Destila DP25 - diagnostika obvodu termočlánku..

[Artaban001]

Zdravím. Prvně pro zde přítomné uvádím, že nehodlám nijak upravovat, či vyřazovat žádnou součást tohoto plynového zařízení, ale jde mě o způsob vyhledání závad hlavně v obvodu ochrany před vyhasnutím věčného plamene.
Takže o co jde? - V klidu ohřívá věčný plamínek jakýsi druh termoelektrického článku. Vygenerované napětí je nějakých pár mV (klasickým digitálem to ani nejde pořádně změřit). Proud uzavřeným okruhem jde z termočlánku přes pojistný termostat na elektromagnet plynové pojistky zpět do termočlánku.
Veškerá sranda začíná v okamžiku, kdy se stiskne tlačítko pojistky a k hořáčku se přiblíží hořící sirka (vestavěný zapalovač se posere ještě dřív, než se poprvé použije), od hořící sirky se zapálí ten plamínek a ten začne nahřívat ten článek. Tak se ta pojistka drží v otevřeným stavu do okamžiku, kdy ten věčný plamen z pro mě neznámých důvodů zhasne a pojistka udělá to, co má - uzavře plyn. A protože před tím kotlem nesedím 24 hodin denně, ale jdu k němu tehdy, když uznám, že je tu zima. A tak jsem řešil dilema, proč chcípal. (no my s otcem jsme vyměnili všechno, co šlo - kromě toho termostatu a magnetu v pojistce) a proto se zatím závada nějak neprojevila, ale termočlánek nějak upálený nebyl). Zkoušeli jste někdo řešit něco podobnýho? Přece nebudem každý rok kupovat čidlo i hořáček.. (vyčištění nepomohlo)

[Zmije]

Já nejdříve odpojím fastony z tepelné pojistky a zasunu je do sebe, tak aby kontakt byl co nejlepší, pak zkusím zapálit, pokud plamen drží, tak jsou buď špatné kontakty u pojistky, nebo pojistka samotná. Pokud vyřazení tepel. pojistky nezabere je závada na 80% v termočlánku, magnet se rozbije zřídka kdy, já jsem ho zatím neměnil.

Dost často také bývá zanešená tryska věčného plamínku, případně síťka přisávání vzduchy (kovová punčoška nasazená na dílu s tryskou), to se projevuje tak, že je plamínek malý a snadno chcípne.

[Hill]

Především prohlédni spoje od termočlánku k vinutí elektromagnetu, musí tam téci co největší proud, aby to drželo, a pak také vyčisti plochy, které na sebe dosedají v elektromagnetu přidržujícím ventil otevřený. Jak tam je nějaký sajrajt a zůstane tam nepatrná mezírka, magnet i při malém otřesu odlepí a uzavře přívod plynu.
Jestli nemáš u kotle nepřiměřený průvan, který by sfoukával plamínek, je čas nechat plynaře zkontrolovat tlak a funkci redukčního ventilu, je možné, že zakmitne při skokové změně tlaku v potrubí a na okamžik zavře. Snad neexistuje jiná příčina, proč by plamínek měl zhasnout. V takové spoustě karm i kotlů přece hoří po většinu roku nepřetržitě...
Ten termočlánek dává naprázdno kolem 25 až 30 mV, napětí závisí na tom, jaký je rozdíl teploty mezi jeho horkým a studeným koncem, tedy, jak dobrý má odvod tepla jeho "studený" konec.

Doporučuji například tuto diskusi, konečně - předloni se to například řešilo i tady na Bastlírně.

[Hill]

Především prohlédni spoje od termočlánku k vinutí elektromagnetu, musí tam téci co největší proud, aby to drželo, a pak také vyčisti plochy, které na sebe dosedají v elektromagnetu přidržujícím ventil otevřený. Jak tam je nějaký sajrajt a zůstane tam nepatrná mezírka, magnet i při malém otřesu odlepí a uzavře přívod plynu.
Jestli nemáš u kotle nepřiměřený průvan, který by sfoukával plamínek, je čas nechat plynaře zkontrolovat tlak a funkci redukčního ventilu, je možné, že zakmitne při skokové změně tlaku v potrubí a na okamžik zavře. Snad neexistuje jiná příčina, proč by plamínek měl zhasnout. V takové spoustě karm i kotlů přece hoří po většinu roku nepřetržitě...
Ten termočlánek dává naprázdno kolem 25 až 30 mV, napětí závisí na tom, jaký je rozdíl teploty mezi jeho horkým a studeným koncem, tedy, jak dobrý má odvod tepla jeho "studený" konec.

Doporučuji například tuto diskusi, konečně - předloni se to například řešilo i tady na Bastlírně.

