disponent účtu

[breta1]

Protože zde se ví o všem, zkusím se prosím zeptat.
Pan X má účet u banky. Disponentem jeho účtu je jeho kamarád Y.
Pan X zemře a jeho manželka Z vypořádává dědictví (pro jednoduchost je jejich manželství bezdětné).
Notář dotazem samozřejmě zjistí existenci účtu pana X, ale zjistí se, že pan Y už mezitím peníze utratil, nebo neutratil, ale nechce s paní Z vůbec jednat.
Dotaz - domůže se paní Z peněz?

[Sandal]

Pokud disponent Y utratí peníze,má manželka Z smůlu Disponent má totiž svoji platební kartu se svým PIN a může si dělat s penězi co chce pokud ho majitel účtu nějak neomezil.

[serviceman]

Málo informací. Sám jsem po dobu své delší nepřítomnosti dal k účtu dispoziční právo své sestře a vím, že její možnosti byly omezeny dispoziční smlouvou. Otázka tedy je, jaká smlouva je v tomto případě.

[ZdenekHQ]

To je hezkej hlavolam, ale podle mě to řeší podmínky při uzavření smlouvy, a to je věc banky.

Pan Y může sedět v hospodě na druhém konci planety a o úmrtí pana X nemusí vůbec vědět, dokud mu nedojdou peníze.

Takže paní Z musí žalovat banku, ne pana Y.

[ZdenekHQ]

To je hezkej hlavolam, ale podle mě to řeší podmínky při uzavření smlouvy, a to je věc banky.

Pan Y může sedět v hospodě na druhém konci planety a o úmrtí pana X nemusí vůbec vědět, dokud mu nedojdou peníze.

Takže paní Z musí žalovat banku, ne pana Y.

[p32]

Přesně tak, pro paní bude partnerem jen notář a pro notáře ta banka. To samozřejmě v případě, že paní nemá dispoziční právo s účtem. V dědickém řízení se to pak srovná a případný výběr po úmrtí se bere jako neoprávněný, i když z nevědomosti, a musí se zpětně vrátit a zakalkulovat. To neznamená, že by musel ty peníze doslova vracet, ale papírově to rozhodne až notář.

[petula]

Je celkem jedno, kdo má dispoziční právo k účtu. V momentě, kdy majitel, anebo i spolumajitel účtu zemře, pak banka (jakmile se to dozví), zablokuje účet i bankovní karty.

Banka účet odblokuje až na základě rozhodnutí o dědickém řízení, které předloží dědic.

Existuje vyjímka, kdy na základě nového OZ může majitel účtu obsah bankovního účtu (nebo cokoliv jiného, třeba i nemovitost) darovat tzv. darováním v případě smrti. V takovémto případě smrtí zemřelého přechází darovaný majetek na obdarovaného. O tom však musí být sepsána darovací smlouva za života dárce, kde oba podpisy (dárce, obdarovaný) musí být ověřené. Takto darovaný majetek není předmětem dědického řízení.

Pokud jde o prostředky, které spotřeboval disponent z bankovního účtu majitele, tak tento problém bude řešit až dědic s disponentem. V prvé řadě musí dědic po nabytí dědictví převzít účet a potvrdit nebo zrušit disponenta a následně s disponentem řešit spotřebované peníze.

[ZdenekHQ]

To soudní jednání bych chtěl vidět. Taky bych chtěl vidět smlouvu a další ujednání.

Pak se dá napsat víc než jen spekulace. Možná, když se prokáže úmysl ten účet "po smrti vykrást", bude to rychlejší...

Dnešní právo je silně vrtkavé a nakonec prosoudí víc, než dostane zpátky.

[ZdenekHQ]

To soudní jednání bych chtěl vidět. Taky bych chtěl vidět smlouvu a další ujednání.

Pak se dá napsat víc než jen spekulace. Možná, když se prokáže úmysl ten účet "po smrti vykrást", bude to rychlejší...

Dnešní právo je silně vrtkavé a nakonec prosoudí víc, než dostane zpátky.

[jandu]

[jandu]

[beny66ka]

Banka po úmrtí majitele účtu účet neblokuje!
Notář si vyžádá od banky zůstatek na účtu ke dni úmrtí a ten je v dědickém řízení.
Mezitím může disponent vybírat a vkládat jak chce. I karty fungují.
Bohužel jsem tuto situaci musel v posledních 5ti letech řešit 2x, takže hovořím z osobní zkušenosti.

[Sendyx]

Tak to teda asi jak která banka. Letošní stav, zemřel známému otec, účet na jeho jméno, 2 další disponenti, účet sloužil mj. k platbě nájmu nemovitosti, ve které bydlel i známý a družka zesnulého - účet zablokován tuším zásahem notáře asi 10 dní po smrti, družka stihla vybrat nezbytnou hotovost a k penězům (dílem svým) se dostane až po ukončení řízení.

[Sendyx]

Tak to teda asi jak která banka. Letošní stav, zemřel známému otec, účet na jeho jméno, 2 další disponenti, účet sloužil mj. k platbě nájmu nemovitosti, ve které bydlel i známý a družka zesnulého - účet zablokován tuším zásahem notáře asi 10 dní po smrti, družka stihla vybrat nezbytnou hotovost a k penězům (dílem svým) se dostane až po ukončení řízení.

[beny66ka]

No spíše mi to tedy přijde jak který notář.
Ono ale principiálně není důvod účet blokovat, když je jasná suma která se má dědit.

[petula]

banky mají ze zákona povinnost účet zablokovat, jakmile se dozví o smrti majitele účtu. Pokud to baka neudělá, vystavuje se riziku postihu. Např. Česká spořitelna dříve blokovala i platby SIPO, v poslední době však (u nových podpisových vzorů) proplácí SIPO.
Jak rychle se peněžní ústav dozví o smrti majitele účtu? To je různé, v řádech několika dní.

[p32]

Jak která banka, jak který notář. To jsou jen kecy každého podle jejich zkušeností. Dědic půjde napřed peníze vybrat, pokud to může udělat a potom to teprve řeší s notářem. Blokování účtu je dáno pouze zákonem. Takže nadhoďte odkaz na zákon, podle kterého a v kterých a zároveň prokazatelných případech se to děje.