Zkušenosti s nákupy v LIDLu. 2

[adakar]

Tiež prevádzkujem len "nadzásoby". Tie po desatinách do 11,5 mám zaskladované v zálohe - v pevnom minikufri od sady bitov - nie že by som ich potreboval - len bola možnosť.. Ešte pre inšpiráciu organizér - drevošrauby - takto viem že u seba a kde každý mám..

edit: len výsledky ničnerobenia na kedysi 16 - 72-kách..

[Lojza1]

Celeron: No ale byly ty staré použitelné do tiskárny s nějakým vypékáním prášku? Já nevím, jestli se to dá úplně srovnávat. I ten Brother na štítky, jak si domýšlím, je tiskárna termotransferová, ale tam to teplotní zatížení lepidel asi nestojí za řeč.
Jsme obklopeni páskami s lepidly na kaučukové bázi. Bohužel se to podle dokumentace kupodivu týká i těch žlutých, které se třeba vypékají spolu s impregnací vinutí. Některé při tom vybublávaly, ale ty slušné, co tu už dlouho mám, celkem nezlobí. I ty relativně laciné samolepky do tiskáren nepochybně používají nějakou variantu kaučukového lepidla. Historické lepicí pásky ve kvalitě papírnictví bývaly i dost hrozné.
Mnohem lepší jsou akrylová lepidla, ale to bývá u dodavatelů běžně nedostupný sortiment. Překvapilo mě, že není ani v páskách P31 pro vinutí, kde se uvádí Thermosetting rubber. A ovšem i Storage 6 months, což po těch mnoha letech v průhledných šuplíčcích MARS beru s rezervou.
K navozenému tématu vinutí a lepidel doplním, že jsem vídával v historické elektronice používat kaučukové lepidlo i k zajišťování různých cíveček. Tam to vypadalo funkčně, i když po letech už nějak zdegradovalo. Ale varuji před používáním tradičního Cbemoprénu a podobných do míst, kde je vyšší teplota. Někde se jen časem rozpadne., ale na vinutí i zničí izolační lak a dochází pak k elektrickým průrazům. Proto mě tak překvapila guma v lepidle P31.
Odbočil jsem hodně od Lidlu.

[Celeron]

[rnbw]

Izolepu si pamatam - cievka polozena na stole sa postupne vysuvala do vysky do tvaru kuzela

[rnbw]

Izolepu si pamatam - cievka polozena na stole sa postupne vysuvala do vysky do tvaru kuzela

[Lojza1]

Včera jsem si z Kauflandu odvezl stolní stojanovou vrtačku Parkside za 1999 Kč. Byl to jen pokus s možností vrátit. Ujistil jsem se, že by jim to opravdu nevadilo. Mám tady vrtačku z éry průmyslového rozvoje Číny. Také stála dva tisíce, ale tenkrát to bylo v Tescu. Ta je převážně z litinových odlitků, z oceli a jen trochu z plechu. Je taková těžká, pevná, humpolácká a vždy měla významnou vůli ve svislém posuvu. Ta nová ze současné čínské éry je hodně plastová. Jsou to ostatně dva tisíce jiných Kč, než těch tehdejších. Na fotce je i hliníkový svěráček, jaký jsem plánovat koupit v TEMU (jasně, kvalita není tak úplně profi), a není to jen ilustrační. Opravdu jsem ho v krabici našel a tím se mi vrtačka dál trochu zlevnila. Přestože je dost plastová a plechová, vypadá pro hobby použití celkem solidně a nepříjemné vůle nemá. Protivné je nastavení pružiny svislého posuvu na dost velkou sílu, ale to by se nejspíš dalo upravit. Dobře do ní pasuje větší posuvný stolek BG-6330 třeba z TEMU a na něj se dobře vejde namontovat třeba i ten svěráček. Takže za sebe referuji, že to není špatná koupě.

[rnbw]

Podobnou vrtackou z Lidlu som mal "cest" vrtat. Aj na drevo bola slaba.

[rnbw]

Podobnou vrtackou z Lidlu som mal "cest" vrtat. Aj na drevo bola slaba.

