Regenerace nenabíjecích alkalických článků

[EKKAR]

Mihale, je rozdíl mezi lithiovým PRIMÁRNÍM článkem (tabletky až placičky sloužící k zálohování mikroodběrových pamět a SEKUNDÁRNÍM článkem neboli AKUMULÁTOREM na bázi lithia. "Střelit" můžou oba, ale ty sekundární jsou už "od přirozenosti" určené k opakovanému nabíjení, což se o těch primárních říct nedá.
Přesto se o to někteří lidé pokoušejí, protože bylo experimentálně dokázáno, že reverzní elektrochemické procesy, nastartované opatrným dobíjením minimálním proudem (cca 0,01C) v primárních článcích dokážou při opakovaném "dobíjení" zvýšit využití aktivních hmot v článku a tím prodloužit jeho životnost. O pravé dobíjení se nejedná, spíš lze hovořit o odstranění zplodin primární elektrochemické reakce nebo o jejich (byť i jen částečné) transformaci na látky, které nesnižují vnitřní vnitřní odpor článku. Ke zpětné elektrochemické přeměně (skutečnému nabíjení) v tomto případě buď vůbec nedochází, nebo dochází jen ve velmi omezené míře. Největším problémem při těchto procesech je obecně plyn, který vzniká v aktivních hmotách a způsobuje vydutí nebo dokonce až explozi článku. Články určené k nabíjení mají speciálními technologiemi, použitými při konstrukci (hlavně použitými materiály) sníženu produkci plynů na minimum - nebo jsou v nich použity materiály, které výše zmíněné plyny pohlcují a zpětně vracejí do přeměny. Cena takového článku pak odpovídá - proto jsou akumulátory cca 10x dražší, než primární články - ale při vhodném režimu nabíjení vydrží i nekolik tisíc cyklů...

[EKKAR]

Mihale, je rozdíl mezi lithiovým PRIMÁRNÍM článkem (tabletky až placičky sloužící k zálohování mikroodběrových pamět a SEKUNDÁRNÍM článkem neboli AKUMULÁTOREM na bázi lithia. "Střelit" můžou oba, ale ty sekundární jsou už "od přirozenosti" určené k opakovanému nabíjení, což se o těch primárních říct nedá.
Přesto se o to někteří lidé pokoušejí, protože bylo experimentálně dokázáno, že reverzní elektrochemické procesy, nastartované opatrným dobíjením minimálním proudem (cca 0,01C) v primárních článcích dokážou při opakovaném "dobíjení" zvýšit využití aktivních hmot v článku a tím prodloužit jeho životnost. O pravé dobíjení se nejedná, spíš lze hovořit o odstranění zplodin primární elektrochemické reakce nebo o jejich (byť i jen částečné) transformaci na látky, které nesnižují vnitřní vnitřní odpor článku. Ke zpětné elektrochemické přeměně (skutečnému nabíjení) v tomto případě buď vůbec nedochází, nebo dochází jen ve velmi omezené míře. Největším problémem při těchto procesech je obecně plyn, který vzniká v aktivních hmotách a způsobuje vydutí nebo dokonce až explozi článku. Články určené k nabíjení mají speciálními technologiemi, použitými při konstrukci (hlavně použitými materiály) sníženu produkci plynů na minimum - nebo jsou v nich použity materiály, které výše zmíněné plyny pohlcují a zpětně vracejí do přeměny. Cena takového článku pak odpovídá - proto jsou akumulátory cca 10x dražší, než primární články - ale při vhodném režimu nabíjení vydrží i nekolik tisíc cyklů...

[SIDTIM]

Primární články regeneruji (úmyslně nepíšu, že nabíjím) již několik let a za tu dobu jsem si vytvořil několik názorů:
Jde to, někdy použiju i "neslušný proud", třeba 50mA na článek AA a zatím se nestalo, že by mi některý "uklidil" stůl. Nabíjím ze stab. zdroje PS2 (Březůvky), zařazen A-metr, ručně dotahuju napětí. Mám to na pracovním stole, takže furt hlídám, zda se článek nezačal hřát, či nemá kýlu
Velmi také záleží na výrobci prim. článku. S některými skoro nehnu, jiný chodí skoro jako akumulátor.
A o těch nabíjitelných alkalikách jsem se doslechl. že je to v podstatě úplně obyčejný prim. článek, jen má na rozdíl od něj plynopojistku, aby si mohl přirozeně ulevit a nenastala neřízená exploze. Pokles kapacity používáním je rapidnější, než třeba u NiCd a NiMh.

