Rádio Traviata S692

[ok1hga]

[ok1hga]

[Crifodo]

Neřešilo se někde jinde podobný problém tím, že se nechal kmitat oscilátor (pro CCIR) o mf níž a využil se příjem zrcadla, jen s doladěním vstupu?

[MiraSt]

Řešilo. Tu Byl to můj příspěvek kdy mám oscilátor o MF níže a hraje to velmi dobře. Ale chce to úpravu v detektoru pokud má fungovat AVK.

[Hill]

Ano, byla tu o tom řeč, potíž bývá nejen s "obráceným" AFC, ale s přeladěním oscilátoru, který musí mít větší poměr fh:fd, jenže ten rozsah omezují ostatní kapacity v oscilátoru, u lampového výrazněji, než u tranzistorového.
Ten lampový zase ochotněji kmitá na vyšších frekvencích.

A maličkost - bez slušného rozmítače a osciloskopu bych na jadérka v mezifrekvenci (včetně těch dvou na výstupu ladicí jednotky) nesahal. Kromě toho - samy se ty mf obvody obvykle nerozladí.

[Hill]

Ano, byla tu o tom řeč, potíž bývá nejen s "obráceným" AFC, ale s přeladěním oscilátoru, který musí mít větší poměr fh:fd, jenže ten rozsah omezují ostatní kapacity v oscilátoru, u lampového výrazněji, než u tranzistorového.
Ten lampový zase ochotněji kmitá na vyšších frekvencích.

A maličkost - bez slušného rozmítače a osciloskopu bych na jadérka v mezifrekvenci (včetně těch dvou na výstupu ladicí jednotky) nesahal. Kromě toho - samy se ty mf obvody obvykle nerozladí.

[MiraSt]

Tak to nemůžu souhlasit. Nikdy jsem tato zařízení nevlastnil a rádií jsem přeladil snad čtyřicet. Největší opruz byly ty ruské. Například selena měla v čudu takové maličké, červené kondy v MF tak jsem je vyměnil za ruské, trubičkové takové šedé provedení. Pak jsem připojil "maximálku" (vyrobenou s indikátoru vybuzení z magiče) na kond v detektoru a voltmetr na střed detektoru a zem. Laděním jader v MF a detektoru jsem nastavil max výchylku na kondu a nulu na voltmetru. Taky pak výstup z VF jednotky, vstupní filtr a souběh. Uživatel Kvíčala valil bulvy když jsem mu ukázal jak hraje Selena.

[Hill]

Ale to pořád hovoříš jen o tranzistorových jednotkách. Ne, že by princip byl v lampové jiný, ale rozměry a kapacity ano. Ty tranzistorové jsou přeladit daleko snadněji a ještě i na zrcadlo, i když to bývá potřeba jen kvůli tomu, že tranzistor nestíhá. Vlastně jsem oscilátor "pod" ladil jen u dvou ruských kousků, jinak bylo daleko snadnější přeladit ho "nad", to bylo daleko lepší. Těch byla naprostá většina, desítky, ale spočítané je nemám. A taky jsem přelaďoval bez generátoru a speciální techniky vůbec. Když jsem si stavěl svůj tuner, tak jedinou referencí byl keramický filtr SFE10,7MA s červenou tečkou, celá mefka se nastavila podle něj a pak došlo na ladicí díl.
Se dvěma poměráky (od soudruhů z NDR) jsem ale musel ke kolegovi do Hradce na Polyskop, protože v nich neměla jadýrka závit, jádra byla vlepená v plastových šroubech. Jenže vypadlá jádra na otáčení nereagovala a trvalo mi, než jsem na tu poťouchlost přišel.

Ale tady se přece bavíme o lampovém tuneru: aby nakonec neskončil s rozsahem 92 - 102 MHz, protože s oscilátorem "pod" z toho o moc delší stupnici nedostane.

[Hill]

Ale to pořád hovoříš jen o tranzistorových jednotkách. Ne, že by princip byl v lampové jiný, ale rozměry a kapacity ano. Ty tranzistorové jsou přeladit daleko snadněji a ještě i na zrcadlo, i když to bývá potřeba jen kvůli tomu, že tranzistor nestíhá. Vlastně jsem oscilátor "pod" ladil jen u dvou ruských kousků, jinak bylo daleko snadnější přeladit ho "nad", to bylo daleko lepší. Těch byla naprostá většina, desítky, ale spočítané je nemám. A taky jsem přelaďoval bez generátoru a speciální techniky vůbec. Když jsem si stavěl svůj tuner, tak jedinou referencí byl keramický filtr SFE10,7MA s červenou tečkou, celá mefka se nastavila podle něj a pak došlo na ladicí díl.
Se dvěma poměráky (od soudruhů z NDR) jsem ale musel ke kolegovi do Hradce na Polyskop, protože v nich neměla jadýrka závit, jádra byla vlepená v plastových šroubech. Jenže vypadlá jádra na otáčení nereagovala a trvalo mi, než jsem na tu poťouchlost přišel.

Ale tady se přece bavíme o lampovém tuneru: aby nakonec neskončil s rozsahem 92 - 102 MHz, protože s oscilátorem "pod" z toho o moc delší stupnici nedostane.