[Lojza1]

rnbw: Aha. Slabá v jakém smyslu? Motor je normální asynchronní a nahoře je soustava řemenic, ve které se dají nastavit i malé otáčky s dost velkým momentem. Vrtací hlavička je na Morse kuželu a ten by normálně prokluzovat neměl (potíže mohou vzniknout při frézování, nebo při vrtání do něčeho, v čem vrták skáče nebo do čeho se zakusuje (nějaký ocelový plech).
Já ji mám novou a referuji, dokud je v akci. Zatím s ní vrtací zkušenosti nemám. Co do momentu (síly) a otáček bych očekával obdobu té starší, se kterou jsem v tomto ohledu žádný problém neměl.

[p32]

Viděl jsi někdy lešenářskou trubku a trubku pro drátěný plotek? Tak ty stojany jsou z podobného plechu jako ty trubky na ty plotky.

[Lojza1]

p32: No jasně, psal jsem, že je to plast a plech. To neznamená, že je to špatně promyšlené. Ten sloupek má dost velký průměr a tím tenkostěnnost celkem kompenzuje. Nepřijde mi to nějak nepříjemně vratké. Na něco to bude jistě stačit. Není to drahé. Ta starší vrtačka je podstatně robustnější. Ale také humpoláčtější a těžká na přenášení. Je třeba uvážit, co by s tím kdo chtěl dělat a s čím by to chtěl porovnávat.

[hajeklubos]

Pro Lojza1
Pokud budeš vrtat do 10mm a řádově do 10min chodu i třeba s 3mm vrtákem tak uspokojí ale nenadchne. Před dalším vrtáním musíš nechat chladnout, je tam 10min motor i když na štítku bude možná něco jiného. To ukazuje i její cena. O úpravě této vrtačky jsem psal zde na EB. Doplnil jsem nožní spínač a nucené chlazení. Za ty peníze bych to po úpravě zas tak nezatracoval. Je to takové DODO.
Luboš

[Lojza1]

hajekluboš: Nevím, jestli se v tom liší od té mojí starší. Je možné, že odlehčili a zlevnili motor hliníkovým vinutím a ta starší tam má možná měď. To přehřívání je i bez zátěže?
Tu starší jsem nechal delší čas běžet snad jen bez významnějšího zatěžování motoru, skoro jako naprázdno, jen při vybrušování otvoru, obrušování nějaké kulatiny nebo soustružení pilníkem (dokud jsem neměl soustruh). Na vytrvalé sériové produkční vrtání mnoha otvorů většího průměru při vyšších otáčkách do houževnatého materiálu si za ty desítky let nevzpomínám. I když třeba z masivnější nerezi díru za dírou při nejmenších otáčkách kouřila řezná emulze, vše jsem vždy vyvrtal a přehřívání motoru jsem si nevšiml. Je to u mne i při nějak profesionálním použití opravdu spíš hobby zatížení. Nemám tady produkční mechanickou dílnu. Solidní produkční vrtačka je samozřejmě úplně jinak konstruovaná, nejen o řády dražší, ale i těžká a tím je pro kutila bastlíře nepraktická. Pro mne je dost těžká i ta starší hobby.
U té starší mě ani nenapadlo zkusit namontovat posuvný stolek, protože s její radiální vůlí svislého posuvu je vrtání vždy spíš na důlčík, nebo případně na předvrtání menším průměrem minivrtačkou s posuvným stolkem. V kategorii malého, lehkého a cenově dostupného kutilského vybavení jsem na menší tuhost zvyklý a nutně vždy počítám s omezeními, která z toho plynou.
Odlehčení nové vrtačky plastem a plechem při ještě slušné tuhosti mi na první dojem vyhovuje. Porovnám ty dvě vrtačky při běhu naprázdno (roli hraje jistě i utažení řemenu) a pokud ta nová bude horší, napíšu to tu. Díky za upozornění.
/ Pokus: Okolní teplota cca 15 °C, chod naprázdno postupně s nejrychlejším a s druhým nejpomalejším převodem (asi bez významného vlivu) celkem 2 hodiny, až už byl motor docela horký. Má nucenou ventilaci, ale ne moc účinnou a teplota proto dlouho pomalu stoupá. Subjektivní porovnání se starší vrtačkou není přesvědčivé, ta tak moc horká nebyla, ale je v chladnějším patře domu, neběžela tak dlouho a má jiný plášť motoru. Každopádně vrtačka v této kategorii není určena pro nepřetržitý provoz. Během předpokládaného použití je teplo dostatečně absorbováno hmotou motoru.