[EKKAR]

Vystihnul jsi to - je to o zkoušení a testování, protože nikdo z výrobců se touto metodou (pro vnější svět) seriózně nezaobírá - tím nechci říct, že by to netestovali taky, naopak - URČITĚ TAKOVÉ TESTY DĚLAJÍ.
A protože uvedené metody by jim rapidně snížily zisk, kdyby je používal každý, tak raději napíšou na článek NENABÍJET!! (atd - nezkratovat, nevhazovat do ohně...) a nutí spotřebitele, aby si kupoval další a další články - i když ty "staré" by ještě několikrát v pohodě regeneroval a znovu použil... Je to tedy pořád o jednom - o neochotě výrobců přicházet o peníze...

[EKKAR]

Vystihnul jsi to - je to o zkoušení a testování, protože nikdo z výrobců se touto metodou (pro vnější svět) seriózně nezaobírá - tím nechci říct, že by to netestovali taky, naopak - URČITĚ TAKOVÉ TESTY DĚLAJÍ.
A protože uvedené metody by jim rapidně snížily zisk, kdyby je používal každý, tak raději napíšou na článek NENABÍJET!! (atd - nezkratovat, nevhazovat do ohně...) a nutí spotřebitele, aby si kupoval další a další články - i když ty "staré" by ještě několikrát v pohodě regeneroval a znovu použil... Je to tedy pořád o jednom - o neochotě výrobců přicházet o peníze...

[Artaban001]

Plynopojistku měl zatím každej alkalickej článek, co mi prošel rukama, kromě DURACELL- Ten na to asi s..e. Když jsem vytáhl z hodin, nebo z dálkáču prošlou baterku, byla pěkně vydutá a kolikrát i olezlá louhem, co z ní vytekl.. Takže baterie je potřeba občas zkontrolovat i když fungují.
Kolikrát od nafouknuté baterie i prasklo pouzdro hodinového strojku.

Zkoušeli jste někdo nabíjet tzv vratným proudem? - nejjednoduší realizace je usměrňovací dioda překlenuta odporem.

[DolfiG]

[merlin00]

zdar, mam skusenost, ze zadne baterie nejsou vecne, ale nabijet se daji i nektere primarni clanky. Velmi vsak zalezi na konstrukci a slozeni clanku. NAbijeni uhlo-burelovych clanku z nasi produkce v dobach vladnouciho komouse nebyl problem, avsak dovezene bateruie z rumunska a jjinych zemi RVHP se vyznacovalo kuprikladu nizkou cistotou zinku v zaporne elektrode a znamenalo to nemoznost ciste rekrystalizace pri spetnem nabijeni.
Dalsi faktor, ktery je rozhodujici pri spetnem dobijeni alkalickych baterii je jeich cistota a provedeni. Kdysi totiz byli alkalicke baterie konstruovany opravdu tak, ze mely obrovskou kapacitu a obrovsky proud, typicky duracell a Ucar dokazali velke burty v serii zapojene 8ks nastartovat i osobni auto a to si nedelam prdel, to mam v praxi nekolikrat overene.
Velkou nevyhodou vysokeho skratoveho proudu bylo nebezpecne ohrivani treba nahodnym skratem, vyvyn plynu a pary a pak nasledny vybuch, ktery byl opravdu hruzny a mohl i ublizit. Dnes uz tomu tak neni, zamernym spatnym skonstruovanim baterie a necistotami zamerne implementovanymi do baterie se omezuje max. vyst proud na max 15A a po zahrati zacne klesat. Je to neuveritelne? je to opravdu tak!
Do dnes nikde nikdo nenajde zadnou normu predepisujici minimalni kapacitu v Ah pro primarni clanky. take tak jejich vybijeci charakteristiky a teplotni zavislot .
Proste to zalezi na serioznosti vyrobce. ( obvykle to byva vsak neserioznost) Duracell tuzkovy clanek typ AA mel v roce 1996 bezne kapacitu 3.1Ah! a veliky burt typ clanku D mel kapacitu pres 11Ah. zda se vam ze kecam? kdo si na chate nechal v te dobe zakoupenou maglite baterku z origos dodanymi duracely a nesvitil z ni porat ma ji dle me dodnes. I z puv. clanky.
dnes kdyz dam na vybijeci tester duracell burt D dostanu z nej ztezi 3.8Ah a to jeste na konec charakteristiky klesa napeti pod 0.9V coz v pristrojich citlivych na napeti znamena ze nedosahnu max. mozne vybiti. To same plati pro bezne tuzkove baterie.