[pepper]

Na ladění oscilátoru FM rádií jsem si zbastlil pomůcku.
První autorádia s frekvenčním displejem neměla
PLL, ale klasické ladění a digitální stupnici (čítač).
Na takový modul jsem připájel napájecí dráty 12V,
a dva krátké pro vstup FM oscilátoru a kostru.
Vstup stačí jen přiblížit k oscilátorové cívce, nebo spoji poblíž.
Později jsem z desky vypájel děličku LB3500, a dal do plechové krabičky.
Drátek je ještě kratší, ztráty nižší, stačí ještě volnější vazba.
Na vstupní pin děličky jsem ho připojil přes kondenzátor 30pF.

pepper

[MiraSt]

Ano, u elektronek je situaci poněkud jiná. Souhlasím. Tam se mi to nikdy nepodařilo nad MF. U trandu to šlo ale ne u všech. Jak jsem psal tak u těch selen to nešlo nikdy.
U elektronek se mi to taky nikdy nepodařilo. Ladil jsem postupným ubíráním kapacit a nakonec úpravou ladích válečků kdy jsem měl jádro na lanku posunuté snad mimo cívku. Ale nikdy se mi nepodařilo naladit celý CCIR rozsah. Ladil jsem od 87 po 102 MHz. To nevadilo protože tady v mém kraji hraje nejsilněji KISS na 101,1. Všechno co bylo výše se dalo naladit i níže na jiném kmitočtu.
To šlo dobře na těch starých bednách. Na malých přijímačích kde se ladilo duálem to snad ani nešlo přeladit. To zakmitávalo a kmitalo snad všude. Třeba taková Tosca... Naladit kond C31 na max příjem bylo o ...
U nějakého rusa abych obsáhnul celé pásmo, jsem dokonce musel přiblížit stator k rotoru ladičáku oscilátoru tak, že jsem ve svěráku posunoval keramický váleček s plechy v kostře. Ale to je už dávno. Po revoluci to byl boom přelaďovat.

[xsc]

Při ladění cívkami ve starších elektronkových Teslách se nepodaří pokrýt celý rozsah CCIR, protože podíl maximální a minimální indukčnosti na to prostě nestačí. Ale tenhle díl je laděn kapacitně ve standardním rozsahu, takže by to jít mělo. Samotná ECC85 je svižná dost.

[Zbynek_]

Přiznám se, že s FM laděnými obvody zatím moc zkušenosti nemám a postupně se snažím pochopit jak to celé funguje. Původně jsem myslel, že pouze změnou hodnot kondů a indukčnosti cívek se mi podaří naladit nějakou stanici bez potřebného vybavení a prípadně to postupným zkoušením doladit. Mohu se zeptat které součástky jsou u tohoto vstupního modulu nezbytné k fungování oscilátoru VKV případně jak tento konkrétní obvod funguje?
Zatím se mi zdá, že to asi nekmitá, poněvadž na výstupním trafíčku jsem naměřil osciloskopem jen něco kolem 50hz, což bude asi nějaká indukce od žhavení elektronky. Akorát když jsem se dotkl prstem baňky elektronky, tak se tam z nějakého důvodu najednou objevilo asi 10,2 MHz sinusovka.

[pepper]

Kmitání oscilátoru lze ověřit běžným rádiem s pásmem CCIR.
Na frekvenci oscilátoru ztichne Šum.
Pak Traviatu nalaď na dolní konec FM pásma,
a cívku oscilátoru nalaď tak, aby druhé rádio chytlo signál na 98,2 MHz.
Oscilátor kmitá 10,7 MHz nad přijímanou frekvencí.

Na horním konci oscilátor naladíš trimrem, případně pevným kondenzátorem.
Zkusmo, opakovaně, protože každým zásahem se posune opačný konec.
I na vrchu pásma by šel použít druhý přijímač, ale musel by to být skener,
schopný chytit 118,7 MHz. (Zvládne-li lampáč celé pásmo)

Myslím, že signál z lampového oscilátoru by měl být dost silný i na několik metrů.
Zvlášť se sundaným stínicím krytem.
Pokud zachytíš něco slabého, mohly by to být falešné nežádoucí produkty.

Nebo jak píše XSC níže - opačně. Rádio naladěné na 97,3 MHz poslouží jako generátor 108 MHz.

[xsc]

Na vrchu pásma to jde opět s druhým rádiem, ale opačně.nastavíš na něm 97MHz a oscilátorem v přelaďovaném rádiu hledáš příjem "ticha" na konci pásma.

[Lukas-Peca]

[Hill]

Jenže mefka se rozladí málokdy (tedy až na ten případ od RFT, kde vypadávala jadérka ze závitových pouzder), takže kvůli přeladění vstupní jednotky je lépe předpokládat, že je mezifrekvence v pořádku, a na obvody mf a detektoru vůbec nesahat.
To až po přeladění ladicího dílu, když mám pochybnosti o citlivosti, by případně byly na řadě.
Ano, máš pravdu, tak "široké" obvody se vždycky celkem slušně naladit dají i se dvěma voltmetry a zdrojem mf kmitočtu. Pro monofonní příjem to stačí prakticky vždy.

[Hill]

Jenže mefka se rozladí málokdy (tedy až na ten případ od RFT, kde vypadávala jadérka ze závitových pouzder), takže kvůli přeladění vstupní jednotky je lépe předpokládat, že je mezifrekvence v pořádku, a na obvody mf a detektoru vůbec nesahat.
To až po přeladění ladicího dílu, když mám pochybnosti o citlivosti, by případně byly na řadě.
Ano, máš pravdu, tak "široké" obvody se vždycky celkem slušně naladit dají i se dvěma voltmetry a zdrojem mf kmitočtu. Pro monofonní příjem to stačí prakticky vždy.

[Lukas-Peca]

Já jsem je měl zatím rozladěné vždy, a to nejen u naší produkce, ale i např. u Grundiga. Ty materiály prostě stárnou, ta rádia už dnes mají klidně šedesát let. U bratislavských rádií z konce produkce mám navíc podezření, že to nebylo správně naladěné ani z fabriky, viz dobové recenze v AR. Ale třeba to Rumuni měli vychytané.