Náhrada bambus diod GA201-206

[Celeron]

V Tesláckým katalogu u KAS21/40 píšou, že to je přímá náhrada GA201-206.
Napěťově a proudově určitě, ale co kmitočtově? Aplikační brožůrky, co kdysi Tesla vydávala nemám ani na jedno a v Kubátově knize snů nic kolem kmitočtů není.
Díky!

[JirkaZ]

Vtip je v tom, že Schottky diody nemají dobu zotavení v závěrném směru a tak má vliv pouze kapacita přechodu atd. Viz i třeba tady.

Takže se obvykle klasické dynamické parametry neuvádějí, ale obecně lze říct, že Schottky "chodí" vysoko, a to tím víc, čím menší je plocha přechodu (a tedy menší kapacita).

[ZVUK2000]

[EKKAR]

A spousta lidí jich má minimálně hrst v šupleti ...
To už bych radši koukal po BAT46 nebo podobným verku.

[EKKAR]

A spousta lidí jich má minimálně hrst v šupleti ...
To už bych radši koukal po BAT46 nebo podobným verku.

[ZVUK2000]

Jak se začly vyrábět v čirém provedení fungovaly na ploché baterce i jako žárovka. Ale jejich život byl jepičí tak šly za pár sekund do německého nebe

[HF_Tech]

No tak se plácneš přes kapsu a dáš tam 1N270

[jezevec]

1N34A, fungují bez problémů.

[jezevec]

1N34A, fungují bez problémů.

[Ivan_Ryger]

Dobrou napovedou pri posudzovani Schottkyho diod je si pozriet, aky je maximalny prud v priepustnom smere. Detekcne diody ho mavaju < 50mA, mikrovlnne len par mA. KAS21/40 bude asi podobne na tom ako BAT42 (<200mA), a ta sa s oblubou pouziva medzi radioamatermi. Takze do oblasti KV asi v poriadku. Vyssie by som volil ine, napr. KAS31, KAS44.

[EKKAR]

To všecko souvisí s plochou přechodu - čím větší dovolenej proud, tím samozřejmě musí bejt větší plocha a tím i naroste kapacita v závěrným směru. Touhle kapacitou pak samozřejmě teče parazitní závěrnej proud - a to tím vyšší, čím je vyšší kmitočet. Takže na zjištění schopnosti pracovat jako detekční stačí i změřit kapacitu přechodu diody v závěrným směru - čím je menší, tím je dioda vhodnější pro vyšší kmitočty při vf detekci ...

[EKKAR]

To všecko souvisí s plochou přechodu - čím větší dovolenej proud, tím samozřejmě musí bejt větší plocha a tím i naroste kapacita v závěrným směru. Touhle kapacitou pak samozřejmě teče parazitní závěrnej proud - a to tím vyšší, čím je vyšší kmitočet. Takže na zjištění schopnosti pracovat jako detekční stačí i změřit kapacitu přechodu diody v závěrným směru - čím je menší, tím je dioda vhodnější pro vyšší kmitočty při vf detekci ...

[Celeron]

Orientačně bude možná stačit ty šottky prubnout na PRCáckým testeru T4. Při měření dává kromě polarity a úbytku taky kapacitu. Takže vybrat něco s co nejmenší. Když jsem třídil skleněnky diody, tak třeba zenerky měly řádově vyšší kapacitu než KA ve stejným futrálu.

[JirkaZ]

Jirko, ta T4 sice funguje (taky ji mám), ale zrovna na měření napěťově závislé kapacity PN přechodu se nehodí.

Proč? Protože měří "nějak" impulsně při nedefinovaném napětí.

Tebe navíc zajímají kapacity v řádu pF, a to už je trochu "duchařina" vždycky.

Osobně bych si vybíral podle datasheetu, KAS21 či 22 má okolo 6 pF, zahraniční signálové Schottky dokážou mít výrazně méně.

Ale pokud to nebudeš honit na mikrovlnách, není třeba to nijak dramatizovat.

[Hill]

[Hill]

[Celeron]

[EKKAR]

Tak pokud to bude jen jako jednoduchej detektor z vf, vyhoví ti v podstatě libovolná hrotová bambusofka vytažená ze šuplíku, kdybys je potřeboval pářit, no tak bys jich musel proměřit aspoň 20-30 kousků, abys dostal co nejshodnější páreček - ale furt se to ještě se zásobama z minulýho století dá spáchat ...

[EKKAR]

Tak pokud to bude jen jako jednoduchej detektor z vf, vyhoví ti v podstatě libovolná hrotová bambusofka vytažená ze šuplíku, kdybys je potřeboval pářit, no tak bys jich musel proměřit aspoň 20-30 kousků, abys dostal co nejshodnější páreček - ale furt se to ještě se zásobama z minulýho století dá spáchat ...

[JirkaZ]