A jeste jedna poznamka na zaver tykajici se akumulatoru .
Cim vyssi ma bezny akumulator komercniho provedeni ( tuzka AA) kapacitu, tim vyssi ma i vnitrni odpor. To znamena ze pri zatezi se zvysuje pokles napeti a take pri nabijeni se zvysuje ohrev.
Starsi akumulatory NiCd i z relativne malou kapacitou, (700mAh) se sintrovanymi elektrodami nam kuprikladu v dig. fotaku udelaji obvykle stejne velky pocet zaberu, jako nejnovejsi 2500mAh Nimh.
Pokud se vam to nezda, vyskousejte.
Je neuveritelne jak klesa kvalita vyrobku a jak se klamou spotrebitele a neexistuji normy, jenz by se o ne dalo rozume oprit..

[workhard]

No něco na tom asi bude,taky mám ve foťáku aku 2500mAh a žádnej zázrak to rozhodně není.

[SIDTIM]

To merlin00:

Není co dodat, naprostý souhlas, mám podobné zkušenosti.
A nejen s primárními články a akumulátory. Vůbec celá spotřební elektronika významně slevila nejen na ceně..

[uzivatel x]

[nostalcomp]

Dovolil jsem si exhumovat toto 15 let staré vlákno. Mimo jiné proto, že jsem ve starém VTM 6/83 narazil na níže naskenovaný článek.

Zajímalo by mě, jestli se za těch 15 let něco změnilo a jestli někdo regeneraci suchých (hlavně alkalických) článků praktikuje, jakým způsobem a s jakými výsledky. A jestli se to vůbec vyplatí. Mě by šlo primárně a tužky AA, případně mikrotužky AAA. Ale asi by se vyplatila i destičková 9V, páč ta je dnes drahá jak pes.

[EKKAR]

Nevyplatí se to ani teď. Jediný co má význam jsou nabíjecí baterky, klidně i místo 9V destičkovky hybrid à la powerbanka s Li+Ion článkem, měničem na 9V výstupních a nabíjením z USB.

[EKKAR]

Nevyplatí se to ani teď. Jediný co má význam jsou nabíjecí baterky, klidně i místo 9V destičkovky hybrid à la powerbanka s Li+Ion článkem, měničem na 9V výstupních a nabíjením z USB.

[konosuke]

V dobách centrálně plánovaného nedostatku čehokoliv se tužky AA regenerovaly
prostým položením přes noc na radiátor topení tož bez rizika doprovodných jevů.

[Celeron]

Před mnoha lety (6 - 9) jsem v Potravinách koupil 6 ks nabíjecích 6F32 / 9V. Je to ještě klasika, žádnej USB dobíjecí xsindl. Už nevím přesně, co stály ale nějak do dvou stovek. Mám je skoro ve všech měřákách a kupodivu makají dodnes. Mají napsanej nabíjecí proud 40mA, dávám jim půlku cca 10 hodin.
Rnbw o nich kdysi napsal, že jim odešly po pár nabitích, já mám opačnou zkušenost. U mě se teda určitě zaplatily když si vemu dnešní cenu kvalitního alkalickýho primáru 6F22 v rozmezí 50-70 kaček.
Koupil bych si další, ale nikde se moc nevyskytují, nebo jsou moc drahý a nebo USB xindl.
Jinak tohle je docela sranda. Takovou kapacitu nemají ani NiMH AA od PRCáka.

[ok1hga]

[ok1hga]

[Celeron]

No právě, že ta kapacita je srandovní až trapná.
Takovouhle kapacitu neměly ani D-čkový NiMH buřty Saft. Ty měly 9,5AH a to skutečně, testovanou burn testerem. Mám je už od roku 2004, asi před 6 lety jsem z nich udělal modelářskou powerbanku 2 x 10 čl, 12V/19Ah na pohon nabíječky LiPol. Je jim 20 let a při letošním testu kapacity čínskou procesorovou umělou zátěží daly na proudu 10A stále 16Ah.