[Artaban001]

No u nás právě ten plamínek chcípne nejspíš po vypnutí termostatem (vody, nebo pokojovým). Napadla mě právě myšlenka, jestli by v téhle situaci pomohl třeba klešťový ampérmetr s možnosti měření stejnosměrnýho proudu, který by odhalil třeba nějaký přechoďák. A pak - určitě se dá třeba překontrolovat, kolik A dá dobrý, a kolik A dosluhující termočlánek.. A jak máš velký ten plamínek? (u nás zabírá tak 2/3 plochy toho slídovýho průzoru).
Jinak - jak jsem tu psal už kdysi, ten termočlánek dá do zkratu při zahřívaní ostrým PB plamenem tak kolem 5A.. Byl vytažený jako vadný z kotla..

[Hill]

Těch 5A by mělo stačit, pokud jsou dosedací plchy elektromagnetu i kotvy čisté a drží na sobě pak celou plochou.

[Hill]

Těch 5A by mělo stačit, pokud jsou dosedací plchy elektromagnetu i kotvy čisté a drží na sobě pak celou plochou.

[Artaban001]

No jak jsem psal výš, závada byla pro zatím odstraněna, protože bylo vyměněno co normálně jde vyměnit. Ale závada se opakuje jednou za rok.. (teď mě napadá, co když bych nechal někde u těch nových termočlánků přebodovat ty fastony bodovačkou, jsou jen lisovaný).. A někdy vyzkouším, zda by byl použitelný klešťový ampérmetr - chcelo by to hodnoty od víc lidí a pak třeba určit, že proud pod X A už může působit potíže - nebo jestli ty hodnoty už někde v nějakých předpisech jsou. A jinak kolem toho magnetu - většinou se mění kvůli tomu, že má už tak vymačkaný "konektor", takže je přechoďák (ten by odhalit klešťákem šel). Aspoň proto jsme ho měnili my někdy před pěti léty..

[vladom]

Já jsem především měřil napětí. I ten nejlevnější multimetr řady 830 mi ukázal cca 9mV. Na mém kotli když bylo 7-8 mV už vypadával. Naopak šel vyhnat až na 13mV. Klešťák DC nemám. Ale v práci jsem měl přechodový odpor na havarijním termostatu, který je připojený do série s termočlánkem. Někdy kotel chcíp jednou za dva týdny, někdy 2x za den. Když ho vyměnili za nový, je zase klid.

[Zmije]

Občas se stane, že se termočlánek "rozletuje" to poznáš tak, že prostřední drát je v něm volně a nekdy i vypadne, ale to by ti pravděpodobně nenaskočil hlavní hořák. Co myslíš tím zabírá 2/3 sklíčka? To jako že jeho celková délka od konce hořáku ke špičce plamene odpovídá 2/3 průměru sklíčka? Pokud ano tak je to málo, plamínek musí nejteplejší částí olizovat špičku termočlánku. Taky se může stát že je termočlánek mimo plamen, nebo je uprostřed plamene (tmavě modrá část), kde je teplota menší, což je špatně. Zkus zapnout termostat, aby kotel naskočil a síťovým vypínačem za stáleho sledování věčného plamínku parkrát vypní/zapni a uvidíš jestli to zhasíná.

[Artaban001]

Termočlánky s upálenou špicí jsme taky párkrát měli, tenhle byl "zdravý".
Ano, délka plamene - 2/3 průměru otvoru průzoru.
No je pravdou, že plamínek se v klidu jen dotýká špičky tyčky (termočlánek). Jaký typ tam dáváš? - ten, co tam byl jako první už se nějak nedá moc dobře sehnat. Museli jsme přihnout tu trubičku s pružinkou, jinak by byl plamínek úplně mimo.. Týrání vypínačem nepomůže, pod dohledem to jako na potvoru šlo..

[kaja4]

Při servisu kotlů jsem zkoušel termočlánek následovně.musela být nahřívaná špička termočlánku.pak jsem plamínek sfoukl a pokud termopojistka odpadla až po 15 sec.byl termočlånek vyhovující.Pokud zhasínal po vypnuťí hlavního hořáku,nastal v kotli podtlak,který utrhl plamínek.Pomáhalo někdy upravit plamínek tak,aby nebyl ostrý,to je moc hlučný afoukal vzpřímeně.Opatrně jsem zvětšil dírku v trysce a seřídil tlak v zapalováčku tak,aby plamínek volně plápolal,byl ohmutý směrem nahoru.Utržení plamínku se zmenšilo.
Ideálně je kotel přestavět na bezplamínkový.Vložená investice se vrátí za ušetřený plyn do zapalováčku,který hoří i když kotel netopí

