Elektronické počítadlo k ruční vrtačce pro vinutí induktorů

[lesana87]

To už ti v tiskárně zbýval jen jeden papír?
Přece schéma se kreslí s ohledem na přehlednost, rozdělí se na logicky související bloky (třeba část zpracování signálů z čidel, část vlastního čítání, část kolem displeje) a každý blok se dá na samostaný list a jako samostatný se případně vytiskne. Používat sběrnici na sloučení nesousvisejících signálů je také naprosté zvěrstvo, zvláště když není zřejmé, co je odstup signálů ze sběrnice a co křížení.
Ale abych to jen nekritizovala, tohle stavění složitějších obvodů z hradel je supr, už jsem o tom uvažovala mnohokrát. Například si postavit procesor z hradel. Ale většinou lenost zvítězila a zůstalo jen u myšlenky nebo blokového schéma.

[Lojza1]

lesana87: Ano, se vším souhlasím. Jen jsem zkusil, jak to dopadne, když se to nahustí na A4. Se prostě rád experimentuje na hranici myslitelného. Ještě nepotištěných papírů mám skladem více, o to nešlo. A opravdu by se ani nemusely slepovat, kdyby to bylo rozdělené na celky a nějak by se zajistila srozumitelnost jejich propojení. Ano, je to na hranici nebo za hranicí přehlednosti. Cíle vejít se na A4 bylo dosaženo. Příště si ho už asi klást nebudu.
Jasně, stavění velkých věcí z malých kostiček super je. Já jsem si procesor z TTL postavil jako součást malého počítače a zmínil jsem se o něm v souvislosti s použitou klávesnicí zde:

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=102266

[ransom]

Mně se to schéma vyloženě líbí. Nepřijde mi jako rébus, je pěkně čitelný. Hádám že vyskládat ho byla pěkná fuška...

[AdamVarga]

Absolutná šialenosť To už by som skôr vyparkoval plotter a tlačil na A0. Ale stále sa dá tú schému pochopiť. ono totiž mnoha digitálnej elektronky (arcade chassis atd) kde to je všetko postavené na TTL sú úplne rovnako kreslené aj vlastne ten Otari Concept 1 mixpult ktorý som istú dobu prevádzkoval a opravoval, a potom hladám cez 30 strán kam to vlastne ide . Ale dá sa to.

Len taká malá vec podľa mňa, celá digitálna elektronika by mohla byť na jednej strane teda ktorá by reprezentoval digitálne obvody, a napájač a triakový spínač by mohol byť na vlastnej strane lebo k nim veľa spojov nejde z digitálnej strany.. Ale ako klobúk dolu je to šialenosť..

[PavelFF]

Prostě sis chtěl mermomocí postavit čítač postaru, tak sis vymyslel navíječku

Ještě bych doplnil slovní popisy jednotlivých bloků či obvodů. Moc místa na ně sice není, ale za pár let už nebudeš vědět, co je co a jak si to tehdy myslel. Budeš se muset znovu vhroužit do vymýšlení.
Velmi doporučuju udělat ke schématu manuál, popis funkce. Dokud to máš v hlavě. Jenže to je otrava; a přece si to budu pamatovat...

Jak vypadá celá navíječka?

[PavelFF]

Prostě sis chtěl mermomocí postavit čítač postaru, tak sis vymyslel navíječku

Ještě bych doplnil slovní popisy jednotlivých bloků či obvodů. Moc místa na ně sice není, ale za pár let už nebudeš vědět, co je co a jak si to tehdy myslel. Budeš se muset znovu vhroužit do vymýšlení.
Velmi doporučuju udělat ke schématu manuál, popis funkce. Dokud to máš v hlavě. Jenže to je otrava; a přece si to budu pamatovat...

Jak vypadá celá navíječka?

[TAKJAN]

To se trošku podobá čítači, který jsem dělal za totáče v práci. Jenže ten byl TTL. Dle nějakého amára.

[Lojza1]

Teď jsem se u oběda na terase zamyslel a došlo mi, že ve včera dokončené verzi improoved jsem nedomyslel jeden zásadní důsledek změny oproti vyzkoušenému prototypu. Přikládám opravenou verzi. Ta předchozí vypadá, že by přepínala kladný a záporný rozsah předčasně.
Odstranil jsem dodatečně nevyzkoušenou verzi 2 s podstatnou chybou, aktuální verze improoved 3 je vložená na následující stránce vlákna.