[Lukas-Peca]

Na jaře mi odešel 25 let starý laciný křoviňák AL-KO, rozpadla se těsnění a hadičky. Jelikož jsem neměl zrovna čas to opravovat, koupil jsem křoviňák Parkside PBS 2 E 5. V lidlu ho měli za 2200 (momentálně ve výprodeji za 1600), takže bylo jasné, že to nebude nic extra, ale podobný ve spolku provozujeme už několik let a je dobrý, tak jsem to riskl. Bohužel můj kus je ošizen opravdu na kost. Hlavní hliníková trubka je silná asi jako komunistická garnýž na záclony, křoviňák se vlastní vahou kroutí a zřejmě kvůli tomu není ani vyvážený a při určitých otáčkách se rozvibruje tak, že by člověku vypadl z ruky. Stačí jím klepnout o zem kvůli potažení struny a rezonanční frekvence se posune jinam, ale nikdy nezmizí. Navíc geometrie úchytů a madel je taková, že to vyšší člověk nemá jak pořádně chytit. Myslel jsem, že jednu sezónu to přežiju a přes zimu spravím ten starý, nicméně lidlokvalita nedala ani to jedno léto a po cca 10 hodinách provozu křoviňák v půlce práce zdechnul. Podle všeho odešlo magneto. Vyreklamuju to, ale i kdyby nabídli opravu toho magneta, tak asi budu chtít peníze zpátky, protože toto je opravdu šmejd a ty vibrace jsou tak silné, že se s tím nedá pracovat. Samotný motor jinak startoval a běžel dobře, ale maže se 1:40 a dost smrdí a háže olej. Starý křoviňák s motorem Made in USA se mazal 1:50, výfuk byl suchý a spaliny nebylo okem vidět ani při studeném startu po zimě.

Jinak magneto je nějaké elektronické, vypínač motoru je obyčejné tlačítko bez aretace, ale v magnetu je zřejmě nějaký obvod s tyristorem, protože po stisknutí a uvolnění zdechacího tlačítka motor znovu nenaskočí, i když se ještě točí. Je v tom nějaký kondík, na svorkách pro tlačítko je po ručním protočení asi 5 V. Výstup na svíčku má proti kostře odpor 2k, nicméně magneto momentálně nedává žádnou jiskru.

Dlouhodobější zkušenost s výrobky Parkside je taková, že první série jsou kvalitní a jakmile se je lidi naučí kupovat, tak se začnou prodávat pod stejným označením ošizené verze. Na pohled jsou to stejné výrobky, ale detailní prohlídka odhalí jiné materiály a drobné odlišnosti v provedení.

[kevin_mitnick]

[danhard]

Všechno je to šrot a všechno už mám doma 2x

[Lojza1]

V jiném vlákně jsme se bavili o trvanlivosti a nezávadnosti rychlovarných konvic:

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=99304&postdays=0&postorder=asc&start=285

Koupil jsem si teď v Kauflandu konvici Bestron AWK400Z, proto navážu v tomto vlákně Lidl (<-> Kaufland). Má skleněnou nádobu, proto si od ní slibuji menší zátěž mikroplasty a plastovým výluhem ve smyslu té debaty a snad i lepší trvanlivost (je u ní i uvedena záruka 5 let). Hlučnost mi připadá přijatelná, cena 350 Kč taktéž. Skvělé je, že je hned vidět množství vody, dokonce díky LED osvětlení i v šeru. Plastovou konvici jsem, pokud v ní nebyla voda, obvykle pokládal šikmo mimo konektor, ale i tak jsem ji několikrát položil na něj a pak zapnul bez vody. To by se s touto stát nemělo. Je menší, 1,2 litru, a méně zatěžující elektroinstalaci, v řetězci Action vidím za nepatrně vyšší cenu skoro stejnou, ale normální 1,7 litru.
Debatovali jsme o teplelně izolačních vlastnostech nádoby - plast, nerez, zde sklo. V porovnáním s plastem se u skla povrchová teplota rychleji přiblíží k teplotě vody. Ale jak ukazují fotky, vlastně v tom velký praktický rozdíl není. Po několika minutách chládnutí je teplota v obou konvicích srovnatelná. Tepelná izolace stěnou nádoby asi nemá velký vliv. Obě porovnávané konvice, tato a Sencor zmíněný dříve, se vypnou skoro hned po dosažení varu. Vyfotil jsem obě konvice nejprve po dosažení varu, pak po prohřátí nádoby párou a pak (původně trochu náhodou) po čtyřech minutách chládnutí. Nejprve fotky této skleněné konvice.