[Artaban001]

No ale přestavbu by musela provést nějaká firma, aby to bylo sychr - (revize a tak) bastlení s plynem neuznávám, protože plyn je sviňa bouchavá.. A to už se pak spíš vyplatí vyměnit tu letitou Destilu za modernější stroj. No ale to už je na jiný vlákno. Každopádně díky za Tvé zkušenosti. Budou se hodit.
A jak se Ti dařilo ten plamínek ladit? - o tý vložce s dírkou jako tryska vím. Je u tý komůrky ze sítkem. Napřed ten plamínek vypadal stejně jako na cigaretovým zapalovači, po laborování s tím hořáčkem byl celý modrý a přijde mi, že ani moc neplápolá.. (ten hořáček jsme měnili)..

[jirkati]

Nechávám si na stejné Destile z r. 1987 každý rok dělat servis. Celé ty roky naprosto bezproblémový provoz, plamínek nechávám hořet i přes léto. Jen jednou mi dva dny za sebou zhasl plamínek. Zavolal jsem "svého" servisáka, ten vyčistil trubičku k plamínku a to bylo vše. A zadarmo. Takže to servisování asi má svůj význam.
Upozorňuji, že letos se naposledy prodávají atmosférické kotle. Od příštího roku nám EU předepisuje jen kotle kondenzační. Zdánlivě je to výhodné. Jenže to ale funguje jen do výstupní teploty z kotle 50°C. Z plynu se přitom odloučí až 15 l vody za 24 hod., kterou je nutno trvale odvádět. Také na článkových radiátorech to je docela kvůli nízké teplotě topné vody neštěstí. Plně takový systém vyhovuje jen pro podlahové vytápění.

[Zmije]

Oni byiy i destily automatik, pokud použiješ díly z ní, tak to máš jak originál. Pokud výměna tak já osobně bych atmosferický kotel nekupoval, když to pak člověk vidí jak je to zanesený prachem a sazemi, navíc je pak riziko otravy (co). Klasická turba taky nic extra, dost často tam zlobí manostaty. Pak člověk jede na školení od výrobce a slyší tam že se klasiky dělají někde v turecku a že je to prostě levná třída. Dříve jsme doma měli destilu s věčným plamínkem a teď 11. rok kondenzační kotel s hliníko-křemíko-hořčíkovou slitinou na výměníku, místo manostatu se kontrolují otáčky ventilátoru (kotle s manostatem nebrat). Já bych dnes už nic jiného než kondenzáky nekupoval, ten náš měl jen měněný display, jinak šlape jak hodinky a čistím ho tak po 3 letech a po sazi ani stopy, jen ta bílá sraženina, která vzniká reakci slitiny s kondezátem a pravděpodobně se tam sráží i příměsy plynu.

[Artaban001]

No vzhledem k tomu, že máme ohřev TUV tím samým kotlem, tak funguje celoročně.. Aplikace jinýho kotle by vyžadovalo absolutní rekonstrukci topnýho okruhu (vytápí se přízemí a patro + výměník pro ohřev vody. Přes léto jen ten výměník). I když úsporu plynu nepopírám - průtokáč je průtokáč..

[Zmije]

Proč absolutní rekonstrukci? Kondenzačním kotlům naopak topné soustavy určené na samotížku s tlustýma trubkama a velkýma radiátorama vyhovují, alespoň se může topit na míň a některé kondezáky (záleží na konkrétním typu) nemají hlídání tlaku soustavy, takže fungují i s otevřenou soustavou (samozřejmě mají vestavěné čerpadlo), a doma jsme to tak pár let provozovali, ale pak se proděravěla expanze na půdě a místo nové jsme namontovali špunt a máme teď uzavřený systém (kotle mají většinou vestavěnou menší expanzi do 10l kolik tomu odpovída vody v systému teď z hlavy nevim), což i doporučuje výrobce vzhledem k životnosti (při nízkém tlaku dochází ve výměníku k mikrovaru a tím se narušuje ta slitina), je teda pravda, že některé radiátory začaly téct, tak se hold vyměnily. A co se týče teplé užitkové vody tak tady je výběr velky, můžes mít průtokáč v kotli, vestavěný zásobník, vrstvený zásobník (což je něco mezi zásobníkem a průtokáčem - vody jako z bojleru, ale vejde se to do kotle, cena je trochu horší) a samozřejmě externí zásobník řízený z kotle.

Abych tu agitku uzavřel tak kupovat si dnes atmosferický kotel je podobné jako si kupovat auto s klasickým karburátorem bez vstřikování. Jasně míň poruchové, dá se to opravit na koleně a pak ta úžasná nostalgie, ale co výkon a spotřeba?