[Lojza1]

ransom: Jasně, fuška je to zvláště pokud mi vždy znovu dojde, že je někde chyba a musím to z velké části překreslit. Jako ňouma si připadám nepříjemně často.

[Lojza1]

AdamVarga: Ano, říkal jsem si, že bych logickou část nakreslil samostatně. Ale ona měla celkem čtvercový obrys a do obdélníku A4 mi tam proto zbylo místo na silovou část. Jasně že by se to dalo celé překreslit a rozkreslit. Otázkou je, pro koho bych to dělal resp. jestli by to nebyl ochoten udělat někdo, koho by to snad zaujalo. Je to spousta další práce. Ostatně i plošný spoj by se dal navrhnout, když už.

[martinkopp]

Hezká ukázka jaké požehnání představují mcu. To si dnes už málokdo uvědomí.
Když už ses s tím babral, mohl s tam hodit krokový motor který by na nule jednoduše zastavil automaticky.

Ty sběrnice s nesourodými signály jsou dílo, ale pořád lepší než ty u některých jedinců tolik populární labely, nejlépe ještě v kombinaci s kreslením maximálně pěti součástek na jeden list. V tom se pak nevyzná ani prase, ale vypadá to hrozně cool. Chápu že tohle je spíš inženýrské cvičení, ale já si nevzpomínám kdy jsem měl naposled potřebu schéma tisknout, takže si je kreslím veliké jak chci, hlavně že vidím okamžitě co kam vede. Než bych to z podobných schémat vyluštil, zapomněl bych proč jsem to vlastně hledal .

[Lojza1]

PavelFF: Ta myšlenka se nabízí a mohla by být trefná, i když v tomto případě není. Předchozí verzi počítadla jsem dělal, abych mohl navíjet, a ta byla jednodušší. Tak jednoduchá, že s mikrořadičem bych si pomohl, jen kdybych použil nějaký chytrý displej. Použil jsem běžné segmentovky LED s proudem omezeným jen odporem výstupů CMOS 4543. Nový verze vznikla jako následovník. Touha stavět si z kostiček zde nebyla fundamentální motivací.

Napsat si podrobnější popis by bylo pěkné, ale bohužel je život příliš krátký a jeho rychlý běh mě tlačí si spoustu takových věcí odepřít. Kdyby to byla konstrukce s perspektivou, že ji bude chtít stavět i někdo další, mělo by to u ní větší smysl. K jedinému originálu si říkám, že se snad nepokazí, aspoň schéma a mapku řídicí desky mám v počítači i v šanonu (na rozdíl od některých jiných starších výtvorů) a co tu po mně jednou zůstane, to asi stejně někdo vyhodí bez dokumentace nebo i s dokumentací.

Navíječka? No, je to jen ta vrtačka na fotce. Ono to i tak udělá spoustu užitečné práce a nebere to místo ke skladování. Profesionální navíječku si představuji velkou a drahou, pro kutění kusových roztodivností ne moc vhodnou.

[Lojza1]

TAKJAN: Já to neznám, ale nepřekvapuje mě to. Někdo to jistě potřeboval už dřív a stavěl z toho, co reálně měl (ne co bylo jen v nejnovějším katalogu Tesla). CMOS MHB4000 asi byly až později a spíš nedostatkové. Na mé řídicí desce jsou k vidění dvě pouzdra MHB4001, která jsem koupil z výprodeje starých zásob přímo od Tesly. Ještě ani nemají razítko a jsou popsaná na samolepkách propiskou. Když to srovnám s dneškem, obdivuji vůli tehdejších jednotlivců dohánět svět za železnou oponou.
Mně se u této konkrétní konstrukce líbí, že při nepatrném odběru může běžet trvale a pamatovat si vnitřní stav. To u TTL samozřejmě nešlo a při náročnějším vinutí to mohlo vadit. Moje předchozí počítadlo sice je CMOS, ale zálohování stavu nemá.

[Lojza1]

martinkopp:
No jistě, mohl bych si postavit nebo snad i koupit navíječku s krokovými motory, řízenou mikrořadičem. To nepopírám. Kdybych žil třeba v Bangladéši, mohl bych si i najmout místní laciné dělníky a třeba bych se slušně uživil navíjením induktorů pro celý svět. Ta vrtačka, do které jsem kdysi na vřeteno namontoval clonky a k nim optické závory, krokový motor nemá.

