Zrovna signál z Liblic zde kolísá s periodou několika sekund, na amplitudě NF signálu se to pochopitelně projevuje. Nevím, co je tak špatného na rozpoznání maxima sluchem. Když najdu nastavení cívky s nejvyší hlasitostí, zjistím v jaké vzdálenosti od něj začne hlasitost opět klesat, a nastavím bod uprostřed zjištěného rozsahu, tak by snad dosažené nastavení mělo být správné.
Nevíš, čím může být způsobeno, že ten odlaďovač při naladění pod bod rozkmitání způsobí zeslabení příjmu a na další zvyšování indukčnosti šroubováním jádra nereaguje?
Je to dáno útlumovou charakteristikou odlaďovače. Na obvod L4C8 laděný na kmitočty pod přijímaným kmitočtem lze pohlížet jako na indukčnost a nad přijímaným kmitočtem jako na kapacitu, zapojené v sérii s C7 a se vstupními laděnými obvody. Tato indukčnost nebo kapacita tvoří útlumový článek. Do tohoto stavu ještě vstupuje existence nežádoucí zpětné vazby z anodového (mf) obvodu elektronky, která, pokud je kladná, zvyšuje zesílení až k extrému, kterým jsou oscilace a pokud je záporná, zesílení snižuje. Tím se dá vysvětlit i tebou zmíněné zdůraznění vysokých kmitočtů v nf signálu při určitém naladění.
A k tomu dalšímu - vyhodnocovat sluchem není v zásadě špatné, ale dobře sladit superhet sluchem je prakticky nemožné. Navíc je třeba, aby signál byl modulovaný (AM). Naproti tomu měření napětí za detektorem se obejde bez modulace a měření je absolutní (tzn. lze porovnávat výsledky měření nebo i sestrojit přenosovou charakteristiku).
Založen: May 06, 2007 Příspěvky: 4307 Bydliště: Zlín
Zaslal: st říjen 02 2024, 9:32 Předmět:
Pokud má MF filtr plochou charakteristiku pro docílení větší šířky pásma, tak se podle sluchu ani měření max. napětí na detektoru pořádně naladit nedá, protože napětí je v určitém rozsahu ladění stejné nebo dokonce je při správném naladění mírně menší (pokud je charakteristika dvouhrbá). Takže pro správné naladění je potřeba wobler. Ale to má vliv jen na přednes. Pro základní naladění, aby rádio chytalo, stačí to ladění na maximum.
Měřením napětí na detektoru se daný přijímač nastavit dá, pokud výrobce uvede ladící předpis, který zohledňuje tebou popsanou skutečnost. V tomto případě je v předpisu uvedeno zatlumování/rozladění spřažených obvodů, které umožní ladit charakteristiku na maximální výchylku měřidla.
V dobách, kdy se tyto přijímače vyráběly, byl wobler poměrně vzácným vybavením. Proto výrobce "vymýšlel" takovéto postupy.
Samozřejmě, že s použitím rozmítače je slaďování přesnější.
Dnes byla vyměněna poslední původní elektronka, DF21, za novou. Po vytočení potenciometru hlasitosti na maximum se již ozýval ohlušující kravál jako z tranzitoráku, nicméně přijímač měl při příjmu libovolné stanice sklon k rozkmitání, přičemž nestabilita se opět měnila s laděním odlaďovače L4,C8. Příčinou byl nakonec odtržený přívod stínicího povlaku elektronky DAC21 v důsledku otočné vůle v patici. Též závada se vyskytla i u zbylých VF elektronek, kde způsobovala totéž a kde byla již dříve odstraněna. U detektoru jsem stínění považoval za nepodstatné, což se ukázalo jako chyba. Po opravě připájením přívodu k stříbrnému povlaku baňky již je přijímač stabilní, avšak zároveň pokleslo zesílení. Hlasitost reprodukce je nyní již slušná, při příjmu silných stanic je třeba jí snížit, aby přijímač neřval, nicméně stále mi přijde slabší nežli to, na co jsem zvyklý u tranzistoráků, kde i neposlouchatelně slabou stanici lze zesílit na ohlušující šum.
Ačkoliv slaďovací předpis pro 1.MF filtr odpovídá nadritické vazbě rezonančních obvodů, tak se při slaďování filtr takto nechová. Nevyskytuje se u něj ploché maximum s poklesem uprostřed, nýbrž ostré, po jehož stranách dochází k prudkému poklesu intenzity a frekvenčnímu zkreslení signálu. Všechny tyto stavy se vystřídají během jediné otáčky jádra a to je třeba ještě vzít v potaz, že přeladitelnost použitých cívek je velmi malá, poněvadž šroubovací část jádra běhá ve feritovém sloupku a jádro je uzavřené. Rozdíl rezonančních kapacit pro stavy, kdy pro naladění indukčnost nestačí a kdy je naopak moc velká, činí přibližně 10pF.
Je dobré, že se snažíš jevy teoreticky zdůvodňovat. Ale tady jsi poněkud vedle. Nelze totiž tvrdit ani očekávat, že přelaďování jedné poloviny pásmové propusti má tentýž efekt, jako přelaďování přijímaného kmitočtu (oscilátoru superhetu) - potažmo rozmítače.
