Naměřil jsem dost špatný, nespolehlivý a proměnlivý kontakt mezi poniklovanými kolíky elektronek a pocínovanými svorkami v jejich objímkách. Přístroj to před renovací jevil i ve své funkci. Cínování jsem odstranil v lázních pro stripování cínu ve výrobě PCB. Pod ním je nějaká slitina mědi, asi fosforový bronz. Bohužel se ukázalo, že bezproudá stříbřící lázeň od Elchemco na této slitině stříbro nevylučuje. V minulosti jsem úspěšně zlatil kontakty v otočných přepínačích galvanickým nanášením zlata z elektrolytu, který mi odlili ve zlatnictví. Bylo obtížné proces vyladit - vanička vysoustružená z PE, platinová elektroda, pracovní teplota, proudová hustota, rozumně využitelná kapacita elektrolytu. Bez analytické váhy bych to nevyřešil. Tenkrát se zlato dobře zakotvilo v očištěném původním stříbrném povlaku kontaktních ploch. Složení nového povlaku těžko soudit. Mohlo to být čisté a tím měkké zlato, ne kdovíjak odolné proti otěru. Nemělo smysl při nákladnosti akce šetřit na kapacitě elektrolytu, i když cena a spotřeba byly celkem významné a skoro žádný mi už nezůstal. Později jsem se pokusil pozlatit takové ty nerezové promačkávací žabky, které se lepí páskou nad kontaktní plošky na plošném spoji a vznikají tak úžasně laciná tlačítka s velmi krátkodobou funkčností (moje nabíječka Voltcraft IPC1L od Conrada by bez oprav a úprav byla dávno vyhozená). Zlato se vyloučilo, ale na nerezi drží spíš jen jako volně položené. Zkusil jsem tu nerez oleptat, ztenčila se, ale výsledek zlacení byl stejný. Přitom v tom zlatnictví se pokud si vzpomínám zabývali efektním zlacením levnějších ocelových mobilních telefonů.
Tolik moje zatím neúplné zkušenosti. Nemá někdo úspěšnou zkušenost s galvanickou úpravou kontaktů v keramických objímkách elektronek? Možná by mělo smysl i niklování. Místní galvanovna v areálu Mesitu prý galvanický nikl dělá, když jsem si u nich nedávno povídal. Tenkrát mě zrovna takhle aplikace nenapadla, ale když tady čtu názory na niklované konektory a když uvážím, že kolíky jsou také poniklované, tak by to nakonec mohlo být řešení rozumné a přijatelně funkční. Nějak ty svorky zbavené cínu uchytit na drátu a takto je ponořit do niklovacího elektrolytu. Co myslíte? Ale že by se mi to předem líbilo nebo že bych očekával dlouhodobou bezvadnou funkci, tak to zase ne. Kolíky se dají aspoň přeleštit, ale do objímek se dostanu špatně, i když už budou místo nýtků šroubky, a kontaktní plošky uvnitř plíšků budou tak jako tak špatně přístupné k přeleštění. Raději bych nějaký lepší povlak.
Dlouho chci aspoň zkusit té stříbřící lázni k vylučování pomoct předpětím nějaké ponořené elektrody. Nic moc si od toho pokusu neslibuji. Ale všímal jsem si, že to bezproudé stříbření mělo na plošném spoji občas nějaké poruchy naznačující galvanickou povahu toho vylučování. Typicky se začal tvořit matný nesmáčivý povlak na celém jednom spoji izolovaném od ostatních, které zůstaly lesklé. Trochu skeptický jsem i k pracnému pokusu s galvanickým zlacením té slitiny prozatím jen se zbytečkem elektrolytu. Možná by to při té bídě možností, které mě napadají, byla ta nejslibnější.
Jak se tu psalo o zlacení mědi přes nikl, důvod není v samotném zlacení. Ten nikl brání pozdějšímu rozpuštění celého velice tenkého zlatého povlaku v měděné podložce. Pod silnější vrstvu zlata se nikl použít nemusí. Ve vf technice, kde by nikl vadil, se dá jen samotná řádově silnější vrstva zlata. Dal se o tom najít článeček od pana Šimky z Printed z doby, když ve výrobě přešli od cinování ke zlacení. Na plošné spoje se na tom niklu používá bezproudé zlacení. i když nevím, jestli v té fázi výroby ještě není měď vcelku.