Ono se to papírové schéma hodí na stole při drátování. Já si tam dělám barevné puntíky u toho, co už jsem propojil. I to je výhoda jediného listu pro celou desku. Větší formát, než A4, tady teď nevytisknu. Musel (a jistěže mohl) bych ho k vytisknutí někam poslat a zajít si tam pro něj. To už bych ho raději slepil ze dvou A4, kdyby se na jednu nevešlo.
Doopravdy jsem váhal, jestli nepoužít pro všechny signály jedinou sběrnici, aby ubylo zbytečných čar a taková systematičnost by schéma možná i zpřehlednila.

[martinkopp]

Já když drátuju, spoje které mám udělané si měním na čárkované. Je to jedno kliknutí a narozdíl od vymazávání neztrácím přehled o schématu. Ale drátování dělám u projektů jež vznikají tak nějak postupně, takže tam to problém není. U projektů typu nakreslím schéma a začnu vyrábět si nechám udělat desku a dodrátovávám jen změny. Samozřejmě je na to třeba myslet už při routování desky a vyhýbat se vedení spojů tam kde by nešly proškrábnout apod.

[Lojza1]

martinkopp: Co znamená "si nechám udělat desku"? Jako že někdo navrhne propojení na asi vícevrstvé desce a někdo ji profesionálně vyrobí? To mi připadá docela drahé a vytěžující jiné lidi. U profesionálních projektů proč ne, ale k hobby mi to nesedí.
Přiznávám, že dělám chyby. Některé si uvědomím až během drátování na univerzální desce a někdy se objeví nečekaná vlastnost až po zapnutí zadrátované konstrukce. Tentokrát se ukázalo, že rozjetá vrtačka snadno přejede "vypínací" oblast pod metou a je proto zapotřebí motor vypnout trvaleji, až do uvolnění spouště vrtačky. Je to asi psychologický problém. Podvědomě jsem to předem asi i nějak tušil a nechtěl jsem si to jako problém připustit. Zároveň ale není vhodné přitom hned ukončit vysokou úroveň na hodinovém vstupu klopného obvodu D 4013, protože by pak nemusel být splněn katalogový požadavek na dobu trvání tohoto stavu, a to s nedefinovanými důsledky. Toto jsem u prototypu ještě korektně nevyřešil. Funguje to, ale nelíbí se mi to. Dále se ukázalo, co bych zjistil předem, kdybych se zamyslel nad fungováním výstupu řádového přenosu u čítačů 4029. Vrtačka se oproti původním ambicím zastavuje i na metě 0,9. To je příjemná, ale reálně nebo přinejmenším teoreticky nezaručená vlastnost. Zabránit jí by bylo snadnější, ale bylo by jí škoda. Pojistit si ji bylo obtížnější a u prototypu to není vyřešené korektně. Je to vlastnost, pro jejíž využití čítače nejsou navrženy. Úplně dokonale čisté a elegantní řešení zde není možné. Ten výstup může za vzestupnou hranou hodinového vstupu zašumět třeba i při přechodu z dvojky na jedničku a podobně. Proto je přiměřeně korektní použít RC filtr a hysterezní vstup hradla za ním. To pak vyžaduje značně protáhnout přesah přenosu z nejnižšího řádu za hodinovou hranu, aby se sešel s nově vzniklou nulou v následujících řádech při stavu 0000,9 a aby to vypnulo motor. Zároveň mi ale až dnes odpoledne došlo, že se to nesmí protáhnout až do sestupné hrany na hodinovém vstupu čítačů, protože by se pak mohlo v řídicí logice přepnout znaménko čísla. To tedy řeší až nová verze improoved 2, která protažení přenosu za vzestupnou hranou hodinového vstupu ukončuje, jakmile se motor vypne..
Už jsem si odvykl vymýšlet zapojení až během drátování. Snad jsem si k tomu vycvičil dostatečnou představivost. Do výroby se pouštím, až když tuším, že je vše snad víceméně dobře promyšlené. I tak se spíš raději nepouštím do návrhu složitějšího plošného spoje, dokud není zapojení odzkoušené na univerzální desce.
S těmi přerušovanými čarami proč ne. Ale přece jen je pro mne pohodlnější mít na bastlířském stole místo monitoru jen papír.