Při přelaďování přijímaného kmitočtu napětí na detektoru odpovídá celkové přenosové charakteristice přijímače (včetně naladění vstupního obvodu a vlivu odlaďovače) stejně jako u wobleru, kdežto ladění poloviny pásmové propusti tuto charakteristiku sice mění, ale nezobrazuje korektně. Popisovaná ostrost průběhu ladění naznačuje velkou deformaci charakteristiky filtru v úzkém pásmu vlivem rozladění popř. nežádoucí kladné zpětné vazby, o které jsem psal výše.
Mírné prosedlání uprostřed mf charakteristiky prvního stupně bývá vyrovnáno správným naladěním druhého stupně (podkritická vazba) a vstupního laděného obvodu.
Tvoje zkušenost potvrzuje nutnost použití měřících přístrojů a správných postupů.
Má použitý nekorektní postup sladění 1.MF vliv na citlivost přijímače, nebo jen na zkreslení zvuku? A lze postup s rozladěním spřaženého obvodu použít při slaďování dle příjmu rozhlasové stanice a čítače, jak zde popsal Lukas-Peca? Myslím si, že při rozladění kondenzátorem 100pF dojde k takovému útlumu, že nebude možné nic slyšet ani měřit.
1.Má vliv na obojí.
2.Lze, pokud signál projde v měřitelné úrovni.
Při použití vf generátoru se nastavuje jeho výstupní úroveň na potřebnou hodnotu.
Teď vidíme, že jsi dosud ladil jen podle sluchu a bez zatlumování.
Teď vidíme, že jsi dosud ladil jen podle sluchu a bez zatlumování.
Vždyť jsem to v předchozích příspěvcích již uváděl.
Zkoušel jsem slaďovat s rozladěním spřaženého obvodu a podle příjmu stanice to skutečně nejde, poněvadž se signál stane neslyšitelným a neměřitelným. Domnívám se však, že pokud opakovaným laděním jednotlivých indukčností (pro zohlednění vzájemného ovlivňování) je nalezeno ustálené maximum s nezkresleným zvukem, tak toto naladění nebude od správného příliš vzdálené. Jako příčina příliš nízké hlasitosti reprodukce, pozorovatelné zejména u slabých stanic, se ukázalo podžhavení elektronek v důsledku neočekávaně rychlého vybití žhavicí baterie (4 paralelní články C zinkouhlíkové) na napětí 1,15V. Po připojení nového článku s napětím 1,48V naprázno hlasitost výrazně narostla.
Po zkušenosti s opravou obou mf traf gramorádia 1003A minulý týden
nemohu vyloučit, že máš pravdu . Já jsem měl obě trafa zničená, jádra
ulámaná , musel jsem je odvrtat a dát nová. Sekundár mfII byl zapojen tak,
že neměl žádný rez. kondezátor a detektor byl napojen přímo na rez.obvod, nikoliv na odbočku ( rezonoval na asi 1,2 MHz) . Zbylé tři rez. kondenzátory byly vadné . Jak to kdysi mohlo kloudně opravářovi hrát netuším .
Po výměně kondenzátorů za jmenovité 220pF / NP0 a jader to sladit nešlo, rezonovalo to příliš vysoko min. kolem 480 kHz namísto 468 kHz . Musel jsem přidat cca 18 pF ke každému , pak to již šlo naladit. Zkoušel jsem to
jak s rozladěním spřaženého obvodu kondem 100pF, tak pouze na max.
signál bez rozladění. Výsledek prakticky stejný. Vysvětlení může být
pokles Q cívek a pokles Q rez. obvodů , čímž se změnila původní nadkritická
vazba na podkritickou či kritickou.
U tebe to může být podobné. Dost dobře si ale neumím představit, jak bych to
opravil a sladil bez vf generátoru .
Je otázkou, do jaké míry se ti podařilo dát mf trafa do původního stavu. Ta vyměněná jádra nemusela mít stejné rozměry a vlastnosti. Hloubka zašroubování jader ovlivňuje i vazbu. Uvnitř traf bylo vše na místě, včetně "feritové činky" pro nastavení vazby?
Pochybnosti jsou namístě . spíše jsem však vzhledem k použitým jádrům
( z Accordu s rez.kondy 103 pF )předpokládal opačný výsledek , tj. silnější nadkritickou vazbu . Tu ale asi více ovlivnují 4 feritové tyčinky po obvodu mf lepené asfaltem přímo mezi oběma cívkami a ty se nezměnily ani nejsou viditelně poškozené. Důležitý je výsledek, tj. mf zsilovač sladěný a rádio hrající bez slyšitelného zkreslení signálu nadbytkem či nedostatkem výšek .
V důsledku poklesu jakosti rezonančních obvodů by se snad měla zhoršit slektivita přijímače, avšak zde nic takového nepozoruji. Není problém odladit večer mnhoem silnější stanici na 630kHz vedle slabého Country rádia na 639kHz, což považuji za dobrou selektivitu, když výrobce uvádí šířku pásma 10kHz.
Jinak nevíte, čím spolehlivě nahradit původní zinkovzdušný žhavicí článek s napětím 1,4V? Ten by totiž měl mít narozdíl od běžného burelového v průběhu většiny doby vybíjení konstantní napětí, což se ukázalo jako velmi důležité, neboť s klesajícím žhavicím napětím prudce klesá strmost elektronek.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3, 4Další
Strana 3 z 4
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
